Všeobecná ustanovení.

(1) Výkon správní exekuce pro nepeněžité nároky zařídí správní orgán, který řízení, z něhož vzešel podklad exekuce (exekuční titul), prováděl v první stolici (dále jen „vymáhající orgán“).

(2) Vymáhající orgán zařídí výkon exekuce z vlastního podnětu nebo na návrh oprávněného účastníka; z vlastního podnětu zařídí výkon exekuce jen tehdy, vyžaduje-li to obecný zájem.

(3) Není-li vymáhající orgán zároveň exekučním orgánem (§ 24), požádá o provedení exekuce příslušný exekuční orgán.

(1) Exekučním orgánem, který provádí správní exekuce k vydobytí nepeněžitých nároků s výjimkou exekucí vyklizením (§§ 39 a 40), jest zpravidla výkonný orgán místního národního výboru.

(2) Jestliže by exekuce neměla výsledku pro nedostatek prostředků, které má výkonný orgán místního národního výboru po ruce, anebo jsou-li zde jiné důležité důvody, provede exekuci příslušný odbor rady okresního národního výboru.

(3) Exekuce vyklizením provádí zásadně příslušný odbor rady okresního národního výboru. Tento odbor může však prováděním exekucí vyklizením pověřit odbor rady místního národního výboru, je-li u něho zajištěno řádné provádění těchto exekucí.

(1) Správní exekuci vykonávají exekuční vykonavatelé, kteří jsou činní z příkazu exekučního orgánu a jím kontrolováni. Exekuční vykonavatelé jsou zpravidla ustanoveni ze zaměstnanců exekučního orgánu; u místních národních výborů, které nemají zaměstnance, mohou být ustanoveny exekučními vykonavateli i jiné schopné osoby obeznámené s předpisy o správní exekuci; nelze-li výkon exekuce zajistit ani tímto způsobem, provede ji příslušný odbor rady okresního národního výboru.

(2) Exekuční orgán vydá exekučním vykonavatelům osobní průkaz o tom, že jsou pověřeni vykonáváním správních exekucí.