§ 1
(1) Nestanoví-li vláda v plánu organisovaného náboru pracovních sil úkoly uvolnění ústředním úřadům, sestavují se krajské plány uvolnění pracovníků z podniků a závodů (dále jen „plán uvolnění“), které schvaluje rada krajského národního výboru. V plánech uvolnění se stanoví počty pracovníků, které jsou povinny jednotlivé podniky a závody uvolnit, a lhůty tohoto uvolnění.
(2) Plán uvolnění sestavuje odbor pracovních sil rady krajského národního výboru ve spolupráci s krajskou plánovací komisí; přitom se řídí pokyny ministerstva pracovních sil. Odbor pracovních sil předkládá návrhy plánů uvolnění radě krajského národního výboru nejpozději 10 dnů před započetím čtvrtletí, po případě před započetím náborové akce.
§ 2
(1) Plány uvolnění schválené radou krajského národního výboru jsou pro podniky a závody závazné. Vedoucí podniků jsou spoluodpovědni za získání pracovníků v počtu stanoveném plánem uvolnění.
(2) Odbory pracovních sil rad krajských národních výborů sdělí podnikům a závodům jejich úkoly podle plánu uvolnění.
§ 3
(1) Vedoucí podniků a závodů, jimž byly plánem uvolnění stanoveny úkoly, jsou povinni:
a) poskytovat pracovníkům národních výborů nutné podklady pro sestavení návrhu plánu uvolnění a umožnit jim provádění náboru mezi veškerým osazenstvem závodu, jakož i individuální pohovory s jednotlivými pracovníky,
b) aktivně napomáhat při získávání stanovených počtů pracovníků pro organisovaný nábor a
c) uvolňovat ve stanovených lhůtách získané pracovníky.
(2) Příslušné ústřední úřady a orgány kontrolují plnění plánů uvolnění v podřízených podnicích a závodech.
§ 4
Na případy upravené touto vyhláškou se nevztahuje ustanovení § 5 odst. 3 vyhlášky č. 22/1953 Ú. l., o provádění organisovaného náboru pracovních sil.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1955.