§ 1
(1) Touto vyhláškou se blíže upravuje provádění výkupu a způsob zužitkování traktorů používaných v zemědělství, jimž byla dopravním inspektorátem trvale odňata způsobilost k provozu.
(2) Traktory používanými v zemědělství (dále jen „traktory”) se rozumějí všechny traktory kolové (s výjimkou typů Hanomag 55 a 100, Lanz-Buldog Eil 55, Faun a Kaelble), pásové a polopásové, které byly vyrobeny pro práce v zemědělství a jejichž nejvyšší rychlost nepřesahuje 30 km/hod. Přitom je nerozhodné, k jakým účelům tyto traktory skutečně slouží a v kterém hospodářském oboru se jich používá.
§ 2
(1) Dopravní inspektorát může trvale odnít způsobilost traktoru k provozu na žádost držitele traktoru o vyřazení traktoru nebo bylo-li držiteli uloženo trvalé vyřazení traktoru dopravním odborem rady krajského národního výboru.
(2) Při vyřazování traktorů jako neupotřebitelného národního majetku zůstávají nedotčeny předpisy o správě národního majetku rozpočtovými organisacemi a o základních fondech hospodářských organisací. Držitelé vyřazených traktorů, které jsou ve správě státního socialistického sektoru, jsou však povinni nabídnout je k výkupu organisacím touto vyhláškou určeným (§ 3).
§ 3
(1) Výkup traktorů, jimž byla odňata způsobilost k provozu, provádějí, jde-li o
a) traktory státních statků, příslušné Ústřední dílny státních statků,
b) traktory zemědělských škol nebo zemědělského výzkumu, příslušná opravna zemědělské školy nebo výzkumného statku,
c) ostatní traktory, příslušná krajská opravna strojních a traktorových stanic, národní podnik, (dále jen „příslušná opravny”).
(2) Držitelé traktorů, jimž byla odňata způsobilost k provozu (dále jen „vraky”), jsou povinni nabídnout vraky příslušným opravnám. Nabídka může být učiněna písemně nebo ústně (telefonicky). Příslušná opravna musí nabídku potvrdit; v potvrzení uvede, kdy bude provedena prohlídka a rozebrání vraku, po případě, kdy bude vrak odebrán.
§ 4
(1) Držitel traktoru nesmí po tom, kdy podal dopravnímu inspektorátu žádost o trvalé vyřazení traktoru nebo kdy mu bylo uloženo trvalé vyřazení traktoru dopravním odborem rady krajského národního výboru, vyjmout z traktoru žádnou součástku.
(2) Dopravní inspektorát může při rozhodnutí o trvalém odnětí způsobilosti traktoru k provozu držiteli vraku povolit, aby z vraku vyňal a ponechal si součástky, o nichž prokáže, že je nezbytně potřebuje k provozu jiného svého traktoru. U vraků, jejichž držitelem je organisace státního socialistického sektoru, může dopravní inspektorát udělit toto povolení i v případech, že součástek je nezbytně třeba pro provoz traktoru jiného závodu, pokud jde o závod v oboru působnosti téhož ústředního orgánu a v obvodu téhož krajského národního výboru. Jde-li o závod v obvodu jiného krajského národního výboru, musí držitel vraku prokázat, že tento závod nabídl poškozenou součástku, kterou má nahradit součástka vyňatá z vraku, příslušné opravně.
(3) Dopravní inspektorát uvede v protokole o trvalém vyřazení traktoru přesně označené součástky, které si držitel vraku může z vraku vyjmout a ponechat. Vynětí součástek z vraku musí být provedeno odborně, aby nebyly poškozeny jiné součástky.
(4) Dopravní inspektorát zašle neprodleně po jednom opise protokolu o trvalém vyřazení traktoru příslušné opravně a držiteli vraku; držitele vraku upozorní zároveň na jeho povinnost nabídnout vrak k výkupu.
§ 5
Příslušné opravny vykupují vraky a jejich součástky za ceny stanovené příslušnými předpisy. Váha součástek, jež bylo povoleno držiteli vraku si ponechat, se z celkové váhy vraku odečítá.
§ 6
(1) Příslušné opravny jsou povinny zajistit využití materiálu z vraků; za tím účelem rozeberou s největším urychlením vrak v rozsahu nutném ke zjištění součástek použitelných bez oprav, použitelných po provedení oprav a nepoužitelných.
(2) Zjištění použitelnosti součástek vyžaduje rozebrání vraku nejméně na skupiny a alespoň částečné rozebrání skupin vraku. Rozebírat není třeba vraky, kde z jejich stavu (na př. u vraku po havarii), druhu a typu, zjištěných prohlídkou, je patrné, že jejich součástky jsou nepoužitelné pro provoz jiného traktoru.
§ 7
Rozebrání vraku a zjištění součástek mohou příslušné opravny provést u držitele vraku. Je-li vrak umístěn uvnitř objektu držitele vraku, dohodne se příslušná opravna s držitelem vraku o době a způsobu rozebrání vraku. Držitel vraku je povinen do doby, než vrak převezme nebo rozebere příslušná opravna, starat se o vrak s péčí řádného hospodáře.
§ 8
(1) Příslušné opravny jsou povinny opravit součástky u nichž je oprava technicky a hospodářsky vhodná a účelná a jichž je pro opravy traktorů třeba, po případě u nichž to stanoví zvláštní předpisy. Nepoužitelné kovové součástky ohlásí příslušná opravna národnímu podniku Kovošrot (dále jen „Kovošrot”) k odběru do šrotu. Kovošrot odebere ohlášené součástky bez zbytečného průtahu. Do té doby je povinen držitel vraku, pokud se rozebírání vraku provádělo u něho, ponechat vrak u sebe. Kovošrot nesmí vraky a jejich součástky odebírat bez předchozího oznámení příslušné opravny.
(2) Způsob využití součástek získaných z vraku upraví směrnice ministerstev zemědělství a státních statků.
§ 9
(1) Příslušné opravny jsou povinny u každého protokolu o vyřazení traktoru vykazovat součástky použitelné a součástky ohlášené Kovošrotu jako odpad.
(2) Počínajíc rokem 1956 nebudou vraky pojímány do plánů sběru šrotu držitelů vraků; vzhledem k tomu nebudou držitelé vraků odpočítávat váhu vykoupených vraků na plnění svého úkolu sběru šrotu.
§ 10
Táto vyhláška se nevztahuje na vraky ozbrojených sil, s výjimkou vraků, které ozbrojené síly nabídnou samy k výkupu.
§ 11
Ministerstva zemědělství a státních statků mohou povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.
§ 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1956.