PRAVIDLA SILNIČNÍHO PROVOZU.

Užívání silnice.

Bezpečnost a kázeň v silničním provozu.

Řízení silničního provozu.

Výjimky z pravidel.

Všeobecná ustanovení.

O jízdě vozidly.

O jízdě vozidel pro hromadnou dopravu osob.

Zvláštní ustanovení pro chodce, pro jízdu na kole a na zvířatech a pro hnaní a vedení zvířat.

(1) Provoz na silnicích vyžaduje bezpodmínečnou a uvědomělou kázeň všech jejích uživatelů. Každý musí při užívání silnice dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu. Musí rovněž dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost osob a nepoškozoval majetek, zejména také silnici a aby nerušil na ní pořádek.

(2) Užívání silnice se řídí všeobecnými pravidly silničního provozu nebo místní úpravou anebo pokyny dopravních orgánů.

(3) Silnicemi se podle této vyhlášky rozumějí i ostatní prostranství obecně nebo omezeně přístupná pro silniční provoz nebo pro některý jeho druh.

(1) V mezích předpisů o provozu na silnicích smí každý bezplatně užívat silnic obvyklým způsobem k účelům, k nimž jsou určeny. Při tom se musí uživatel přizpůsobit stavu a povaze silnice.

(2) Osoby, které by pro svůj věk nebo pro tělesnou nebo duševní vadu mohly ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu či bezpečnost osob nebo majetku anebo pořádek na silnici, mohou užívat silnice, jen je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo.

(3) Podmínka stanovená v odstavci 2 je splněna zejména, jsou-li takové osoby doprovázeny průvodcem nebo cvičeným psem anebo lze-li jejich vadu poznat podle bílé hole, které používají. Bílou hůl smějí používat jen osoby s tělesnou vadou, kterým to bylo povoleno výkonným orgánem místního národního výboru v místě jejich pobytu nebo pracoviště.

(2) Nemůže-li vozidlo (soupravu vozidel) bezpečně ovládat jeden řidič, je nutno přibrat potřebný počet dalších řidičů nebo dalších osob.

(1) Na silnici musí každé vozidlo nebo soupravu vozidel řídit osoba, která je k tomu způsobilá a je obeznámena s předpisy o provozu na silnicích.

a) před započetím jízdy pečlivě prohlédnout vozidlo, jeho výstroj i způsob uložení nákladu, zda odpovídají předpisům,

(1) Za jízdy je řidič odpovědný za řádný stav vozidla i za dodržení všech předpisů o silničním provozu. Zejména musí dbát toho, aby vozidlo stále ovládal, a musí včas učinit všechna opatření, aby provozem svého vozidla neohrožoval bezpečnost ostatních uživatelů silnice.

(2) Řidič je zejména povinen

g) v blízkosti obydlí, zvláště v uzavřených osadách, jet co nejtišeji.

f) odevzdat řízení vozidla osobě určené dopravním orgánem, bylo-li mu další řízení orgánem zakázáno,

e) okamžitě zastavit, došlo-li k nehodě, na níž měl účast,

d) uposlechnout pokynů dopravních orgánů a v blízkosti dráhy též drážních orgánů, dbát dopravních značek a světelných znamení,

c) mít u sebe doklady předepsané pro provoz jeho vozidla,

b) za jízdy se věnovat cele řízení vozidla a zdržet se všeho, co by odvádělo jeho pozornost,

(6) Při řízení vozidla musí řidič zaujmout takové místo, aby mohl vozidlo bezpečně ovládat a aby dobře viděl na silnici, nepřekážel ostatním uživatelům silnice a nebyl sám ohrožen. Vedle potahu smí jít pouze po pravé straně ve směru jízdy.

(4) Řidiči vozidla pro hromadnou dopravu osob je zakázáno za jízdy se bavit s cestujícími, jíst a kouřit, otvírat dveře před úplným zastavením vozidla a vpouštět cestující do kabiny řidiče nebo do prostoru vyhrazeného pro řidiče.

a) použít k jízdě vadného vozidla nebo vozidla poškozujícího silnici,

(5) Zjistí-li řidič na vozidle nebo nákladu závadu, která může ohrozit bezpečnost další jízdy nebo vést ke znečištění nebo poškození silnice, smí v jízdě pokračovat nejkratším směrem jen do místa, kde lze závadu odstranit. Neprodleně musí však učinit vše, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu, osob, silnice nebo jiného majetku a aby provoz byl co nejméně rušen.

(3) Řidiči je zakázáno:

e) přepravovat v kabině a ve voze více osob, než je dovoleno.

d) připustit jízdu na stupátkách a na karoserii,

c) řídit vozidlo, je-li schopnost řidiče k řízení snížena, zejména po požití alkoholického nápoje nebo únavou,

b) odevzdat řízení vozidla osobě, která nemá potřebnou způsobilost k řízení,

(1) Řidič a držitel vozidla je povinen za náhradu poskytnout vozidlo pro nezbytnou dobu orgánům ministerstva vnitra, vyžaduje-li to obecný zájem, zejména při stíhání podezřelých osob, k dopravě osob zraněných nebo k jízdě na místo dopravní nehody, požáru nebo jiné živelní pohromy.

(2) K účelům podle odstavce 1 nesmějí být požadována vozidla označená značkou CD, vozidla ozbrojených sborů, plní-li zvláštní úkoly, a vozidla určená k přepravě potravin a k plnění zvláštních naléhavých úkolů.

(3) Pro stanovení výše náhrady se použije obdobně ustanovení předpisů o náhradách za používání vlastních motorových vozidel při pracovních cestách; výše náhrady ušlého výdělku, po případě náhrady za poškození vozidla se stanoví podle obecných předpisů.

(4) Náhradu nákladů spojených s dopravou osob zraněných hradí ten, v jehož zájmu bylo vozidla použito.

(5) Pokud tomu nebrání vážné důvody, řídí vozidlo řidič, který je k účelům uvedeným v odstavci 1 poskytl.

(1) Držitel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném stavu a nesmí dovolit ani přikázat, aby ho bylo použito k jízdě, neodpovídá-li vozidlo nebo jeho výstroj nebo způsob uložení nákladu platným předpisům.

(2) Držitel smí svěřit řízení vozidla na silnici jen osobě, která je k tomu způsobilá. Odpovídá také za to, že vozidlo (souprava vozidel) má potřebný počet řidičů.

(3) Za splnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 odpovídá u právnických osob osoba odpovědná za provoz vozidla.

(2) Levé poloviny vozovky smí se použít jen, pokud je to nutné k předjíždění nebo je-li třeba se vyhnout překážce nebo brání-li jízdě v pravé polovině vozovky zvláštní okolnosti (náledí, propadliny, výtluky a pod.).

(1) Na silnicích se jezdí vpravo. Na jednosměrné silnici lze použít k jízdě celé šíře vozovky. Pomalu jedoucí vozidla a na nepřehledných místech všechna vozidla musí jet při pravém okraji vozovky; to neplatí pro vozidla, hodlající odbočit doleva (§ 18 odst. 3).

(5) Motorová vozidla a povozy smějí vjet na krajnici jen při vyhýbání, předjíždění nebo zastavování.

(9) Motorová vozidla o celkové váze větší než 12 tun musí zachovávat na mostech, na nichž je jejich provoz dovolen dopravní značkou obr. 25, vzdálenost nejméně 10 m od vozidla jedoucího vpředu.

(8) Řidič je povinen zachovávat při jízdě bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním.

(7) Náměstí objíždějí vozidla vpravo. To neplatí, projíždí-li vozidlo náměstím po průběžné vozovce.

(6) Kolejová vozidla jezdí na dvoukolejných tratích vpravo.

(4) Na silnicích o třech nebo více dopravních pruzích smějí vnitřních pruhů používat jen motorová vozidla.

(3) Na silnicích s vozovkou o dvou nebo více dopravních pruzích oddělených pásy nebo jinak vyznačených je každý z těchto pruhů v určeném směru jednosměrný. Není-li u vozovek o třech dopravních pruzích určen směr provozu prostředního pruhu, slouží tento pruh k předjíždění.

(2) Tam, kde musí všechna vozidla jezdit výlučně vpravo od nástupních ostrůvků, musí to být vyznačeno příslušnou dopravní značkou.

(1) Podél nástupních ostrůvků jezdí nemotorová vozidla vpravo. Výjimečně mohou podél nich jet vlevo, jde-li o vozidlo, které pro své rozměry nebo náklad projede bezpečněji vlevo od ostrůvku anebo je-li prostor mezi ostrůvkem a chodníkem ucpán. Motorová vozidla mohou objíždět ostrůvky vlevo, zůstanou-li při tom ještě v pravé polovině vozovky a nebrání-li v provozu kolejovým vozidlům.

(1) Vyhýbá se vpravo. Každý musí vyhnout včas a v takové míře, aby míjení bylo bezpečné.

(2) Kde se nelze bezpečně minout, musí ten, kdo by takového místa dosáhl později nebo kdo jede s příkrého svahu, uvolnit cestu. Není-li možno vyhnout, musí se vrátit ten, pro něhož je to snažší nebo méně nebezpečné.

(3) Nepřipouští-li prostor mezi kolejovým vozidlem a krajem vozovky vyhnutí vpravo, vyhýbá se vlevo.

(1) Předjíždí se zásadně vlevo. Předjíždět lze jen tehdy, má-li řidič náležitý rozhled a nepřekáží-li předjížděním ani protijedoucím vozidlům ani ostatním uživatelům silnice. Po předjetí smí se řidič vrátit na pravou stranu vozovky teprve tehdy, když již nemůže ohrozit ty, které předjel.

(2) Řidič je povinen včas znamením pro změnu směru upozornit vozidla jedoucí za ním, že bude předjíždět a že proto vybočí do levé poloviny vozovky. Znamení pro změnu směru musí řidič ponechat po celou dobu předjíždění; to neplatí pro vozidla, pro která není ukazatel předepsán. Předjížděné vozidlo může řidič upozornit výstražným znamením.

(6) Motorová vozidla nesmějí podél nástupních ostrůvků předjíždět motorová vozidla jedoucí po druhé straně ostrůvku.

(4) Předjíždění je zakázáno zejména:

(3) Řidič předjížděného vozidla musí uhnout co nejvíce doprava, nesmí zvyšovat rychlost a nesmí ani jinak překážet předjíždění.

a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech (na př. v nepřehledných zatáčkách, před vrcholem stoupání, na nebezpečných svazích), na železničních přejezdech, na křižovatkách, v tunelech, v podjezdech a v těsné blízkosti těchto míst,

b) má-li být předjeto vozidlo, které samo předjíždí (dvojí předjíždění),

c) dává-li řidič vozidla jedoucího vpředu znamení, že hodlá odbočit doleva.

(8) Na zastávkách kolejových vozidel lze předjíždět stojící kolejové vozidlo jen tehdy, nejsou-li tím cestující ohrožování. Jinak musí řidič zastavit.

(7) Kolejová vozidla třeba předjíždět vpravo. Jedoucí kolejová vozidla lze předjíždět vlevo, není-li mezi kolejemi a okrajem vozovky pro průjezd dostatek místa. Motorová vozidla, která pro své rozměry nemohou předjet jedoucí kolejové vozidlo vpravo, musí v případech, kdy nelze předjet ani vlevo, jet za kolejovým vozidlem v takové vzdálenosti, aby nebránila v předjíždění rychlejším a menším vozidlům.

(5) Vozidla odbočující doleva lze předjíždět vpravo, jestliže není již pochybnosti o směru jejich jízdy (§ 18 odst. 3).

(2) Před odbočováním vpravo musí řidič předem zajet k pravému okraji vozovky a odbočení provést tak, aby vozidlo jelo při pravém okraji vozovky. Při přepravě dlouhých nákladů (dřeva a pod.), musí řidič podle potřeby zajistit bezpečné odbočení osobou, která náklad doprovází.

(1) Při odbočování musí řidič vozidla dbát zvýšené opatrnosti a ohledu na chodce i na ostatní silniční provoz; musí zejména přizpůsobit rychlost vozidla provozu a nesmí rušit provoz v protisměru ani provoz kolejových vozidel. Úmysl odbočit musí dát řidič včas najevo znamením.

(3) Před odbočováním vlevo musí řidič předem zajet co nejdále doleva v pravé polovině vozovky. Odbočení lze dokončit v plynulé jízdě jen tehdy, není-li tím rušen provoz protijedoucích vozidel všeho druhu a vozidel kolejových v obou směrech; jinak musí odbočující vozidlo zůstat stát uvnitř křižovatky tak, aby přímý směr zůstal volný a odbočení dokončí až po uvolnění vozovky. Uvnitř křižovatky musí řidič zastavit vozidlo nejméně jeden metr od nejbližší koleje téhož směru a tam, kde koleje nejsou, metr od čáry, která prochází středem vozovky. Střed křižovatky při odbočování vlevo se objíždí zprava.

(6) Jestliže kolejová vozidla při odbočování vpravo křižují přímý směr jiných vozidel, mají přednost v jízdě, bylo-li ukazatelem předem dáno znamení pro změnu směru jízdy kolejového vozidla; tuto přednost nemají, odbočují-li vlevo.

(5) Cyklisté a vozidla tažená zvířaty nezajíždějí při odbočování vlevo do středu křižovatky, ale zůstávají v pravé krajní řadě před čelem vozidel, která přijíždějí na křižovatku zprava.

(4) Na křižovatkách, kde není dostatek místa pro zastavení uvnitř křižovatky, nadjíždějí vozidla odbočující vlevo k čelu vozidel přijíždějících na křižovatku zprava a tam zastavují tak, aby provoz v původním přímém směru byl volný; odbočení dokončí až po uvolnění křižovatky.

(1) Na silnicích, jejichž šířka vozovky dovoluje jízdu v jednom směru v několika proudech, jsou řidiči povinni ještě před příjezdem ke křižovatce zařadit se včas do jednotlivých proudů podle směru, v jakém budou za křižovatkou pokračovat v jízdě.

(2) Při provozu ve dvou proudech zaujmou vozidla odbočující vpravo místo v pravém proudu, vozidla odbočující vlevo a vozidla jedoucí přímo v levém proudu, není-li místní úpravou stanoveno jinak.

(3) Při provozu ve třech proudech se vozidla odbočující vpravo zařadí do pravého proudu, vozidla jedoucí přímo do středního proudu a vozidla odbočující vlevo do levého proudu.

(4) Při odbočování vlevo podle § 18 odst. 4 zaujímají vozidla hodlající odbočit vlevo vždy místo v pravém proudu.

(5) Na křižovatkách, kde není odbočování vpravo dovoleno, zaujímají vozidla jedoucí přímo místo v pravém proudu.

(6) Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jeho zařazení v proudu vozidel.

Pravidla uvedená pod písm. c) a d) platí jen tehdy, přijela-li vozidla na hranici křižovatky současně.
(1) Při vjezdu na křižovatku jsou řidiči vozidel povinni:

(2) Ustanovení o přednosti v jízdě podle odstavce 1 neplatí, je-li provoz na křižovatce řízen dopravním orgánem nebo světelnými znameními.

a) přijíždějí-li po vedlejší silnici, dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po hlavní silnici,

b) dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po silnici (ať hlavní nebo vedlejší), je-li příjezd na ni opatřen značkou „Dej přednost jízdě na hlavní silnici!” nebo „Stůj, dej přednost jízdě na hlavní silnici!”; stejnou povinnost má řidič, přijíždí-li po polní nebo lesní cestě,

— řidiči motorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým,
c) přijíždějí-li na křižovatku silnic vedlejších nebo silnic hlavních (silnice téhož řádu) nerozlišených dopravní značkou
— řidiči nemotorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým a motorovým,

d) přijíždějí-li na křižovatku silnic téhož řádu nerozlišených dopravní značkou jen vozidla téhož druhu (nemotorová nebo motorová nebo kolejová), dát přednost v jízdě vozidlu přijíždějícímu zprava (pravidlo pravé ruky).

(3) Při odbočování do leva způsobem uvedeným v § 18 odst. 3 musí řidič dát přednost protijedoucím vozidlům všeho druhu a kolejovým vozidlům jedoucím přímo v obou směrech (pravidlo přímého směru).

(5) Pro přednost v jízdě se pokládají za hlavní silnice silnice označené značkami obr. 50 a 53 a silnice označené jednomístnými nebo dvoumístnými čísly obr. 54, 57, 61 a 62a) podle přílohy.

(4) Jsou-li řidiči povinni zastavit vozidlo před křižovatkou, musí vozidlo zastavit před její hranicí. Hranici křižovatky tvoří příčná čára vyznačená na vozovce (stopčára); kde této čáry není, tvoří hranici vnější vyznačení přechodu pro chodce, a kde ani toho není, spojnice nároží domů na hranici křižovatky nebo spojnice vnitřních rohů chodníků pro pěší.

(1) Dávají-li vozidla ozbrojených sborů a vozidla záchranné služby a požární ochrany zvláštní výstražná znamení, musí jim všechna ostatní vozidla uvolnit cestu. Jde-li o vozidla požární ochrany, jsou řidiči všech vozidel povinni zajet k pravému okraji silnice a zastavit.

(2) Vozidla uvedená v odstavci 1 mohou jet přes křižovatku bez ohledu na světelná znamení, mají-li volnou dráhu. Před příjezdem ke křižovatce jsou řidiči těchto vozidel povinni dávat zvláštní výstražné znamení a snížit rychlost vozidla na míru odpovídající bezpečnosti provozu; vztahují se na ně přiměřeně pravidla silničního provozu.

(1) Otáčet a couvat na silnici a vjíždět na silnici s míst nesloužících veřejnému provozu smí řidič jen tehdy, neruší-li tím provoz ostatních vozidel. Při tom musí dát řidič přednost v jízdě všem vozidlům v obou směrech, dbát náležité opatrnosti a jet zvláště mírnou rychlostí. Vyjíždět se silnice na taková místa lze jen tehdy, není-li tím rušen provoz protijedoucích vozidel všeho druhu a kolejových vozidel v obou směrech.

(2) Silniční příkopy a svahy se smějí přejíždět jen přes můstky nebo rampy. Otáčet při polních pracích zemědělské stroje nebo nářadí na vozovce, krajnicích a v příkopech je zakázáno.

(4) Při couvání na silnici a při vjíždění na ni musí si řidič, nemá-li dostatečný přehled, zajistit pozorování pomocí další osoby.

(5) Jinak platí pro vjíždění na silnici a vyjíždění s ní obdobně ustanovení o odbočování (§ 18).

(3) Na nepřehledných místech, na křižovatkách s řízeným provozem a v jejich bezprostřední blízkosti nebo na křižovatkách s provozem kolejových vozidel je otáčení a couvání zakázáno.

(1) Na silnici lze bez naléhavého důvodu zastavit nebo stát s vozidly jen na místech, kde to nepřekáží silničnímu provozu nebo neohrožuje jeho bezpečnost. Vozidla mohou na silnici zastavovat nebo stát jen v jednom proudu, a to těsně při pravém okraji silnice ve směru jízdy. Zastavit lze jen tehdy, není-li tím rušen provoz kolejových vozidel. Předchozí ustanovení platí i pro jednosměrné silnice; pokud to vyžaduje potřeba skládání a nakládání, mohou v jednosměrných ulicích zastavovat vozidla také na levé straně. Jsou-li koleje po obou stranách vozovky, lze zastavit nebo stát uprostřed silnice, pokud to nepřekáží provozu.

(2) Je zakázáno s vozidlem zastavit:

(3) Každé zastavení vozidla na místě na dobu delší než 5 minut je stáním.

(4) Stání vozidel je zakázáno všude tam, kde není dovoleno zastavení, a kromě toho:

(5) Při zastavení a stání vozidel musí být zachována mezi vozidly vzdálenost nejméně 1 m.

(1) Řidič smí opustit vozidlo teprve tehdy, když učinil vše, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost provozu, bezpečnost osob nebo majetku a pořádek na silnici.

(2) U motorových vozidel musí řidič před opuštěním vozidla zastavit motor, odejmout klíček zapalování, zabrzdit a vozidlo uzamknout, anebo není-li to možné, zajistit jinak před zneužitím; stojí-li vozidlo na svahu, též zasunout patřičný rychlostní stupeň. Stojí-li na svahu nákladní vozidlo vlastní váhy přes 3.500 kg nebo autobus, musí řidič použít zařízení, které zajišťuje vozidlo před sjetím se svahu. Učinit potřebná opatření proti zneužití jízdních kol jsou povinni též cyklisté.

(3) U zvířecích potahů musí být před opuštěním vozidla uvolněny vnitřní postraňky. Vozidlo musí být zabrzděno a na svahu kola podložena.

(4) Za snížené viditelnosti nesmějí být ponechávány na silnici povozy bez přípřeže a přívěsné vozy. Ve výjimečných případech, kdy jejich odstranění není možné, musí být označeny červeným světlem jako překážka silničního provozu, pokud nejsou dostatečně osvětleny odjinud; u povozu musí být oj vyňata nebo zdvižena. Pokud jde o motorová vozidla, platí ustanovení § 32 odst. 8.

(1) Rychlost jízdy nutno přizpůsobit okolnostem, zejména provoznímu ruchu, viditelnosti, stavu vozidla, jakož i stavu a povaze silnice. Při tom musí řidič vozidlo stále ovládat a musí včas zvolnit jízdu, po případě zastavit vždy, kdy to okolnosti vyvolané provozem vyžadují.

(2) Řidiči jsou povinni jet zvláště mírnou rychlostí, po případě i zastavit za okolností, které vyžadují zvláštní opatrnosti, na př. při jízdě podél průvodů, při vjíždění na hlavní silnici, při průjezdu mimo stojící hromadné dopravní prostředky, a to na vozovkách jen o jednom dopravním pruhu pro každý směr jízdy vždy, na vozovkách o dvou nebo více dopravních pruzích pro každý směr jízdy jen tehdy, jedou-li týmž směrem jako hromadný dopravní prostředek, v místě, kde se provádějí práce na silnici, na kluzké nebo zvláště poškozené vozovce, při jízdě s poškozeným vozidlem a všude tam, kde je zvýšený provoz chodců.

(3) V uzavřených osadách nesmějí jet nákladní motorová vozidla o celkové váze vyšší než 3.500 kg a autobusy rychleji než 40 km za hodinu, ostatní motorová vozidla rychleji než 50 km za hodinu.

(4) Mimo uzavřené osady nesmějí jet motorová vozidla o celkové váze vyšší než 3.500 kg a autobusy rychleji než 60 km za hodinu.

(5) Neodpovídá-li únosnost obručí stanoveným podmínkám, je třeba rychlost vozidla snížit na míru stanovenou pro danou únosnost obručí.

(6) Kde se ve vyhlášce předepisuje zvláště mírná rychlost, rozumí se tím rychlost do 15 km v hodině, kde mírná rychlost, rychlost do 25 km v hodině.

(7) Při jízdě v uzavřených osadách jsou řidiči vozidel povinni jet tak, aby chodci nebyli znečištěni rozstřikovanými kalužemi nebo blátem.

(1) Jestliže to místní poměry dovolují, může místně příslušný okresní dopravní inspektorát v součinnosti s výkonným orgánem místního národního výboru a s orgány silniční správy stanovit úseky silnic v uzavřených osadách, v nichž je dovolena vyšší rychlost, než je uvedena v § 25 odst. 3. Ani v těchto případech však nesmí rychlost nákladních motorových vozidel o celkové váze vyšší než 3500 kg a autobusů překročit 60 km za hodinu.

(2) K označení začátku úseku, v němž je dovolena zvýšená rychlost, se použije dopravní značky obr. 28 a k označení konce tohoto úseku dopravní značky obr. 29a) podle přílohy.

(1) Motorová vozidla musí mít za husté mlhy vždy rozsvícena předepsaná světla (§ 32) a řidiči jsou za jízdy povinni občas dát zvukové výstražné znamení.

(2) Za husté mlhy jsou řidiči povinni jet mírnou rychlostí. Vzájemné předjíždění motorových vozidel v husté mlze je zakázáno.

(1) Řidič je povinen dát včas a zřetelně najevo všem uživatelům silnice, že chce zastavit nebo změnit směr jízdy. Zastavení oznámí brzdovým světlem, umístěným vzadu na vozidle, změnu směru ukazatelem.

(2) Není-li brzdové světlo nebo ukazatel směru u vozidla předepsán nebo při poruše těchto zařízení, je řidič povinen dát znamení paží. Znamení pro změnu směru dává řidič upažením, znamení pro zastavení několika pohyby vysunutou paží nahoru a dolů. Řidiči motorových vozidel, která mají řízení na opačné straně, než je zamýšlený směr, dávají znamení pro změnu směru vysunutou paží, ohnutou v lokti nahoru.

(3) Povinnost dát znamení paží se nevztahuje na řidiče motocyklů a jízdních kol, musí-li náhle pro dopravní překážku zastavit.

(4) Znamením předepsaným pro změnu směru je třeba dát najevo také úmysl zařadit se do proudu vozidel s místa stání nebo pomalé jízdy při kraji vozovky, při čemž je třeba dát přednost v jízdě všem vozidlům, jedoucím týmž směrem. To platí i pro řidiče motocyklů a cyklisty.

(5) Pokud ukazatel směru není viditelný pro šířku přívěsu, musí být znamení pro změnu směru dáno vozidlům jedoucím vzadu jiným viditelným způsobem, na př. znamením dávaným průvodcem. Jinak může řidič odbočit teprve, nebrání-li tím provozu na silnici.

(6) Ustanovení odstavce 1 o znamení brzdovým světlem se vztahuje na kolejová vozidla jen tehdy, byla-li vyrobena po 1. lednu 1956. Řidiči ostatních kolejových vozidel nejsou povinni dávat znamení, že chtějí zastavit.

(1) Výstražná znamení lze dávat, pokud je toho třeba pro bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, a to včas a ne déle, než je nezbytně nutné. Není dovoleno dávat výstražná znamení k jiným účelům, zvláště má-li se jimi někdo přivolávat nebo umožnit vlastní bezohledná jízda.

(2) V uzavřených osadách nesmí být používáno příliš pronikavě znějících zvukových zařízení.

(3) Zvukové výstražné znamení může být za tmy nahrazeno střídavým zapínáním dálkových a tlumených světel, nezpůsobí-li oslnění (§ 32 odst. 7). Tomuto způsobu je třeba dát přednost zejména uvnitř uzavřených osad.

(4) Dávání výstražného znamení nezprošťuje řidiče povinnosti zachovávat potřebnou opatrnost.

(5) Od výstražných znamení je třeba upustit, byla-li by tím zneklidněna zvířata.

(1) Pohotovostním vozidlům ozbrojených sborů, záchranné služby a požární ochrany jsou vyhrazena zvláštní výstražná znamení; jejich druhy stanoví hlavní dopravní inspektorát.

(2) Pro vozidla požární ochrany se stanoví jako výstražné znamení zvukové znamení „Hoří”, doplněné trvalým červeným světlem.

(3) Pro vozidla ozbrojených sborů a zdravotnické a důlní záchranné služby se stanoví zvukové znamení s táhlým pronikavým tónem (sirénou), doplněné trvalým modrým světlem.

(4) Modré světlo, uvedené v odstavci 3, nesmí být umístěno níže, než předepsané osvětlení motorového vozidla. Zpravidla se umístí nad předním ochranným sklem vozidla. Tato modrá světla mohou být nejvýše dvě.

(5) Povolení pro jednotlivá motorová vozidla vydává v řádně odůvodněných případech krajský dopravní inspektorát a zaznamená je v technickém průkazu motorového vozidla a v osvědčení o technickém průkazu.

(6) Zvláštního výstražného znamení se nesmí zneužívat.

a) na úzkých nebo nepřehledných místech, zejména také těsně před vrcholem stoupání, na něm a za ním,

b) v ostrých nebo nepřehledných zatáčkách nebo v jejich těsné blízkosti,

c) na železničních přejezdech,

d) ve vzdálenosti kratší než 10 m od křižovatky, nástupního ostrůvku nebo podjezdu a ve vzdálenosti kratší než 20 m od označené zastávky hromadného dopravního prostředku, u níž není nástupní ostrůvek, není-li ovšem zastavení pravidly předepsáno,

e) na vyznačeném přechodu pro chodce,

f) na mostech s šíří vozovky jen pro jeden proud nekolejových vozidel v každém směru,

g) ve všech podjezdech,

h) na prostředních dopravních pruzích silnic s více než dvěma dopravními pruhy,

ch) v místech, kde na protější straně úzké vozovky již stojí jiné vozidlo.

a) blíže než 30 m od železničního přejezdu,

b) před vjezdy nebo výjezdy z domů nebo pozemků,

c) na mostech.

d) na ulicích s provozem kolejové dráhy, pokud šířka vozovky postačuje jen pro jeden proud nekolejových vozidel v jednom směru.

(1) Za snížené viditelnosti musí být vozidla na silnici osvětlena alespoň jedním bílým nebo slabě žlutým světlem viditelným zpředu i zezadu. Toto ustanovení se nevztahuje na vozidla tažená vozidlem řádně osvětleným, pokud jeho světlo je zezadu viditelné.

(8) Nakládání a skládání nákladů na silnici lze provádět jen tehdy, nelze-li to bez zvláštních obtíží provést jinde (ve dvoře, průjezdu a pod.). Složení a naložení nákladu musí být však v takovém případě provedeno co nejrychleji. Dopravní značkou může být stanovena doba, po kterou je skládání a nakládání zakázáno (obr. 35).

(7) Řidič vozidla odpovídá za chování osob dopravovaných ve vozidle; nesmí zejména dovolit, aby setrvávaly na místech, kde by byly vystaveny zvýšenému ohrožení. U vozidel pro hromadnou dopravu osob, která doprovází průvodčí, odpovídá za chování dopravovaných osob průvodčí.

(6) Na motocyklu solo může být dopravována další osoba starší 8 let, jen je-li motocykl dvoumístný a opatřen zvláštním sedadlem a stupačkami. Dopravovat osoby na nádrži na palivo nebo mezi řidičem a tandemistou je zakázáno.

(5) U nákladních motorových vozidel nesmí být v kabině pro řidiče více osob starších 15 let, než je počet povolených míst. O dopravě osob na nákladních automobilech a přívěsech traktorů platí ustanovení §§ 36 a 37.

(4) V motorových vozidlech určených k dopravě osob smějí se dopravovat osoby až do váhy dovoleného zatížení. Při tom počet osob starších 15 let nesmí převyšovat počet povolených míst.

(3) Délka vozidel (i s přívěsy) určených k provozu na silnicích nesmí i s nákladem přesahovat 22 m, výška 4 m a šířka 2,50 m. Toto ustanovení neplatí pro vozidla dopravující zemědělské a lesní výrobky, pro vozidla se zvláštním určením a pro městská kolejová vozidla.

(2) Přečnívá-li náklad vozidlo vzadu více než o 1 m, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem rozměrů nejméně 20 cm × 20 cm, za snížené viditelnosti červenou svítilnou nebo červeným odrazovým sklem. Tato označení nesmí být výše než 125 cm nad zemí. Přečnívá-li náklad šířku vozidla o více než 40 cm, musí být za snížené viditelnosti označen zpředu bílými a zezadu červenými světly nebo odrazovými skly. Předměty, které lze snadno přehlédnout, jako na př. jednotlivé tyče, kůly, roury, kosy, desky a jiné, nesmějí po straně vyčnívat.

(1) Váha nákladu nesmí přesahovat dovolené zatížení vozidla. Náklad musí být řádně umístěn a upevněn tak, aby nebyla ohrožována provozní bezpečnost vozidla ani bezpečnost, plynulost nebo pořádek v silničním provozu nebo bezpečnost osob a majetku. To platí přiměřeně také při dopravě osob, zejména pro jejich umístění a chování za jízdy. Náklad musí být uložen tak, aby nezpůsoboval při dopravě nadměrný hluk, aby neznečišťoval a nepoškozoval silnici a aby nikoho nadmíru neomezoval nebo neobtěžoval.

(2) Délka jednotlivých skupin kolony motorových vozidel nemá přesahovat 100 m, délka skupiny kolony povozů 50 m. Nejméně takovou vzdálenost mají skupiny udržovat mezi sebou.

(1) Proud vozidel k sobě patřících (kolona) musí být tak uspořádán, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména musí být rozčleněn v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené.

(5) Při jízdě s vlečeným vozidlem ve městech je třeba se vyhýbat ulicím s velkým provozem.

(4) Motorová vozidla mohou být vlečena pouze tehdy, mají-li v pořádku řízení a jsou-li obsazena řidičem. Vozidlo vlečené na laně (řetězu) musí mít kromě toho účinné brzdy. Vlečení více než jednoho vozidla není dovoleno. Je zakázáno vlečení motocyklů solo.

(3) U vlečených vozidel, která jsou pevně spojena s tažným vozidlem, může být délka spojovacího článku i kratší než 2.50 m.

(2) Vlečená vozidla, která nejsou upravena pro trvalé a pevné spojení s tažným vozidlem, nesmějí být přivěšena na laně, na řetězu nebo na tyči kratší než 2.50 m a delší než 6 m. Lano (řetěz, tyč) musí být označeno tak, aby bylo každému viditelné (na př. červenou látkou), za snížené viditelnosti pak červeným světlem nebo nejméně dvěma červenými odrazovými skly, po případě osvětleno světlomety vlečeného vozidla.

(1) Při dopravě vozidla ve vleku je nutno dbát zvýšené opatrnosti a jet mírnou rychlostí.

(9) Pro kolejová vozidla platí zvláštní předpisy.

(8) Je-li vozovka dostatečně osvětlena, mohou motorová vozidla jet pouze s obrysovými světly. Není-li vozovka dostatečně osvětlena, musí být stojící motorová vozidla osvětlena obrysovými světly. V obou těchto případech musí však být osvětlena zadní část vozidla a zadní státní poznávací značka.

(7) Motorová vozidla, která používají světel, jež svou intensitou jsou s to oslnit ostatní účastníky silničního provozu, musí včas před setkáním s protijedoucími vozidly ztlumit světla a snížit rychlost tak, aby jízda byla bezpečná. Je-li řidič oslněn, musí zastavit. Světla musí být ztlumena také před setkáním s protijdoucím průvodem nebo pochodujícím útvarem, při zastavení před železničním přejezdem, dále mohl-li by být oslněn řidič jedoucího železničního vlaku, jakož i tehdy, je-li vozovka dostatečně osvětlena odjinud.

(6) Není dovoleno používat barevných světel vyhrazených pro zvláštní vozidla ozbrojených sborů, vozidla požární ochrany a záchranné služby a pod.

(5) Hledacích a zpětných světlometů smí být používáno jen přechodně k nutné orientaci a vždy zároveň s předepsaným osvětlením vozidla, zpětných světlometů jen při couvání.

(4) Motorová vozidla mohou používat kromě předepsaných světlometů ještě světlometů pomocných (svítilny do mlhy, zatáčky, široko zářící světlomety), vždy však zároveň s předepsaným osvětlením.

(3) Motorová vozidla musí mít za snížené viditelnosti rozsvícena světla určená k osvětlení vozovky, světla koncová, světlo zadní státní poznávací značky a předepsaná obrysová světla. Jsou-li obrysová světla vestavěna do světlometu pro osvětlení vozovky, je povinnost současného rozsvícení světel obrysových a světel pro osvětlení vozovky splněna rozsvícením světel určených pro osvětlení vozovky.

(2) Osvětlena nemusí být vozidla tažená, vedená nebo tlačená chodci, nejsou-li i s nákladem širší než 1 m, a vozidla stojící na silnici, jsou-li dostatečně osvětlena odjinud.

(2) Cestující jsou povinni chovat se při čekání na dopravní prostředek, při nastupování, za jízdy i při vystupování tak, aby neohrožovali bezpečnost a pořádek provozu. Zejména je zakázáno za jízdy naskakovat a vyskakovat, stát na stupátku, naklánět se z vozu, vyhazovat předměty, jakož i nastupovat do vozu, který je plně obsazen. Cestující jsou povinni při dopravě hromadnými dopravními prostředky dbát pokynů orgánů dopravního podniku.

(1) Do hromadných dopravních prostředků lze nastupovat a z nich vystupovat jen na zastávkách. Osoby čekající na dopravní prostředek smějí používat jen nástupiště, nástupního ostrůvku, chodníku nebo krajnice vozovky. Za nástupiště nebo nástupní ostrůvek se považuje také část vozovky ohraničená zřetelně čarami.

(4) Zastávky hromadných dopravních prostředku mohou být zřízeny jen na místech, kde to připouští bezpečnost a plynulost provozu. Umístění zastávek schvaluje okresní dopravní inspektorát.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí přiměřeně i na nepravidelnou dopravu hromadnými dopravními prostředky.

(3) Vozidla pro hromadnou dopravu osob smějí opustit zastávku teprve tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost vystupujících a nastupujících osob. Před odjezdem musí dát řidič výstražné znamení.

a) je-li to nezbytně třeba k splnění úkolů daných státním plánem rozvoje národního hospodářství a nelze-li použít vozidla určeného pro dopravu osob, nebo

(1) Dopravovat na nákladních automobilech více než 6 osob (mimo řidiče) je dovoleno, jen

c) je-li to třeba v jiném odůvodněném zájmu pracujících a nelze-li použít vozidla určeného pro dopravu osob.

b) vyžaduje-li to zvládnutí masové dopravy osob při slavnostech nebo kulturních podnicích mimořádného významu anebo

(2) K dopravě osob na nákladních automobilech k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) není třeba povolení. Řidič vozidla se však musí prokázat potvrzením osoby odpovědné za provoz vozidla, že vozidlo je k přepravě osob způsobilé a že k použití vozidla dala souhlas. V potvrzení, které je zapsáno v příkazu k jízdě, musí být uveden počet dopravovaných osob. K dopravě osob na nákladních automobilech k jiným účelům je třeba povolení okresního dopravního inspektorátu.

(10) Hromadná doprava osob na přívěsech a na návěsech nákladních automobilů je zakázána.

(3) Krajský dopravní inspektorát může stanovit, že povolení je třeba ve všech případech, ukáže-li se, že v jeho obvodu je nákladních automobilů používáno k dopravě osob nadměrně nebo vznikají-li tím hospodářské škody.

(4) K dopravě osob smí být používáno jen nákladních automobilů, jejichž technická způsobilost byla přezkoušena a neuplynulo-li od přezkoušení déle než půl roku. Nákladní automobily musí být opatřeny sedadly s opěradlem připevněnými k vozidlu a umístěnými ve směru bočných stěn. Kromě toho musí být vybaveny plachtou.

a)	od 1,5 t do 2,5 t	15 osob,
b)	od 2,5 t do 5 t	20 osob,
c)	od 5 t	30 osob;

u vozidel o nosnosti větší než 7 t zvyšuje se přípustný počet osob na 40, připouští-li to konstrukce vozidla.
(5) Přípustný počet dopravovaných osob musí být vyznačen na pravých dveřích kabiny pro řidiče. Počet dopravovaných osob nesmí překročit u nákladního automobilu o nosnosti

(6) Dopravované osoby nesmějí za jízdy stát, vyklánět se a vyhazovat nebo nechat vyčnívat předměty z motorového vozidla; za to odpovídá vedoucí ustanovený z dopravovaných osob vedoucím provozu.

(7) Nákladní automobil dopravující osoby musí řídit řidič I. nebo II. třídy. Není-li takový řidič v závodě, může vozidlo řídit řidič III. třídy, který v této třídě pracuje nejméně 2 roky. Rychlost vozidla nesmí překročit 40 km za hodinu.

(8) S nákladem mohou být v kabině dopravováni jen nakladači a průvodci, na ložné ploše jen tehdy, není-li ohrožena jejich bezpečnost, zejména dopravovaným nákladem; jejich jména je třeba uvést v příkazu k jízdě. Doprava více než 6 osob současně s nákladem je zakázána.

(9) Na nákladních automobilech se sklápěcí karoserií lze dopravovat jen osoby doprovázející náklad na ložné ploše.

(2) Traktor dopravující osoby smí mít jen jeden nákladní přívěs a musí být řízen řidičem nejméně jednadvacetiletým.

(1) Na nákladních přívěsech traktorů lze dopravovat osoby výlučně na pracoviště a zpět a jen je-li to nezbytně třeba k splnění státního plánu rozvoje národního hospodářství. Při tom musí být zachovány tyto podmínky:

c) dopravované osoby musí sedět buď na sedadlech pevně připevněných, při čemž stěny přívěsu musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly, nebo musí sedět na podlaze přívěsu a mít možnost držet se jeho pevných částí,

b) přívěs musí být opatřen brzdou buď samostatnou obsluhovanou brzdařem nebo průběžnou obsluhovanou řidičem,

a) rychlost jízdy nesmí překročit 20 km za hodinu,

d) počet dopravovaných osob nesmí být větší než 15; děti do 15 let lze dopravovat jen tehdy, jsou-li doprovázeny dostatečným počtem dospělých osob.

(1) Na silnici jsou chodci povinni chodit po chodnících, a to vpravo; tam, kde není chodník nebo cesta pro pěší, jsou chodci povinni chodit po levém okraji vozovky (krajnici). Stejná ustanovení platí i pro osoby, které na silnici tlačí kočárek nebo táhnou sáňky s dítětem nebo používají ručního vozíku pro tělesně vadné. Zastavovat se na rozích ulic, je-li tím provoz rušen nebo ohrožován, je zakázáno.

(2) Chodci, kteří nesou předměty, jimiž by mohli ohrožovat nebo omezovat pěší provoz na chodnících jsou povinni jít po levém okraji vozovky. Mohou však jít nejvýše dva vedle sebe a jsou povinni přihlížet k potřebám ostatního provozu na silnici.

(5) Na křižovatkách s řízeným provozem smějí chodci přecházet vozovku jen na zelené světlo nebo jemu odpovídající znamení dopravního orgánu. Musí si při tom počínat opatrně s ohledem na odbočující vozidla.

(4) V úsecích, kde to vyžaduje provoz, může okresní dopravní inspektorát stanovit, že přecházet vozovku lze jen na vyznačených přechodech. Tam, kde jsou vyznačeny přechody pro pěší, jsou chodci povinni přecházet v pravé polovině vyznačeného přechodu.

(3) Vozovku smějí chodci přecházet jen kolmo ke směru silničního provozu. Musí se rozhlédnutím přesvědčit, že lze bezpečně přejít, a nesmějí na vozovce zbytečně prodlévat. Je zakázáno vstupovat na vozovku v místech, kde brání rozhledu stojící nebo jedoucí vozidlo, či jiné překážky. Po vystoupení z hromadného dopravního prostředku smějí chodci přecházet na druhou stranu ulice až po odjezdu vozidla.

(6) Hry a sport na silnicích nejsou dovoleny. Sportovní lyžování, jízda na bruslích nebo sáňkách na silnicích v uzavřených osadách jsou dovoleny jen na vyhrazených místech.

(1) Pochodující útvary nebo průvody se musí pohybovat po pravé straně vozovky a učinit místo předjíždějícím i protijedoucím vozidlům. Delší pochodující útvary nebo průvody musí být rozčleněny v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené, aby nebylo zabraňováno ostatnímu provozu.

(2) Uzavřené útvary ozbrojených sborů, jakož i průvody při státních oslavách nesmějí být přerušovány nebo zdržovány vozidly. To však neplatí, přejíždějí-li vozidla orgánů ministerstva vnitra a vozidla požární ochrany nebo záchranné služby a dávají-li zvláštní výstražná znamení.

(7) Za dodržování těchto předpisů odpovídá vedoucí útvaru nebo průvodu.

(3) Na křižovatkách s řízeným provozem jsou vedoucí útvarů a průvodů povinni ukázat rukou další směr a uposlechnout světelných znamení a pokynů dopravních orgánů. Tam, kde provoz není řízen, musí vedoucí dát znamení vozidlům, aby zastavila, pokud útvar (průvod) nepřejde.

(4) Školní mládež pochodující ve skupinách smí používat vozovky jen tehdy, nemůže-li jít po chodníku. Musí-li použít vozovky, řídí se ustanoveními platnými pro průvody.

(5) Za špatné viditelnosti musí být pochodující útvary a průvody označeny vpředu po obou stranách svítilnou s bílým nebo žlutým světlem a vzadu rovněž po obou stranách svítilnou s červeným světlem. Pochoduje-li útvar nebo průvod v oddělených skupinách, musí být označena světly každá skupina.

(6) Pochodující útvary nebo průvody nesmějí přecházet mosty stejným krokem. Na mostech není také dovoleno hraní do pochodu.

(2) K jízdě smí být užíváno jen kol, která jsou řádně vybavena.

(1) Cyklisté jsou povinni jet těsně při pravém okraji vozovky. Při jízdě mimo uzavřené osady smějí užívat také pravé krajnice. Je-li pro cyklisty určena zvláštní stezka, smějí používat pro jízdu na kole jen této stezky. Vést kolo smějí cyklisté s levé nebo pravé strany.

(5) U jízdních kol lze používat přívěsného vozíku, jen je-li vozík spojen pevným táhlem s kolem. Za snížené viditelnosti musí být vozík osvětlen červeným koncovým světlem nebo opatřen odrazovým sklem.

(3) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou. V nejméně patnáctičlenných skupinách pod jednotným vedením mohou cyklisté jet po dvou vedle sebe.

(4) Cyklista nesmí jet bez držení řidítek, držet se vozidla, jet v těsné blízkosti za rychle jedoucím vozidlem, vozit předměty, které by mu znesnadňovaly řízení nebo ohrožovaly jiné osoby. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Na jednomístném kole není dovoleno jezdit ve dvou, dospělá osoba může však vézt dítě mladší 7 let, je-li kolo pro ně vybaveno stupačkami a sedadlem.

(2) Po silnici smějí být zvířata hnána jen tak, aby provoz byl co nejméně rušen. Zvířata musí být doprovázena potřebným počtem způsobilých průvodců.

(1) Při jízdě na zvířatech nutno používat cest k tomu určených, a není-li jich, vozovky. Jezdec smí současně vést jen dvě zvířata. Vedle sebe mohou jet nejvýše dva jezdci; vedení zvířat není však v takovém případě dovoleno. Není-li za snížené viditelnosti vozovka dostatečně osvětlena, musí jezdci, pokud nejde o uzavřené útvary, jet za sebou.

(5) V silničním provozu lze užívat jen zvířat, která jsou k tomu způsobilá. Kousavá zvířata musí být opatřena náhubkem; jsou-li zvířata plachá, je vozka nebo honec povinen dát řidičům vozidel znamení vztyčením paže.

(6) Nechat pobíhat zvířata bez dozoru na silnici je zakázáno.

(4) Jsou-li zvířata vedena nebo hnána za snížené viditelnosti, musí průvodce mít svítilnu s bílým nebo žlutým světlem.

(3) Koně a skot mohou být vedeni, jen jsou-li k sobě spřeženi, a to nejvíce po čtyřech zvířatech. Každé spřežení musí mít průvodce, který může vést zvířata s levé nebo s pravé strany. Nebezpečná zvířata musí být vedena jednotlivě. Za jedoucím povozem mohou být přivázána nejvýše tři zvířata.

(1) V blízkosti železničních přejezdů jsou uživatelé silnice povinni počínat si obzvláště opatrně, aby svým jednáním neohrozili sebe nebo jiné a nerušili železniční a silniční provoz. Jsou povinni dbát železničních výstražných znamení, návěstí a polohy závor a musí se včas přesvědčit, že nehrozí nebezpečí.

(2) Neni dovoleno vstupovat nebo vjíždět na železniční přejezd,

a) jakmile na přejezdu zazní zvukové výstražné znamení nebo se již sklánějí závory,

b) je-li dáváno znamení „Stůj!” červeným světlem světelného zařízení na přejezdu nebo osobou střežící přejezd červeným nebo žlutým praporkem anebo červeným světlem, jímž pohybuje v kruhu,

c) jestliže je slyšet pískání nebo jiné znamení přijíždějícího vlaku nebo jiného železničního vozidla anebo je-li je již vidět.

(3) Každý, kdo je za okolností uvedených v odstavci 2 v prostoru mezi výstražnými kříži nebo mezi závorami, musí jej okamžitě opustit.

(4) Není dovoleno vjíždět na železniční přejezd, není-li na druhé straně dosti místa k projetí. Vozidla smějí přejíždět přes přejezd oběma směry jen v jednom proudu.

(5) Řidiči motorových vozidel pro hromadnou dopravu osob a řidiči vozidel vezoucích výbušné nebo hořlavé látky, musí zastavit před každým železničním přejezdem, a to v takové vzdálenosti, z níž je rozhled na železniční trať. To platí i pro městská kolejová vozidla. Před přejížděním vleček vozidla nezastavují. Vlečky jsou označeny dopravní značkou a tabulkou s nápisem „Vlečka”.

(6) Řidiči ostatních motorových vozidel jsou povinni od vzdálenosti 30 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet mírnou rychlostí. To platí i pro řidiče vozidel uvedených v odstavci 5 při přejíždění vleček.

(7) Řidiči motorových vozidel nesmějí při přejíždění železničního přejezdu měnit rychlostní stupeň ani jet bez zařazeného rychlostního stupně ani vypínat spojku.

(1) Snadno zápalné, výbušné nebo jinak nebezpečné náklady lze dopravovat jen v technicky naprosto bezzávadných vozidlech vybavených protipožárním zařízením a zneškodňujícími prostředky. Používat vozidel s generátorovým nebo parním pohonem pro přepravu nebezpečných nákladů je zakázáno.

(2) Vozidla přepravující zápalné látky musí mít po stranách a vzadu nápis „Nebezpečí ohně”. Při dopravě výbušného nebo jiného nebezpečného nákladu musí být vozidlo opatřeno nápisem „Nebezpečný náklad”. Nápisy třeba provést černým písmem na bílém podkladě písmeny vysokými 20 cm.

(3) K řízení vozidel dopravujících nebezpečné náklady smějí být připuštěni jen zkušení řidiči, pokud možno dobře obeznámení s cestou.

(4) Přepravovaný náklad musí být tak zajištěn, aby za jízdy nehrozilo nebezpečí ohně nebo výbuchu. Sedět na nákladu a dopravovat ve vozidle jiné osoby než ty, které náklad doprovázejí, je zakázáno.

(5) Motorová vozidla přepravující výbušiny mohou jet jen takovou rychlostí, která nezpůsobuje silné nárazy a otřesy.

(6) Řidič jedoucí s nebezpečným nákladem nesmí mít u sebe snadno zápalné látky, prudce vozidlo rozjíždět nebo brzdit, nesmí jezdit s vypnutou spojkou a vzdalovat se od vozidla. Všem osobám jedoucím ve voze s nebezpečným nákladem je zakázáno kouřit.

(7) Nebezpečný náklad musí doprovázet osoba, která dobře zná vlastnosti nákladu a dovede s ním zacházet.

(8) Pro dopravu zápalných, výbušných nebo jinak nebezpečných nákladů vozidly ozbrojených sborů platí zvláštní předpisy.

(1) Při doplňování pohonných hmot zařadí se motorová vozidla u čerpacích stanic do proudu ve směru jízdy tak, aby nepřekážela mimojedoucím vozidlům. Od vozidla, které čerpá pohonné hmoty, musí následující vozidlo zastavit ve vzdálenosti nejméně 3 m. Další vozidla zachovávají vzdálenost nejméně 1 m.

(2) Při doplňování pohonných hmot musí být motor v klidu a zapalování vypnuto. Řidičům není dovoleno u čerpacích stanic vzdalovat se od vozidla.

(3) V okruhu 15 m od čerpací stanice je zakázáno kouřit, seřizovat a rozebírat motor a provádět jeho opravy.

(4) Vozidlům ozbrojených sborů, požární ochrany a záchranné služby přísluší právo přednostního zásobování.

(1) Překážky na silnici, které brání plynulému provozu nebo ohrožují jeho bezpečnost, musí být neprodleně odstraněny. O odstranění překážky je povinen se postarat především ten, kdo ji způsobil. Neučiní-li tak nebo není-li s to tak učinit, nebo byla-li překážka na silnici způsobena bez lidského přičinění, odstraní překážku orgány silniční správy. Je-li znám ten, kdo překážku způsobil, provedou odstranění překážky na jeho náklad. Překážkou provozu může také být opuštěné vozidlo, na př. na místě, kde je zákaz stání nebo vozidlo neosvětlené. Překážkou na silnici se nerozumí stav silnice.

(2) Překážky, které vznikly v souvislosti s nehodou v silničním provozu, při níž došlo k usmrcení, těžké újmě na zdraví nebo k velké věcné škodě, smějí být odstraněny jen se souhlasem orgánů ministerstva vnitra.

(3) Není-li možno překážku silničního provozu neprodleně odstranit, je třeba ji označit tak, aby ji ostatní uživatelé silnice včas zpozorovali, na př. za dne červeným praporkem rozměrů 20 cmX20 cm, za snížené viditelnosti červeným výstražným světlem, není-li překážka osvětlena odjinud. Povinnost označit překážku mají osoby uvedené v odstavci 1, které jsou také povinny ohlásit překážku provozu orgánům silniční správy nebo příslušnému výkonnému orgánu místního národního výboru.

(4) Jsou-li na silnici prováděny opravné práce, které vyžadují úplného nebo částečného uzavření silnice, je třeba takovou překážku provozu označit červenobílými zábranami a za snížené viditelnosti také červeným světlem a červenými odrazovými skly. Na provádění opravných prací, které nevyžadují ani častečného uzavření silnice, stačí upozornit značkou „Práce na silnici” nebo červeným praporkem, za snížené viditelnosti červeným světlem. Označení je povinen provést ten, kdo práce provádí; odpovědným je vedoucí prací.

(5) Pro určité účely, při nichž musí být použito také vozovky, jako na př. při měření, může krajský dopravní inspektorát povolit, aby k zajištění bezpečnosti pracovníků bylo používáno přenosných dopravních značek. Orgány silniční správy smějí používat přenosných dopravních značek bez tohoto povolení.

(1) Došlo-li v silničním provozu k nehodě, je každý, kdo měl na ní účast, povinen postarat se podle možnosti o to, aby následky nehody byly omezeny na nejmenší míru. Zejména musí okamžitě zastavit, poskytnout pomoc postiženým osobám a na jejich požádání prokázat svoji totožnost občanským průkazem, a jde-li o řidiče motorového nebo městského kolejového vozidla, též řidičským průkazem.

(2) Nelze-li přivolat okamžitou pomoc nebo vyžaduje-li to povaha zranění nebo žádá-li o to zraněná osoba, je řidič vozidla, který měl na nehodě účast, povinen dopravit zraněného do nejbližšího zdravotnického zařízení a prokázat tam svoji totožnost.

(3) Došlo-li při nehodě k usmrcení, těžké újmě na zdraví nebo k velké věcné škodě, jsou účastníci nehody povinni setrvat na místě až do příchodu orgánů ministerstva vnitra a nesmějí učinit žádná opatření, která by byla na újmu řádného úředního vyšetření nehody, zejména nesmí hýbat vozidly, jež měla na nehodě účast. Účastníci nehody se mohou vzdálit teprve se souhlasem orgánů ministerstva vnitra; to se netýká dopravy těžce zraněných osob do zdravotnického zařízení a ohlášení nehody.

(4) Každou dopravní nehodu, při níž došlo k újmě na zdraví nebo k věcné škodě nikoliv nepatrné, jsou účastníci povinni hlásit nejbližšímu orgánu ministerstva vnitra nebo výkonnému orgánu místního národního výboru. Těmže orgánům je třeba současně oznámit každou škodu, jež byla při nehodě způsobena na silnici nebo na jiném veřejném zařízení.

(5) Došlo-li k dopravní nehodě, na níž mělo účast vozidlo, které dávalo zvláštní výstražné znamení (§ 30), bude podle rozsahu nehody provedeno ihned orgánem ministerstva vnitra náležité opatření k objasnění a zjištění její příčiny. Je-li vozidlo schopné provozu a nedošlo-li ke zranění jeho osádky nebo nejeví-li řidič tohoto vozidla známky podnapilosti, zjistí orgán ministerstva vnitra potřebné údaje a vozidlu umožní splnění zvláštního úkolu.

(6) Došlo-li při nehodě, na níž mělo účast vozidlo uvedené v odstavci 5, k usmrcení, těžké újmě na zdraví nebo k velké věcné škodě, postupuje se obdobně podle odstavce 3. Osobám, které plní zvláštní naléhavé úkoly a nejsou zraněny, umožní orgán ministerstva vnitra splnění úkolů po zjištění jejich totožnosti a dalších potřebných údajů.

(1) Uživatelé silnice nesmějí ji poškozovat, znečišťovat nebo opotřebovávat nad obvyklou míru, zejména při opravách nebo obsluze vozidla nebo při dopravě, nakládání a skládání nákladu. Je zakázáno používat zařízení nebo činit taková opatření, která jsou s to poškodit nebo opotřebit silnici nad obvyklou míru, na př. při brzdění, při užívání ostruh na kolech traktorů nebo při užívání vozidel hnaných pásy bez předepsaných technických opatření.

(2) Koně a jiná zvířata smějí být opatřená podkovami s ostrými ozuby nebo ostrozubými hmatci, jen je-li na silnici náledí.

(3) Sněhové řetězy musí být při užívání tak napjaty, aby netloukly do vozovky. Smí jich být použito jen u vozidel s pryžovými obručemi a jen v době, kdy jízda s nimi je bezpečnější.

(4) Používat saní nebo vláčet na silnici kmeny anebo jiné předměty, jimiž by mohla být poškozena, je dovoleno, jen je-li silnice pokryta dostatečně silnou sněhovou nebo ledovou vrstvou.

(5) Uživatelé silnice nesmějí rozjíždět nebo jinak porušovat hromádky udržovacích hmot, seškrabaného bláta a prachu a smeteného písku na krajnicích.

(1) Těm, kteří nedbají pravidel silničního provozu, neuposlechnou pokynů dopravních orgánů nebo nedbají pokynů vyjádřených dopravními značkami nebo zařízeními, může být dopravními orgány — bez újmy trestních opatření — uloženo, aby se na vlastní útraty zúčastnili povinného školení o pravidlech silničního provozu.

(2) Povinné školení provádí Svaz pro spolupráci s armádou pod dohledem a za řízení ministerstva vnitra nebo orgánů jím k tomu pověřených.

(3) Doba školení nesmí být delší než 3 hodiny. Pokud povinné školení má být prováděno mimo místo pobytu osoby k němu povolané, nesmí být místo školení vzdáleno více než 5 km.

b) doprava zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry a váha přesahují stanovenou míru,

c) pořádání shromáždění, průvodů a jiných podobných podniků na silnici,

a) pořádání závodů, soutěží a jiných podobných podniků na silnici,

(1) K užívání silnic k provozu nad obvyklou míru je třeba povolení. Takovým užíváním je zejména:

e) skládání jakýchkoliv věcí na silnici, nemají-li být neprodleně odstraněny,

d) umisťování zařízení nebo předmětů na silnici, jako prodejních, zábavních a jiných podobných zařízení (na př. reklam),

f) pořádání podniků, umisťování věcí a zařízení (na př. hospodářských, kulturních, zábavních, skladů, prodejen, užívání tlampačů) v přímém okolí silnice, jestliže by jejich provozem nebo umístěním, po případě provozním ruchem jím vyvolaným mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu.

(2) Povolení k zvláštnímu užívání silnice lze odvolat nebo jeho platnost vázat na splnění podmínek, které mohou být stanoveny i dodatečně.

(3) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) uděluje povolení okresní dopravní inspektorát, nepřesahuje-li zvláštní užívání silnice jeho obvod, jinak krajský dopravní inspektorát, příslušný podle místa, kde užívání silnice začíná, a to nejde-li o silnici I. až III. třídy, vždy v součinnosti s příslušnými výkonnými orgány národních výborů, jinak též v součinnosti s národními podniky silničními a přesahuje-li užívání obvod kraje, v součinnosti s ministerstvem dopravy; půjde-li o dopravu zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů přes železniční přejezd, vždy též v součinnosti s orgány železnic. Ve zvláště závažných případech uvedených v odstavci 1 písm. a) může povolení udělit hlavní dopravní inspektorát v součinností s ministerstvem dopravy.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) uděluje povolení s hlediska dopravně-bezpečnostního okresní dopravní inspektorát, a to nejde-li o silnici I. až III. třídy, vždy v součinnosti s příslušným výkonným orgánem místního národního výboru, jinak v součinnosti s příslušným výkonným orgánem okresního národního výboru a s národním podnikem silničním.

(5) V žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. a) musí být uveden zejména účel, doba a návrh trasy s výchozím a cílovým místem závodu, soutěže a pod.

e) vyznačení (náčrt) vozidla (soupravy) s umístěním nákladu a jeho rozměry.

c) druh, typ a po případě státní poznávací značky vozidel, jichž má být použito,

b) návrh přepravní trasy,

a) účel dopravy a její rozsah (zda se bude opakovat, kdy a pod.),

(6) V žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) musí být zejména uvedeno:

d) údaje vzdáleností a tlaku náprav, rozvoru náprav, rozměrů obručí a nejmenšího poloměru otáčení vnějších kol vozidla,

(7) V povolení může být nařízen zejména směr, způsob a doba povolení dopravy, doprovod, rychlost jízdy a opatření k zajištění ostatního provozu, vozovky, mostů nebo železničních přejezdů. Povolení musí mít řidič u sebe.

(1) K řízení a zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu na silnicích slouží také dopravní značky a zařízení a pokyny dopravních orgánů.

(2) V silničním provozu smí být užíváno jen dopravních značek uvedených v příloze. Není dovoleno umisťovat v blízkosti silnice jakákoliv zařízení, jež by mohla vést k záměně s dopravní značkou (zařízením) nebo která by silniční dopravní značku zakrývala. Vlastníci a uživatelé nemovitostí při silnicích jsou povinni bez úplaty dovolit, aby na jejich nemovitostech byly umístěny a udržovány dopravní značky a zařízení, která slouží provozu na silnicích.

(3) Provoz na silnicích řídí a na něj dozírají dopravní orgány. Dopravními orgány jsou orgány, ministerstva vnitra a jiné orgány, které podle příslušných předpisů pověří ministerstvo vnitra.

(4) Dopravními orgány na vojenských silnicích a na silnicích, které byly na přechodnou dobu vyhrazeny pro vojenskou dopravu, jsou orgány vojenské správy.

(5) Pokyny orgánů, které přímo řídí provoz na silnicích nebo na něj dozírají, mají přednost před pravidly silničního provozu i před pokyny vyjádřenými dopravními značkami nebo zařízeními (včetně světelných znamení).

(6) Okresní dopravní inspektoráty mohou zmocnit také jiné osoby dobrovolně se hlásící, aby pomáhaly při zajišťování bezpečnosti provozu na silnicích. Tyto osoby musí být označeny páskou a musí mít k výkonu pomocné služby písemné zmocnění, vydané dopravním inspektorátem. Uživatelé silnic jsou povinni jejich pokynů uposlechnout.

(1) Vyžaduje-li to podle místních poměrů bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, lze silniční provoz v míře nezbytně nutné upravit, omezit nebo i zastavit; na takovou místní úpravu je třeba upozornit příslušnou dopravní značkou nebo dopravním zařízením.

(2) Dočasně lze provoz upravit, omezit nebo zastavit v míře nezbytně nutné, zejména:

a) k zajištění bezpečnostních opatření,

c) vyžaduje-li toho nezbytně stav silnice,

b) k provádění prací na silnici,

d) při zvláštním užívání silnice (§ 50).

(3) O místní úpravě provozu, s výjimkou uzavírky a objíždky rozhoduje místně příslušný okresní dopravní inspektorát v součinnosti s orgány silniční správy.

(4) O uzavírce a objíždce rozhoduje příslušný výkonný orgán krajského národního výboru v dohodě s krajským dopravním inspektorátem a po slyšení správce silnice.

(5) Se souhlasem vlády mohou ústřední národní výbory vydávat dopravní řády, jimiž se pravidla silničního provozu přizpůsobují místním dopravním potřebám.

(1) Dopravní orgány řídí provoz na silnicích pokyny paží a změnou postoje. Pro lepší viditelnost pokynů dávaných pažemi používají orgány směrovky, kterou drží v pravé ruce.

c) znamením „Pozor!” dávaným vztyčením paže, nebo používá-li orgán směrovky, vztyčením předloktí pravé ruky.

(2) Provoz na silnici je řízen těmito znameními:
Při znamení „Stůj!” a „Volno” může dopravní orgán připažit jednu nebo obě paže, postačí-li řídit provoz jen změnou postoje.

b) znamením „Volno” dávaným upažením jedné nebo obou paží ve volném směru provozu, při čemž dopravní orgán stojí bokem k dovolenému směru provozu,

a) znamením „Stůj!” dávaným upažením jedné nebo obou paží napříč zakázaného směru provozu, při čemž orgán stojí čelem nebo zády k zastavovanému směru,

d) znamením pro zpomalení (kývání upaženou paží nahoru a dolů) nebo znamením pro zrychlení jízdy nebo chůze (krčením upažené paže k rameni).

(3) Při každé změně směru musí orgán řídící provoz vycházet ze znamení „Pozor!”.

(4) Na křižovatkách znamená upažení jedné nebo obou paží „Volno” ve směru upažení a „Stůj!” pro příčný provoz. Na znamení „Volno” pokračují uživatelé silnice v přímém směru a vozidla mohou odbočit vpravo a vlevo podle ustanovení platných pro odbočování.

b) pro řidiče vozidel jedoucích ve směru předtím volném, „Zastav!”; tito řidiči musí před křižovatkou zastavit;

(5) Znamení „Pozor!” znamená:

c) pro řidiče vozidel v prostoru křižovatky, „Uvolni křižovatku!”; tito řidiči jsou povinni opustit neprodleně křižovatku.

a) pro řidiče vozidel jedoucích ve směru, pro který byl provoz předtím zastaven, „Pozor, změna směru!”; tito řidiči jsou povinni připravit se k jízdě;

(6) Znamení dopravních orgánů platí stejně i pro chodce.

(7) Znamení „Stůj!” mohou dopravní orgány dávat také červeným terčem, za snížené viditelnosti červeným světlem. Dávají-li orgány znamení červeným světlem, mohou tak učinit krouživým pohybem. Dopravní orgány mohou dávat znamení „Stůj!” také z jedoucího vozidla, a to pohyby nahoru a dolů upaženou paží.

(1) Na vojenských silnicích a na silnicích, které byly na přechodnou dobu vyhrazeny pro vojenskou dopravu, řídí provoz vojenské regulační orgány.

b) znamení „Volno” dává orgán z postoje „Pozor!” tím, že spustí žlutý praporek, vykoná obrat vlevo v bok a vysune pravou paži se žlutým praporkem do směru jízdy;

(2) Ve dne používají vojenské dopravní orgány k dávání pokynů dvou praporků, z nichž červený drží v levé ruce a žlutý v pravé.

c) znamení „Pozor!” dává orgán tím, že se postaví čelem k proudu a zdvihne paži se žlutým praporkem, při čemž červený praporek směřuje k zemi;

a) Znamení „Stůj!” dává orgán vzpažením levé ruky s červeným praporkem, při čemž je obrácen čelem nebo zády k proudu, který zastavuje;

e) znamení „Zpomalit jízdu!” dává orgán tím, že se postaví bokem k jedoucímu proudu a mává rychle nahoru a dolů červeným praporkem.

d) znamení „Zrychlit jízdu!” dává orgán tím, že se postaví bokem k jedoucímu proudu a mává rychle nahoru a dolů žlutým praporkem;

(3) K řízení provozu v noci používají vojenské orgány barevných světel. Bílé světlo slouží k označení stanoviště orgánu, k pokynu pro směr jízdy a k dávání znamení „Pozor!”. Znamení „Stůj!” a výstrahu před nebezpečím dává orgán červeným světlem.

(1) Ustanovení části II. se nevztahují na ozbrojené sbory, na požární ochranu a na službu záchrannou, pokud toho plnění jejich zvláštních úkolů nezbytně vyžaduje. Dále se na zvláštní vozidla ozbrojených sborů nevztahují ta ustanovení pravidel silničního provozu, jichž dodržení nepřipouští konstrukce těchto vozidel.

(2) Pro vozidla určená k udržování, čištění a provádění oprav všech zařízení na silnici neplatí příslušná ustanovení, pokud by jejich dodržování provedení příslušných prací znemožňovalo nebo značně ztížilo. Totéž platí pro osoby pracující na silnici.

(3) V jednotlivých případech, pro jednotlivé skupiny případů a pro určité silnice může povolit výjimky příslušný dopravní inspektorát. Je-li třeba povolení výjimky uvést ve všeobecnou známost, stane se tak způsobem v místě obvyklým.

(4) Výjimku, které je v silničním provozu okamžitě třeba, může povolit také dopravní orgán na místě samém.