206/1956 Sb.

Vyhláška ministerstva financí o zjednodušení ve věcech účetní evidence.

Poslední dostupné znění: 1956-10-151958-12-31 · 2 znění v historii →

Oddíl 1

Čl. 1. K § 19 nařízení.
Shodu údajů synthetické a analytické evidence základních prostředků je dovoleno přezkušovat alespoň dvakrát ročně; k přezkoušení shody však musí dojít vždy ke dni inventarisace základních prostředků.
Čl. 2. K § 27 odst. 1 písm. a) nařízení.
Nestanoví-li ústřední účetní jednotka jinak, nemusí účetní doklady pro vnitřní účtování vyhotovené v účetní jednotce obsahovat označení této účetní jednotky, pokud z ní neodejdou.
Čl. 3. K § 39 odst. 1 nařízení.
(1) Výsledky rozboru účetních výkazů musí být v podnicích pravidelně projednávány u jejich vedoucích.
(2) Od povinného zkoumání a schvalování čtvrtletních účetních výkazů a čtvrtletních souhrnných účetních výkazů nadřízenými účetními jednotkami se upouští.
(3) Pokud jiné předpisy ministerstva financí stanoví lhůty, které počínají běžet dnem rozhodnutí o schválení čtvrtletních účetních výkazů (čtvrtletních souhrnných účetních výkazů) nebo dnem doručení tohoto rozhodnutí, počítají se tyto lhůty od patnáctého dne po uplynutí lhůty stanovené pro předložení uvedených účetních výkazů.
Čl. 4. K § 39 odst. 4 nařízení.
Lhůty pro sdělení rozhodnutí o účetních výkazech a o souhrnných účetních výkazech se prodlužují o pět dní.
Čl. 5. K § 47 odst. 1 nařízení.
Zůstatkovou hodnotu základních prostředků, které ztratily svůj výrobní nebo hospodářský význam, vyúčtují účetní jednotky, které mají základní nebo obdobný fond, na vrub tohoto fondu i bez předchozího souhlasu přímo nadřízené účetní jednotky; v těchto případech je však třeba dodatečného souhlasu uděleného schválením ročních účetních výkazů. Tím nejsou dotčena ustanovení vládních nařízení č. 110/1953 Sb., o správě národního majetku rozpočtovými organisacemi, a č. 111/1953 Sb., o základních fondech hospodářských organisací, a předpisů podle nich vydaných.
Čl. 6. K § 47 odst. 4 nařízení.
Hodnota zásob získaných z likvidace základních prostředků a náklady spojené s touto likvidací se vyúčtují na účet zisků a ztrát.
Čl. 7. K § 51 odst. 4 nařízení.
Vyúčtování odpisů do odpisového fondu se přerušuje také v případech, kdy základní prostředky byly dány do konservace na podkladě rozhodnutí příslušného ministerstva nebo jiné ústřední účetní jednotky učiněného se souhlasem ministerstva financí.
Čl. 8. K § 53 odst. 3 nařízení.
(1) Stejným způsobem jako hodnota předmětů uvedených v § 53 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (krátkodobé předměty a drobné předměty) se může odpisovat i hodnota pracovního oděvu, pracovní obuvi a ložní výbavy.
(2) Při přechodu na nový způsob odpisování hodnoty pracovního oděvu, pracovní obuvi a ložní výbavy se rozdíl mezi částkou dosavadních oprávek ke dni přechodu a nově vypočtenou částkou oprávek ve výši 50 % hodnoty předmětů vyúčtuje na příslušné účty nákladů. Dojde-li přitom k snížení částky oprávek, vyúčtuje se rozdíl červeným zápisem.
Čl. 9. K § 53 odst. 6 a § 54 odst. 1 nařízení.
Drobné a krátkodobé předměty v používání se v rozvahách k 1. únoru 1957 až k 1. lednu 1959 uvádějí v zůstatkové hodnotě, částka oprávek k nim se uvádí pod rozvahovými součty.
Čl. 10. K § 55 odst. 1 nařízení.
Hromadné a zastupitelné náhradní součástky pro opravy je dovoleno zachycovat v plánovaných vlastních nákladech, po případě ve velkoobchodních cenách, s vykázáním odchylek od skutečných vlastních nákladů. V rozvaze se však musí tyto náhradní součástky uvádět v částkách odpovídajících jejich skutečným vlastním nákladům.
Čl. 11. K § 58 odst. 1 nařízení.
V průmyslových odvětvích s kusovou a malosériovou výrobou je dovoleno oceňovat nedokončenou výrobu včetně polotovarů vlastní výroby v položkách dílenské a celopodnikové režie běžnými normovými sazbami.
Čl. 12. K § 66 odst. 1 nařízení.
(1) Nároky z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů se v obou zúčastněných účetních jednotkách vyúčtují na příslušných rozvahových účtech a uvedou v jejich rozvaze ode dne, kdy s nimi dlužník projeví souhlas, po případě je uhradí, nebo — neučiní-li tak — ode dne, kdy nabylo právní moci arbitrážní nebo soudní rozhodnutí o těchto nárocích.
(2) Hlavní (vedoucí) účetní jsou povinni ve své účetní jednotce zajistit kontrolu včasného zahájení řízení podle § 65 druhé věty nařízení, neprojeví-li dlužník souhlas s nárokem, po případě jej neuhradí.
Čl. 13. K § 66 odst. 2 nařízení.
Nároky z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů se neuvádějí v rozvahách pod rozvahovými součty.
Čl. 14. K § 67 nařízení.
(1) U nároků z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů se lhůta třiceti dnů k jejich vymáhání počítá ode dne jejich vzniku.
(2) Ústřední účetní jednotky mohou v případě potřeby prodloužit lhůtu třiceti dnů k vymáhání pohledávek, které neinkasuje peněžní ústav, a to nejvýše na tři měsíce
a) po splatnosti pohledávky s podmínkou, že pohledávka bude do třiceti dnů po splatnosti písemně upomenuta.
b) u nároku podle odstavce 1 po dni jeho vzniku s podmínkou, že nárok bude do třiceti dnů po dni vzniku dlužníku vyúčtován.
(3) Pohledávkou, kterou neinkasuje peněžní ústav, se rozumí pohledávka uhrazovaná jinak než inkasním příkazem, vzájemným zúčtováním prostřednictvím mezipodnikové zúčtovny, příkazem k vybrání, výběrkou přepravného, akreditivem nebo šekem k zúčtování.
Čl. 15. K § 68 nařízení.
Uvádění sporných pohledávek v samostatné položce rozvahy se omezuje na případy, ve kterých je stanoveno schválenými vzory rozvahy.
Čl. 16. K § 69 odst. 2 nařízení.
(1) Vedoucí nadřízené účetní jednotky může přenést oprávnění udělovat souhlas k odpisu pohledávek z mank, zpronevěr a z rozkrádání, které nebyly soudem přiznány a odpisují se způsobem uvedeným v § 85 písm. c) bodu cc) nařízení, na vedoucího účetní jednotky, v níž se odpisuje, nepřevyšuje-li jedna pohledávka částku 500 Kčs. To však neplatí pro ministry a ostatní vedoucí ústředních účetních jednotek*)
(2) Jednou pohledávkou se rozumí pohledávka z jednoho právního titulu, nikoli úhrn pohledávek za jedním dlužníkem.
Čl. 17. K § 70 nařízení.
Vedoucí nadřízené účetní jednotky může přenést její oprávnění udělovat souhlas k odpisu pohledávek považovaných za nedobytné na vedoucího účetní jednotky, v níž se odpisuje, nepřevyšuje-li úhrn těchto pohledávek za jedním dlužníkem částku 500 Kčs.
Čl. 18. K § 71 odst. 1 nařízení.
Vedoucí nadřízené účetní jednotky může přenést její oprávnění udělovat souhlas k odpisu pohledávek přiznaných soudem, které nebyly zaplaceny pro platební neschopnost dlužníkovu, na vedoucího účetní jednotky, v níž se odpisuje, nepřevyšuje-li úhrn těchto pohledávek za jedním dlužníkem v jednom řízení soudem přiznaných a nezaplacených částku 500 Kčs.
Čl. 19. K § 71 odst. 2 nařízení.
Podle § 71 odst. 2 nařízení je nutno uvádět pod rozvahovými součty pohledávky odepsané pro nedobytnost podle § 70 nařízení a pohledávky odepsané pro platební neschopnost dlužníkovu podle § 71 odst. 1 nařízení. Odepsané pohledávky musí být uváděny pod rozvahovými součty po dobu, dokud nenastane prokázaná nemožnost dusící jejich zaplacení, nejdéle však do jejich promlčení nebo do jejich zániku uplynutím doby.
Čl. 20. K §§ 72 a 73 nařízení.
Ustanovení §§ 72 a 73 nařízení se vztahují i na louhy a pohledávky zaniklé uplynutím doby.**)
Čl. 21. K § 72 odst. 1 nařízení.
(1) Hospodářské organisace státního socialistického sektoru neodvedou částky uvedené v § 72 odst. 1 nařízení do státního rozpočtu a vyúčtují je na účet zisků a ztrát ve zvláštní položce nejpozději do měsíce po uplynutí promlčecí doby nebo po zániku nároku na ně uplynutím doby v případech, kdy jeden dluh nebo jeden závazek vůči deponentu nepřevyšuje částku 50.000 Kčs.
(2) Jedním dluhem se rozumí dluh z jednoho právního titulu, nikoli tedy úhrn dluhů vůči jednomu věřiteli; jedním závazkem vůči deponentu se rozumí závazek vzniklý jedním případem deponování.
Čl. 22. K § 76 nařízení.
Časové rozlišování částek souvisících se mzdami, které příslušejí po dobu dovolené, se neprovádí v případech, kdy je předepsáno sestavování výsledných kalkulací jen v ročních obdobích.
Čl. 23. K § 79 nařízení.
V kalendářním čtvrtletí lze tvořit reservy na bankovní úroky, na mzdy za placené dny pracovního volna a na částky souvisící s těmito mzdami; ke konci čtvrtletí je nutno reservy zrušit.
Čl. 24. K §§ 83 a 84 nařízení.
Inventarisace hospodářských prostředků podle § 84 nařízení může nahradit periodickou inventarisaci týchž hospodářských prostředků podle § 83 nařízení, je-li provedena ke dni (v období) stanovenému příslušnými předpisy, po případě příkazem nadřízené účetní jednotky, pro periodickou inventarisaci.
Čl. 25. K § 85 písm. c) bodu cc) nařízení.
(1) Vedoucí nadřízené účetní jednotky může přenést oprávnění udělovat souhlas k odpisu mank převyšujících stanovené normy, jakož i ztrát z poškození hospodářských prostředků, v případech, kdy viníci nebyli zjištěni, na vedoucího účetní jednotky uvedené v § 85 písm. c) bodu cc) nařízení, v níž se odpisuje, nepřevyšuje-li jeden případ manka nebo ztráta z jednoho poškození hospodářských prostředků částku 500 Kčs.
(2) Stejně je dovoleno postupovat i při odpisu škod, pokud se podle směrnic schválených usnesením vlády ze dne 4. května 1954, o uplatňování hmotné odpovědnosti zaměstnanců, nebo podle jiných předpisů odpisují způsobem stanoveným v § 85 písm. c) bodu cc) nařízení.
(3) Jedním případem manka se rozumí manko, které se zjisti při jedné inventarisaci srovnáním skutečného stavu hospodářských prostředků se stavem podle jejich analytické evidence jako jediná částka, kterou už nelze dále rozdělit. Tak na př. u základních prostředků, kde analytická evidence se vede podle jednotlivých inventárních předmětů, je jedním případem manka nejvýše manko jednoho inventárního předmětu. U surovin a základního materiálu, zboží a jiných zásob, jejichž analytická evidence se vede podle jednotlivých skladů a v jejich rámci podle druhů, je jedním případem manko u jednoho druhu v jednom skladu. V účetních jednotkách, pokud nejsou povinny vést ve svých složkách analytickou evidenci zásob podle druhů, se jedním případem manka těchto zásob rozumí manko zjištěné u jednoho pracovníka (pracovníků) za zásoby přímo odpovědného.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí pro ministry a ostatní vedoucí ústředních účetních jednotek.*)
Čl. 26. K § 86 nařízení.
(1) Ustanovení § 86 nařízení se použije i na rozpočtové organisace.
(2) Ministři a vedoucí ústředních orgánů státní správy mohou povolovat odepsání investičních nákladů pro zastavení a neuskutečnění investičních prací v organisacích státního socialistického sektoru v případech, ve kterých tyto náklady nepřevyšují částku 200.000 Kčs za objekt, a v dohodě s ministrem financí i v případech, ve kterých nepřevyšují částku 1,000.000 Kčs za objekt, a to i tehdy, byly-li již návrhy předloženy vládě; vládě nemusí být v těchto případech oznamovány důvody zastavení a neuskutečnění investičních prací.
(3) Za investiční náklady se u investorů pokládají a včítají se do limitů uvedených v odstavci 2 i náklady na projekty.
Čl. 27. K § 90 odst. 4 nařízení.
O úplné nebo částečné ztrátě nebo zničení písemností účetní evidence musí vedoucí příslušné účetní jednotky uvědomit písemně nadřízenou účetní jednotku a místně příslušné oddělení správy veřejné bezpečnosti jen tehdy, je-li důvodné podezření, že ztráta nebo zničení písemností byly způsobeny trestným činem nebo přestupkem, byť i neznámého pachatele. Povinnost sepsat zápis o ztrátě nebo zničení písemností není tím dotčena.
Čl. 28. Všeobecné ustanovení k § 69 odst. 2, § 70, § 71 odst. 1 a § 85 písm. c) bodu cc) nařízení.
Při přenesení oprávnění udělovat souhlas podle ustanovení čl. 16 až 18 a čl. 25 mohou vedoucí nadřízených účetních jednotek snížit stanovené limity, doplnit je podle potřeby limity časovými (na př. do určité částky za měsíc, za rok) nebo jinými limity, jakož i zpřísnit vymezení jedné pohledávky, jednoho případu manka nebo jednoho poškození hospodářských prostředků.

Oddíl 2

Čl. 29. K § 5 odst. 2 písm. b) vyhlášky.
Datum zřízení účtu se nemusí uvádět v knize použitých listů pro jednotlivé účty, jestliže se do ní pod označením měsíce a roku zapíší všechny účty zřízené v tomto měsíci.
Čl. 30. K § 5 odst. 3 vyhlášky.
Knihy použitých listů pro analytickou evidenci pohledávek a dluhů se mohou vést na volných listech, které se na konci každého účetního roku svážou v knihu, za těchto podmínek:
1. knihy analytické evidence pohledávek a dluhů se zakládají nově pro každý účetní rok,
2. knihy použitých listů se vedou chronologicky (nikoli tedy na př. podle abecedního uspořádání) a zápisy do nich se pořizují na stroji,
3. listy knihy použitých listů se před započetím zápisů opatří pořadovými čísly stránek počínajíc číslem 1 pro každý účetní rok,
4. na každém popsaném listu knihy použitých listů se na konci uvede stránka dalšího listu v poznámce „Pokračování na str. ……”.
Čl. 31. K § 9 odst. 2 vyhlášky.
K podepsání poznámky o provedení opravy může být zmocněn i pracovník pověřený vedením příslušné účetní knihy.
Čl. 32. K § 11 odst. 2 vyhlášky.
(1) V předvaze je dovoleno místo zůstatků k začátku prvního dne sledovaného měsíce a obratů za sledovaný měsíc uvádět zůstatky k začátku prvního dne účetního roku a obraty od začátku účetního roku.
(2) Průpis pořízený při zapisování souhrnných údajů na synthetické účty může být pokládán za předvahu, má-li její předepsaný obsah.
Čl. 33. K § 11 odst. 3 vyhlášky.
(1) Kontrolní soupisky není třeba sestavovat,
1. vede-li se běžná účetní evidence sborníkově deníkovou formou schválenou příslušnou ústřední účetní jednotkou a vede-li se přitom analytická evidence přímo v příslušných sborníkových denících nebo v tabulkách, nebo
2. vede-li se pro analytickou evidenci deník průpisem zvlášť podle jednotlivých synthetických účtů.
(2) Kontrolní soupisky se však musí sestavovat vždy pro sesouhlasení číselné shody synthetické evidence a analytické evidence při inventarisaci.
(3) Je dovoleno, aby kontrolní soupisky bylo použito kromě k přezkoušení číselné shody synthetické evidence a analytické evidence podle § 11 odst. 1 písm. c) vyhlášky též jako jiné písemnosti účetní evidence, na př. jako sběrného účetního dokladu, má-li kontrolní soupiska také všechny náležitosti stanovené pro tuto jinou písemnost.
Čl. 34. K § 16 odst. 1 písm. c) vyhlášky.
Nestanoví-li ústřední účetní jednotka jinak, není třeba v účtovacím předpisu uvádět datum podpisu hlavního (vedoucího) účetního nebo pracovníka jím zmocněného, avšak jen tehdy, jestliže se účetní doklad zaúčtuje v tom měsíci, kterého se týká hospodářská operace dokladem ověřovaná.
Čl. 35. K § 17 písm. b) vyhlášky.
Slovo „zaúčtováno” nebo pod. není třeba uvádět na jednotlivých účetních dokladech,
1. číslují-li se účetní doklady podle § 18 vyhlášky před jejich zaúčtováním a uvede-li se na posledním z každého souvisle zaúčtovaného souboru účetních dokladů téže řady poznámka „Doklady od čísla .... do čísla .... zaúčtovány” se jménem (šifrou) pracovníka, který účetní doklady zaúčtoval nebo kontroloval jejich zaúčtování, nebo
2. uvede-li se jméno (šifra) pracovníka, který účetní doklad zaúčtoval nebo kontroloval jeho zaúčtování, ve smyslu § 17 písm. c) vyhlášky na tom místě dokladu, které je předtiskem vyhrazeno pro poznámku o zaúčtování.
Čl. 36. K § 17 písm. c) vyhlášky.
Nestanoví-li ústřední účetní jednotka jinak, nemusí poznámka o zaúčtování obsahovat jméno (šifru) pracovníka, který účetní doklad zaúčtoval nebo kontroloval jeho zaúčtování, jestliže se toto jméno (šifra) uvede v deníku vždy za zápisem posledního z účetních případů, které byly zaúčtovány najednou v souvislé řadě. Tohoto ustanovení však nelze použít, postupuje-li se podle čl. 35 č. 1.
Čl. 37. K § 21 odst. 1 písm. a) vyhlášky.
Písemnosti účetní evidence, které se netýkají celého účetního roku, mohou být ukládány do účetního archivu nejpozději do měsíce po doručení zprávy o schválení ročních účetních výkazů, je-li to nezbytné pro usnadnění prací účtárny a zajistí-li hlavní (vedoucí) účetní, aby písemnosti byly před uložením do účetního archivu uspořádaně uschovány na jiných místech a zabezpečeny proti ztrátě, zničení nebo poškození.

Oddíl 3

Čl. 38. K bodům 2 až 4 směrnic.
(1) Mimořádná inventarisace hospodářských prostředků podle bodu 4 směrnic může nahradit periodickou inventarisaci týchž hospodářských prostředků podle bodu 2 a 3 směrnic, je-li provedena ke dni (v období) stanovenému příslušnými předpisy, po případě příkazem nadřízené účetní jednotky, pro periodickou inventarisaci.
(2) V mezích lhůt stanovených k provádění inventarisací příslušnými předpisy, po případě příkazem nadřízené účetní jednotky nebo jiného orgánu příslušného podle zvláštních předpisů, může být inventarisace hospodářských prostředků, o nichž se vede k synthetickému účtu skupinová analytická evidence, prováděna též postupně podle jednotlivých skupinových analytických účtů. Nadřízené účetní jednotky mohou postupné provádění inventarisaci omezit nebo zakázat.
Čl. 39. K bodu 5 směrnic.
Dojde-li k sloučení, splynutí nebo rozdělení účetních jednotek, je přejímající nebo nově vzniklá účetní jednotka povinna vyrozumět příslušné organisace dotčené takovým sloučením, splynutím nebo rozdělením o tom, že převzala jejich hospodářské prostředky, dále pohledávky, dluhy a zůstatky na účtech pro súčtování; ustanovení bodu 12 druhého odstavce a bodu 46 druhého odstavce směrnic zůstávají nedotčena.
Čl. 40. K bodu 7 směrnic.
Vedoucí účetních jednotek na návrh svého hlavního (vedoucího) účetního mohou učinit opatření, aby inventarisaci
nákladů příštích období,
materiálu a zboží na cestě a na skladech u jiných účetních jednotek,
odeslaného zboží a provedených prací (pohledávek za odběrateli, které inkasuje peněžní ústav, a odeslaného nevyfakturovaného zboží),
zůstatků na účtech, na kterých se zachycují odvody daní a jiných platů do státního rozpočtu, stavu súčtování s nadřízenými a podřízenými účetními jednotkami, pohledávek a dluhů,
peněz na cestě,
pozemků, pokud se inventarisují na podkladě dokladové inventury,
prováděli pracovníci účtáren pod odpovědností hlavního (vedoucího) účetního místo inventarisační komise.
Čl. 41. K bodu 14 druhému odstavci směrnic.
Inventární předměty obnovované, rozšiřované nebo přebudovávané se zapisují do inventurního seznamu základních prostředků s označením, které odpovídá novému určení, teprve po dokončení a převzetí příslušných investičních prací.
Čl. 42. K bodu 14 směrnic.
Srovnávají-li se skutečné stavy základních prostředků zjištěné fysickou inventurou na místě se zápisy na inventárních kartách, postačí zapsat do inventurního seznamu základních prostředků jen inventární číslo. Inventurní seznam a srovnávací tabulka se všemi předepsanými údaji se však musí vyhotovit pro základní prostředky, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti.
Čl. 43. K bodu 16 čtvrtému odstavci směrnic.
K slovům „nebo prováděné investory ve vlastní režii a financované podle protokolů o převzetí prací”, „pokud není předvídáno dílčí převzetí prací” a „a financovaných podle nákladových druhů”, uvedeným v bodu 16 odstavci čtvrtém směrnic, se nepřihlíží; poslední věta tohoto ustanovení směrnic se vztahuje jen na investory, jejichž hlavní činnost není stavební nebo montážní činností.
Čl. 44. K bodu 25 směrnic.
Srovnávají-li se skutečné stavy zařízení, konstrukcí a dílců zjištěné fysickou inventurou podrobně na místě se zápisy na skladních kartách, vedených podle vzoru PE 127 — Skladní karta zařízení (částka 96 úředního listu z r. 1954), postačí vyhotovovat inventurní seznamy a srovnávací tabulky zařízení, konstrukcí a dílců podle souborů evidovaných na jednotlivých skladních kartách. Podrobné inventurní seznamy a srovnávací tabulky podle druhů se všemi předepsanými údaji se však musí vyhotovit pro ty druhy zařízení, konstrukcí a dílců, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti.
Čl. 45. K bodům 28 až 30 a 35 až 37 směrnic.
(1) Inventurní seznamy materiálu a zboží na cestě a na skladech u jiných účetních jednotek a odeslaného zboží a provedených prací není nutno vyhotovovat, jsou-li údaje předepsané pro tyto inventurní seznamy uvedeny v jiném seznamu (na př. v účetním dokladu).
(2) Inventurní seznamy materiálu a zboží na cestě a na skladech u jiných účetních jednotek a odeslaného zboží a provedených prací se nemusí sestavovat, je-li stav jednotlivých položek, které by se musily zapsat do inventurních seznamů, patrný z analytické evidence a poznamená-li se u příslušných položek v této evidenci provedení inventarisace a datum, k němuž byla provedena. O provedení inventarisace se sepíše zápis obsahující alespoň
a) označení inventarisovaných hospodářských prostředků a datum, k němuž byla inventarisace provedena,
b) jména předsedy a členů inventarisační komise, po případě jména účetních pracovníků (čl. 40), kteří inventarisaci provedli,
c) odkaz na příkaz, podle něhož byla inventarisace provedena,
d) datum provedení, po případě zahájení a ukončení inventarisace,
e) srovnávací tabulku nebo odkaz na ni, po případě na příslušnou jinou písemnost podle čl. 51.
Čl. 46. K. bodů 39 třetímu odstavci směrnic.
(1) Sesouhlasovat stav pohledávek zasláním výpisu z účtu je nutné jen u pohledávek za jinými účetními jednotkami (nikoli za jednotlivci, cizozemskými organisacemi a j.), které neinkasuje peněžní ústav. Nesesouhlasuje se však stav pohledávek, které
a) nejsou ještě splatné,
b) se podle zvláštních předpisů nevymáhají,
c) jsou již vymáhány,
d) jsou promlčené nebo zaniklé uplynutím doby, nebo
e) byly již sesouhlaseny a po tomto sesouhlasení nedošlo ke změně ani jejich stavu ani dlužníka.
(2) Stav pohledávek se sesouhlasuje podle jednotlivých pohledávek, nikoli tedy podle zůstatku účtu dlužníkova. Ve výpisu z účtu se musí proto uvést vedle stavu pohledávky k příslušnému dni také její označení.
(3) Sesouhlasování stavu pohledávek se provádí běžně zpravidla současně s jejich upomínáním, avšak dříve, než se začnou vymáhat (§ 67 vládního nařízení č. 41/1952 Sb. a čl. 14 této vyhlášky). Výpis z účtu se upraví tak, aby měl zároveň náležitosti upomínky o zaplacení.
(4) Věřitelská účetní jednotka může zaslat výpis z účtu a trvat na potvrzení správnosti nebo na sdělení námitek podle odstavce 6 také u jiných pohledávek, než které se sesouhlasují podle odstavce 1, po případě když účet dlužníkův (pohledávka) nemá zůstatek, má-li důvodnou pochybnost o správnosti stavu pohledávky podle svých účetních zápisů. K tomuto postupu má docházet zpravidla jen v těch případech, kdy stav na účtu dlužníkově vyplývá z častého styku s ním.
(5) Přiměřeně podle odstavců 1, 2 a 4 může i dlužnická účetní jednotka zasláním výpisu z účtu sesouhlasovat stav dluhu. K tomuto sesouhlasení má docházet zpravidla jen u dluhů, u kterých nedošlo k sesouhlasení z popudu věřitelské účetní jednotky v době do tří měsíců po jejich splatnosti, po případě u dluhů z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů, které věřitelská účetní jednotka nevyúčtovala do tří měsíců po jejich vzniku.
(6) Adresát výpisu z účtu je povinen do deseti dnů po jeho doručení, pokud v téže době svůj dluh v plné částce neuhradí, písemně potvrdit správnost stavu dluhu (pohledávky) uvedeného ve výpisu nebo sdělit námitky. Námitky musí být určité a odůvodněné a musí obsahovat také odkaz na příslušné doklady.
(7) Sesouhlasování pohledávek, i když k němu došlo z popudu dlužnické účetní jednotky, se musí u věřitelské účetní jednotky běžně poznamenávat v analytické evidenci pohledávek, a to tak, že se u příslušných pohledávek uvede datum odeslání nebo doručení výpisu z účtu, datum doručení nebo odeslání odpovědi, jakož i zda byl stav pohledávky potvrzen nebo zda byly uplatněny námitky. Tyto poznámky lze nahradit sbírkou opisů odeslaných výpisů z účtů a odeslaných odpovědí a výpisů a odpovědí došlých, po případě běžným vedením jiné evidence se stejnými údaji.
Čl. 47. K bodů 42 písm. c) směrnic.
O uvádění sporných pohledávek v rozvaze platí obdobně ustanovení čl. 15.
Čl. 48. K bodů 42 písm. e) směrnic.
O účtování promlčených dluhů a závazků hospodářských organisací státního socialistického sektoru platí obdobně ustanovení čl. 21.
Čl. 49. K bodů 43 směrnic.
Protokol o inventarisaci pohledávek a dluhů podle vzoru v příloze 1 směrnic není nutno sestavovat, jestliže se
1. vedle inventurních seznamů podle bodu 44 směrnic pořídí také podrobné inventurní seznamy pohledávek a dluhů při inventarisaci nově zjištěných a pohledávek a dluhů neprávem vyúčtovaných.
2. sepíše zápis obsahující alespoň údaje uvedené v čl. 45 odst. 2 písm. a) až d) a odkaz na uvedené inventurní seznamy.
Čl. 50. K bodu 45 šestému odstavci směrnic.
Pokladní přebytky se vyúčtuji na účet zisků a ztrát též u hospodářských organisací státního socialistického sektoru.
Čl. 51. K bodům 12 a 46 směrnic.
Inventurní seznamy, srovnávací tabulky a kontrolní soupisky mohou být sloučeny v jednu nebo ve více písemnosti, v nichž se společné údaje uvedou jen jednou; sloučí-li se ve více písemností, musí být mezi údaji jednotlivých písemností zajištěna spojitost.
Čl. 52. K bodů 48 směrnic.
Srovnávací tabulka se může vyhotovovat jen pro ty položky inventurního seznamu, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, je-li v ní uveden alespoň souborný výpočet, z něhož vyplývá, že jsou v ní zachyceny všechny rozdíly mezi údaji v inventurním seznamu a v účetní evidenci (na př. výpočet: stav podle účetní evidence před vyúčtováním rozdílů po přičtení a odečtení rozdílů podle srovnávací tabulky se rovná skutečnému stavu podle inventurního seznamu).
Čl. 53. K bodů 50 písm. b) směrnic.
Oceňovací odchylky se ve srovnávacích tabulkách uvádějí souborně za celé skupiny zásob, nikoli podle jednotlivých jejich druhů.
Čl. 54. K bodů 50 písm. e) směrnic.
K slovům „nebo prováděné investory ve vlastní režii a financované podle protokolů o převzetí” se nepřihlíží.
Čl. 55. K bodu 53 směrnic.
O odepsání investičních nákladů pro zastavení a neuskutečnění investičních prací platí obdobně ustanovení čl. 26.

Oddíl 4

Čl. 56. Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 15/1956 Ú. l., o zjednodušení ve věcech účetní evidence.
Čl. 57. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. října 1956.