Zjištění podkladu pro rozhodování.

(1) Správní orgán je povinen dbát, aby skutečnosti, které jsou podkladem rozhodnutí, byly zjištěny co nejpřesněji a nejúplněji. S tohoto hlediska a v souladu se základními pravidly řízení určuje správní orgán také, jak má být skutkový podklad rozhodnutí zjištěn, zejména, zda se má konat ústní jednání a které důkazy mají být provedeny.

(2) Správní orgán musí dát účastníkům řízení příležitost, aby se mohli před vydáním rozhodnutí vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, po případě navrhnout jeho doplnění.

(1) Účastníci řízení a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisů s výjimkou zápisů o hlasování (poradních protokolů) a pořídit si z nich opisy. Jiným osobám může správní orgán dovolit nahlédnout do spisů, pokud osvědčí, že znalosti obsahu spisu potřebují k hájení svých práv a oprávněných zájmů.

(2) Správní orgán je povinen učinit opatření, aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní, hospodářské nebo služební tajemství. Zachování služebního tajemství není však důvodem pro to, aby byly vyloučeny z nahlédnutí části spisu, obsahující zjištění okolností, které jsou nebo mohou být podkladem rozhodnutí.

(1) Správní orgán použije jako důkazu takových důkazních prostředků, které se hodí ke zjištění stavu věci, zejména výslechu svědků, znaleckého posudku, listiny nebo ohledání.

(2) Účastníci řízení mají navrhnout důkazní prostředky, které mají dokázat pravdivost jejich tvrzení. Správní orgán je však povinen provést všechny důkazy, které mohou přispět k úplnému objasnění věci, i když je nenavrhl žádný účastník.

(3) Provádí-li se důkaz místním ohledáním nebo ohledáním věci, je vlastník (držitel, správce) povinen trpět ohledání, dovolit k tomu účelu nezbytný přístup na pozemek nebo do místnosti, po případě předložit předmět ohledání. Osobě, která má listinu potřebnou k důkazu, může správní orgán uložit její předložení.

(4) Důkazní moc jednotlivých důkazních prostředků hodnotí správní orgán přihlížeje ke všem okolnostem případu.

(1) Správní orgán může připustit na místě důkazu čestné prohlášení účastníka řízení.

(2) Čestné prohlášení nemůže být připuštěno, je-li na zjištění určité skutečnosti zvláštní obecný zájem nebo, když by tím byla porušena v řízení, v němž vystupuje několik účastníků, rovnost mezi nimi. Čestným prohlášením nemůže být nahrazen znalecký posudek.

(3) Průkaznost čestného prohlášení zhodnotí správní orgán s přihlédnutím k výsledkům celého řízení. Není-li obsah čestného prohlášení v souladu s výsledky řízení, může správní orgán také nařídit provedení důkazu, na jehož místě připustil čestné prohlášení.