Obecná ustanovení.
Lhůty.

(1) Správní orgán dbá toho, aby účastníci řízení byli jeho činnými spolupracovníky. Pečuje všestranně o to, aby účastníci neutrpěli v řízení újmu pro nedostatek znalostí předpisů a poskytuje jim potřebné poučení a pomoc.

(2) Účastníkům musí vždy dát příležitost, aby mohli v řízení uplatnit svoje stanovisko a účinně obhájit svoje práva a oprávněné zájmy.

(1) Účastníka, který nemůže v řízení jednat samostatně, zastupuje jeho zákonný zástupce; nemá-li účastník zákonného zástupce, ustanoví mu správní orgán opatrovníka, je-li toho třeba k hájení jeho zájmů v řízení. Rovněž ustanoví správní orgán opatrovníka účastníku řízení, jehož pobyt není znám a který si neustanovil zmocněnce.

(2) Účastníci řízení, jejich zákonní zástupci a opatrovníci mohou se dát zastupovat zmocněncem.

(1) Výkonné orgány národních výborů vykonávají působnost ve všech oborech státní správy, kde nejsou podle zvláštních předpisů příslušné orgány jiné.

(2) Není-li stanoveno jinak, jsou v první stolici příslušné odbory, po případě obdobné výkonné orgány okresních národních výborů.

(1) Místní příslušnost se řídí zásadně bydlištěm účastníka řízení. Ve věcech, kde jde o nějakou činnost, řídí se místem této činnosti, a ve věcech, týkajících se nemovitosti, polohou této nemovitosti.

(2) Nelze-li místní příslušnost takto stanovit nebo je-li nebezpečí v prodlení, provede řízení ten správní orgán, u něhož byl dán k němu podnět. Je-li několik správních orgánů místně příslušných, provede řízení ten, který je první zahájil.

(3) V pochybnostech určuje místní příslušnost nadřízený správní orgán. Nadřízený správní orgán může, je-li to účelné, také určit, že řízení nebo jeho část provede na místě správního orgánu místně příslušného jiný správní orgán; k tomu může však určit pouze správní orgán věcně příslušný a téhož stupně, jako byl orgán původně příslušný.

(1) Řízení nemůže provádět ten, u něhož pro poměr k projednávané věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, lze pochybovat o jeho nepodjatosti. V odvolacím řízení (oddíl 5), při přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení (oddíl 6) a v řízení o protestu generálního prokurátora (oddíl 7) je vyloučen také ten, kdo se zúčastnil rozhodování v nižší stolici.

(2) Namítne-li účastník řízení podjatost nebo zjistí-li ji podjatý sám, oznámí to neprodleně svému bezprostřednímu představenému, který zařídí, jsou-li dány důvody podjatosti, aby řízení bylo provedeno pracovníkem nepodjatým. Je-li podjat vedoucí odboru nebo obdobného výkonného orgánu národního výboru, učiní potřebné opatření rada. Je-li podjat celý správní orgán, učiní potřebné opatření správní orgán nadřízený.

(3) Je-li nebezpečí v prodlení, provede podjatý neodkladné úkony v řízení sám, pokud nemůže být potřebné opatření ihned zařízeno.

(1) Podání lze učinit jakýmkoli způsobem, pokud je spolehlivě patrno, kdo podání činí, o jakou věc jde, po případě co se navrhuje. Uplatňuje-li se v podání nárok, mají v něm být uvedeny i skutečnosti, které jej odůvodňují, a podle možnosti mají být připojeny nebo navrženy potřebné důkazy.

(2) Žádá-li o to účastník řízení, sepíše s ním správní orgán podání, je-li věcně příslušný. Přitom je povinen dát účastníkovi potřebné poučení a dbát, aby podání obsahovalo vše, čeho je třeba k řádnému uplatnění zájmů účastníka. Podání, které má povahu stížnosti, oznámení nebo podnětu pracujících, sepíše výkonný orgán národního výboru na žádost podatele bez ohledu na svou věcnou a místní příslušnost.

(3) Bylo-li podání učiněno u správního orgánu nepříslušného, postoupí je tento orgán neprodleně orgánu příslušnému.

(1) Náklady řízení vzniklé správnímu orgánu se hradí z rozpočtu tohoto orgánu. Náklady, které v řízení vzniknou účastníkovi řízení, nese účastník sám.

(2) Správní orgán může však uložit účastníkovi, aby nahradil ty náklady řízení, které vznikly správnímu orgánu zaviněním účastníka, zejména jeho svévolným návrhem nebo úmyslným protahováním řízení. Správní orgán může účastníkovi také uložit, aby nahradil ostatním účastníkům řízení náklady, které jim vznikly jeho zaviněním.

(3) Správní orgán nahradí svědkovi nutné hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok svědka zaniká, neuplatnil-li jej nejpozději do 3 dnů po svém výslechu.

(4) Správní orgán nahradí znalci nutné hotové výdaje. Poskytne mu také přiměřenou odměnu za práci spojenou s podáním posudku, pokud tato práce nepatří k povinnostem znalce vyplývajícím z jeho pracovního poměru.

(1) Správní orgán je oprávněn předvolat osoby, jejichž osobní přítomnost při projednání věci je nutná, a to i když tyto osoby bydlí mimo obvod jeho působnosti. Při předvolání musí správní orgán vycházet pracujícím vstříc tak, aby je zbytečně nezatěžoval.

(2) Osobám, které úmyslně maří nebo ruší řádný průběh řízení, může správní orgán v případech, kdy nelze zjednat nápravu jinak, uložit po předchozím upozornění pořádkovou pokutu až do výše 100 Kčs.

b) jichž je třeba k provedení důkazů.

(3) Správní orgán může ještě před skončením řízení učinit v rozsahu nezbytně nutném opatření, jichž je třeba k zajištění účelu řízení, a to:

1. uložit účastníkům řízení, aby něco vykonali, něčeho se zdrželi nebo něco trpěli;

2. nařídit zabavení nebo jiné zajištění věcí,

a) které mají být prohlášeny za propadlé nebo mají být zničeny anebo učiněny nepotřebnými, nebo

(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 je přípustné samostatné odvolání.

(1) Je-li lhůta určena počtem dnů, nepočítá se do ní den, kdy se stala událost určující počátek lhůty.

(2) Lhůty určené počtem týdnů nebo měsíců končí uplynutím toho dne posledního týdne nebo měsíce, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje s dnem, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Není-li takového dne v posledním měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

(3) Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

(4) Lhůta je zachována, bylo-li podání před jejím uplynutím učiněno u správního orgánu, jemuž má být podáno, u nadřízeného správního orgánu anebo u místního národního výboru místa bydliště, pobytu nebo pracoviště toho, kdo podání činí. Lhůta je také zachována, bylo-li podání adresované některému z těchto správních orgánů odevzdáno před jejím uplynutím k poštovní dopravě. O tom, kdy je zachována lhůta k odvolání, platí ustanovení § 28.

(5) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak.

(1) Zmešká-li někdo z omluvitelného důvodu lhůtu k provedení nějakého úkonu v řízení, povolí mu správní orgán, u něhož měl být úkon učiněn, navrácení lhůty, požádá-li o to do 15 dnů ode dne, kdy překážka odpadla, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon.

(2) Žádost o navrácení lhůty má odkladný účinek tehdy, kdyby jej byl měl zmeškaný úkon.

(3) Povolením navrácení zmeškané lhůty je lhůta zachována.