k vyhlášce č. 237/1955 Ú. l.
Pojistné podmínky pro pojištění proti škodám z krádeže vloupáním.
Výše škody.

(1) Pojišťovna hradí přímou škodu způsobenou tím, že pojištěné věci byly odcizeny

a) krádeží vloupáním, t. j. tak, že se pachatel do uzamčených místností, v nichž jsou uloženy pojištěné věci (dále jen „místnosti pojištění“), vloupal nebo do místnosti pojištění vnikl jinak než dveřmi nebo si do nich zjednal přístup lstivým předstíráním; za vloupání se považuje i otevření místností pravými klíči, kterých se pachatel zmocnil protiprávním způsobem bez zavinění pojistníka nebo pojištěného. I když znaky vloupání nebyly prokázány, má se za to, že pojistná příhoda nastala, byl-li pachatel dopaden, ledaže jím byla osoba u pojistníka zaměstnaná nebo žijící s ním ve společné domácnosti:

b) loupeží (§ 232 tr. z.) spáchanou na pojistníku, příslušníku jeho domácnosti nebo osobě u něho zaměstnané nebo jím pověřené dozorem nad místnostmi pojištění;

c) pokud to bylo ve smlouvě výslovně ujednáno, krádeží, která nemá znaků uvedených pod písm. a):

(2) Vloupání, do uzamčené železné nebo pancéřové pokladny je pojistnou příhodou, i když nenastalo vloupání do místnosti pojištění [odst. 1 písm. a)]. Za vloupání se považuje i otevření uzamčené železné nebo pancéřové pokladny pravými klíči, které byly uzamčeny v jiné schránce, kterou pachatel vyloupil, nebo jichž se zmocni] loupeží.

(3) Pojišťovna hradí též škodu způsobenou zničen ním nebo poškozením pojištěných věcí v přímé souvislosti s událostmi uvedenými v předchozích odstavcích.

(4) Pojišťovna hradí také přímé škody způsobené při událostech uvedených v odst. 1—3 na stavebních součástech místností pojištění nebo na schránkách, jejichž obsah je pojištěn.

(5) Jde-li o pojištění souboru domácnosti (čl. 2 odst. 2), nehradí pojišťovna škody způsobené trestnými činy uvedenými v odst. 1 a 2, jestliže se jich zúčastnila nebo se na nich podílela osoba žijící s pojistníkem ve společné domácnosti nebo osoba pověřená dozorem nad místnostmi pojištění.

(1) Pojištěny jsou jen věci, které náležejí pojistníkovi a věci, kterých používá pro svou potřebu.

(2) Při pojištění zařízení domácnosti jako souboru jsou pojištěny též věci příslušníků domácnosti a osob v ní zaměstnaných a věci, kterých tyto osoby používají pro potřebu domácnosti; pojištění se vztahuje v mezích ustanovení čl. 8 na soubor

a) všech movitých věcí, které patří k pojištěné domácnosti,

b) předmětů potřebných k výkonu po volání včetně zásob a zboží,

c) domácího a drobného hospodářského zvířectva včetně potřeb pro ně.

(3) Za součást pojištěného souboru domácnosti se nepovažují motorová vozidla, neobíhající mince, cenné papíry, vkladní knížky, sbírky, nezasažené perly a drahokamy, listiny a spisy.

(1) Při pojištění souboru domácnosti hradí pojišťovna škodu, jen byla-li pojištěná věc postižena pojistnou příhodou v bytě uvedeném ve smlouvě a jeho příslušenství; pojišťovna však hradí též škody způsobené na domácím a drobném hospodářském zvířectvu chovaném v uzamčených chlévech a kurnících umístěných na dvorech, zahradách a jiných prostranstvích souvisících s budovou, v níž je byt. Pojišťovna však hradí též škody způsobené kdekoliv v Československé republice

a) na pojištěných věcech osobní potřeby, došlo-li ke škodě na pracovišti, na cestách nebo v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti.

b) na pojištěných věcech v opravnách, prádelnách a podobných zařízeních,

c) na pojištěných věcech i v jiném bytě, do kterého se pojistník přestěhoval; pojistník je povinen oznámit pojišťovně přestěhování do 30 dnů.

(2) Při jiném pojištění hradí pojišťovna škody, byla-li pojištěná věc postižena pojistnou příhodou kdekoliv v Československé republice; pojišťovna však nehradí škody na dopravovaných věcech od okamžiku, kdy byla věc připravená k přepravě uvedena do pohybu k bezprostřednímu naložení na dopravní prostředek v místě odeslání, až do okamžiku, kdy je složena ve skladu, v provozovně, v bytě nebo v domě příjemce v místě určení.

(1) Při stanovení výše škody se vychází z těchto hodnot (pojistné, hodnoty):

a) u zařízení provozoven a domácností: z pořizovací ceny, kterou měla stejná, po případě s ní srovnatelná nová věc v době přímo před pojistnou příhodou, zmenšené o peněžní částku odpovídající opotřebení nebo jinému znehodnocení (časová cena);

b) u zásob věcí, které pojistník nevyrobil: z pořizovací ceny pro případ koupě;

c) u zásob věcí, které pojistník vyrobil; z pořizovací ceny pro případ výroby; je-li však tato cena vyšší než prodejní cena z výroby, nejvýše z prodejní ceny z výroby;

d) u listin a spisů; z nákladu na nové opatření, pokud je nutné;

e) u zvířat a ostatních věcí; z jejich prodejní ceny,

(2) Při určování pojistné hodnoty souboru domácnosti se hodnota věcí, za které je pojistná náhrada omezena podle čl. 6 odst. 3 a 4 písm. a) až d), počítá nejvýše částkami, které jsou stanoveny jako hranice pojistné náhrady.

(1) Výše škody se stanoví tak, že se od pojistné hodnoty, kterou měla postižená věc přímo před pojistnou příhodou, odečte prodejní cena zbytků. Jestliže byly poškozeny stavební součásti místností pojištění nebo schránky, stanoví se výše škody částkou rovnající se přiměřenému nákladu na opravu.

(2) U jednotlivých věcí k sobě patřících (celku) se nepřihlíží k znehodnocení, které nepoškozené jednotlivé věci (celek) utrpěly zničením, poškozením nebo odcizením věcí druhých. U předmětů denní potřeby v domácnosti, které nemají uměleckou, sběratelskou ani historickou hodnotu, se však k takovému znehodnocení přihlíží.

(3) Při stanovení výše škody na souboru domácnosti se vychází, pokud nejsou množství nebo jakost odcizených a nenalezených věcí doloženy, z množství nebo jakosti věcí srovnatelných s ostatním zařízením domácnosti.

(1) Pojistná náhrada se rovná výši škody podle čl. 5.

(2) Byla-li však sjednána pojistná částka a je-li nižší než pojistná hodnota, hradí pojišťovna škodu jen v poměru, ve kterém je pojistná částka k pojistné hodnotě.

(3) Při poškození, zničení nebo odcizení obrazů, soch a jiných movitých věcí umělecké nebo historické hodnoty ať jednotlivých nebo ve sbírkách — pokud nejde o zásoby zboží — hradí pojišťovna socialistickým právnickým osobám nejvýše zůstatkovou účetní hodnotu těchto věcí, občanům nejvýše 2000 Kčs za jednu věc; při opravitelném poškození těchto věcí hradí pojišťovna jen náklad na opravu v uvedených mezích.

(4) Jde-li o pojištění, souboru domácnosti, činí pojistná náhrada nejvýše

a) u peněz 2000 Kčs;

b) u předmětů potřebných k výkonu povolání, včetně zásob a zboží, 20 % pojistné částky souboru, nejvýše však 10.000 Kčs;

c) u domácího a drobného hospodářského zvířectva dohromady 2000 Kčs;

d) u skvostů a podobných drahocenných věcí, kožišin a kožichů dohromady jednu třetinu pojistné částky souboru domácnosti, u skvostů a podobných drahocenných věcí nejvýše však 2000 Kčs za jednu věc;

e) u věcí osobní potřeby, došlo-li ke škodě na pracovištích nebo v místě přechodného pobytu pojistníka nebo příslušníků jeho domácnosti, 10 % pojistné částky souboru.

(1) Bylo-li to ujednáno, hradí pojišťovna

a) škody, které vznikly tím, že osoby (poslové) pověřené převzetím nebo doručením peněz, cenných papírů, losů, kuponů, směnek, šeků, vkladních knížek a depositních listů, drahokamů, drahých kovů a předmětů z drahých kovů byly při dopravě hodnot jim svěřených s místa převzetí hodnot na místo určení oloupeny (§ 232 tr. z.) o tyto hodnoty. Pojištění se vztahuje také na dobu přenocování, bylo-li nutné proto, že nebylo možno pojištěné věci dopravit na místo určení v době jednoho dne;

b) škody, které vznikly bez zavinění posla ukradením, vylákáním nebo ztrátou hodnot svěřených mu k doručení.

(2) Pojišťovna hradí při tom škodu až do výše pojistné částky, aniž se přihlíží k poměru této pojistné částky k hodnotě věcí poslem dopravovaných.