Vyhláška ministra financí o provádění pokladních operací v organisacích socialistického sektoru.

(1) Tato vyhláška platí s výjimkami uvedenými v odstavci 2 pro všechny organisace socialistického sektoru (dále jen „organisace”).

(2) Tato vyhláška se nevztahuje*) na

(1) Každá organisace, po případě každá její složka, která má pokladnu a je povinna provádět pokladní operace podle ustanovení této vyhlášky, smí mít po skončení pracovního dne nebo po uplynutí lhůty určené podle odstavce 2 ve své pokladně nejvýše částku (limit pokladního zůstatku, dále jen „limit”), kterou banka písemně stanoví v dohodě s organisací. Jestliže banka limit nestanovila, může mít organisace (složka) ve své pokladně jako limit nejvýše částku 200 Kčs. Limit platí tak dlouho, dokud jej banka v dohodě s organisací nezmění.

(2) Organisace jsou povinny odvádět hotovosti přesahující limit na svůj účet u peněžního ústavu, a to denně nebo ve lhůtách určených a způsobem stanoveným bankou v dohodě s organisacemi.

(1) Organisace jsou oprávněny ponechat ve svých pokladnách nad stanovený limit pouze ty hotovosti, které si vybraly v bance na výplatu mezd a platů, stipendií, dávek národního pojištění, prémií (dále jen „mzdy”), exekučních srážek, honorářů, nevybraných odměn z ředitelských fondů a podobných hromadných výplat, pokud se vyplácejí v pevně stanovených termínech ode dne výběru z banky, nejdéle však po dobu tří pracovních dnů následujících po dnu jejich splatnosti. Po uplynutí této doby musí být nepoužité hotovosti vráceny zpět na účet u banky.

(2) U organisací provádějících výkup se nezapočítávají do limitu hotovosti určené k proplácení zemědělských výrobků.

(3) Ředitel pobočky banky může v odůvodněných případech povolit výběr hotovostí na mzdy nebo na jiné hromadné výplaty přede dnem jejich splatnosti, jakož i prodloužit lhůtu k vrácení nevyplacených částek na účet u banky.

(1) Organisace mohou svým pracovníkům nebo jednotlivým složkám poskytovat na drobné hospodářské výdaje přiměřené zálohy k vyúčtování, a to jednorázové k určitému účelu nebo stálé. Stálé zálohy k vyúčtování mohou organisace poskytovat jen do výše 600 Kčs v jednotlivém případě, nad tuto výši jen se souhlasem banky. Na výplatu nebo doplnění záloh pracovníkům nebo složkám mimo sídlo organisace možno vystavit šek na banku, pokladní výběrku nebo poštovní poukázku. Jednorázové zálohy k určitému účelu musí být vyúčtovány do tří dnů po provedení výdaje. Výdaje ze stálé zálohy musí být vyúčtovány nejpozději do sedmi dnů po uplynutí doby, na kterou byla záloha vyměřena; jednou ročně, zpravidla k začátku roku, je nutno stálou zálohu vyúčtovat se současným vypořádáním jejího zbytku nebo překročení.

(2) Zálohy k vyúčtování na výkup zemědělských výrobků lze poskytovat pracovníkům organisace do výše částek stanovených organisací se souhlasem banky.

(3) Poskytování záloh na náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů a lhůty k jejich vyúčtování upraví zvláštní předpisy.

(1) Organisace, které přijímají tržby od obyvatelstva, jsou povinny je nezkráceně odvádět na svůj účet u banky, a to denně nebo ve lhůtách určených a způsobem stanoveným bankou v dohodě s organisacemi.

(2) Na žádost organisace může jí banka písemné stanovit normu výdajů hotovostí z tržeb. V takovém případě si může organisace ponechat v pokladně v rámci normy potřebnou hotovost a použít jí ke svým výdajům během dne. Organisace nebo její složky přijímající tržby od obyvatelstva jsou povinny uhrazovat z nich faktury za odběr elektřiny a plynu v drobném podle zvláštních předpisů. Tyto organisace jsou povinny hlásit bance do desátého dne každého měsíce za uplynulý měsíc výši použitých tržeb podle účelu.

(3) Obchodní organisace a organisace společného stravování, které se souhlasem banky vyplácejí mzdy zaměstnancům prodejen a jídelen z tržeb, nejsou oprávněny zadržovat ve svých pokladnách hotovosti k tomuto účelu dříve než den před splatností mezd; ředitel pobočky banky může v odůvodněných případech povolit výjimku.

(1) Pokladnu vede pokladník; ustanoví jej písemně vedoucí organisace nebo jeho zástupce. Při svém ustanovení podepíše pokladník prohlášení o své přímé odpovědnosti za hotovostí a ceniny organisace v pokladně.

(2) Pokladník nesmí svěřit vykonávání prací, které jsou mu uloženy, jiným pracovníkům.

(3) Při dočasné nepřítomnosti pokladníka (pro nemoc, dovolenou a pod.) může být jeho zastupováním pověřen po provedené inventarisaci pokladny jiný pracovník, avšak jen písemným příkazem vedoucího organisace nebo pracovníka jím zmocněného. Tento pracovník musí rovněž podepsat prohlášení o přímé odpovědnosti a má povinnosti i práva pokladníka.

(1) Veškeré hotovosti a ceniny organisací musí být bezpečně uloženy v pokladnách nebo v zabezpečených skříních, které musí být po skončení pokladních hodin uzamčeny.

(2) Organisace (složky), které mají pokladní hotovost do 600 Kčs, mohou ji ukládat do příručních pokladen (plechových kaset); příruční pokladny musí však být uloženy v uzamčených skříních nebo uzamčených stolech.

(3) Před otevřením pokladního prostoru, pokladen a skříní s hotovostmi a ceninami je pokladník povinen prohlédnout, zda nejsou zámky a dveře porušeny. Po vstupu do pokladního prostoru je pokladník povinen prohlédnout, zda nejsou porušeny okenní mříže, dveře a zámky pokladen. Poškození zámků, dveří nebo okenních mříží, po případě jiné podezřelé okolnosti je pokladník povinen ihned oznámit vedoucímu organisace a hlavnímu (vedoucímu) účetnímu organisace nebo pracovníkům jimi zmocněným; pokladnu nesmí v takovém případě otevřít.

(4) Je-li podezření, že byl spáchán trestný čin, oznámí vedoucí organisace nebo pracovník jím zmocněný zjištěné okolnosti bezpečnostním orgánům. Vedoucí organisace a hlavní (vedoucí) účetní zajistí provedení inventarisace pokladny zpravidla za účasti bezpečnostních orgánů, a to před započetím pokladních operací. O výsledku inventarisace se sepíše protokol, který podepíší všichni pracovníci ji provádějící.

(1) Organisace mohou provádět pokladní operace jen na podkladě příjmových nebo výdajových dokladů, jejichž vzory stanoví ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem statistickým.**)

(2) Považují-li to vedoucí organisace a hlavní (vedoucí) účetní za vhodné, lze provádět pokladní operace i na podkladě původních dokladů (na př. faktur, příkazů k výplatě a j.), obsahují-li všechny náležitosti dokladů podle stanovených vzorů nebo jsou-li jimi doplněny.

(3) Příjmové a výdajové pokladní doklady vyhotovují a předem nebo nejpozději při provedení operací pořadově číslují pracovníci, které pověří vedoucí organisace v dohodě s hlavním (vedoucím) účetním.

(4) Pokladní doklady musí být před výplatou podepsány vedoucím organisace a hlavním (vedoucím) účetním a před příjmem hlavním (vedoucím) účetním jako kontrolním orgánem nebo pracovníky jimi zmocněnými. Podpisu vedoucího organisace nebo hlavního (vedoucího) účetního není třeba, jsou-li již jimi podepsány přílohy, na jejichž podkladě byl pokladní doklad vystaven.

(5) O provádění zápisů do pokladních dokladů i opravování těchto zápisů platí předpisy o účetních dokladech.

(6) Výdajové pokladní doklady mohou být proplaceny jen ve lhůtě tří dnů od jejich vystavení.

(7) U příjemců, kteří nejsou pokladníkovi osobně známi, poznamená pokladník na pokladním dokladu průkaz totožnosti.

(8) Výplata peněz zmocněncům se provádí na základě písemné plné moci příjemcovy, kterou připojí pokladník k výdajovému pokladnímu dokladu.

(9) Opětované výplaty peněz osobě zmocněné příjemcem lze provádět na podkladě jedné písemné plné moci příjemcovy zmocňující k opětovaným výběrům; takovou plnou moc si pokladník ponechá v úschově, což poznamená na pokladním dokladu. Na přání hlavního (vedoucího) účetního nebo pracovníka jím zmocněného je však povinen předložit ji ke kontrole podle § 14 odst. 4. Po odvolání nebo uplynutí doby platnosti plné moci se tato plná moc uschová v účetním archivu a poznamená se na ní datum zániku její platnosti.

(1) Při příjmu hotovosti musí být plátci vždy vydána podepsaná stvrzenka obsahující název organisace, číslo stvrzenky, datum, jméno nebo název plátce, účel platby, částku číslicemi i slovy a podpis pokladníka nebo inkasisty. Stvrzenka je buď kopií příjmového pokladního dokladu nebo je ve zvláštních knížkách.

(2) Tiskopisy stvrzenek vydaných ve zvláštních knížkách musí být předem očíslovány; prvopis obdrží plátce, jedna kopie se připojí k pokladnímu dokladu a druhá (juxta) musí zůstat trvale v knížce, k níž se také připojí zkažené stvrzenky. Knížky nepoužitých stvrzenek musí být uloženy u pracovníka, který je odpovědný za jejich evidenci a vydávání. Při vrácení použitých knížek s juxtami musí pracovník, který vede jejich evidenci, zkontrolovat, zda jsou připojeny v knížce všechny juxty i zkažené stvrzenky.

(3) Při výběru hotovostí z banky nebo příjmu obdrženém prostřednictvím poštovních úřadů se stvrzenky uvedené v odstavci 1 nevydávají.

(4) O provádění zápisů do stvrzenek platí předpisy o účetních dokladech. Opravování stvrzenek však není dovoleno.

(1) Výplaty mezd se provádějí na podkladě výplatních listin obsahujících seznam zaměstnanců a částek určených k výplatě. Výplatní listiny musí být podepsány vedoucím organisace a hlavním (vedoucím) účetním nebo pracovníky jimi zmocněnými.

(2) Obdobným způsobem se mohou provádět na podkladě jiných seznamů i jednotlivé výplaty mezd, deponovaných peněz a jiných hromadných výplat. Pokud nebyly vyplaceny v jednom dni všechny částky uvedené v seznamu, vyhotoví se na výplaty provedené každého dne jeden výdajový pokladní doklad a k poslednímu výdajovému pokladnímu dokladu se seznam připojí.

(3) U příjemců, kteří nejsou pokladníkovi osobně známi, poznamená pokladník na výplatní listině nebo v jiném seznamu průkaz totožnosti.

(4) Při výplatách mezd mohou být podpisy příjemců ve výplatní listině nahrazeny podpisem na výplatním sáčku nebo na zvláštních stvrzenkách, nebo svědeckým zápisem o provedení výplaty ve výplatní listině nebo na zvláštním listě. Vedoucí organisace v dohodě s hlavním (vedoucím) účetním je povinen zajistit řádné uschování výplatních sáčků a svědeckých zápisů.

(5) Po skončení výplaty, nejpozději však v poslední den lhůty stanovené pro vrácení nevyplacených mezd do banky, je pokladník povinen
Po kontrole těchto zápisu ve výplatní listině se vystaví téhož dne výdajový pokladní doklad na úhrn skutečně vyplacených částek nebo se k tomu účelu použije výplatní listiny.

(6) V organisacích s velkým počtem organisačních složek mohou provádět výplatu mezd na základě písemného příkazu vedoucího organisace vedle pokladníků též jiní pracovníci; výplaty mezd však nesmějí provádět pracovníci, kteří tyto mzdy sami zúčtovali, pokud vedoucí organisace v dohodě s hlavním (vedoucím) účetním nepovolí výjimku. Pokladník si dá řádně potvrdit převzetí částek pracovníky zmocněnými k výplatě mezd.

(1) Každá organisace, po případě každá její složka, která má pokladnu a provádí pokladní operace podle ustanovení této vyhlášky, smí vést, pokud jí banka nepovolí výjimku, jen jednu pokladní knihu podle vzoru, který stanoví ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem statistickým.**)

(2) Pokladní kniha musí být vázaná a platí pro ni, jakož i provádění zápisů a oprav v ní předpisy o účetních knihách. Na úvodní stránce musí být vyznačen limit a případně též norma výdajů hotovostí z tržeb.

(3) V pokladní knize nutno denně vykazovat zůstatek pokladní hotovosti, s nímž pokladník porovná stav hotovostí v pokladně a připojí k němu svoji šifru. Uzavírání pokladní knihy se provádí ve lhůtách stanovených hlavním (vedoucím) účetním organisace s ohledem na počet denních pokladních případů, vždy však k začátku prvního dne každého měsíce.

(4) Po skončení pokladních hodin odevzdá pokladník všechny doklady o provedených operacích denně nebo ve lhůtách stanovených hlavním (vedoucím) účetním organisace účtárně a současně předloží pokladní knihu, po případě s propisem zápisů. Hlavní (vedoucí) účetní nebo pracovník jím zmocněný potvrdí v pokladní knize převzetí dokladů a provede kontrolu zápisů, zejména také s hlediska účelového použití peněz; případné neshody v účelovém použití se vyrovnají při nejbližším výběru z banky.

(1) Dodržování pokladní kázně organisacemi kontrolují jejich nadřízené orgány zpravidla při dokladových revisích finanční činnosti a banka.

(2) Organisace jsou povinny k tomuto účelu sdělit orgánům banky na jejich požádání veškeré údaje a předložit jim doklady o svých pokladních operacích.

(3) Porušování pokladní kázně oznámí banka vedoucímu organisace a zároveň navrhne opatření k zjednání nápravy do určité lhůty. Jestliže vedoucí organisace nezjedná ve lhůtě nápravu, požádá banka o zákrok orgán nadřízený organisaci.

(1) Pro porušení pokladní kázně může banka:

(2) Banka je povinna upozornit organisaci na zamýšlená opatření.