Rozhodnutí.
§ 23
Podmínky.
Rozhodnutí vydává příslušný správní orgán po předepsaném řízení, zejména po spolehlivém zjištění stavu věci (§ 18). Rozhodnutí musí odpovídat zákonům a ostatním předpisům i výsledkům řízení, aby jím bylo co nejlépe zajištěno splnění účelu sledovaného zákonem i ochrana práv a oprávněných zájmů pracujících a socialistických organisací.
§ 24
Lhůta pro rozhodnutí.
§ 25
Náležitosti rozhodnutí.
§ 26
Oznámení rozhodnutí.
Rozhodnutí je oznámeno doručením jeho písemného vyhotovení účastníkovi řízení; bylo-li však vyhlášeno ústně v přítomnosti účastníků řízení, je oznámeno již tímto ústním vyhlášením. Účastník řízení může i v takovém případě do 3 dnů žádat, aby mu bylo doručeno písemné vyhotovení rozhodnutí; takovému účastníkovi je rozhodnutí oznámeno teprve dnem, kdy mu bylo doručeno jeho písemné vyhotovení.
(1) V jednoduchých věcech, zejména jde-li o rozhodnutí vydávané jen na podkladě dokladů předložených účastníkem řízení, rozhodne správní orgán bezodkladně po podání návrhu. Bezodkladně vydává správní orgán také osvědčení o skutečnostech, které jsou mu známy.
(2) V ostatních případech je nutno zpravidla rozhodnout do 15 dnů. Nemůže-li být v této lhůtě ve věci rozhodnuto pro zvláštní složitost věci nebo z jiných důležitých důvodů, vyrozumí o tom správní orgán účastníky s uvedením důvodů a sdělí jim lhůtu, v níž o návrhu rozhodne.
(1) Rozhodnutí obsahuje odůvodnění, výrok a poučení o odvolání. Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se v rozhodnutí účastníkům řízení v plném rozsahu a není-li námitek jiného účastníka.
(2) Z odůvodnění musí být jasně patrno, na jakém podkladě bylo rozhodnutí vydáno a jaké úvahy rozhodovaly při hodnocení důkazů. Odůvodnění musí být přesvědčivé, aby z něho byla patrna správnost rozhodnutí a aby upevňovalo důvěru pracujících v lidově demokratický státní aparát a vychovávalo je k dobrovolnému a ukázněnému plnění jejich povinností.
(3) Výrok má úplně vyřídit projednávanou věc a všechny návrhy účastníků řízení. Správní orgán může, je-li to účelné, rozhodnout o některé části předmětu jednání zvlášť. Ukládá-li se v rozhodnutí povinnost k nějakému plnění, stanoví pro ně správní orgán přiměřenou lhůtu.
(4) Poučení o odvolání má obsahovat údaj, zda je rozhodnutí konečné, či zda je možno se z něho odvolat, do jaké lhůty a u kterého správního orgánu. Chybí-li v rozhodnutí poučení o odvolání nebo je-li neúplné, může účastník řízení žádat do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno (§ 26), aby bylo doplněno. Lhůta k odvolání počíná v takovém případě běžet ode dne, kdy bylo účastníkovi oznámeno úplné poučení. Bylo-li dáno poučení nesprávné a účastník proto podal odvolání po lhůtě, považuje se odvolání za podané včas.