EXTERNÍ ASPIRANTURA.

(1) Externí aspirantura může být zavedena na fakultách a katedrách vysokých škol (ústavech a pracovištích), na nichž mohou být školení podle rozhodnutí vlády aspiranti.

(2) Plán potřeby externích aspirantů je součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství.

(3) Školení aspirantů v externí aspirantuře (dále jen „aspirant-externista“) probíhá bez přerušení zaměstnání.

(4) Délka externí aspirantury se stanoví v každém jednotlivém případě ve studijním plánu individuálně podle úrovně vědecké průpravy aspiranta-externisty, nejvýše však na pět let.

(1) V rámci plánu potřeby externích aspirantů vyhlašují příslušné ústřední úřady (předsednictvo akademie) zpravidla jednou v roce soutěž na místa aspirantů-externistů na vysokých školách (ústavech a pracovištích) s uvedením specialisací.

(2) Přijímací a výběrové řízení probíhá zpravidla v době od 1. března do 30. září.

(1) Na externí aspiranturu může být přijat bezúhonný československý občan bez omezení věku, který absolvoval ve zvoleném vědním oboru vysokou školu a který projevil schopnost k vědecké práci, má potřebné pedagogické nebo odborné zkušenosti a pracuje alespoň tři roky ve svém oboru; pracovní obor má být v souvislosti s nabytým školním vzděláním. Výjimky může povolit příslušný ústřední úřed (předsednictvo akademie). Jde-li o prominutí podmínky vysokoškolského vzdělání, je třeba souhlasu ministerstva školství (presidia Československé akademie věd). O prominutí této podmínky se ministerstvo školství a presidium Československé akademie věd vzájemně informují. V klinických oborech lékařských se vyžaduje předchozí praxe alespoň pětiletá a nelze podmínku předepsané praxe prominout.

(2) Žádost o přijetí podává uchazeč děkanu fakulty (řediteli ústavu nebo pracoviště) a připojí k ní vedle dokladů uvedených v § 11 pod písm. a) až f) písemné prohlášení uchazečova zaměstnavatele, že souhlasí se školením uchazeče v externí aspirantuře.

(3) Pro složení přijímacích komisí, jejich zřizovaní a činnost, pro způsob a požadavky přijímacích zkoušek a pro postup při přijímání uchazečů a jejich ustanovení aspiranty-externisty platí obdobně ustanovení §§ 12 až 15.

(1) Uchazečům o externí aspiranturu, kteří byli připuštěni k přijímací zkoušce, přísluší placené pracovní volno na dobu nejvýše tří dnů.

(2) Aspirantům-externistům, kteří plní úspěšně individuální studijní plán, přísluší každoročně placené pracovní volno k vykonání experimentálních, po případě jiných studijních prací, k vykonání zkoušek z aspirantského minima nebo k obhajobě vědecké práce podle jejich studijního plánu. Délku volna v rozsahu nepřesahujícího třicet pracovních dnů v roce dohodne děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) se školitelem a zaměstnavatelem aspiranta-externisty. Zákonný nárok aspiranta-externisty na dovolenou na zotavenou zůstává nedotčen.

(3) Aspirant-externista nemá nárok na stipendium podle § 4 odst. 1.

(4) Aspirant-externista má nárok na náhradu jízdného vlakem nebo autobusem ke zkouškám, konsultacím, seminářům, cvičením, po případě k jiným úkonům zahrnutým do studijního plánu, obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky ministra školství č. 20/1955 Ú. l., o pracovních úlevách pro účastníky mimořádných způsobů studia a jejich hospodářském zabezpečení. Náklady na jízdné hradí vysoká škola (ústav nebo pracoviště), kde se aspirant-externista školí; aspirant-externista nemá nárok na úhradu cestovních výdajů od zaměstnavatele.

(1) Nestanoví-li zvláštní předpisy pro aspiranty-externisty jinak, platí pro jejich studium, odborné vedení a kontrolu studia ustanovení §§ 16 až 41 s výjimkou ustanovení § 21 odst. 1 poslední věty.

(2) Zkoušky z aspirantského minima koná aspirant-externista ve lhůtách stanovených studijním plánem, nejpozději však do konce druhého roku aspirantury.