(1) O využití přírodních léčivých zdrojů rozhoduje ministr zdravotnictví; spadá-li správa přírodního léčivého zdroje do oboru působnosti jiného ústředního úřadu nebo orgánu, učiní tak v dohodě s ním.

(2) Využití přírodních léčivých zdrojů musí být plánováno tak, aby spotřeba odpovídala jejich kapacitě a aby jich bylo využito především pro účely lázeňské. Směrný plán využití přírodních léčivých zdrojů sestaví ministerstvo zdravotnictví; stanoví v něm též množství produktů přírodních léčivých zdrojů, kterých smí být použito k jiným účelům než pro lázeňskou péči.