1. Úprava právních poměrů podle vyhlášky spojených s dodávkou vody a s odváděním odpadních vod se týká jen veřejných vodovodů a vodáren, veřejných kanalisací a čistíren odpadních vod, které jsou ve správě, provozu a údržbě hospodářsko výrobních organisací Ústřední správy vodního hospodářství „Zásobování vodou a kanalisace”, krajských správ a na území hlavního města Prahy „Pražských vodáren” a „Pražské kanalisace a čistíren odpadních vod” (dále jen „dodavatel”).
2. Jednotnými pro celé území státu platnými úplatami jsou:
a) vodné t. j. úplata za dodávku vody (pitné a užitkové) z vodovodního zařízení do určeného objektu (dům, závod, provozovna, pozemek a pod.). Do tohoto vodného jsou zahrnuty dřívější poplatky: všeobecné vodné, zvláštní vodné a nájemné z vodoměrů;
b) stočné t. j. úplata za používání veřejných kanalisací, do nichž se odvádí jakákoliv voda z nemovitosti odběratele.
3. V uvedených úplatách jsou zahrnuty tudíž veškeré periodické úplaty spojené s dodávkou vody nebo s odváděním odpadních vod s výjimkou nájemného za podružné vodoměry osazené na zvláštní objednávku odběratele nebo přímých spotřebitelů. Do úplat nejsou zahrnuty jednorázové náhrady, které je povinen platit vlastník objektu podle zvláštních předpisů, zejména vodovodního řádu ČSN 730121/1954 a kanalisačního řádu ČSN 730131/1955 (§ 10 odst. 1 vyhlášky) jako investiční náklady na zřízení domovních přípojek na veřejný vodovod, na první montáž vodoměru, na ukončení odběru a na výměnu vodoměru v důsledku změny odběru nebo poškozeni zaviněného odběratelem, anebo na zřízení kanalisačních přípojek na veřejnou kanalisaci, náhrady za provoz průmyslových čistíren převzatý podle zvláštních dohod, dále úplaty vyplývající z jiných předpisů (jako penále pro nedodržování smluv, náhrady škody a pod.).
4. Odběratelem ve smyslu vyhlášky (§ 2 odst. 2) je vlastník nemovitosti, pro kterou se voda dodává až k domovnímu vodovodu odběratele, anebo z které se odpadová voda odvádí do veřejné kanalisace. Odběratelem je také uživatel, poživatel, držitel nebo správce nemovitosti, pokud vykonává práva k nemovitosti jako vlastník. Je-li vlastníkem nemovitosti stát, je odběratelem rozpočtová, hospodářská nebo jiná organisace, která obstarává správu nemovitosti (na př. národní podniky, podniky místního průmyslu nebo komunálního hospodářství, domovní správy a pod.). Je-li nemovitost zcela nebo částečné pronajata nebo ponechána k užívání jiným osobám, zůstává odběratelem vůči dodavateli vlastník nebo její správce. Vodné a stočné platí dodavateli odběratel. Přesunout placení vodného a stočného na jiného uživatele nemovitostí lze jen se souhlasem dodavatelovým.
5. Přímými spotřebiteli jsou nájemníci nebo jiní uživatelé nemovitosti, počítajíc v to i odběratele, jestliže nemovitosti přímo užívá. Odběratel je oprávněn — viz č. 20 — fakturovanou částku za vodné a stočné rozvrhnout na své nájemníky nebo jiné uživatele podle obsahu nájemní nebo jiné smlouvy o užívání nemovitosti, jakož i na podkladě cenových předpisů nebo podle rozhodnutí příslušného výkonného orgánu rady okresního (obvodního) národního výboru (odboru pro místní hospodářství, v Praze odboru bytového jako orgánů cenových).
6. Povinnost platit vodné a stočné se vztahuje na veškeré odběratele vody s výjimkou orgánů požární ochrany, pokud odebírají vodu pro hašení požáru a pro požární cvičení.
7. Výši úplaty za dodanou vodu stanovila vláda jednotnou sazbou 0,60 Kčs za 1 m3. Této sazby se používá jak pro výpočet úplaty za spotřebu vody zjištěnou měřením na vodoměru, tak i za spotřebu stanovenou podle ročních směrných spotřebních čísel.
8. Spotřeba vody podle ročních směrných spotřebních čísel se stanoví tehdy, není-li pro měření vody osazen vodoměr. Tato směrná čísla platí také pro prvé fakturační období při nově zavedeném a odměřovaném odběru vody, zjistí-li se na vodoměru porucha, takže je zřejmo, že vykázané množství spotřebované vody neodpovídá skutečnosti. V ostatních případech se stanoví spotřeba vody odhadem za dobu, v níž záznamy vodoměru nebyly správné, nejvýše však za poslední fakturační období (čl. 182 a 183 vodovodního řádu).
9. Odběratel je povinen v zájmu správního a hospodárného využití vody vyhovět všem opatřením dodavatele, zejména při nedostatku pitné a užitkové vody. V případech, kde dochází k nadměrnému odběru vody (na př. při stálém odtoku vody pro závady na vodovodním zařízení), bude-li tímto odběrem porušována nebo ohrožována plynulá dodávka vody nebo ohrožen obecný zájem (požární bezpečnost a pod.), může dodavatel v dohodě s odborem pro vodní hospodářství rady krajského národního výboru, po případě s krajským hygienikem, učinit opatření k odstranění těchto závad, a to i dočasně zastavit dodávku vody; může též se souhlasem Ústřední správy vodního hospodářství zvýšit směrná spotřební čísla.
10. V případech, pro které není možno použít celostátně platných směrných spotřebních čísel, stanoví je pro obvod kraje rada krajského národního výboru k návrhu krajské správy „Zásobování vodou a kanalisace”, a to obdobně podle směrných spotřebních čísel celostátních.
11. Pochybuje-li odběratel o správnosti vodoměru, může požádat dodavatele, aby vodoměr byl úředně přezkoušen. Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru překročení dovolené úchylky ± 5 %, vymění dodavatel vodoměr na svůj náklad. Byl-li vodoměr uznán správným, nahradí odběratel dodavateli náklad spojený s přezkoušením vodoměru.
12. Za vodu odebranou z uličních (veřejných) stojanů spravovaných dodavatelem platí odběratel (t. j. vlastník nemovitosti, uživatel a pod.) vodné vypočtené podle směrných spotřebních čísel, a to snížení o 50 %, je-li stojan vzdálen do 100 m a o 70 %, je-li stojan vzdálen přes 100 m od obydli. Výkonné orgány národních výborů spolupracují s vodohospodářskými orgány (Zásobování vodou a kanalisace, Pražské vodárny atd.) na jejich požádání při zjišťování odběratelů vody, po případě i odebíraného množství vody z uličních (veřejných) stojanů.
13. Výši úplaty za používání veřejné kanalisace ve správě organisací uvedených pod č. 1 k účelům odvádění odpadních vod stanovila vláda jednotnou sazbou 0,20 Kčs za 1 m3 odvedené vody.
14. Při výpočtu množství odpadní vody se předpokládá, že odběratel vypustil nebo vypustí takové množství vody, jaké jí skutečně odebral (t. j. zjištěním na vodoměru nebo podle směrných spotřebních čísel). Pro výpočet stočného platí stejné zásady jako pro výpočet vodného.
15. Jestliže odběratelé spotřebují zcela nebo převážně odebranou vodu a nevypouští ji do veřejné kanalisace (na př. v pivovarech na výrobu piva, v sodovkárnách, v zemědělství, v zahradnictví nebo i v jiných podnicích), provede dodavatel k žádosti odběratele výpočet odváděného množství odpadní vody a stočného podle prokázaného skutečného stavu na podkladě výkazů a dokladů předložených odběratelem.
16. Vypouští-li odběratel do veřejné kanalisace vodu získanou z jiných zdrojů než z vodovodů spravovaných dodavatelem (na př. z vlastních studní, z vodních toků), vypočte dodavatel stočné podle skutečně odváděného množství. Není-li možno zjistit takto vypouštěné množství vody vždy měřením na vodoměru nebo podle směrných spotřebních čísel, musí dodavatel zjistit výpočet množství vody odborným výpočtem, po případě zjištěním na místě samém.
17. Vypouští-li se do veřejné kanalisace pouze voda dešťová se střech, okapů, okapových rour a pod., stanoví se stočné paušálem 30 % normálně vypočítaného množství odpadní vody.
18. Pro fakturování a placení vodného a stočného platí zvláštní předpisy o fakturování a placení za zboží a práce a předpisy o platebním a zúčtovacím styku. Je-li odběratel v prodlení s placením faktury, je povinen zaplatit poplatek z prodlení stanovený zmíněnými předpisy.*)
19. Odběratel může požadovat úhradu vodného a stočného od přímých spotřebitelů jen potud, pokud to připouští nájemní nebo jiná smlouva o užívání nemovitostí nebo pokud to dovolují cenové předpisy. Odběratel nemůže proto požadovat tuto úhradu od přímého spotřebitele, jsou-li podle dohody stran nebo podle rozhodnutí výkonného orgánu rady okresního (obvodního) národního výboru (odboru pro místní hospodářství, v Praze odboru bytového) vodné a stočné (dříve vodné a poplatek za používání obecních stok) zahrnuty do nájemného. Jde-li však v takových případech o nájemní předměty, které byly 20. června 1939 již pronajaty, může odběratel požadovat od přímých spotřebitelů úhradu té částky, o kterou je úhrn vodného a stočného vyšší, než kolik činil v roce 1939 úhrn vodného (všeobecného i zvláštního) spolu s nájemným za vodoměr a poplatku za používání obecních stok.
Pro rozvrh vodného a stočného fakturovaného podle měření vodoměrem se stanoví tato zásada: Pro každou nájemní jednotku (byt, provozovna a pod.) je třeba vyčíslit podle osob v ni bydlících nebo podle druhu vybavení celkové spotřební číslo nájemních jednotek. Tato spotřební čísla se sečtou a součtem tímto se dělí číslo 100. Vyšlým koeficientem se násobí vypočtená spotřeba nájemní jednotky, čímž se stanoví její podíl v procentech na dodaném množství vody. Tímto procentem se pak násobí celková fakturovaná částka vodného pro každou nájemní jednotku.
Jako příklad pro výpočet vodného a stočného podle uvedené zásady se uvádí v příloze.
Má-li některý odběratel vodoměr, jimž se měří odebraná voda (podružný vodoměr), odpočte se nejprve takto naměřená spotřeba vody od účtu a teprve zbytek účtu se dělí podle procent jako shora.
Činí-li fakturované množství vody, zjištěné vodoměrem více nebo méně podle ročních spotřebních směrných čísel, zvyšuje nebo snižuje se poměrně procento a tím i výše vypočteného vodného a stočného.
Pro rozvrh vodného a stočného fakturovaného podle měření vodoměrem se stanoví tato zásada: Pro každou nájemní jednotku (byt, provozovna a pod.) je třeba vyčíslit podle osob v ni bydlících nebo podle druhu vybavení celkové spotřební číslo nájemních jednotek. Tato spotřební čísla se sečtou a součtem tímto se dělí číslo 100. Vyšlým koeficientem se násobí vypočtená spotřeba nájemní jednotky, čímž se stanoví její podíl v procentech na dodaném množství vody. Tímto procentem se pak násobí celková fakturovaná částka vodného pro každou nájemní jednotku.
Jako příklad pro výpočet vodného a stočného podle uvedené zásady se uvádí v příloze.
Má-li některý odběratel vodoměr, jimž se měří odebraná voda (podružný vodoměr), odpočte se nejprve takto naměřená spotřeba vody od účtu a teprve zbytek účtu se dělí podle procent jako shora.
Činí-li fakturované množství vody, zjištěné vodoměrem více nebo méně podle ročních spotřebních směrných čísel, zvyšuje nebo snižuje se poměrně procento a tím i výše vypočteného vodného a stočného.
20. Nedohodne-li se odběratel s přímými spotřebiteli o rozvrhu úhrady vodného a stočného mezi jednotlivé účastníky (č. 19), může o způsobu tohoto rozvrhu rozhodnout toliko výkonný orgán rady okresního (obvodního) národního výboru (odboru pro místní hospodářství, v Praze bytového odboru). O sporech, které vyplynou z tohoto rozvrhu rozhodují soudy, ježto jde o poměr občansko právní. Dodavatel ani Ústřední správa vodního hospodářství nejsou příslušny rozhodovat spory mezi odběratelem a ostatními účastníky odběru vody o rozvrhu vodného a stočného.
21. Ústřední správa vodního hospodářství stanoví jako další roční směrná spotřební čísla:
| Pol. | Druh spotřeby vody | Roční měrné číslo v m3 |
|---|---|---|
| a) | ubytovny a internáty stavebních a průmyslových podniků a závodních škol: | |
| na 1 osobu (bez koupelny a klosetu) | 4 | |
| na 1 osobu s klosetem a bez koupelny | 6 | |
| na 1 osobu s klosetem a koupelnou | 9 |
| Pol. | Druh spotřeby vody | Roční měrné číslo v m3 |
|---|---|---|
| b) | veřejné školy a kanceláře: | |
| na 1 osobu (žáka, učitele, zaměstnance) při prům. 200 prac. dnů — bez klosetu | 4 | |
| s klosetem bez umývárny | 6 | |
| s klosetem a umývárnou | 10 | |
| c) | holičství a kadeřnictví: | |
| při obsluze 1 osobou | 7 | |
| při obsluze 2 osobami | 13 | |
| při obsluze 3 a více osobami | 21 | |
| d) | drobné prodejny a provozovny, kde není vody užíváno k provozní činnosti (v truhlářství, kovářství, čalounictví, krejčovství, obuvnictví, skladiště všeho druhu a pod.) | |
| na 1 zaměstnance bez klosetu | 5 | |
| na 1 zaměstnance s klosetem | 10 | |
| e) | biografy podle počtu sedadel: | |
| na 1 sedadlo | 0,50 | |
| f) | nemocnice a léčebné ústavy podle počtu lůžek | |
| na 1 lůžko | 80 | |
| g) | lékárny a drogerie | 40 |
| h) | čítárny, kulturní a spolkové místnosti, musea | 5 |
| i) | samostatné prádelny a žehlírny jako samostatné provozovny: | |
| při zaměstnávání 1 osoby | 100 | |
| při zaměstnávání dalších 2 osob | 150 | |
| při zaměstnávání další osob na každou další osobu o | 25 | |
| j) | opravny aut, cementářské a mechanické dílny: | |
| při zaměstnávání 1 osoby | 15 | |
| při zaměstnávání více osob za každou další osobu | 5 | |
| k) | fotografické ateliery na 1 umyvadlo | 100 |
22. Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. července 1955.
směrnicím č. 112/1955 Ú. l.
Příklad pro výpočet vodného a stočného, činí-li fakturována částka Kčs 202,40
Příklad pro výpočet vodného a stočného, činí-li fakturována částka Kčs 202,40
| Čís. náj. jedn. | Spotřebitel | Počet osob a druh spotřeby | Vybavení | Směrná spotřební čísla | % Výpočet koeficientu 100:253 = 0.4 | Výpočet vodného a stočného na nájemní jednotku | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| na 1 osobu m3 | na nájemní jednotku m3 | ||||||
| 1 | Novák | 3 | kloset | 21 | 63 | 63 X 0.4 = 25.00 | 202.4 X 25 = 50.60 |
| 2 | Hála | 4 | klos. a koup. | 28 | 112 | 112 X 0.4 = 45.00 | 202.4 X 45 = 91.08 |
| 3 | Kavka | 1 | klos. a koup. | 28 | 28 | 28 X 0.4 =10.00 | 202.4 X 10 = 20.24 |
| 4 | Restaurace | — | (2 osoby) | 20 | 20 | 20 X 0.4 = 8.00 | 202.4 X 8 = 16.20 |
| 5 | Řeznictví | — | (2 osoby) | 30 | 30 | 30 X 0.4 = 12.00 | 202.4 X 12 = 24.20 |
| 253 | 100.00 | 202.40 | |||||