Základní ustanovení.

(1) Přeprava nákladů a jiné výkony v nákladní automobilové dopravě se provádějí na podkladě objednávky (§ 8 vyhlášky č. 198/1953 Ú. l., kterou se vydává automobilový přepravní řád, dále jen „APŘ“).

(2) Objednávka odvozu zásilek přepravených železnicí nebo určených k přepravě železnicí (§ 8 odst. 2 APŘ) musí být učiněna

a) pro odvoz, který má být proveden po 19. hodině téhož dne nebo do 12 hodin příštího dne, nejpozději

1. do 17 hodin, jde-li o přepravce, kteří nemají vlastní dopravní prostředky pro přepravu nákladů po silnici,

2. do 14 hodin, jde-li o ostatní přepravce,

b) nejpozději do 8 hodin pro odvoz, který má být proveden po 12. hodině do 19 hodin téhož dne.

(3) Pro objednávky přeprav podle hospodářských smluv platí lhůty ujednané v těchto smlouvách, při čemž pro objednávky přeprav ve styku se železnicí platí lhůta 3 hodiny a to
Dopravní podniky nebudou bezdůvodně odmítat sjednání hospodářských smluv s uvedenou lhůtou objednávky v případech podle písmen a) a b)

a) pro přepravce, kteří nemají vlastní dopravní prostředky pro přepravu nákladů po silnici,

b) pro přepravce, kteří nemohou tuto přepravu zajistit vlastními dopravními prostředky pro přepravu nákladů po silnici.

(4) U přeprav ve styku se železnicí, převedených do veřejné dopravy*) platí lhůty a podmínky sjednané v příslušných dohodách o převodech.

(5) Nemůže-li dopravní podnik provést objednanou přepravu, je povinen oznámit to objednateli nejpozději
Neučiní-li tak, je povinen nahradit objednateli výdaje, které mu vznikly tím, že nadarmo učinil přípravy pro podej zásilky k přepravě, nejvýše však 25 % předběžně vypočítaného dovozného.

a) do 17 hodin nejblíže předcházejícího pracovního dne, mělo-li být s přepravců započato podle objednávky ve 12 hodin nebo dříve,

b) do 8 hodin téhož dne, v němž mělo být podle objednávky s přepravou započato po 12. hodině.

(6) Objednatel je povinen, odvolá-li objednávku přepravy, oznámit to dopravnímu podniku nejméně 24 hodin, u přeprav na vzdálenost přes 40 km 48 hodin, u stěhování a přeprav speciálních 72 hodin před dobou sjednané přepravy. Neučiní-li tak, je povinen uhradit dopravnímu podniku výdaje, které mu vznikly tím, že nadarmo učinil přípravy k provedení objednané přepravy a zvláštní přirážku, a to

a) byla-li objednávka přepravy odvolána v kratší lhůtě, než je stanovena, avšak ještě před vyjetím vozidla, je objednatel povinen uhradit výdaje skutečně vzniklé přípravou sjednané přepravy, a přirážku stanovenou v položce 651, přílohy I**) nejvýše však 25 % předběžně vypočítaného dovozného:

b) byla-li objednávka přepravy odvolána po vyjetí vozidla ze stanoviště nebo způsobil-li přepravce, že přeprava nebyla provedena a že s vozidlem byla provedena jen jízda bez nákladu (marná jízda), je přepravce (objednatel) povinen uhradit

1. náhradu za marnou jízdu za celou vzdálenost ujetou bez nákladu (§ 15 odst. 3),

2. náhradu za ztrátu času zaměstnanců dopravního podniku (§ 16),

3. náhradu za zdržení vozidla a zaměstnanců (§ 14),

4. případné hotové výdaje a

5. přirážku podle položky 651.

(7) Pro odvolání přeprav ve styku se železnicí platí lhůty sjednané mezi dopravním podnikem a přepravcem; při odvolání přepravy se v těchto případech nepočítá ani přirážka podle položky 651, ani zvýšení podle položky 603.

(1) Přeprava nákladů se provádí jako přeprava vozových nebo kusových zásilek.

(2) Zásilka určená k přepravě jen nákladní automobilovou dopravou se považuje za vozovou

a) přesahuje-li její skutečná váha u nákladů 1. nebo 2. tarifní třídy (§ 6) 1500 kg a u nákladů 3. nebo 4. tarifní třídy 800 kg,

b) bez zřetele k její váze

1. jestliže její přeprava vyžaduje pro svou povahu nebo z příkazu přepravce samostatnou jízdu vozidla jakékoli nosnosti, po případě je-li jí plně využit ložný prostor použitého vozidla, nebo

2. je-li na více místech postupně nakládaná nebo vykládaná,

3. žádá-li přepravce, aby zásilka byla přepravena ve Lhůtě (kratší než jsou stanovené lhůty objednací nebo dodací), která vyžaduje zvláštní jízdu vozidla.

(3) Zásilka určená k přepravě jen nákladní automobilovou dopravou, pokud neodpovídá ustanovení odstavce 2, se považuje za kusovou.

(4) Podkladem pro výpočet úhrad za přepravu jsou údaje zapsané v přepravním dokladu. O vedení přepravního dokladu platí ustanovení APŘ a vyhláška č. 190/1953 Ú. l., o povinném vedení záznamů o výkonech nákladní automobilové dopravy.

(1) Pro výpočet dovozného se stanoví,

a) jde-li o vozové zásilky,

1. základní vozové sazby (§ 10),

2. snížené vozové sazby (§ 10),

3. zvláštní vozové sazby (§ 11),

4. výjimečné vozové sazby (§ 29),

5. sazby za stěhování (§ 22),

6. časové sazby (§ 30),

7. sazby za přepravu dodávkovými vozidly nebo lehkými nákladními vozidly o nosnosti do 1500 kg (§ 28);

b) jde-li o kusové zásilky, kusové sazby (§ 36).

(2) Je-li tak zvlášť stanoveno, počítá se vedle dovozného úhrada za zvláštní výkony spojené s přepravou (náhrady, příplatky, přirážky) nebo se poskytují slevy a prémie. V případech zvlášť stanovených platí dopravní podnik náhrady (§ 33).

(3) Souhrn dovozného, ostatních úhrad a hotových výdajů, které dopravní podnik vynaložil z příkazu nebo v zájmu přepravce, po odečtení slev, prémií a náhrad (§ 33) tvoří přepravné.

(4) Pro výpočet přepravného za přepravy provedené s použitím speciálních vozidel nebo speciálních podvozků platí dále ustanovení §§ 25 a 26.