k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění věci za vnitrostátní dopravy.
§ 1
Čl. 1.
(1) Pojišťovna poskytuje náhradu za poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení pojištěné věcí, byla-li věc poškozena, zničena, ztracena nebo odcizena za dopravy, pro kterou byla pojištěna.
(2) Pojišťovna nehradí škodu způsobenou
a) vnitřní (skrytou) vadou pojištěné věci nebo nedostatečným balením nebo tím, že nutný obal chyběl;
b) vnitřní zkázou pojištěné věci nebo působením atmosférického tepla nebo chladu; pojišťovna však hradí tyto škody, jsou-li neodvratným následkem živelní události nebo dopravní nehody nebo překročení dodací lhůty podle přepravních řádů a tarifů veřejných dopravních podniků.
(3) Nastala-li pojistná příhoda, hradí pojišťovna také náklady záchranných a bezpečnostních opatření, pokud je lze považovat za hutná a úměrná hodnotě věci.
(4) Ujednáním lze rozsah pojištění rozšířit nebo zúžit.
§ 2
Čl. 2.
Počátek a konec pojištění.
(1) Pojištění začíná okamžikem, kdy pojištěná věc připravená k přepravě je uvedena do pohybu k bezprostřednímu naloženi na dopravní prostředek v místě odesláni a končí okamžikem, kdy je složena ve skladu, v provozovně, v bytě nebo v domě příjemce v místě určení.
(2) Pojistník nesmí dopravu ani dodání věci zdržet. Zdrží-li se doprava nebo dodání věci z důvodů, na které pojistník nemá vliv, a zůstane-li věc proto v místě odeslání, na cestě nebo v místě určení, je každé takové zdržení kryto nejdéle po dobu patnácti dnů; lhůta začíná dnem příjezdu dopravního prostředku na místo, kde ke zdržení došlo, po případě — došlo-li ke zdržení ještě v místě odeslání — dnem, kdy věc byla uvedena do pohybu za účelem dopravy. Uplynutím patnáctého dne se pojištění přerušuje bez zřetele na důvod zdržení; pojištění se obnovuje, jakmile doprava začne.
(3) Ujednáním lze platnost pojištění prodloužit nebo zkrátit.
§ 3
Čl. 3.
Výše škody.
(1) Při stanovení výše škody se vychází z prodejní ceny pojištěné věci podle faktury (pojistná hodnota) Nebyla-li faktura vystavena, je pojistnou hodnotou
a) u věcí, které pojistník nevyrobil; pořizovací cena pro případ koupě;
b) u věcí, které pojistník vyrobil: pořizovací cena pro případ výroby; je-li však tato cena vyšší, než prodejní cena věcí z výroby, nejvýše prodejní cena z výroby;
c) u věcí, které nejsou podány k dopravě v novem stavu (na př. zařízení provozoven a domácností): pořizovací cena, kterou měla stejná, po případě s ní srovnatelná nová věc v době přímo před pojistnou příhodou, zmenšená o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení pojištěné věci;
d) u zvířat a ostatních věcí: jejich prodejní cena.
(2) Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měla přímo před pojistnou příhodou věc jí postižená, odečte prodejní cena zbytků. Při opravitelném poškození se stanoví výše škody částkou rovnající se přiměřenému nákladu na opravu.
(3) U jednotlivých věcí k sobě, patřících (celku) se nepřihlíží k znehodnocení, které nepoškozené jednotlivé věci (celek) poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením druhých utrpěly. U předmětů denní potřeby v domácnosti, které nemají uměleckou, sběratelskou nebo historickou hodnotu, se k takovému znehodnocení přihlíží.
§ 4
Čl. 4.
Pojistná náhrada.
(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody podle čl. 3 zvýšené o náklady podle čl. 1 odst. 3.
(2) Byla-li však sjednána pojistná částka a je-li nižší než pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu a náklady jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k pojistné hodnotě.
(3) Při zničeni, poškození, ztrátě nebo odcizení obrazů, soch a jiných movitých věcí umělecké nebo historické hodnoty ať jednotlivých nebo ve sbírkách — pokud nejde o zásoby zboží — hradí pojišťovna socialistickým právnickým osobám nejvýše zůstatkovou účetní hodnotu těchto věcí, občanům nejvýše 2.000 Kčs za jednu věc; při opravitelném poškození těchto věcí hradí pojišťovna jen náklad na opravu y uvedených mezích.
§ 5
Čl. 5.
Vrácení ztracené nebo odcizené věci.
Byla-li vrácena věc ztracená nebo odcizená, je pojistník povinen vrátit vyplacenou pojistnou náhradu. Byla-li věc v souvislosti se ztrátou nebo odcizením poškozena, nahradí pojišťovna poškození věcí. Opatřil-li si pojistník již věc náhradní, vrátí náhradu jen do výše prodejní ceny vrácené věci.
§ 6
Čl. 6.
Časové omezení nároků lhůtou.
Uplynulo-li od pojistné příhody 6 měsíců, aniž byl uplatněn nárok na pojistnou náhradu, je pojišťovna prosta závazků z pojistné smlouvy. Pro uplatnění nároku na náhradu příspěvků ke společné ha varii (čl. 7 odst. 2) platí lhůta jednoho roku.
§ 7
Čl. 7.
Zvláštní ustanovení pro jednotlivé druhy dopravy.
(1) Obstarává-li při dopravě železniční nakládku nebo vykládku věci odesilatel nebo příjemce, poskytuje pojišťovna, náhradu za ztrátu a odcizeni, jen když počet kusů nebo váha zásilky byly potvrzeny v místě odeslání i určení železniční stanicí nebo nestrannými svědky.
(2) Při dopravě po vodách vnitrozemních hradí pojišťovna též příspěvky ke společné havárii.
§ 8
Čl. 8.
Závěrečná ustanovení.
Tyto podmínky neplatí pro pojištění věci za vnitrostátní dopravy navazující na dopravu do ciziny nebo z ciziny.