(1) Zboží smí být dopravováno přes státní hranice zásadně jen po celních cestách a ve stanovenou dobu.

(2) Celními cestami jsou úseky železničních, silničních a vodních tratí, vedoucích od hranic k pohraniční celnici, přístavy v hraničních vodách otevřené pro veřejnou dopravu a při letecké dopravě letové cesty mezi hranicemi a celním letištěm. Celní cesty stanoví ministr zahraničního obchodu v dohodě se zúčastněnými členy vlády; zřízení a zrušení celní cesty uveřejňuje v úředním listě.

(3) Doprava po celní cestě musí být provedena bez průtahu, beze změny nákladu a bez odbočení s celní cesty. Celnice nebo celní hlídka může podrobněji vymezit povinnosti dopravce pro dopravu po celní cestě.

(4) Doprava zboží mimo celní cestu je dovolena jen se zvláštním povolením celní správy, vydaném v dohodě s příslušnými orgány ministerstva vnitra. V jednotlivých případech uděluje povolení celnice, která je nejbližší zamýšlenému přestupu hranic; v ostatních případech uděluje povolení ústřední celní správa.

(5) Po cestách, jejichž střední čarou vedou státní hranice, je dovolena doprava i na té části, která leží na cizím státním území; s hlediska celních předpisů se má v takových případech za to, že k přestupu státních hranic nedošlo.

(6) Doprava mezi hranicemi a pohraniční celnicí podléhá celní kontrole.