Společná ustanovení pro přepravy vozových zásilek.

(1) Nemůže-li dopravní podnik přistavit vozidlo (započít s přepravou) v ujednané lhůtě, je povinen o tom zpravit přepravce, nebylo-li jinak ujednáno, aspoň jednu hodinu předem; neučiní-li tak, zaplatí přepravci náhradu, kterou stanoví položka č. 653. Způsob a místo podání zprávy se stanoví se zřetelem k možnosti jejího uskutečnění dohodou mezí dopravním podnikem a přepravcem, a to v hospodářské smlouvě, po případě v objednávce přepravy. Za podání zprávy se považuje i marný pokus o její podání; hotové výlohy při marném pokusu hradí přepravce.

(2) Nesouhlasí-li při přezkoušení obsah zásilky s údaji, které uvedl přepravce, pokud by přepravně počítané podle údajů přepravce bylo nižší než přepravné odpovídající zjištěnému obsahu, počítá dopravní podnik vedle výloh s přezkoumáním spojených (§ 14 odst. 1 písm. b)) a přepravného odpovídajícího zjištěnému obsahu, ještě přirážku, kterou stanoví položka 652.

b) od 20 do 6 hod. v pracovních dnech a v kterékoli době v neděli nebo ostatních dnech pracovního klidu náhradu podle časových sazeb snížených o 50 %.

(1) Ponechává-li dopravní podnik na podkladě objednávky přepravce, po případě z příkazu orgánů státní správy vozidlo (se řidičem) v pohotovosti, počítá za celkovou skutečnou dobu pohotovosti vozidla v době
Sazby stanoví položky 511 až 314.

a) od 6 do 20 hod. náhradu podle časových sazeb,

(2) Za celkovou skutečnou dobu pohotovosti závozníků (nakladačů a pod.) se počítá ve všech případech náhrada podle časových sazeb (nesnížených) stanovených položkou 324.

(3) Pro očekávanou potřebu vozidla, po případě zaměstnanců v době podle odstavce 1 písm. b), může být mezi dopravním podnikem a přepravcem namísto pohotovosti ujednáno, že dopravní podnik přistaví vozidlo, po případě zaměstnance po ohlášení potřeby, za úhradu nákladů spojených s obstaráním řidiče nebo zaměstnanců.

(1) Každý příplatek, náhrada nebo přirážka, jsou-li stanoveny procentem z dovozného, se počítají samostatně, a to z dovozného, které není sníženo o slevy, ani zvýšeno o přirážky, po případě z dovozného počítaného podle ustanovení § 12 odst. 6.

(2) U dovozného nebo náhrad se ke zlomkům haléře nepřihlíží. Celkové přepravné se zaokrouhluje na nejblíže vyšších 10 h.

(3) Přepravné je povinen uhradit přepravce, a to buď podle obecných předpisů o placení dopravním organisacím nebo způsobem, který byl v rámci těchto předpisů zvlášť smluven, anebo před započetím přepravy hotově. Za placení v hotovosti se považuje i složení zálohy ve výši předběžně vypočteného přepravného před započetím přepravy; na zaplacenou částku vydá dopravní podnik potvrzení.

(4) Přeplatky a nedoplatky vzniklé nesprávným užitím sazeb, chybou při výpočtu přepravného, přirážek k dovoznému nebo chybou při účtování hotových výdajů nebo prémií, musí být vráceny nebo doplaceny, jestliže přeplatek nebo nedoplatek dosahuje u jednoho přepravního dokladu u vozových zásilek nejméně Kčs 5—, u kusových zásilek Kčs 2,—.

(5) Přeplatky a nedoplatky, které jednotlivě nedosahují výše uvedené v odstavci 4, mohou být požadovány jen v tom případě, jestliže jejich souhrnná výše za dobu jednoho měsíce činí u jednoho přepravce nejméně 30 Kčs.

(6) Dopravní podnik je oprávněn počítat k tíži přepravce ve skutečné výši bez jakékoliv přirážky všechny částky, které při přepravě prokazatelně vydal z příkazu přepravce nebo v jeho zájmu (na př. placené veřejné dávky a poplatky, meziměstské telefonické hovory, pojistné proti poškození nebo ztrátě byl-li náklad pojištěn na příkaz přepravce.

(7) Daně nesmějí být k sazbám nebo přepravnému připočítávány.

(8) Náhrady cestovních výloh (diety) zaměstnanců dopravního podniku se nepovažují za hotové výlohy vynaložené dopravním podnikem v zájmu přepravce a nesmějí být přepravcům počítány.