Způsobilost k jednání, zastupování.
(K § 8 správního řádu.)

(1) Samostatně mohou v řízení jednat svéprávné osoby. Nejde-li o případy, kdy se nesvéprávný nemůže vlastními úkony zavazovat, a připouští-li to povaha věci, mohou v řízení samostatně jednat též osoby nesvéprávné; jinak osobu nesvéprávnou zastupuje její zákonný zástupce, po případě opatrovník (§ 8 odst. 1 správního řádu).

(2) Osoby právnické a jiné organisace jednají svými orgány podle příslušných předpisů.

(1) Účastníci řízení, jejich zákonní zástupci a opatrovníci se mohou dát zastupovat zmocněncem. Zmocnění je třeba prokázat písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou ústně do protokolu. V nepochybných případech může správní orgán od průkazu plnou mocí upustit. Správní orgán může také na místě průkazu plnou mocí připustit podle ustanovení § 21 správního řádu čestné prohlášení.

(2) Obsah a rozsah zmocnění se posuzuje podle plné moci. V pochybnostech se posuzuje podle ustanovení občanského práva.

(3) I když byl ustanoven zmocněnec, může zmocnitel jednat v řízení sám; liší-li se prohlášení zmocnitel a zmocněnce, rozhoduje prohlášení zmocnitele. Správní orgán si může také vyžádat potřebné údaje přímo od zmocnitele nebo mu uložit, aby určitý úkon v řízení provedl osobně.

(4) Byl-li by vystupováním zmocněnce ohrožen řádný průběh řízení, může jej správní orgán ze zastupování vyloučit; musí však učinit opatření, aby, tím účastník řízení neutrpěl právní újmu.