114/1956 Sb.

Vyhláška ministerstva zahraničních věcí, kterou se mění a doplňují podrobnější předpisy k zákonu o cestovních pasech.

Poslední dostupné znění: 1956-07-011965-07-31 · 2 znění v historii →

Čl. 1. Vyhláška ministerstva zahraničních věcí č. 2/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy k zákonu o cestovních pasech, se mění a doplňuje takto:
1. Ustanovení § 3 zní:
„§ 3.
(1) Žádosti o vydání, prodloužení a rozšíření územní platnosti československých cestovních pasů a o vydání výjezdního povolení k cestám do zahraničí za účelem obchodním, studijním, sportovním, kulturním nebo k cestám služebním, se podávají u ministerstva zahraničních věcí. Žádosti podávají ústřední úřady za své pracovníky a vrcholné orgány dobrovolných organisací za své členy.
(2) Žádosti o vydání, prodloužení a rozšíření územní platnosti československých cestovních pasů a o vydání výjezdního povolení k soukromým cestám do zahraničí podávají žadatelé osobně u okresního oddělení ministerstva vnitra — oddělení veřejné bezpečnosti příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele, v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě u městské správy veřejné bezpečnosti.
(3) Českoslovenští občané, kteří se zdržují v cizině, podávají žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2 osobně u československého zastupitelského úřadu, v jehož obvodě pobývají. Zastupitelský úřad může z povinnosti osobního podání žádosti povolit výjimku.“
2. Ustanovení § 4 zní:
„§ 4.
Žádosti o povolení cesty do zahraničí se podávají na předepsaných tiskopisech, které lze obdržet u úřadu, u něhož se žádost podává. K žádosti je třeba předložit doklady uvedené v příloze této vyhlášky.“
3. Ustanovení § 8 zní:
„§ 8.
Náhradní cestovní průkazy.
(1) Podle povahy cesty, zejména jde-li o jednorázové výjezdní povolení, může být žadateli místo cestovního pasu vydán cestovní průkaz jej nahrazující.
(2) Náhradními cestovními průkazy jsou:
a) zájezdní soupiska pro společně cestující účastníky výpravy do ciziny,
b) cestovní průkaz pro osoby jednotlivě cestující do ciziny,
c) cestovní průkaz pro československé občany, kteří se vracejí z ciziny,
d) cestovní příloha k občanskému průkazu platná jen ve spojení s občanským průkazem,
e) cestovní průkaz totožnosti pro žadatele
aa) bez státní příslušnosti nebo nezjištěné státní příslušnosti žijící na území republiky,
bb) kteří požívají v republice práva asylu.
(3) Ustanovení o výjezdním povolení a o povolení k cestě do Československé republiky (§§ 6 a 7) platí také pro náhradní cestovní průkazy.“
4. Ustanovení § 9 zní:
„§ 9.
Pro podávání žádostí o náhradní cestovní průkazy platí obdobně ustanovení § 3.“
5. Ustanovení § 10 odst. 3 zní:
(3) Osoby, které cestují do zahraničí, nesmějí mít u sebe občanský průkaz s výjimkou případů, kdy je ho třeba k cestovnímu průkazu.“
6. Ustanovení § 11 zní:
„§ 11.
(1) Cizinci mohou překročit hranice Československé republiky, nebo se v ní zdržovat, jen pokud mají platný cestovní pas opatřený příslušným československým visem (průjezdním, návratným, vstupním, výjezdním nebo zpětným).
(2) Ministerstvo zahraničních věcí může u některých druhů cestovních pasů zrušit visovou povinnost.“
7. Ustanovení § 12 zní:
„§ 12.
(1) Československá visa uděluje ministerstvo zahraničních věcí a československé zastupitelské úřady jím k tomu zmocněné; tyto úřady také mohou platnost uděleného visa kdykoliv zrušit.
(2) Žádosti o československá visa se podávají na československých zastupitelských úřadech. Cizinci, pokud jim nebylo uděleno zastupitelským úřadem návratné visum, požádají po skončení pobytu v Československé republice o výjezdní visum u krajské správy ministerstva vnitra — správy veřejné bezpečnosti příslušné podle místa pobytu. Tamtéž podávají žádosti o zpětná a výjezdní visa při cestách do zahraničí cizinci trvale usedlí v Československé republice.“
Čl. II. Příloha k vyhlášce č. 2/1952 Ú. l. se mění a zní:
A. K žádosti o vydání cestovního pasu nebo cestovního průkazu jej nahrazujícího je třeba předložit zejména tyto doklady:
a) žádá-li ministerstvo nebo vrcholný orgán dobrovolné organisace:
1. 2 fotografie vysílané osoby,
2. osvědčení o československém státním občanství,
3. cestovní pas dříve vydaný;
b) žádá-li soukromá osoba:
1. 2 fotografie,
2. občanský průkaz nebo jiný průkaz totožnosti,
3. doporučení závodního výboru ROH závodu, kde je žadatel zaměstnán, po případě výkonného orgánu místního národního výboru, není-li zaměstnancem,
4. cestovní pas dříve vydaný,
5. rodné (křestní) listy dětí do 15 let, které cestují společně, a
6. potvrzení školy, že proti cestě dítěte není námitek;
c) žádá-li se pro děti do 15 let, jež cestují samostatně:
1. 2 fotografie,
2. rodný (křestní) list,
3. osvědčení o československém státním občanství,
4. potvrzení školy, že není námitek proti cestě,
5. prohlášení zákonného zástupce, že s cestou souhlasí;
d) žádá-li se o vystěhování:
1. všechny doklady uvedené pod písm. b), body 1—5,
2. postupní prohlášení,
3. potvrzení hlavní správy státních spořitelen o závazcích žadatele vůči peněžním ústavům (adresa: Praha 2, Václavské nám. 42),
4. potvrzení ministerstva financí o tom, že nemá hodnoty v cizině, které mají být podle devisových předpisů hlášeny (žádost se podává prostřednictvím ústředního likvidátora pensijních ústavů a podniků v Praze 2, Jindřišská č. 16),
5. prohlášení žadatele, že se vzdává přídělu valut k pobytu v zahraničí,
6. prohlášení, že se vzdává pravidelných požitků (důchodu atd.),
7. potvrzení o zaplacení daní;
e) žádá-li československý občan žijící v cizině:
1. 2 fotografie,
2. osvědčení o československém státním občanství,
3. rodný (křestní) list,
4. rodné (křestní) listy dětí do 15 let, které cestují společně,
5. československý cestovní pas, který žadatel měl dosud,
6. oddací list.
B. K žádosti o prodloužení nebo rozšíření cestovního pasu třeba předložit:
1. dosavadní československý cestovní pas,
u soukromých osob kromě toho též
2. doporučení závodního výboru ROH závodu, kde je žadatel zaměstnán, nebo výkonného orgánu místního národního výboru, není-li zaměstnancem.
Osoby žijící v cizině předloží jen cestovní pas.
C. K žádosti o vydání výjezdního povolení je třeba předložit platný československý cestovní pas.
D. K žádosti o povolení cesty do Československé republiky je třeba předložit platný československý cestovní pas.“
Čl. III. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1956.