ZBOŽÍ PLATINOVÉ, ZLATÉ A STŘÍBRNÉ.

Výroba v tuzemsku.

Zboží dovezené z ciziny.

A. OBĚH ZBOŽÍ V TUZEMSKU.
Předepsaný stav zboží.
Zkoušení zboží.
Označení zboží úřední značkou.

B. ZBOŽÍ URČENÉ K VÝVOZU DO CIZINY.

Staré platinové, zlaté a stříbrné předměty.

Platinové, zlaté a stříbrné zboží osvobozené od povinné kontroly.

(2) Zboží ke kontrole předložené musí být úplné se všemi ozdobami a součástkami a do té míry dohotoveno, aby po úředním zkoušení a označení nebyla úřední značka při konečném zpracování poškozena a aby zboží již nemohlo být změněno. Předkládá-li se před konečnou úpravou, musí být řádně očištěno.

(1) Výrobce musí předložit každé nově vyrobené zboží z drahých kovů, s výjimkou zboží uvedeného v § 30, k vyšetření ryzosti a předepsaného stavu a k označení úřední značkou.

(3) Zboží úplně dohotovené se smí předkládat jen tehdy, lze-li je zkoušet na kameni bez poškození a s náležitou přesností.

(4) Výrobní podniky jsou povinny označit zboží z drahých kovů, které dodávají pro oběh v tuzemsku, úředně schválenou tovární značkou a číslici vyznačující ryzost.

(3) Zboží z drahých kovů o předepsané ryzosti, které nevyhovuje ostatním předpisům, lze označit úřední značkou teprve tehdy, když byla závada odstraněna (§ 8 odst. 3).

(2) Jinak nesmí mít toto zboží nikdy vcelku menší ryzost, než jakou je označeno. Tato ryzost nesmí být menší ani v jednotlivých částech zboží bez pájky ani u zboží spájeného.

(1) Zboží z drahých kovů určené pro oběh v tuzemsku, musí mít nejméně ryzost nejnižšího stupně stanoveného v § 13 odst. 2 pro přislušný druh zboží, a to zboží platinové nejméně 950/1000, zboží zlaté nejméně 585/1000 a zboží stříbrné nejméně 800/1000.

(4) Nemá-li zboží aspoň nejnižší předepsanou ryzost nebo nelze-li závadu odstranit, rozbije se a vrátí se podateli (§ 8 odst. 3).

(2) U stříbrného zboží ryzosti 800/1000 se odchylka od předepsané ryzosti, nepovoluje.

(1) Ve zvlášť odůvodněných případech může orgán státní služby pro drahé kovy povolit odchylku od předepsané ryzosti (remedium), a to u předmětů z platiny do 10/1000, ze zlata do 5/1000 a ze stříbra do 10/1000.

(1) Při výrobě zboží z drahých kovů lze použít jiného drahého kovu pro některé součástky za účelem ozdoby, z technických nebo jiných důvodů.

(2) Stříbrných součástek u zlatých a platinových předmětů lze použít, je-li stříbra použito k obrubám nebo malým ozdobám, které jsou s obrubami ve spojení.

(2) Mechanické spojení součástek z obecných kovů s předměty platinovými, zlatými nebo stříbrnými je dovoleno jen po předchozím písemném povolení státní zkušebny. Nepravé součástky musí být snadno poznatelné a jako nepravé označeny.

(1) K získání potřebné pevnosti a pružnosti je dovoleno v předmětech platinových, zlatých a stříbrných použít cizích těles z obecného kovu (jako per, vzpruh, vložek, které lze vyjmout a pod.), lze-li taková tělesa jako nepravá snadno poznat.

(3) Státní zkušebna může výjimečně povolit odchylky od ustanovení odstavce 1 nebo 2.

(4) Je-li nutno ryzost přesněji stanovit, je státní zkušebna oprávněna roztavit předmět nebo jeho část a podrobit jej po případě přesnému chemickému zkoušení; tak nutno postupovat zejména u předmětů spájených.

(3) U zboží z drahých kovů, které je postříbřeno, pozlaceno nebo poplatinováno, se nezjišťuje ryzost vrstvy drahého kovu, nýbrž zkouší se jádro.

(2) Každá oddělitelná součást (šroubem, nýtem nebo jinak připevněná), jakož i každá součást pájkou spojená musí být zvlášť zkoušena.

(1) Ryzost zboží z drahých kovů se stanoví zpravidla kapkovou zkouškou na prubířském kameni srovnáním se zkušebními jehlami.

(2) Není-li účastník s úředním nálezem ryzosti spokojen, provede se nová zkouška, požádá-li o to do 3 dnů. Je-li i při této opakované zkoušce nález pro účastníka nepříznivý, zašle se zkoušený předmět na jeho žádost ke konečnému vyzkoušení ryzosti; zkoušku provede tříčlenná komise zřízená u státního (slovenského) úřadu.

(1) Je-li výsledek chemické zkoušky pro účastníka příznivý, může mu státní zkušebna poskytnout náhradu skutečné škody vzešlé porušením zkoušeného předmětu, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se dozvěděl o výsledku zkoušky. Náhrada se neposkytuje, je-li předmět jen nepatrně poškozen nebo má-li jen nepatrnou cenu.

(4) Podrobné předpisy o způsobu označování zboží z drahých kovů úřední značkou vydá předseda státního úřadu.

(1) Zboží z drahých kovů vyhovující vydaným předpisům označuje se úředními značkami. Značky drahých kovů stanoví ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

(2) Je-li předmět příliš malý nebo je-li vůbec takového rázu, že by úřední značka nemohla být na jeho hlavní části umístěna, zavěsí se na předmět úřední pečeť s vyraženou úřední značkou.

(3) Oddělitelné součásti zboží z drahých kovů nebo součásti pájkou spojené mohou se označit znaménkem státní zkušebny.

(4) Bylo-li použito jiného drahého kovu méně než 1 g, označí se předmět jen značkou drahého kovu, ze kterého je vyroben.

(1) Zboží z drahých kovů jiných dovolených ryzosti než ryzostí stanovených v § 13 odst. 2 pro příslušný druh zboží označí se stupněm nejblíže nižším.

(2) Stříbrné zboží pozlacené nebo zlatem potažené musí být pouhou zkouškou na kameni snadno poznatelné jako stříbrné; označí se úřední značkou pro stříbro.

(3) Použije-li se pro některé součástky zboží z drahých kovů jiného drahého kovu, označí se zboží značkami stanovenými pro použité kovy, a to na příslušných částech; není-li to možné, vyrazí se značky částečně přes sebe, a to napřed značka kovu, který převládá.

(1) Ryzost a stav zboží z drahých kovů lze při dodávkách pro vývoz dohodnout odlišně od československých závazných norem nebo vydaných předpisů.

(2) Každé takové zboží vyvážené do ciziny musí být před dodáním k celnímu řízení předloženo k přezkoušení, zda ryzost a stav zboží souhlasí s objednávkou zahraničního dovozce, a to se seznamem sepsaným ve dvou stejnopisech na úředních tiskopisech.

(3) Zásilky do ciziny se zbožím z drahých kovů smějí být projednány k vývozu a přijaty k dopravě do ciziny, jen pokud byly předem přezkoušeny státní zkušebnou v Praze, v Brně nebo v Bratislavě. Dokladem o přezkoušení je seznam zboží potvrzený státní zkušebnou, který musí odesilatel při celním řízení předložit.

(1) Na zboží z drahých kovů určené k vývozu do ciziny se nevztahuje povinnost označovat výrobky tovární značkou nebo číslicí vyznačující ryzost.

(2) Požádá-li o to vývozce, může být zboží z drahých kovů vyvážené do ciziny označeno vývozní značkou; zboží označené vývozní značkou se považuje pro oběh v tuzemsku za neoznačené.

(3) Výrobní nebo obchodní podniky jsou povinny chovat zboží určené k vývozu ve zvláštních schránkách, a to odděleně od zboží určeného pro oběh v tuzemsku.

(1) Zboží z drahých kovů dovezené z ciziny je podrobeno téže kontrole jako zboží vyrobené v tuzemsku; přezkoušení a ověřování provádějí státní zkušebny v Praze, v Brně a v Bratislavě.

(2) Vyclívací poštovní úřad, po případě dopravní podnik, který zboží z drahých kovů z ciziny dopravuje, zašle takové zboží po provedení celního řízení, avšak ještě před vydáním příjemci i s celními doklady nejbližší zkušebně (odstavec 1).

(1) Zboží z drahých kovů dovezené z ciziny musí mít aspoň nejnižší předepsanou ryzost (§ 13 odst. 2).

(2) Vyhovuje-li takové zboží i jinak vydaným předpisům, zkušebna na něm označí jeho cizozemský původ úřední značkou; jinak není dovoleno v tuzemsku s ním obchodovat.

(3) Nemá-li toto zboží nebo jeho část aspoň nejnižší předepsanou ryzost anebo nelze-li jinou jeho závadu (odstavec 2) odstranit, vrátí se zboží vyclívacímu poštovnímu úžadu nebo dopravnímu podniku (§ 27 odst. 2), aby je ihned vrátil odesilateli. Nelze-li cizozemského odesilatele zjistit nebo odepře-li zjištěný odesilatel příjem anebo kdyby vrácení bylo jinak spojeno se značnými obtížemi, zboží nebo jeho závadná část se rozbije a vydá adresátovi.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na zboží z drahých kovů dovezené bez úplaty.

(1) Úředně neoznačené předměty platinové, zlaté nebo stříbrné ze soukromého majetku, které přicházejí do obchodu anebo se prodávají ve veřejné dražbě nebo jinak za úplatu zcizují, jsou rovněž podrobeny přezkoušení ryzosti a předepsaného stavu a označení úřední značkou. Nevyhovují-li vydaným předpisům, mohou se zcizovat jen jako zlomky.

(2) Vlastníci platinových, zlatých nebo stříbrných předmětů, které slouží jejich osobní potřebě, mohou žádat státní zkušebnu o ověření ryzosti, a vyhovují-li předměty vydaným předpisům, o jejich označení úřední značkou; ustanovení § 16 odst. 4 se neužije.

a) veškeré státní mince a československé pamětní peníze, i když jsou součástí předmětů z drahých kovů a jsou s nimi volně spojeny;

(1) Od povinného přezkoušení a označení jsou osvobozeny

b) předměty staršího původu, které mají vědeckou, uměleckou nebo kulturně-historickou cenu;

c) předměty smaltem úplně potažené;

d) pouhé obruby kamenů, perel, smaltů nebo mosaiky, u nichž váha zlata, stříbra nebo platiny má jen podřadný význam;

f) zboží z drahých kovů dovezené z ciziny, pokud bylo osvobozeno od dovozního cla nebo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku; takové předměty však musí být předloženy k úřednímu přezkoušení a označení, jestliže mají být zcizeny nebo zůstat v tuzemsku.

e) předměty přijaté k opravě; byly-li však předměty opravou podstatně změněny nebo byla-li některá jejich část nově nahrazena, jsou podrobeny přezkoušení, i když byly úředně označeny;

(2) Státní zkušebny rozhodují v pochybnostech o tom, zda zboží je podrobeno kontrole.