Vyhláška ministra financí o fakturování a placení za zboží a práce.

(1) Tato vyhláška upravuje fakturování a placení dodávek zboží a prací (služeb), uskutečněných těmito dodavateli:

(2) Vyhláškou jsou vázány všichni odběratelé dodavatelů uvedených v odstavci 1.

(1) Faktura musí být v záhlaví označena výrazně jako faktura a musí obsahovat:

(2) Při dodávkách zboží určeného pro vývoz jsou nedílnou součástí faktury zaslané podnikům zřízeným nebo určeným podle zákona č. 119/1948 Sb. doklady dohodnuté s těmito podniky; jde-li o práce provedené tuzemským dodavatelem v cizině, jsou nedílnou součástí faktury zaslané jmenovaným podnikům pracovní výkazy ve dvojím vyhotovení.

(3) Mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 může faktura obsahovat zejména:

(4) Faktura za dodávky energie, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí obsahovat:

(5) Faktura za práce opravářské musí obsahovat:
Údaje podle písm. a) až d) mohou být uvedeny na zvláštní příloze k faktuře, což musí být ve faktuře poznamenáno. Opravářské práce lze fakturovat i podle odstavce 1.

(1) Při stálém styku mezi dodavatelem a odběratelem mohou být dodávky zboží a opakující se práce, uskutečněné v době delší jednoho dne a ne delší jednoho kalendářního měsíce, vyfakturovány
Období pro sběrnou fakturu nebo soupis faktur nesmí počínat v jednom a končit v následujícím kalendářním měsíci.

(2) Sběrná faktura musí být v záhlaví jako sběrná faktura označena a musí obsahovat všechny náležitosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až s) a podle § 4, při čemž místo dne vyskladnění zboží nebo dne dokončení prací se uvede období, ve kterém bylo zboží vyskladněno (převzato) nebo práce dokončeny. Sběrná faktura za dodávku energie, vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí obsahovat údaje podle § 2 odst. 4.

(3) Při soupisu faktur musí být každá dodávka zboží nebo práce vyfakturována fakturou vyhovující ustanovením § 2 odst. 1 písm. a), b), d), g) až ch) a j) až s) a ustanovením § 4. Soupis faktur musí být v záhlaví jako soupis faktur označen a musí obsahovat:
Údaje podle písmen g) a h) mohou být uvedeny na zvláštní příloze k soupisu faktur, což však musí být v soupisu faktur poznamenáno.

(4) Sběrných faktur nebo soupisů faktur lze používat pouze při dodávkách zboží nebo při pracích, při nichž je tento způsob fakturování sjednán U dodávek Mediky, národního podniku, do jiných krajů, než ve kterém je její sídlo, může činit období pro sběrnou fakturu až tři měsíce. U dodávek zpravodajského materiálu Československou tiskovou kanceláří může činit období pro sběrnou fakturu až 6 měsíců. Dodávky energie a vody, odvádění odpadní vody veřejnými kanalizacemi, odvoz popela a smetí a práce kominické lze i bez předchozí dohody s odběratelem fakturovat sběrnou fakturou, při čemž období pro sběrnou fakturu za dodávku energie můře činit až dva měsíce, při dodávkách vody a odvádění odpadní vody veřejnými kanalisacemi až tři měsíce, při odvozu popela a smetí až 6 měsíců a při pracích kominických, jakož i při dodávkách vody a odvádění odpadní vody veřejnými kanalisacemi, za které je úplata stanovena paušálem, až jeden rok. Dodavatel musí však v těchto případech předem oznámit odběrateli, kdy začíná a končí období pro sběrnou fakturu. U maloodběru energie je období pro sběrnou fakturu dodrženo, i když odečet se provede v sídle okresní správy dodavatele nejblíže příští pracovní den a mimo sídlo okresní správy dodavatele v nejbližších příštích dvou pracovních dnech po uplynutí období pro sběrnou fakturu.
Odvoz popela a smetí a práce kominické lze vyfakturovat soukromým osobám a soukromým podnikům sběrnou fakturou během zvoleného období za celé období najednou, pokud za jednotlivé provedené práce (odvoz) nepožaduje dodavatel zaplacení v hotovosti podle § 15 odst. 2; zvolené období nesmí být delší u odvozu popela a smetí než 6 měsíců a u prací kominických než jeden rok. Jestliže by dodavatel neprovedl některé práce (odvoz), které vyfakturoval, je povinen odečíst částky odpovídající neprovedeným pracím (odvozu) v nejblíže příští sběrné faktuře.

(1) Podléhá-li obrat z prodeje zboží, na něž je stanovena státní maloobchodní cena nebo maloobchodní cena (dále jen „maloobchodní cena“), dani z obratu, fakturuje dodavatel stanovenou maloobchodní cenou, Má-li odběratel nárok na snížení této ceny o stanovenou obchodní srážku, vyznačí dodavatel ve faktuře procento obchodní srážky, odečte ve faktuře od maloobchodní ceny částku této srážky a uvede maloobchodní cenu zbývající po odečtení obchodní srážky. U zboží více druhů, pro něž je stanoveno stejné procento obchodní srážky, může být tato srážka vypočtena a odečtena od součtu maloobchodních cen tohoto zboží. Fakturuje-li dodavatel za zboží maloobchodní cenu, nevyznačuje na faktuře státní velkoobchodní cenu nebo velkoobchodní cenu (dále jen „velkoobchodní cena“) zboží ani částku daně z obratu.

(2) Nepodléhá-li obrat z prodeje zboží, na něž je stanovena maloobchodní cena, dani z obratu, fakturuje dodavatel za zboží velkoobchodní cenu (bez daně z obratu), a pokud je k tomu oprávněn, připočte k ní svou odbytovou přirážku, jejíž procento vyznačí na faktuře: poznamená na faktuře, že daň z obratu není v ceně zahrnuta

(3) Jde-li o dodávku zboží na něž je stanovena státní velkoobchodní cena včetně daně z obratu nebo velkoobchodní cena včetně daně z obratu (předací cena), uvede dodavatel na faktuře, že daň z obratu je započtena do fakturované předací ceny.

(4) Jde-li o dodávku zboží, na něž není stanovena ani maloobchodní cena ani předací cena, a je-li dodavatel povinen odvést z obratu dosaženého prodejem tohoto zboží daň z obratu, vyznačí na faktuře sazbu daně, dále uvede příslušnou položku nebo podpoložku sazebníku daně z obratu, cenu, z níž daň počítá, a částku daně; u každého druhu zboží stejné položky (podpoložky) sazebníku daně z obratu vyznačí dodavatel úhrnnou cenu zboží odděleně, na př. ve dvou sloupcích tak, aby z toho byla patrna částka připadající na daň z obratu. Při prodeji zboží soukromé osobě nevyznačí dodavatel částku daně z obratu odděleně.

(5) Nepodléhá-li obrat z prodeje zboží, na něž není stanovena ani maloobchodní cena ani předací cena, dani z obratu, fakturuje dodavatel za zboží velkoobchodní cenu (bez daně z obratu), a pokud je k tomu oprávněn, připočte k ní svou odbytovou přirážku, jejíž procento vyznačí na faktuře; poznamená na faktuře, že daň z obratu není v ceně zahrnuta.

(6) Ustanovení odstavců 1, 3 a 4 se vztahují i na dodávky zboží (materiálu) spojené s provedením prací opravářských. Daň z výkonů se ve faktuře za práce opravářské zvlášť neuvádí.

(1) Faktura nebo jednotlivá faktura při soupisů faktur musí být odeslána nejpozději do dvou pracovních dnů po vyskladnění zboží. Faktura za technické jednotky (etapy) strojů a zařízení musí být odeslána nejpozději do tří pracovních dnů po vyskladnění technických jednotek. Zasílá-li se výrobek rozložený v součástky, jejichž montáž provede dodavatel, musí být faktura odeslána nejpozději do 6 dnů po dokončení montáže. Zasílá-li dodavatel zboží ze závodu nebo skladu svého subdodavatele, který výrobu zboží dokončil, musí být faktura odeslána do 6 pracovních dnů po vyskladnění zboží; zasílá-li však za stejné podmínky propagační tiskový materiál určený pro cizinu, prodlužuje se lhůta 6 pracovních dnů na 8 dnů. Faktura za knihy zaslané na ukázku musí být odeslána do dvou pracovních dnů poté, kdy došlo dodavateli oznámení odběratele, že si knihy ponechává; tento den musí být z faktury patrný. Za práce musí být odeslána faktura nebo jednotlivá faktura při soupisu faktur nejpozději do 6 dnů po dokončení prací. Lhůta 6 dnů se prodlužuje pro dodavatele, pokud instaluje výstavy jako celek, na 10 dnů, avšak jen tehdy, zúčastní-li se práce též subdodavatel; tato skutečnost musí být z faktury patrna.

(2) Sběrná faktura nebo soupis faktur za zboží musí být odeslán nejpozději do čtyř pracovních dnů a sběrná faktura nebo soupis faktur za práce do 6 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Sběrná faktura Československých státních lázní a zřídel a Mediky, národního podniku, jakož i sběrná faktura za dodávku energie velkoodběratelům, za dodávku vody a za odvedení odpadní vody veřejnými kanalisacemi musí být odeslána do 9 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1 a 4). Sběrná faktura za maloodběr energie musí být odeslána nejpozději do tří pracovních dnů po uplynutí příslušného období; uhrazuje-li se však sběrná faktura v hotovosti, musí být odevzdána v poslední den příslušného období (§ 3 odst. 4). Zjistí-li se při zkoušce měřicího zařízení energie, že udává nižší hodnotu, která se odchyluje od skutečné hodnoty více než připouštějí státní normy, musí být sběrná faktura za zjištěný rozdíl spotřebované energie odeslána do tři pracovních dnů poté, kdy rozdíl byl zjištěn. Tento den musí být z faktury patrný.

(3) Je-li místo vyskladňující v jiné obci než místo fakturující, s výjimkou případů uvedených v odstavci 7, musí být faktura nebo jednotlivá faktura pří soupisu faktur odeslána do 5 dnů po vyskladnění zboží a sběrná faktura nebo soupis faktur za zboží do 8 dnů po skončení příslušného období. Lhůta 5 dnů se prodlužuje pro podniky zřízené nebo určené podle zákona č. 119/1948 Sb. a pro národní podniky pro těžbu dříví na 7 dnů. Faktura za osiva a sádě, za řezivo dodávané pilami, jakož i za technické jednotky strojů a zařízení vyskladněné v jiné obci, než kde se fakturují, musí být odeslána do 6 dnů po jejich vyskladnění.

(4) U traťových obchodů, kdy odběratel fakturuje příjemci zboží (svému odběrateli), musí fakturu nebo jednotlivou fakturu při soupisu faktur odeslat příjemci zboží do 8 dnů a fakturu za technické jednotky (strojů a zařízení do 10 dnů po vyskladnění dodavatelem a sběrnou fakturu nebo soupis faktur do 10 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Lhůty 8 a 10 dnů se prodlužují o tři dny, je-li sklad nebo závod vyskladňující v jiné obci než místo, které za tento sklad nebo závod fakturuje. Fakturuje-li odběratel příjemci zboží (svému odběrateli) již na základě oznámení dodavatele o odeslání zboží, musí být sběrná faktura odeslána do 7 dnů po skončení příslušného období (§ 3 odst. 1). Vrátí-li však odběratel fakturu dodavateli podle odstavce 10, musí odeslat příjemci zboží fakturu nejpozději příští pracovní den po obdržení správně vyhotovené faktury, při čemž ve faktuře zaslané příjemci zboží uvede též den, kdy správně vyhotovenou fakturu obdržel.

(5) U zboží, jež lze vyfakturovat až po provedeném rozboru, musí se faktura odeslat nejpozději do dvou pracovních dnů poté, kdy došel výsledek rozboru. Provádí-li rozbor odběratel, musí tak učinit ve lhůtě sjednané s dodavatelem. Výsledek rozboru je pak povinen oznámit dodavateli doporučeným dopisem nebo dopisem doručeným poslem na potvrzení nejpozději příští pracovní den po dokončení rozboru. Fakturuje-li se však takové zboží sběrnou fakturou podle výsledku rozboru průměrného vzorku ze všech dodávek uskutečněných za příslušné období (§ 3 odst. 1), platí předchozí ustanovení obdobně s tou odchylkou, že lhůta dvou pracovních dnů k odeslání faktury se prodlužuje na tři pracovní dny.

(6) U traťových obchodů, u nichž lze zboží vyfakturovat až po provedeném rozboru, musí odběratel odeslat fakturu příjemci zboží do dvou pracovních dnů poté, kdy obdržel fakturu dodavatele. Provádí-li rozbor příjemce zboží, musí tak učinit ve lhůtě sjednané s dodavatelem. Výsledek rozboru je pak povinen oznámit doporučeným dopisem nebo dopisem doručeným poslem na potvrzení dodavateli i odběrateli (svému dodavateli) nejpozději příští pracovní den po dokončení rozboru. Faktura musí být v tomto případě odeslána dodavatelem odběrateli a odběratelem příjemci zboží nejpozději do dvou pracovních dnů poté, kdy došel výsledek rozboru; došla-li odběrateli faktura dodavatele dříve než výsledek rozboru, musí odeslat fakturu příjemci zboží nejpozději do dvou pracovních dnů poté, kdy obdržel fakturu dodavatele. Z příslušné faktury musí být patrný den, kdy došel výsledek rozboru, po případě faktura dodavatele. Fakturuje-li se takové zboží sběrnou fakturou podle výsledku rozboru průměrného vzorku ze všech dodávek uskutečněných za příslušné období (§ 3 odst. 1), platí předchozí ustanovení obdobně s tou odchylkou, že lhůta dvou pracovních dnů k odeslání faktury se prodlužuje na tři pracovní dny.

(7) U takových traťových obchodů dovozních, u nichž se dodávka fakturuje podle rozhodnutí dodavatele až po převzetí zboží, nebo u dodávek, u nichž se množství zboží určuje teprve po jeho převzetí odběratelem, musí se převzetí uskutečnit nejpozději příštího dne po dodání dokladů doprovázejících zásilku odběrateli (příjemci zboží), nebude-li prokázáno dokladem vystaveným dopravcem, že zboží v této lhůtě nemohlo být od něho převzato. V téže lhůtě musí být rovněž zjištěno i množství zboží. V případech, kdy Československé státní dráhy dopravují vagony se zbožím ha t. zv. odevzdávkovou kolej, prodlužuje se lhůta k převzetí zboží a k případnému zjištění jeho množství o další den. Den dodání dokladů doprovázejících zásilku se do lhůty nepočítá. Odběratel (příjemce zboží) je povinen doporučeným dopisem nebo dopisem doručeným poslem na potvrzení oznámit dodavateli den převzetí zboží a jeho množství, po případě i jiné údaje dohodnuté s dodavatelem, a to nejpozději příští den po převzetí zboží. Dodavatel se může s odběratelem dohodnout, aby oznámení o převzetí zboží bylo zasláno telegraficky nebo dálnopisem, nebo aby údaje souvisící s převzetím zboží byly sděleny telefonicky. Faktura pak musí být odeslána nejpozději do dvou pracovních dnů poté, kdy došlo oznámení o převzetí zboží; fakturuje-li se však zboží sběrnou fakturou, musí být tato faktura odeslána do tří pracovních dnů poté, kdy došlo oznámení o převzetí všech dodávek zboží provedených za příslušné období. Oznámení musí být odesláno doporučeně nebo na potvrzení nejpozději příští pracovní den po skončení zmíněného období; po dohodě s dodavatelem lze převzetí všech dodávek zboží sdělit telefonicky, telegraficky nebo dálnopisem.

(8) Faktura za práce provedené tuzemským dodavatelem v cizině za kalendářní měsíc musí být odeslána podniku zřízenému nebo určenému podle zákona č. 119/1948 Sb. do 14 dnů po obdržení pracovních výkazů ze staveniště, nejpozději však do čtyř týdnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž práce byly provedeny; ve stejné lhůtě musí být odeslána tuzemskému dodavateli faktura za práce na instalaci výstavy nebo veletrhu v cizině provedené za kalendářní měsíc tuzemským subdodavatelem. Zúčastní-li se práce v cizině kromě tuzemského dodavatele také tuzemský subdodavatel, musí tuzemský subdodavatel odeslat tuzemskému dodavateli fakturu za práce provedené za kalendářní měsíc do 10 dnů po obdržení pracovních výkazů ze staveniště, nejpozději však do čtyř týdnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž práce byly provedeny; dodavatel je pak povinen odeslat podniku zřízenému nebo určenému podle zákona č. 119/1948 Sb. fakturu za práce provedené za kalendářní měsíc do 16 dnů po obdržení pracovních výkazů ze staveniště, nejpozději však do 5 týdnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž práce byly provedeny, V uvedených případech musí být z faktury patrný den obdržení pracovních výkazů. Faktura za provedení výstavy nebo veletrhu tuzemským dodavatelem v cizině musí být odeslána nejpozději do 6 dnů po obdržení všech podkladů pro fakturování z ciziny. Den obdržení podkladů musí být z faktury patrný. Faktura za práce provedené zahraničním dodavatelem v tuzemsku musí být odeslána podnikem zřízeným nebo určeným podle zákona č. 119/1948 Sb. nejpozději do 6 dnů po doručení faktury zahraničního dodavatele. Tento den musí být z faktury jmenovaného podniku patrný.

(9) Faktura za prototyp strojů a zařízení, které lze vyfakturovat jen podle výsledné kalkulace, musí být odeslána nejpozději do 28 dnů po vyskladnění prototypu. Jde-li o traťový obchod, musí odběratel odeslat fakturu příjemci prototypu nejpozději do 34 dnů po vyskladnění prototypu. V těchto případech musí se již v nabídce odůvodnit, proč je nutno stanovit cenu až na podkladě výsledné kalkulace.

(10) Odběratel může do tří pracovních dnů po obdržení vrátit dodavateli fakturu, neobsahuje-li správně všechny podstatné náležitosti, které musí faktura podle vyhlášky obsahovat; v takovém případě je však povinen vyznačit ve vrácené faktuře nesprávné údaje nebo chybějící náležitosti. Nová správně vyhotovená faktura musí být odeslána odběrateli nejpozději příští pracovní den po doručení vadné faktury dodavateli, při čemž v nové správně vyhotovené faktuře musí dodavatel vyznačit den, kdy vadnou fakturu obdržel.

(11) Zasílá-li se výrobek rozložený v součástky, počítá se příslušná lhůta k odeslání faktury ode dne vyskladnění poslední součástky.

(12) Den vyskladnění zboží nebo den dokončení práce [§ 2 odst. 1 písm. h)] se nepočítá do lhůty pro zaslání faktury.

(13) Dodavatelé uvedení v § 1 odst. 1, kteří dodávají zboží jednotným zemědělským družstvům nebo provádějí pro ně práce, jsou povinni odeslat stejnopis faktury peněžnímu ústavu, se kterým je jednotné zemědělské družstvo ve spojení. Stejnopis faktury se peněžnímu ústavu zvlášť nezasílá, uhrazuje-li se faktura inkasním příkazem.

(14) V zájmu zrychlení obratu oběžných prostředků zkrátí ministerstvo financí přiměřeně lhůty uvedené v odstavcích 1 až 9, jakmile budou k tomu vytvořeny potřebné předpoklady. Strany mohou však dohodou závazně stanovit kratší lhůty, než jsou uvedeny ve zmíněných odstavcích.

(15) Přehled lhůt pro zasílání faktur je uveden v příloze.

(1) O placení faktur odběratelem platí zvláštní předpisy.*) Pokud v těchto předpisech není jinak stanoveno, platí ustanovení odstavců 2 až 4.

(2) Fakturu musí odběratel zaplatit do 10 dnů po jejím odeslání, nebyla-li zvláštním předpisem nebo dohodou stran stanovena kratší platební lhůta; den odeslání faktury se do lhůty nepočítá. Jednotná zemědělská družstva mohou však sjednat se strojními a traktorovými stanicemi, že faktury za práce zaplatí těmto stanicím až po sklizni, pro kterou byly práce provedeny, a to do dohodnutého dne, který nesmí překročit 31. prosinec roku sklizně. Platební lhůta musí být dodržena, i když v ní nemohlo být zboží převzato co do množství a druhu (jakosti) nebo práce schválena. Vrátí-li odběratel fakturu (§ 5 odst. 10), běží platební lhůta teprve ode dne odeslání nové správně vyhotovené faktury.

(3) Lhůta splatnosti je dodržena, obdrží-li peněžní ústav v poslední den lhůty v úředních hodinách pro styk se stranami formálně správný a realisovatelný, příkaz k provedení úhrady. Peněžní ústav je povinen v oznámení o zúčtování ve prospěch uvést den, kdy došel příkaz k provedení úhrady. Obdrží-li peněžní ústav příkaz k provedení úhrady po úředních hodinách pro styk se stranami, uvede v oznámení o zúčtování ve prospěch den, kdy příkaz došel, avšak otiskem červeného datumového razítka; v tomto případě platí za den, kdy příkaz došel, až nejblíže příští pracovní den, pokud příkaz nebyl zúčtován na vrub již v den označený červeným datumovým razítkem. Provádí-li se úhrada prostřednictvím dvou peněžních ústavů, rozhoduje den, kdy došel příkaz prvnímu ústavu.

(4) Nemohla-li být úhrada faktury provedena ani v poslední den její splatnosti pro nedostatek prostředků na účtě odběratele, uvede peněžní ústav v oznámení o zúčtování ve prospěch také den, kdy úhrada mohla být provedena. Teprve tento den platí za den placení.

(5) Placení se může vztahovat pouze na určité faktury.

(6) Je nepřípustné a neúčinné vzájemné započtení (kompensování)

(1) Jestliže dodavatel neodeslal fakturu ve stanovené lhůtě, je odběratel povinen dodavateli účtovat a dodavatel odběrateli zaplatit penále ve výši 1 % konečné částky této faktury, a to za každý i započatý měsíc prodlení, celkem však nejméně 10 Kčs. Neuhradí-li dodavatel minimální penále (10 Kčs) do 10 dnů poté, kdy mu byla doporučeným dopisem zaslána upomínka, vyúčtuje mu odběratel další penále ve výši 10 Kčs, které je dodavatel povinen rovněž zaplatit.

(2) Jestliže odběratel neobdržel fakturu, je povinen doporučeným dopisem vyžádat si ji od dodavatele, a to nejpozději do 5 dnů poté, kdy mohl zjistit, že lhůta pro zaslání faktury uplynula. Odběratel může se s dodavatelem dohodnout, že zaslání faktury bude žádat obyčejným dopisem. Dodavatel nemůže odmítat placení penále, jestliže odběratel uvedenou povinnost nesplnil.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i v případech, kdy nebyla odeslána faktura za obaly ve lhůtě stanovené v § 12 odst. 2, 3 a 8, jakož i v případech, kdy nebyla vyúčtována ve lhůtě uvedené v § 12 odst. 7 a 8 náhrada za opotřebení obalů, nebo náhrada za poškození obalů vrácených v sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě nebo jejichž pohotovost k odevzdání byla v této lhůtě podle ujednání oznámena.

(4) Je-li odběratel v prodlení s placením faktury, je dodavatel povinen odběrateli účtovat a odběratel dodavateli zaplatit poplatek z prodlení ve výši 0.05 % z dlužné částky za každý den prodlení, celkem však nejméně 10 Kčs Neuhradí-li odběratel minimální poplatek z prodlení (10 Kčs) do 10 dnů poté, kdy mu byla doporučeným dopisem zaslána upomínka, vyúčtujte mu dodavatel další poplatek z prodlení ve výši 10 Kčs, které je odběratel povinen rovněž zaplatit. Je-li odběratel v prodlení s placením sběrné faktury za maloodběr energie, jejíž konečná částka nepřevyšuje 200 Kčs, je dodavatel povinen odběrateli účtovat a odběratel dodavateli zaplatit jen paušální poplatek z prodlení ve výši 10 Kčs. Uhrazuje-li se faktura inkasním příkazem, vybere poplatek z prodlení ve prospěch dodavatele peněžní ústav, s nímž je odběratel v peněžním spojení provozní povahy.

(5) Je-li odběratel v prodlení
je dodavatel povinen odběrateli účtovat a odběratel dodavateli zaplatit penále ve výši 0,05 % z konečné částky, jež bude uvedena v příslušné faktuře, a to za každý den prodlení. Penále ve stejné výši je povinen zaplatit příjemce zboží dodavateli, který zboží vyskladnil, je-li v prodlení s provedením rozboru nebo s odesláním výsledku rozboru tomuto dodavateli (§ 5 odst. 6).

(6) Penále a poplatek z prodlení se účtují do 30 dnů po získání všech podkladů pro stanovení jejich výše. Placení penále nebo poplatku z prodlení nelze odmítat, nebyla-li tato lhůta dodržena.

(7) V příkazech k provedení úhrady penále a poplatku z prodlení musí být zvlášť označeno, že jde o úhradu penále nebo poplatku z prodlení.

(8) Soukromé osoby a soukromé podniky nesmějí požadovat penále a poplatek z prodlení.

(1) Technické jednotky (etapy) strojů a zařízení lze samostatně fakturovat jen tehdy, jsou-li uvedeny v hospodářské nebo jiné smlouvě. Nejsou-li tyto jednotky přímo stanoveny zvláštním předpisem, stanoví je smluvní strany samy v dohodě s ústředím té banky, která uhrazuje faktury za technické jednotky. Nedojde-li k dohodě, stanoví technické jednotky věcně příslušné ministerstvo dodavatele v dohodě s věcně příslušným ministerstvem odběratele a ministerstvem financí

(2) Vývojové a výzkumné práce se vyfakturují a uhradí po jejich dokončení, nebylo-li sjednáno, že se vyfakturují a uhradí podle etap stanovených dohodou dodavatele s odběratelem. Nedojde-li k dohodě, stanoví etapy věcně příslušné ministerstvo dodavatele v dohodě s věcně příslušným ministerstvem odběratele. Za etapu lze také považovat vývojové nebo výzkumné práce provedené nejméně za měsíc. U vývojových prací pro vojenskou správu stanoví etapy ministerstvo národní obrany samo.

(3) Výstavy a veletrhy provedené tuzemským dodavatelem v cizině, lze fakturovat a uhradit též ve třech samostatných ucelených etapách předem stanovených dohodou dodavatele s odběratelem.

(1) U traťových obchodů může odbytová nebo zásobovací organisace, která se jako odběratel těchto obchodů zúčastní, sjednat s dodavatelem, aby vyskladněné zboží vyfakturoval jejím jménem příjemci zboží. Dodavatel vyhotoví v tomto případě fakturu na příjemce zboží na tiskopise odbytové nebo zásobovací organisace. Faktura musí obsahovat všechny podstatné údaje, které by jinak ve faktuře uvedla odbytová nebo zásobovací organisace, při čemž místo údaje podle § 2 odst. 1 písm. s) se uvede na konci faktury pod doložkou „Jménem“ název a sídlo odbytové nebo zásobovací organisace. Takto vyhotovenou fakturu opatří dodavatel pod názvem a sídlem odbytové nebo zásobovací organisace svým razítkem (předtiskem) a podpisem osoby odpovědné za fakturu.

(2) Dodavatel je povinen odeslat fakturu vyhotovenou jménem odbytové nebo zásobovací organizace příjemci zboží a stejnopis této faktury spolu se svou fakturou odbytové nebo zásobovací organisaci nejpozději ve lhůtách stanovených pro zasílání faktur dodavatelem odběrateli. Jestliže dodavatel neodešle fakturu ve stanovených lhůtách odbytové nebo zásobovací organisaci nebo příjemci zboží, je povinen zaplatit penále podle § 7 odst. 1 tomu, komu fakturu opožděně odeslal.

(1) Obaly, jejichž vrácení bylo nařízeno zvláštními předpisy*), se vykazují v příslušné faktuře pouze evidenčně podle množství a druhů. Kromě toho musí být uvedena také jejich cena předem sjednaná s odběratelem, po případě cena zvláštními předpisy stanovená.

(2) Nevrátí-li odběratel obaly ve sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě, nebo vrátí-li je v této lhůtě ve stavu neupotřebitelném, vyfakturuje je dodavatel do 10 dnů po uplynutí lhůty pro vrácení obalů, po případě do 10 dnů poté, kdy neupotřebitelné obaly obdržel, a to za cenu sjednanou nebo zvláštními předpisy stanovenou. Tento den musí být z faktury patrný. Totéž platí, neoznámí-li odběratel podle ujednání v sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě pohotovost k odevzdání obalů, nebo oznámí-li to, ale obaly jsou při jejich převzetí neupotřebitelné.

(3) Vrátí-li odběratel obaly, nebo oznámí-li podle ujednání pohotovost k jejich odevzdání po uplynutí konečné lhůty a po vyfakturování obalů organisaci, která zboží s obaly vyskladnila, vyfakturuje obaly zpět této organisaci částkou sjednanou nebo zvláštními předpisy stanovenou, která se snižuje o 10 % za každých i započatých 14 dnů prodlení počítaných ode dne uplynutí konečné lhůty. Fakturu za obaly je pak povinen odeslat ve lhůtách stanovených v § 5 odst. 1 a 3. Tyto lhůty se počítají ode dne, kdy odběratel fakturu za obaly od dodavatele obdržel a vrátí-li obaly později, ode dne, kdy obaly zaslal organisaci, která je se zbožím vyskladnila, nebo kdy podle ujednání oznámil pohotovost k odevzdání obalů. Tento den musí být z faktury patrný.

(4) Jestliže obaly byly vráceny, nebo byla-li podle ujednání oznámena pohotovost k jejich odevzdáni teprve po sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě, avšak před vyfakturováním obalů podle odstavce 2, nemusí je dodavatel vyfakturovat, nýbrž může účtovat přímo náhradu ve výši 10 % ze sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené ceny obalů, a to za každých i započatých 14 dnů prodlení počítaných ode dne uplynutí konečné lhůty pro vrácení obalů nebo odeslání oznámení o pohotovosti k jejich odevzdání. Náhradu lze požadovat nejvýše do sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené ceny obalů. Tím však není dotčena povinnost dodavatele zaplatit penále podle § 7 odst. 1 z částky sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené za obaly, jestliže nedodržel lhůtu 10 dnů k jejich vyfakturování.

(5) Připadne-li poslední den lhůty pro vrácení obalů do doby přechodného zastavení přepravy obalů, prodlužuje se sjednaná nebo zvláštními předpisy stanovená konečná lhůta pro jejich vrácení o 14 dnů, počítaných ode dne, kdy přepravní omezení pozbylo platnosti.

(6) Odběratel je povinen oznámit do 5 dnů po převzetí zboží, kolik obalů bylo během dopravy poškozeno tak, že se staly neupotřebitelnými. K oznámení se připojí příslušné potvrzení dopravce. Zasílá-li se zboží s obaly na nebezpečí odběratele, vyfakturuje mu dodavatel takové obaly do 10 dnů poté, kdy oznámení s potvrzením dopravce obdržel, při čemž ve faktuře uvede den, kdy oznámení obdržel. Opomene-li odběratel oznámení s potvrzením dopravce včas odeslat, odešle mu dodavatel fakturu za neupotřebitelné obaly ve lhůtě uvedené v odstavci 2.

(7) Náhradu za opotřebení obalů nebo náhradu za poškození obalů vrácených ve sjednané nebo zvláštními předpisy stanovené konečné lhůtě nebo jejichž pohotovost k odevzdání byla v této lhůtě podle ujednání oznámena nutno vyúčtovat do 10 dnů poté, kdy obaly obdržela organisace, která je se zbožím vyskladnila. Den obdržení obalů musí být z vyúčtování patrný. Příslušnou částku je odběratel povinen uhradit do 10 dnů ode dne odeslání vyúčtování zmíněné náhrady. Je-li odběratel v prodlení s placením, je povinen platit poplatek z prodlení podle § 7 odst. 4. Náhradu za opotřebení obalů lze zahrnout do příslušné faktury za zboží. Fakturuje-li dodavatel obaly podle odstavce 2, musí do faktury zahrnout náhradu za opotřebení obalů, pokud přichází v úvahu; náhrada za opotřebení obalů se však nezahrnuje do faktury za obaly. Byla-li již zahrnuta do faktury za zboží.

(8) Nefakturuje-li dodavatel podle odstavce 2 při obchodech traťových obaly vyskladněné se zbožím přímo příjemci zboží, nýbrž svému odběrateli, platí pro zaslání faktur odběratelem příjemci zboží ustanovení odstavce 2 s tím rozdílem, že 10denní lhůta se prodlužuje na 16 dnů. Den, od něhož se počítá tato lhůta, musí být z faktury patrný. Vrátí-li odběratel fakturu dodavateli podle § 5 odst. 10, musí odeslat příjemci zboží fakturu nejpozději příští pracovní den po obdržení správně vyhotovené faktury, při čemž ve faktuře zaslané příjemci zboží uvede den, kdy správně vyhotovenou fakturu obdržel. Jestliže dodavatel nevyúčtoval při týchž obchodech náhradu za opotřebení obalů nebo náhradu za poškození obalů podle odstavce 7 přímo příjemci zboží, nýbrž svému odběrateli, musí být vyúčtování zasláno odběratelem příjemci zboží do 16 dnů poté, kdy obaly obdržela organisace, která je se zbožím vyskladnila. Tento den musí být z vyúčtování patrný.

(9) Pro námitky platí obdobně ustanovení § 14.

(10) Ustanovení odstavců 1 až 9 se vztahují na obaly pro dopravu chemických výrobků a surovin a na ocelové láhve na technické plyny jen v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.*)

(1) Pokud nebude zvláštními předpisy stanoveno jinak, není přípustné požadovat a poskytovat:

(2) Od soukromých podniků a od soukromých osob, po případě od podniků uvedených v § 1 odst. 1 písm. c), lze požadovat zajištění všeho druhu, placení zálohové, placení předem nebo placeni dobírkou, placení při vyskladnění zboží nebo ihned po provedení práce.

(1) Placením v platební lhůtě nepozbývá odběratel nároků z odpovědnosti za vady, a to ani tehdy, jestliže je zjistil a vytkl před placením. Uplatňování nároku z odpovědnosti za vady nebo námitka se může vytahovat pouze na určitou fakturu.

(2) Uplatní-li odběratel nárok z odpovědnosti za vady v platební lhůtě, musí v této lhůtě zaplatit částku faktury, která není zmíněným nárokem dotčena. Nebude-li nárok z odpovědnosti za vady uznán důvodným dohodou stran nebo rozhodnutím příslušného orgánu (státní arbitráže, po případě soudu), je odběratel povinen doplatit dodavateli zadrženou částku a zároveň platit z této částky poplatek z prodlení podle § 7 odst. 4 ode dne splatností faktury do dne úhrady zadržené částky.

(3) Jestliže odběratel nezadržel částku odpovídající nároku z odpovědnosti za vady a tento nárok byl pak uznán důvodným dohodou stran nebo rozhodnutím příslušného orgánu, je dodavatel povinen vrátit nejen zaplacenou částku odpovídající uznanému nároku z odpovědnosti za vady, nýbrž zaplatit z ní zároveň poplatek z prodlení podle § 7 odst. 4 ode dne zaplacení faktury odběratelem do dne úhrady částky odpovídající nároku z odpovědnosti za vady.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro námitky proti částkám uvedeným ve faktuře za prototyp strojů a zařízení, jehož cena byla stanovena podle výsledné kalkulace (§ 5 odst. 9).

(5) Dodavatel není povinen zaplatit poplatek z prodlení podle odstavce 3 v případech, kdy z téhož důvodu je povinen platit penále (pokutu) podle zvláštních předpisů.*)

(1) Vyhláška se nevztahuje:

(2) Dodávky zboží nebo práce, jejichž úhrnná cena nepřevyšuje 200 Kčs, nemusí být fakturovány a dodavatel může požadovat zaplacení v hotovosti proti vydání stvrzenky. Maloobchodní prodejny dodavatelů uvedených v § 1 odst. 1 nemusí fakturovat, prodávají-li jen za hotové. Zvláštní předpisy***) však stanoví, kdy v uvedených případech je nutno fakturovat hospodářským, rozpočtovým a ostatním organisacím.

(1) Připadne-li poslední den kterékoliv lhůty uvedené v této vyhlášce na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští den pracovní

(2) Nárok na penále nebo poplatek z prodlení zaniká za 6 měsíců. Tato lhůta počíná u penále dnem následujícím po odeslání faktury a u poplatků z prodlení dnem následujícím po zaplacení faktury. Jde-li však o poplatek z prodlení podle § 14 odst. 2 až 4, počíná zmíněná lhůta dnem následujícím poté, kdy nárok z odpovědnosti za vady nebo námitky byly uznány důvodnými dohodou stran nebo rozhodnutím příslušného orgánu.

(3) Penále nebo poplatek z prodlení ve výši 10 Kčs může odběratel, po případě dodavatel prominout. Penále nebo poplatek z prodlení nad tuto částku nelze prominout nebo snížit. Ministerstvo financí může v případech celostátního dosahu povolit výjimku.

(1) Zrušují se všechny předpisy o fakturování a placení za zboží a práce (výkony), zejména se zrušují vyhláška č. 13/1951 Ú. l. I., kterou se vydávají směrnice pro fakturování a placeni za zboží a výkony, vyhláška č. 370/1951 Ú. l. I., o fakturování a placení za zboží a výkony, a vyhláška č. 364/1952 Ú. l., o fakturování a placení za zboží a práce, ve znění vyhlášky č. 341/1953 Ú. l.

(2) Na dodávky zboží a práce uskutečněné do 31. prosince 1955 se vztahují předpisy platné v době provedení dodávek zboží nebo prací.

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1956, s výjimkou ustanovení § 11, které nabude účinnosti vydáním zvláštního předpisu, jímž bude upraveno placení dodávek zboží při traťových obchodech za účasti odbytové nebo zásobovací organisace inkasními příkazy.

(2) Tato vyhláška se vztahuje na dodávky zboží a práce provedené po 31. prosinci 1955.