Čl. 1.
(1) Tato pravidla platí s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 až 5 pro všechny hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace a zařízení (dále jen „organisace”).
(2) Tato pravidla se nevztahují na jednotná zemědělská družstva.
(3) Tato pravidla se nedotýkají oprávnění, která přísluší, pokud jde o poukazovací právo, orgánům vykonávajícím soudnictví.
(4) O vedení pokladních operací ve Státní bance, Investiční bance, ve státních spořitelnách a v orgánech ministerstva spojů platí zvláštní pravidla, která pro obor své působnosti vydají se souhlasem ministerstva financí tyto ústavy, po případě ministerstvo spojů.
Čl. 2. Organisace jsou povinny zachovávat pokladní kázeň, činit veškerá opatření, aby bylo zajištěno plnění příjmové části pokladního plánu Státní banky a při své činnosti přesně zachovávat režim hospodárnosti při vydávání peněžních prostředků a soustavně usilovat o další upevňování československé koruny.
Čl. 3. Organisace jsou povinny ukládat své peněžní hotovosti v orgánech Státní banky a v jednotlivých případech stanovených zvláštními předpisy nebo se souhlasem Státní banky ve státních spořitelnách.
Čl. 4
(1) Organisace mohou mít ve své pokladně hotovosti a používat hotovosti ze svých tržeb jen na nezbytně nutné potřeby a jen ve výši a způsobem stanoveným Státní bankou.
(2) Obchodní podniky, pudinky místního průmyslu a společného stravování a podniky výrobních a spotřebních družstev mohou vedle toho vydávat hotovosti z tržeb na výplatu mezd, avšak jen zaměstnancům prodejen a jídelen, dále na výkup zemědělských výrobků a nákup surovin, jakož i na nákupy od obyvatelstva, a to ve výši a způsobem stanoveným Státní bankou v souhlase s platnými předpisy.
(3) Normu výdajů hotovostí z tržeb a limit pokladního zůstatku stanoví orgány Státní banky písemně zvlášť každé organisací (jejím složkám). Orgány Státní banky mohou kdykoliv z vlastního podnětu nebo na žádost organisace tento limit, po případě normu výdajů hotovostí z tržeb po přezkoumání měnit tak, aby odpovídaly nezbytně nutné potřebě. Norma výdajů hotovosti z tržeb smí být určena v mezích směrných norem stanovených bankovní správou Státní banky.
(4) Orgány Státní banky jsou oprávněny požadovat od organisací za každou jejich složku rozpočet a potřebné odůvodnění pro stanovení uvedených norem a limitů.
Čl. 5.
(1) Organisace jsou povinny odvádět částky, které přesahují stanovený limit pokladního zůstatku, Státní bance nebo jiným peněžním ústavům k zaúčtování na své účty denně nebo ve lhůtách stanovených orgány Státní banky pro jednotlivé případy. Organisace, kterým limit pokladního zůstatku nebyl stanoven, jsou povinny odvádět stanoveným způsobem všechny peněžní hotovosti, které převyšují částku stanovenou všeobecně Státní bankou
(2) Organisace odvádějí hotovosti:
a) denním a večerním pokladnám Státní banky,
b) výběrčím Státní banky,
c) inkasním střediskům zřízeným Státní bankou,
d) společným pokladnám organisací zřizovaným pro hromadný odvod tržeb do pokladen Státní banky,
e) orgánům ministerstva spojů a státním spořitelnám (v jednotlivých případech podle pokynů Státní banky) k převedení na účty u Státní banky.
Čl. 6. Organisace jsou oprávněny ponechat ve svých pokladnách hotovosti, které si vybraly ve Státní bance nad stanovené jim limity jen na výplatu mezd a stipendií, a to nejdéle dva dny následující po dnu splatnosti mezd. Ředitel pobočky Státní banky může prodloužit výjimečně lhůtu pro vrácení částek, vybraných v bance na mzdy, o jeden den. Hotovosti, kterých nebylo použito v této lhůtě na výplatu mezd, je nutno vrátit na účet organisace u Státní banky.
Čl. 7. Rozpočtovým organisacím, které nemají tržby v hotovosti, stanoví místně příslušná pobočka Státní banky limit pokladního zůstatku. Rozdíl přesahující stanovený limit pokladního zůstatku jsou organisace povinny odvést ihned na svůj výdajový účet u Státní banky. Tyto organisace jsou povinny veškeré své příjmy v hotovosti odvádět na své účty u banky a peněžní prostředky na drobné výdaje v hotovosti v rámci stanovených limitů vybírat jen ze svého výdajového účtu u Státní banky.
Čl. 8. Obchodní podniky a organisace společného stravování, které se souhlasem pobočky Státní banky vyplácejí mzdy zaměstnancům prodejen a jídelen z tržeb, nejsou oprávněny zadržovat ve svých pokladnách hotovosti k tomuto účelu přede dnem splatnosti mezd.
Čl. 9. Hotovostí z tržeb jedné provozovny (včetně tržeb jídelen, prodejen, holičských provozoven a pod.) nesmí být použito pro potřeby jiných provozoven téže organisace a pro potřeby této organisace. Venkovská spotřební družstva jsou však oprávněna vydávat hotovosti z tržeb v mezích norem stanovených z celkové částky maloobchodního obratu všech jejich prodejen kromě provozoven samostatně bilancujících.
Čl. 10. V místech, kde není pobočka Státní banky, mohou obchodní podniky vydávat hotovosti ze svých tržeb na potřeby jiných organisací na vrub těchto organisací; ke každé výplatě musí obdržet povolení příslušné pobočky Státní banky.
Čl. 11. Organisace smějí použít hotovostí vybraných z banky jen k účelům, pro které byly hotovosti bankou vyplaceny; hotovostí vybraných z banky nesmí být použito k jiným účelům.
Čl. 12. Vydávání záloh k vyúčtování se provádí pouze z pokladen organisací. Vystavování šeků na výběr záloh k vyúčtování z pokladen Státní banky a ostatních peněžních ústavů je zakázáno.
Čl. 13.
(1) Organisace vydávají zálohy k vyúčtování na operativní a administrativní hospodářské výdaje:
a) prováděné v sídle organisace, a to ve výši, která nepřesahuje dvoudenní potřebu a nejdéle na dobu tří dnů po převzetí zálohy,
b) prováděné mimo sídlo organisace, a to ve výši nepřesahující pětidenní potřebu a nejdéle na dobu deseti dnů po převzetí zálohy.
(2) Výplaty záloh k vyúčtování na úhradu nákladů spojených se služebními cestami lze provádět jen do výše částek, na které mají pracovníci konající služební cesty nárok z titulu cestovného, stravného a nocležného po dobu služební cesty.
(3) Výplaty záloh k vyúčtování určených na úhradu nákladů zmocněnců organisací, jakož i jednotlivých složek těchto organisací, na příklad poboček, které samostatně nebilancují a mají sídlo mimo obvod činnosti organisace, ke které tyto složky patří, se provádějí ve výši a na dobu stanovenou v dohodě s příslušnou pobočkou Státní banky.
(4) Vedoucí organisací a hlavní (vedoucí) účetní organisací jsou povinni dbát, aby nedocházelo ke zdržení ve vrácení nepoužitých peněz, které byly Státní bankou vydány s podmínkou pozdějšího vyúčtování.
(5) O vydávání záloh k vyúčtování na operativní a administrativně hospodářské výdaje a na náklady spojené se služebními cestami u rozpočtových organisací platí zvláštní směrnice ministerstva financí.
Čl. 14. Obchodní organisace, železniční stanice, silniční autobusová doprava, pouliční dráhy, zábavní a kulturní podniky, organisace poskytující služby obyvatelstvu (čl. 22, první věta), státní spořitelny a poštovní úřady jsou povinny zajišťovat, aby nedocházelo k obtížím při hotovostním styku s obyvatelstvem.
Čl. 15.
(1) Příjem hotovostí pokladnami organisací se provádí podle příjmových pokladních dokladů [vzory č. 801a) nebo č. 801b)] podepsaných vedoucím organisace a hlavním (vedoucím) účetním nebo pracovníky jimi k tomu zmocněnými. V příjmovém pokladním dokladu musí být uveden důvod jeho vystavení a vyjmenovány k němu připojené doklady.
(2) Plátci musí být vydána stvrzenka podepsaná hlavním (vedoucím) účetním nebo pracovníkem jím k tomu zmocněným a pokladníkem.
Čl. 16.
(1) Příjmové pokladní doklady a stvrzenky k nim musí být vyplněny strojem nebo perem čitelně a jasně. Vymazávání a škrtání v příjmových pokladních dokladech a jejich opravování je zakázáno.
(2) Při ručním propisování příjmových pokladních dokladů a stvrzenek lze použít inkoustové tužky.
Čl. 17. Příjmové pokladní doklady nesmí plátcům vydány. Vedoucí organisace po dohodě s hlavním (vedoucím) účetním může v odůvodněných případech na svou odpovědnost povolit výjimku.
Čl. 18. Příjmové pokladní doklady podepíše pokladník ihned po přijetí peněz; doklady k nim připojené se označí slovem „Přijato” a datem, a to buď razítkem nebo ručně.
Čl. 19.
(1) Při přijetí příjmového pokladního dokladu pokladník musí zkontrolovat:
a) zda doklad obsahuje podpisy vedoucího organisace a hlavního (vedoucího) účetního (nebo pracovníků jimi k podpisování zmocněných) a pravost těchto podpisů,
b) formální náležitosti pokladního příjmového dokladu (jsou-li všechny údaje vyplněny) a
c) zda jsou připojeny všechny přílohy v dokladu uvedené.
(2) Neobsahuje-li doklad všechny předepsané náležitosti nebo nejsou-li k němu připojeny všechny přílohy, vrátí jej pokladník účtárně k doplnění.
Čl. 20. Všechny příjmové pokladní doklady před jejich odevzdáním pokladně k příjmu peněz zapíše účtárna do deníku příjmových a výdajových pokladních dokladů (vzor č. 802 nebo 803).
Čl. 21. Způsob přijímání hotovostí obchodními, dopravními, zábavními a kulturními podniky podle příslušných dokladů (šeků, lístků, pokladních bloků atd.) za prodané zboží nebo provedené služby a formální náležitosti dokladů stanoví ve svém oboru působnosti příslušná ministerstva a ostatní ústřední úřady v dohodě s ministerstvem financí a se státním úřadem statistickým.
Čl. 22. Organisace, které poskytují obyvatelstvu služby (obuvnické, krejčovské dílny, opravárny nábytku, předmětů domácí potřeby a pod.) musí vydávat plátci při přijetí peněz za vykonanou práci stvrzenku (vzor č. 804). V organisacích se zvláštní povahou činnosti je dovoleno používat stvrzenky jiných vzorů, které stanoví ve svém oboru působnosti příslušná ministerstva a ostatní ústřední úřady v dohodě s ministerstvem financí a státním úřadem statistickým. Opravy, škrtání, a vymazávání ve stvrzenkách nejsou dovoleny. Pokažené nebo neoprávněně vyplněné stvrzenky musí být ponechány v knížce. Kopie vydaných stvrzenek se odevzdávají do účtárny organisace.
Čl. 23. Tiskopisy stvrzenek jsou přísně zúčtovatelnými tiskopisy a musí být uloženy u pracovníka, který za jejich výdej přímo odpovídá. Před vydáním pokladníkům nebo pracovníkům, kteří přijímají peníze od plátců, musí být stvrzenky účtárnou očíslovány, opatřeny razítkem organisace a zapsány do evidenční knihy stvrzenek (vzor č. 805), ve které příjemci stvrzenek potvrdí podpisem převzetí. Vrácení použitých knížek stvrzenek s útržky (juxtami) poznamená účtárna v evidenční knize stvrzenek a současně zkontroluje, zda knížka obsahuje všechny juxty, zda byly v knížce ponechány všechny pokažené stvrzenky a zda souhlasí částky uvedené na juxtách s částkami kopií stvrzenek, které byly odevzdány účtárně.
Čl. 24.
(1) Výplaty hotovostí pokladnami organisací se provádějí podle výdajových pokladních dokladů (vzor č. 806), podepsaných vedoucím organisace a hlavním (vedoucím) účetním nebo pracovníky jimi k tomu zmocněnými.
(2) Výplata mezd, stipendií, dávek národního pojištění a prémií se může provádět podle výplatních listin. Při dodatečných výplatách pracovníkům, zahrnutým v hromadných výplatních listinách, se však vystavuje na jednotlivé výplaty pokladní výdajový doklad.
(3) Výkupní organisace a venkovská spotřební družstva mohou provádět výplatu hotovosti za dodávky zemědělských a jiných výrobků a surovin podle výkupních stvrzenek, podle kterých musí po skončení pokladních hodin vyhotovit hromadný výdajový pokladní doklad pro pokladnu. Ve výdajových pokladních dokladech musí být uveden důvod jejich vystavení a vyjmenovány k němu připojené doklady.
(4) Výdajový pokladní doklad smí pokladna proplatit jen v den, kdy byl zapsán do deníku příjmových a výdajových pokladních dokladů.
Čl. 25. Výdajové pokladní doklady musí být vyplněný strojem nebo perem čitelně a jasně. Vymazávání, škrtání ve výdajových pokladních dokladech a jejich opravování není dovoleno.
Čl. 26. Příjemcům peněz nesmí být vydán výdajový pokladní doklad. Vedoucí organisace po dohodě s hlavním (vedoucím) účetním může v odůvodněných případech na svou odpovědnost povolit výjimku.
Čl. 27. Výdajové pokladní doklady podepíše pokladník ihned po vyplacení peněz; doklady k nim připojené se označí slovem „Vyplaceno” a datem, a to buď razítkem nebo ručně.
Čl. 28.
(1) Při přijetí výdajového pokladního dokladu pokladník musí zkontrolovat
a) zda doklad obsahuje podpisy vedoucího organisace a hlavního (vedoucího) účetního (nebo pracovníků jimi k podpisování zmocněných) a pravost těchto podpisů,
b) formální náležitosti pokladního výdajového dokladu (jsou-li všechny údaje vyplněny) a
c) zda jsou připojeny všechny přílohy v dokladu uvedené.
(2) Neobsahuje-li doklad všechny předepsané náležitosti nebo nejsou-li k němu připojeny všechny přílohy, nesmí pokladník provést výplatu peněz a vrátí doklad zpět účtárně k doplnění.
Čl. 29.
(1) Při výplatě hotovostí podle výdajového pokladního dokladu musí příjemce prokázat pokladníkovi svoji totožnost občanským průkazem nebo jiným osobním průkazem, je-li o to pokladníkem požádán. Pokladník je povinen zjišťovat totožnost příjemce, není-li mu osobně znám.
(1) Příjemce hotovosti se podepisuje na výdajovém pokladním dokladu nebo na přílohách, a to jen perem nebo inkoustovou tužkou a uvede přijatou částku slovy.
(2) Pokladník poznamená v dokladu číslo osobního průkazu, kým a kdy byl vydán; u příjemců osobně známých poznamená, že jsou mu osobně známi a připojí svou šifru. Výplatu hotovosti potvrdí příjemce svým podpisem.
(3) Je-li výdajový pokladní doklad vyhotoven na výplatu několika příjemcům podle příloh k němu připojených, podpisují se příjemci na těchto přílohách; na nich se také uvedou data jejich osobních průkazů nebo poznámka, že jsou pokladníkovi osobně známi.
Čl. 30.
(1) Výplatu hotovosti provede pokladník osobě uvedené v pokladním výdajovém dokladu nebo jejímu zmocněnci.
(2) Provádí-li se výplata zmocněnci příjemce, poznamená účtárna v textu dokladu nebo pokladník v seznamu příjemců jméno a příjmení zmocněnce.
Čl. 31. Při výplatě peněz osobě, která se nemůže podepsat, může na její žádost podepsat pokladní výdajový doklad jiná osoba, nikoliv však pracovník účtárny nebo pokladník organisace. Na výdajovém pokladním dokladu se poznamená číslo osobního průkazu ověřujícího totožnost skutečného příjemce a osoby, která za něho pokladní výdajový doklad podepsala, a kdy a kým byl průkaz vydán.
Čl. 32
(1) Výplatu mezd, stipendií, dávek národního pojištění a prémií provádí pokladník podle výplatních listin bez vystavení pokladního výdajového dokladu pro každého příjemce. Na výplatní listině musí být poznamenáno povolení k výplatě v tomto znění: „Pokladně k provedení výplaty ve lhůtě od ............ do ................ 19 ....... v částce ............. slovy ..............“. Povolení k výplatě musí být podepsáno vedoucím organisace a hlavním (vedoucím) účetním nebo pracovníky jimi k tomu zmocněnými.
(2) Obdobným způsobem se mohou provádět i jednotlivé výplaty mezd (při odchodu na dovolenou, nemoci atd.) a také výplaty deponovaných peněz.
(3) Cestovní účty je možno proplácet příjemci, potvrdí-li přijetí částky přímo na dokladu, na kterém je provedena likvidace, podepsaná vedoucím organisace a hlavním (vedoucím) účetním nebo pracovníky jimi k tomu zmocněnými; na částky během dne takto vyplacené nutno vyhotovit po skončení pokladních hodin jeden výdajový pokladní doklad (vzor č. 806). Obdobně lze postupovat při zálohách na služební cesty, určí-li tak vedoucí organisace a hlavní (vedoucí) účetní.
(4) Při výplatách podle odstavců 1 a 2 není nutno předkládat osobní průkaz, pokud nejde o výplatu zmocněnci, který není pokladníkovi znám.
Čl. 33.
(1) Po uplynutí lhůty stanovené pro vrácení peněz na výplatu mezd, stipendii, dávek národního pojištění a prémií zpět do banky je pokladník povinen:
a) ve výplatní listině u jmen pracovníků, kteří neobdrželi mzdu, stipendium, dávky národního pojištění nebo prémií, poznamenat rukou nebo otiskem razítka „Deponováno”,
b) sestavit soupis nevyplacených a deponovaných částek,
c) ve výplatní listině uvést skutečně vyplacenou, jakož i nevyplacenou částku mezd, stipendií, dávek národního pojištění a prémií, která má být deponována, porovnat úhrn těchto částek s celkovým součtem výplatní listiny a správnost zápisu potvrdit svým podpisem.
(2) Po pečlivé kontrole těchto zápisů ve výplatní listině a po sečtení vyplacených a deponovaných částek vystaví účtárna téhož dne výdajový pokladní doklad na skutečně vyplacenou částku a odevzdá jej pokladně.
Čl. 34. Výdajové pokladní doklady před jejich odevzdáním pokladně zapíše účtárna do deníku příjmových a výdajových pokladních dokladů (vzor 802 nebo 803).
Čl. 35. Každá organisace účtuje všechny příjmy a výdaje hotovosti v pokladní knize [vzor č. 807a) nebo 807b)].
Čl. 36. Každá organisace vede jen jednu vázanou pokladní knihu; výjimky povoluje Státní banka. Pokladní kniha musí mít očíslované stránky (listy) a být označena razítkem organisace. Počet stránek (listů) v pokladní knize ověřuje podpisem vedoucí organisace a hlavni (vedoucí) účetní. Zápisy do pokladní knihy se provádějí jen perem. Vymazávání v pokladní knize není dovoleno. Opravy je dovoleno provádět podle předpisů o provedení oprav v účetních knihách.
Čl. 37.
(1) Zápisy do pokladní knihy provádí pokladník ihned po přijetí nebo výplatě peněz podle jednotlivých dokladů, zápisy o výplatách zmíněných v čl. 32 na základě výdajových pokladních dokladů vyhotovených podle ustanovení čl. 32 odst. 3 a čl. 33 odst. 2. Každodenně po skončení pokladních hodin sečte pokladník částky vyplývající z operací provedených téhož dne, vypočte zůstatek peněz v pokladně na příští den, sesouhlasí jej se skutečným stavem hotovostí, sestaví pokladní zprávu za den [vzor č. 808a) nebo 808b)] a spolu s příjmovými a výdajovými pokladními doklady a s přílohami v nich uvedenými ji odevzdá téhož dne účtárně a dá si odevzdání dokladů potvrdit v pokladní knize. Pokud je pokladní kniha psána propisovacím perem, lze pokladní zprávu vyhotovit průpisem pokladní knihy k tomu upravené [vzor č. 807b)]. Používání kuličkového pera se nedovoluje.
(2) Pokladní knihu každý den po provedení operací podpisuje pokladník a hlavní (vedoucí) účetní nebo pracovník jím zmocněný.
Čl. 38.
(1) Kontrola správného vedení pokladní knihy přísluší hlavnímu (vedoucímu) účetnímu organisace. Příkazy hlavního (vedoucího) účetního o způsobu vedení pokladní knihy jsou pro pokladníka závazné.
(2) Hlavní (vedoucí) účetní a ostatní zaměstnanci účtárny, kteří jsou oprávněni podpisovat příjmové a výdajové pokladní doklady, kontrolovat vedení pokladní knihy, přijímat pokladní doklady a pod., nemohou současně vykonávat funkci pokladníka.
Čl. 39. Neuznává se výplata hotovostí z pokladny, která není doložena výdajovým pokladním dokladem a podpisem příjemce nebo při výplatě mezd, stipendií, dávek národního pojištění a prémií podpisy příjemců na výplatních listinách, zvláštních stvrzenkách nebo svědeckým zápisem ve výplatní listině nebo na zvláštním listu o provedené výplatě oprávněným příjemcům. Tyto neuznané výplaty se vykáží jako pokladní schodek a vymáhají se na pokladníkovi. Hotovosti nedoložené příjmovými pokladními doklady se považují za pokladní přebytek a odvádějí se do státního rozpočtu s výjimkou družstevních organisací, u nichž se tyto částky převedou do zisku.
Čl. 40.
(1) V těch organisacích, kde je několik pokladníků, vydává vedoucí pokladník před začátkem pracovní doby ostatním pokladníkům zálohu potřebnou na výdajové operace na potvrzení v evidenční knize pokladníkem vyplacených peněz (vzor č. 809). Pokladníci jsou povinni po skončení pokladních hodin vyúčtovat s vedoucím pokladníkem přijatou zálohu a hotovosti přijaté z příjmových operací a odevzdat mu zůstatek hotovostí a pokladní doklady o provedených příjmových a výdajových operacích se vzájemným potvrzením v evidenční knize pokladníkem vyplacených peněz.
(2) Zálohy přijaté na výplatu mezd, stipendií, dávek národního pojištění a prémií jsou pokladník nebo pracovník provádějící výplatu (čl. 48) povinni vyúčtovat ve lhůtě stanovené pro jejich výplatu ve výplatních listinách; před uplynutím této lhůty jsou povinni každodenně odevzdávat hotovosti, které nebyly vyplaceny podle výplatních listin, vedoucímu pokladníkovi nebo je uložit způsobem, který písemně stanoví vedoucí organisace při zachování ustanovení čl. 41 a 42. Tyto hotovosti se odevzdávají v zapečetěných balíčcích na potvrzení schovatele.
Čl. 41. Vedoucí organisací jsou povinni zajistit ochranu pokladen a v nich uložených hotovostí a cenin, jakož i bezpečnost přepravy peněz při jejich vybírání v bance nebo při odvádění peněz do banky.
Čl. 42.
(1) Veškeré hotovosti a ceniny v organisacích, musí být uloženy v ohnivzdorných pancéřových pokladnách, železných skříních nebo v jednotlivých výjimečných případech v dřevěných skříních pobitých železem, které musí být po skončení pokladních hodin zamčeny a opatřeny pečetí pokladníka. Jsou-li dostatečná opatření pro bezpečné uložení hotovostí a cenin a proti zneužití duplikátů klíčů od pokladny, může být od pečetění upuštěno se souhlasem vedoucího organisace pod jeho osobní odpovědností.
(2) Ukládání hotovostí a cenin, které nepatří organisaci, včetně osobního majetku pokladníka nebo jiných pracovníků v pokladně je zakázáno.
Čl. 43.
(1) Před otevřením pokladního prostoru, pokladen a skříní s hotovostmi a ceninami je pokladník povinen prohlédnout, zda nejsou zámky, dveře, okenní mříže a pečetě porušeny. Poškození nebo odstranění pečetí, poškození zámků, dveří nebo mříží v oknech, po případě jiné podezřelé okolnosti je pokladník povinen oznámit ihned vedoucíma organisace a hlavnímu (vedoucímu) účetnímu organisace.
(2) V tomto případě provedou vedoucí organisace, hlavní (vedoucí) účetní nebo pracovníci jimi zmocnění a také pokladník před započetím pokladních operací kontrolu stavu hotovostí a cenin uložených v pokladně.
(3) O výsledku kontroly se sepíše protokol, který podepíši všichni pracovníci provádějící kontrolu; vedoucí organisace je povinen ihned ohlásit bezpečnostním orgánům zjištěné skutečnosti a odevzdat jim veškerý materiál za účelem vyšetření a zjištění pachatelů.
Čl. 44. Pokladník je přímo odpovědný za všechny hotovosti a ceniny, které přijal a za veškeré škody, které byly způsobeny organisací v důsledku jeho jednání nebo opomenutí.
Čl. 45. Při svém ustanovení odevzdá pokladník organisací prohlášení o své přímé odpovědnosti (vzor č. 810).
Čl. 46 Pokladník nesmí svěřit vykonávání prací, které jsou mu uloženy, jiným pracovníkům.
Čl. 47. V organisacích, které mají jednoho pokladníka, může být jeho dočasným zastupováním pověřen jiný pracovník, avšak jen písemným příkazem vedoucího organisace. Tento pracovník musí rovněž podepsat prohlášení pokladníka podle vzoru č. 810. Jestliže pokladník náhle přeruší práci (pro nemoc a pod.), je třeba hotovosti a ceniny, za které je přímo odpovědný, okamžitě přepočítat a odevzdat jinému pokladníku v přítomnosti vedoucího organisace a hlavního (vedoucího) účetního nebo pracovníků jimi zmocněných. O výsledku kontroly a odevzdání hotovostí a cenin se sepíše protokol, který podepíší uvedení pracovníci.
Čl. 48.
(1) V organisacích s velkým počtem organisačních složek mohou provádět výplatu mezd, stipendií, dávek národního pojištění a prémií na podkladě písemného příkazu vedoucího organisace též jiní pracovníci než pokladníci. Tito pracovníci musí rovněž odevzdat prohlášení pokladníka podle vzoru č. 810 o své přímé odpovědnosti podle čl. 45 těchto pravidel; mají pak všechna práva a povinnosti pokladníků.
(2) Výplaty mezd, stipendií, dávek národního pojištění a prémií nesmějí provádět pracovníci, kteří provádějí vyúčtování těchto výplat (na př. mzdový účetní, kontrolor docházky a pod.).
Čl. 49. V každé organisaci je třeba provést nejméně jednou měsíčně náhlou revisi pokladny; při revisi musí být přepočítány všechny hotovosti a zkontrolovány ostatní ceniny v pokladně. Pro provádění každé revise pokladny jmenuje vedoucí organisace revisní komisi. O výsledku revise se sepíše protokol, který musí podepsat všichni členové komise. Zjistí-li se revisí manka nebo přebytky hotovosti nebo cenin uložených v pokladně, musí být v protokole uvedena částka manka nebo přebytku a příčiny jejich vzniku. V družstevních organisacích provádějí tyto revise také revisní komise nadřízeného družstevního orgánu.
Čl. 50. Při dokladové revisi finanční činnosti provádějí nadřízené organisace rovněž kontrolu pokladny a dodržování pokladní kázně ve všech podřízených organisacích.
Čl. 51.
(1) Orgány Státní banky, Investiční banky a také finanční orgány musí kontrolovat dodržování pokladní kázně v organisacích.
(2) Návrhy bank a finančních orgánů na opatření, která směřují k odstranění porušování pokladní kázně, jsou pro organisace závazné.
(3) Orgány bank a také finanční orgány mají právo žádat od organisaci veškeré údaje a účetní doklady jejich pokladních operacích, o původu přijatých hotovostí a o účelu vydaných hotovostí.
Čl. 52.
(1) Při porušení pokladní kázně (překračování hotových výplat z tržeb nad stanovenou normu, pozdní odvádění tržeb bance, překračování určeného limitu pokladního zůstatku, vydávání hotovostí na jiné účely, než bylo uvedeno bance při výběru, pozdní vracení nepoužitých hotovostí přijatých na výplatu mezd a stipendií v bance, porušení pravidel o vydávání hotovostí, poskytování půjček v hotovosti jiným organisacím a j.) mohou uplatnit Státní banka, Investiční banka a finanční orgány tyto sankce:
a) zakázat až na dobu 3 měsíců vydávat hotovosti přímo z tržeb,
b) snížit normu, určenou k proplácení mimo pořadí denních neodkladných výdajů z obratových účtů organisaci, stanovenou podle čl. 87 základních pravidel pro krátkodobé úvěrování Státní bankou československou a pro platební a zúčtovací styk.*)
(2) Pracovníci, kteří porušují pokladní kázeň, jsou odpovědni podle platných zákonných ustanovení.
Čl. 53. Za dodržování ustanovení těchto pravidel a rovněž za zachovávání pokladní kázně odpovídá vedoucí organisace, hlavní (vedoucí) účetní, vedoucí finančního oddělení a pokladníci organisaci.
Čl. 54. Ministerstvo financí je oprávněno v dohodě se státním úřadem statistickým provádět změny vzorů tiskopisů uvedených v těchto pravidlech.
Čl. 55. Ministerstvo financí, po případě Státní banka se souhlasem ministerstva financí mohou vydávat podrobnější pokyny k těmto pravidlům.
Čl. 56. Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují těmto pravidlům, zejména vyhláška č. 383/1953 Ú. l.
Čl. 57. Tato pravidla nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1955.