1. ustanovení písm. e) se mění a zní:
„e) vzájemné vyrovnání mank a přebytků se dovoluje jen jako výjimka, jde-li o manka a přebytky, které se týkají téhož přímo odpovědného pracovníka a které vznikly v tomtéž inventarisačním období záměnou materiálových zásob a zboží z téhož nedopatření (na př. pro podobnost zásob a zboží nebo jejich balení). Převyšuje-li při tomto vyrovnání částka mank částku přebytků, vyúčtuje se rozdíl na vrub účtu vinníka;”

2. za ustanovení písm. e) se vkládá ustanovení písm. f), které zní:
„f) manka a přebytky u jednotlivých druhů zboží a obalů svěřených témuž přímo odpovědnému pracovníku v maloobchodních podnicích, v nichž se nemusí vést druhová evidence zboží a obalů, se v tomtéž inventarisačním období navzájem vyrovnávají; celkové manko nebo celkový přebytek zjištěný při téže inventarisaci se vypořádá podle ustanovení písm. a) až d).”