§ 1
(1) Za dny pracovního klidu, uvedené v § 2 odst. 1 a odst. 2 pod písm. a) až f) zákona č. 93/1951 Sb., přísluší zaměstnancům, kteří vzhledem k pracovnímu klidu v tyto dny nepracovali a proto jim ušel výdělek, náhrada výdělku.
(2) Náhrada se poskytuje zásadně ve výši průměrného hodinového výdělku dosaženého v předchozím zúčtovacím mzdovém období. Při výpočtu průměrného hodinového výdělku se nepřihlíží k práci přes čas a k odměně za ní. Náhrada se poskytuje za tolik hodin, kolik jich v den pracovního klidu zaměstnanci odpadne; zaměstnancům, jimž byla v rámci platných předpisů prodloužena pracovní doba, takže pracují pravidelně přes čas a pracovali by proto přes čas i v den pracovního klidu, zvýší se náhrada za odpadlé přesčasové hodiny o příplatek za práci přes čas, pokud jim jinak podle platných předpisů náleží.
(3) Zaměstnancům, na něž se vztahují nové úpravy mezd v hornictví a hutnictví, se však poskytne náhrada ve výši příslušného tarifu (časového nebo úkolového) a nikoli ve výši průměrného výdělku. Totéž platí o zaměstnancích dalších oborů, jejichž mzdové poměry jsou nebo budou upraveny obdobně, stanoví-li tak příslušný ústřední úřad (orgán) v dohodě s jednotnou odborovou organisací a se souhlasem státní mzdové komise.
§ 2
Zaměstnancům, kteří bez dostatečné omluvy zameškali pracovní Směnu (její část) bezprostředně předcházející přede dnem, za nějž přísluší nárok podle § 1, nebo následující po něm, se náhrada výdělku neposkytuje. Náhrada výdělku se rovněž neposkytuje těm zaměstnancům, kteří v den pracovního klidu bez dostatečné omluvy zameškali, pracovní směnu (její část), ačkoliv byli povinni pracovat, protože šlo o směnu stanovenou vedením podniku podle § 2 odst. 5 zákona č. 93/1951 Sb.
§ 3
Domáckým dělníkům přísluší za každý den pracovního klidu 1% pracovní odměny dosažené v posledních bezprostředně předcházejících čtyřech kalendářních měsících. Pracovní odměnou se rozumí hrubá odměna bez příplatku na hotová vydání.
§ 4
(1) Za práci vykonanou v den pracovního klidu přísluší zaměstnanci za každou v tento den odpracovanou hodinu dosažený výdělek zvýšený o zvláštní příplatek, který se rovná
a) u zaměstnance, pracujícího v úkolu nebo prémiové soustavě, průměrnému hodinovému výdělku, jehož docílil v předchozím zúčtovacím mzdovém období,
b) u zaměstnance, pracujícího v časové mzdě, jeho skutečné hodinové mzdě,
c) u zaměstnance s měsíčním platem 1/2% jeho hrubého měsíčního platu, u zaměstnance s týdenním platem 2% jeho týdenního hrubého platu.
(2) Při výpočtu zvláštního příplatku se nepřihlíží k práci přes čas a k odměně za ní.
(3) Odpracoval-li zaměstnanec v den pracovního klidu menší počet pracovních hodin, než činí pravidelná pracovní doba, která by jinak připadala na tento den obdrží vedle odměny za odpracovanou dobu podle prvého odstavce ještě náhradu výdělku podle § 1 za zbývající část pracovní doby.
(4) Zaměstnancům, kteří nemají podle platných předpisů nárok na odměnu za práci přes čas, nepřísluší za práci v den pracovního klidu zvláštní příplatek podle odstavce 1 ani náhradní volno.
§ 5
§ 6
Předchozí ustanovení neplatí, připadne-li den pracovního klidu na neděli. Pracuje-li zaměstnanec v takový den, vyplatí se mu mzda podle předpisů o odměňování práce o nedělích. U zaměstnanců, u nichž je nedělní práce obvyklou, platí toto ustanovení pro den, na který připadá zákonný týdenní klid.
§ 7
Den pracovního klidu trvá 24 hodin a začíná v 0,00 hodin. V závodech s nočními směnami začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu té směny, která v pracovním týdnu nastupuje jako první.*) Jsou-li pro to zvláštní důvody, může příslušný ústřední úřad (orgán) v dohodě s jednotnou odborovou organisací a se souhlasem státní mzdové komise stanovit jiný začátek dne pracovního klidu.
§ 8
Pro státní zaměstnance provede obdobnou úpravu ministr financí.
§ 9
Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují ustanovením této vyhlášky, zejména vyhláška č. 27/1952 Ú. l.
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. dubna 1954.