(1) Na externí aspiranturu může být přijat bezúhonný československý občan bez omezení věku, který absolvoval ve zvoleném vědním oboru vysokou školu a který projevil schopnost k vědecké práci, má potřebné pedagogické nebo odborné zkušenosti a pracuje alespoň tři roky ve svém oboru; pracovní obor má být v souvislosti s nabytým školním vzděláním. Výjimky může povolit příslušný ústřední úřed (předsednictvo akademie). Jde-li o prominutí podmínky vysokoškolského vzdělání, je třeba souhlasu ministerstva školství (presidia Československé akademie věd). O prominutí této podmínky se ministerstvo školství a presidium Československé akademie věd vzájemně informují. V klinických oborech lékařských se vyžaduje předchozí praxe alespoň pětiletá a nelze podmínku předepsané praxe prominout.

(2) Žádost o přijetí podává uchazeč děkanu fakulty (řediteli ústavu nebo pracoviště) a připojí k ní vedle dokladů uvedených v § 11 pod písm. a) až f) písemné prohlášení uchazečova zaměstnavatele, že souhlasí se školením uchazeče v externí aspirantuře.

(3) Pro složení přijímacích komisí, jejich zřizovaní a činnost, pro způsob a požadavky přijímacích zkoušek a pro postup při přijímání uchazečů a jejich ustanovení aspiranty-externisty platí obdobně ustanovení §§ 12 až 15.