(1) Důchodovou daň družstev a jiných organisací (dále jen „daň“) platí podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona družstva a družstevní organisace, jejichž právní poměry upravuje zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organisacích. Jsou to hlavně družstva výrobní, spotřební a bytová, dále družstva lesní, jakož i všechna ostatní družstva s výjimkou jednotných zemědělských družstev.
(2) Družstevními organisacemi jsou jednak družstevní svazy všech stupňů (okresní, krajské, slov ské, ústřední) a Ústřední rada družstev, jednak samostatné podniky, zřízené družstevními svazy a Ústřední radou družstev podle § 51, po případě § 54 odst. 3 zákona č. 53/1954 Sb. ve znění zákonného opatření, předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb.
(3) Dobrovolnými organisacemi ve smyslu § 1 odst. 1 písm. b) zákona jsou dobrovolné organisace podle zákona č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organisacích a shromážděních, zejména Revoluční odborové hnutí. Československý svaz mládeže, Svaz československo-sovětského přátelství, Československý Červený kříž, Československý svaz požární ochrany, Svaz pro spolupráci s armádou a j.
(4) Jinými organisacemi ve smyslu § 1 odst. 1 písm. b) zákona jsou především politické strany. Podniky politických stran podléhají dani bez ohledu na to, jakou mají právní formu a pod jakým názvem jsou provozovány.
(5) Jinými organisacemi jsou dále ostatní socialistické právnické osoby a socialistická sdružení osob. Za jiné organisace se považují až do jejich zániku nebo přeměny či začlenění do dobrovolných organisací také spolky zřízené podle již zrušených všeobecných předpisů o spolčování.
(6) Subjektem daně u podniků dobrovolných a jiných organisací je každý jednotlivý podnik, který vede o své činnosti účetní evidenci jako uzavřený celek a sestavuje samostatné účetní výkazy. Jednotlivé závody téhož podniku se zdaňují dohromady.
(7) Ostatními sdruženími osob ve smyslu § 1 odst. 1 písm. c) zákona jsou jednak soukromá sdružení osob podle §§ 489 a násl. občanského zákoníka, jednak zbývající (likvidující) veřejné obchodní společnosti, likvidující společnosti s r. o. a pod.
(8) Zavedení národní či jiné správy na majetkovou podstatu poplatníka daně nemění nic na jeho daňové povinnosti.
(9) Dani nejsou podrobeny osoby a podniky, které odvádějí své zisky do státního rozpočtu, a to počínajíc rokem, za který jsou po prvé odvodem zisku povinny.
(10) Ustanovení § 1 odst. 1 zákona se nevztahuje na rozpočtové zvláštní organisace, spravované ústředně nebo národními výbory, na státní ústavy, na státní fondy, na národní podniky a na podniky místního průmyslu a komunálního hospodářství, které proto daní vůbec nepodléhají.
(11) U družstev a družstevních organisací, u akciových společností a ostatních sdružení osob podléhají daní zisky ze všech příjmových zdrojů (pozemků, budov, výdělečných podniků a výdělečných činností, majetkových práv a pod.). U dobrovolných a jiných organisací podléhají dani toliko zisky z hospodářské činnosti, kterou tyto organisace provozují. Hospodářskou činností se rozumí činnost směřující k dosažení příjmů nebo jiných hospodářských výhod. Musí však jít o činnost trvalou (na př. pořádání příležitostné výstavy nebo ojedinělé pořádání taneční zábavy či representačního plesu není samo o sobě činností podrobenou dani).
(12) U osob a podniků, které mají sídlo v tuzemsku, nerozhoduje zásadně, kde je jejich dani podrobený příjmový zdroj. Zisky z příjmových zdrojů ležících v cizině se však zdaní v tuzemsku jen tehdy, nejsou-li prokazatelně zdaněny obdobnou daní v cizině.
(13) Osoby a podniky mající sídlo v cizině podléhají dani z příjmových zdrojů, které jsou na území Československé republiky. Má-li na př. cizozemská akciová společnost v Československé republice pozemky, budovy, výdělečný podnik nebo pobírá-li z tuzemska požitky z pronájmu či jiného využití majetkového práva, je ze svých zisků z těchto příjmových zdrojů podrobena dani
(14) Dani jsou podrobeny také zisky dosažené z likvidace. Ziskem z likvidace se rozumí likvidační přebytek, t. j. částka, která zbude z příjmu za realisovany majetek po odpočtu zaplacených závazků, základního jmění a zdaněných fondů a reserv.
(15) Daňová povinnost počíná u podniků dobrovolných a jiných organisací dnem, kterými zahájily hospodářskou činnost anebo dnem, od kterého byla tato činnost vyvíjena na jejich účet, u družstev a družstevních organisací, u akciových společností a ostatních sdružení osob dnem, kterým vznikly, po případě dnem, od kterého jde hospodaření na jejich účet.
(16) Daňová povinnost končí u podniků dobrovolných a jiných organisací dnem, kterým trvale a úplně přestala jejich hospodářská činnost, u družstev a družstevních organisací, u akciových společností a ostatních sdružení osob dnem, kterým byly zrušeny nebo jinak zanikly.
(17) Vznik a zánik daňové povinnosti je poplatník povinen oznámit finančnímu odboru rady místně příslušného okresního národního výboru do 15 dnů.
(18) Za rok, v němž došlo k zániku daňové povinnosti, může být daň vyměřena ještě před uplynutím tohoto roku.
(19) Základem daně je zpravidla dani podrobený zisk za zdaňovací období.
(20) Východiskem pro zjištění dani podrobeného zisku je bilanční zisk dosažený za kalendářní rok, za který se daň vyměřuje. Dani podrobený zisk nesmí být proto ani zkrácen o převod bilančních ztrát z minulých let ani zvýšen o převod bilančního zisku z předchozích let.
(21) K bilančnímu zisku se připočtou částky, které jej zkrátily a které nepatří k nákladům vynaloženým na jeho dosažení (neodčitatelné položky); od bilančního zisku se pak odečtou částky, které jej zvýšily a které nejsou výsledkem dani podrobené činnosti (nezdanitelné položky). Bilanční zisk zvýšený o neodčitatelné položky a snížený o nezdanitelné položky je dani podrobeným ziskem (základem daně).
(22) Vztahují-li se u podniků dobrovolných a jiných organisací [§ 1 odst. 1 písm. b) zákona] určité náklady zároveň na dani podrobenou činnost hospodářskou i na dani nepodrobenou činnost správní či zájmovou anebo na jiné dani nepodrobené zisky, odečte se od základu daně toliko ona část společných nákladů, která připadá na dani podrobenou činnost hospodářskou. Nelze-li tuto část přesně určit, možno ji stanovit podle poměru hrubých příjmů ze zdanitelných a nezdanitelných příjmových zdrojů.
(23) Neodčitatelnými položkami jsou:
a) částky použité k rozdělení zisku jakýmkoliv způsobem, zejména k zúročení členských podílů, k soukromým výběrům společníků či podílníků, ke splácení vkladů vložených do podniku, k přídělům do reservních (základních) fondů a reserv s výjimkou reserv dovolených podle platných předpisů o účetní evidenci;
b) odměny všeho druhu společenským, správním nebo dozorčím orgánům: přímá náhrada hotových výloh vynaložených prokazatelně členy těchto orgánů v zájmu podniku, jakož i mzda členů družstev, kteří jsou zároveň členy takových orgánů, jsou však odčitatelnými náklady na dosažení zisku;
c) dary a jiná dobrovolná věnování;
d) daň důchodová, daně a dávky z majetku a dřívější podnikové daně;
e) částky účtované jako náklady proti platným předpisům o účetní evidenci. Takovými částkami jsou na př. investiční náklady, náklady na generální opravy, splátky dluhů, odpisy základních prostředků nad stanovené odpisové normy;
f) u soukromě hospodařících poplatníků (odstavec 28) odpisy základních prostředků;
g) u podniků dobrovolných a jiných organisací ztráty, které přímo nesouvisí s dani podrobenou hospodářskou činností. Na př. dobrovolná organisace má vydavatelský podnik a vedle toho činžovní dům, který není součástí vydavatelského podniku bude-li z domu vykázána ztráta, nelze ji odečíst od zisku vydavatelského podniku.
(24) Nezdanitelnými položkami jsou:
a) vklady vnesené do podniku, členské příspěvky včetně zápisného, přijaté subvence a dary;
b) zisky přijaté družstevními svazy nebo Ústřední radou družstev od jejich samostatných podniků, pokud byly u těchto podniků zdaněny; to platí i o jmění zrušených družstev, svazů nebo podniků přijatém družstevními organisacemi;
c) u podniků dobrovolných a jiných organisací zisky, které přímo nesouvisí s daní podrobenou hospodářskou činností. Na př. v případě uvedeném v odstavci 23 písm. g) nebude případný zisk z činžovního domu zdaněn u vydavatelského podniku.
(25) Vykazuje-li účetní rozvaha za kalendářní rok ztrátu, zjisti se základ daně tak, že se ztráta zvýší o nezdanitelné položky a sníží o neodčitatelné položky.
(26) Družstvům, družstevním organisacím a podnikům dobrovolných a jiných organisací, u nichž se za určitý rok nezjistí dani podrobený zisk, nebude daň za tento rok vyměřena
(27) U soukromě hospodařících poplatníků je nejnižším daňovým základem částka rovnající se 30 % nákladu na hrubé mzdy. Tato částka je daňovým základem tehdy,
a) je-li zjištěný dani podrobený zisk nižší než 30% nákladu na hrubé mzdy, nebo
b) byla-li zjištěna za zdaňovací období ztráta.
(28) Soukromé hospodařícími poplatníky jsou osoby uvedené v § 1 odst. 1 písm. c) zákona s výjimkou akciových společností a sdruženi, jejichž akcie nebo podíly jsou zcela v socialistickém vlastnictví.
(29) Nákladem na hrubé mzdy se rozumí úhrn všech částek, které byly poplatníkem vyúčtovány ve zdaňovacím období na mzdách, platech a jakýchkoliv odměnách za práci vykonávanou zaměstnanci pro poplatníka, a to včetně zaměstnavatelova (poplatníkova) příspěvku na národní pojištění za zaměstnance. Přitom nerozhoduje, zda částky mezd, platů a odměn byly podrobeny dani ze mzdy či nikoliv. Toliko náhrady služebních výdajů zaměstnanců nejsou součástí zdanitelného nákladu na hrubé mzdy.
(30) U poplatníků, kteří nevedou o své činnosti účetní evidenci, je daňovým základem rozdíl mezi příjmy a výdaji za zdaňovací období. Přitom se posuzují jednotlivé položky příjmů a výdajů co do zdanitelnosti a od či ta tel nos ti jako výnosy a náklady při stanovení základu podle bilančního zisku.
(31) Přírůstky kmenového jmění, všeobecného rezervního (základního) fondu a příděly do reserv (s výjimkou reserv dovolených podle platných předpisů o účetní evidenci) se započtou do dani podrobeného zisku, pokud nebyly již dřivé zdaněny anebo pokud nepatří k nezdanitelným položkám podle odstavce 24; Naproti tomu úbytky kmenového jmění a výběry ze všeobecného reservního (základního) fondu a z reserv zůstanou bez vlivu na daňový základ.
(32) Daňová evidence fondů a reserv se nevede. Všeobecný reservní (základní) fond a reservy, jejichž přírůstky podléhají podle předchozího odstavce dani nebo patří k položkám nezdanitelným, se považují v případě likvidace (odstavec 14) za zdaněné. Dodatečné zdanění přírůstků zásadně podrobených dani může nastat jen, pokud právo k dodatečnému vyměřeni daně není promlčeno (§ 10 zákona).
(33) Zaklad daně se zaokrouhlí na 100 Kčs, a to do 50 Kčs směrem dolů a nad 50 Kčs směrem nahoru. Vyměřená (vypočtená) daň se zaokrouhlí na celé koruny, a to do 50 haléřů směrem dolů a nad 50 haléřů směrem nahoru. Zvýšení daně podle § 6 odst. 2 zákona se předepisuje jen v celých korunách.
(34) Výrobními družstvy, pro něž platí daň podle § 5 odst. 1 č. 1 zákona a (podle rentability), jsou družstva organisovaná v soustavě Ústředního svazu výrobních družstev.
(35) Výše daně výrobních družstev se řídí procentem rentability, kterou se rozumí poměr dani podrobeného zisku k úplným vlastním nákladům. Činí-li na př. dani podrobený zisk 700.000 Kčs a úplné vlastní náklady 5 milionů Kčs, činí rentabilita 14 % a daň 375.000 Kčs (12 % z 5,000.000 Kčs = 600.000 Kčs, z nichž 50 % daň činí 300.000 Kčs a ze zbývajícího zisku 100.000 Kčs 75 % daně = 75.000 Kčs, daň celkem 375.000 Kčs).
(36) Úplnými vlastními náklady se rozumí skutečné vlastní náklady spojené s realisaci výrobků, po případě s prováděním prací a služeb. Daň z obratu a daň z výkonů nepatří do úplných vlastních nákladů. Pro výpočet rentability se úplné vlastní náklady zaokrouhlí na celých 100 Kčs dolů
(37) Z likvidačního zisku (odstavec 14) se výrobním družstvům vyměří daň sazbou 25 %.
(38) Daň podle § 5 odst. 1 č. 3 zákona se vyměří tak, aby družstvu (podniku) ve vyšším daňovém stupni, t. j. s vyšším dani podrobeným ziskem, nezbylo po odečtení daně ze zisku méně, nežli zbude po odečtení daně ze zisku družstvu (podniku) v nižším daňovém stupni.
(39) Ustanovení předchozího odstavce přichází v úvahu u družstev (podniků) s dani podrobeným ziskem:
a) od 50.100 Kčs až do 59.900 Kčs; u nich bude daň činit 20.000 Kč + částka dani podrobeného zisku nad 50.000 Kčs,
b) od 80.100 Kčs až do 99.900 Kčs; u nich bude daň činit 40.000 Kč + částka dani podrobeného zisku nad 80.000 Kčs.
(40) Podnikům dobrovolných a jiných organisací se daň nepředepíše, činí-li méně než 50 Kčs.
(41) Snížení daně se přizná výrobním družstvům, která potvrzením Ústředního svazu výrobních družstev prokáží, že jsou družstvem invalidů. Toto snížení nepřísluší pro daň z likvidačních zisků (odstavec 37).
(42) Přiznání k dani je poplatník povinen podat u finančního odboru rady místně příslušného okresního národního výboru.
(43) Místní příslušnost se řídí místem, v němž má poplatník sídlo na konci kalendářního roku nebo při zániku daňové povinnosti.
(44) Poplatník je povinen podat přiznání i za rok, ve kterém vykázal bilanční ztrátu. To však neplatí pro podniky dobrovolných a jiných organisací [§ 1 odst. 1 písm. b) zákona], které jsou povinny podat přiznání jen, činí-li jejich dani podrobený zisk za uplynulý rok před zaokrouhlením (odstavec 33) aspoň 500 Kčs; jinak toliko, požádá-li o to vyměřovací orgán.
(45) Za rok, v němž došlo k zániku daňové povinnosti, je poplatník povinen podat přiznání zároveň s oznámením o zániku daňové povinnosti, nejdéle však do 3 měsíců po tomto zániku.
(46) Přiznání podá poplatník na tiskopise vydaném ministerstvem financí, na kterém jsou též uvedeny doklady, jež mají být připojeny k přiznání.
(47) V platebním výměru se uvede zejména daňový základ, výše daně a poučení o splatnosti daně a o odvolání.
(48) Odchyluje-li se základ daně zjištěný vyměřovacím orgánem od základu daně přiznaného poplatníkem, sdělí finanční odbor rady okresního národního výboru výpočet daňového základu poplatníkovi na rubu platebního výměru.
(49) Vyměřená daň se předepíše celá u finančního odboru rady místně příslušného okresního národního výboru (odstavec 43), a to i tehdy, má-li poplatník sídlo (a provozovny) v českých krajích a provozovny; (též) na Slovensku nebo naopak.
(68) Zrušuje se vyhláška ministra financí č. 19/1953 Ú. l., kterou se provádí zákon o důchodové dani, družstev a jiných organisaci.
(69) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957. Použije se jí po prvé pro vyměření daně na rok 1956 a pro zálohové odvody daně v roce 1957.
A. Všeobecně.
(50) Poslední roční daňovou povinností se rozumí před doručením platebního výměru částka daně, kterou si poplatník sám vypočetl podle svého přiznání, po doručení platebního výměru pak částka daně stanovená platebním výměrem.
(51) Výše záloh na daň za běžný kalendářní rok se řídí až do doručení platebního výměru částkou daně podle poplatníkova výpočtu, po doručení platebního výměru částkou daně předepsanou platebním výměrem za minulý rok. Po obdržení platebního výměru je poplatník povinen do 15 dnů:
a) doplatit případný rozdíl na daň za minulý rok, t. j. rozdíl mezi vyšším předpisem daně (včetně zvýšení podle § 6 odst. 2 zákona) a nižší vypočtenou, po případě zálohově odvedenou daní;
b) doplatit případné rozdíly v zálohových odvodech za běžný kalendářní rok, vykonaných do dne doručení platebního výměru. Při výpočtu těchto rozdílů se zvýšení daně podle § 6 odst. 2 zákona nebere v počet.
(52) Zálohové odvody si poplatník súčtuje na svou daňovou povinnost vyplývající z přiznání. Je-li tato povinnost vyšší nežli provedené zálohové odvody, doplatí poplatník příslušný rozdíl do 31. března. Je-li daňová povinnost vyplývající z přiznání nižší nežli provedené zálohové odvody, zaúčtuje se rozdíl na účet příštích plateb. Rozdíl mezi vyšším předpisem a nižší částkou odvodů poplatník doplatí do 15 dnů po doručení platebního výměru, v opačném případě se rozdíl poplatníkovi zaúčtuje na účet příštích plateb nebo se mu na žádost vrátí, nemá-li nedoplatků na jiných daních.
(53) Zálohy na daň podle § 9 odst. 2 zákona není poplatník povinen platit počínajíc kalendářním čtvrtletím, které následuje po poplatníkově oznámení o úplném zániku daňové povinnosti.
(54) Novým poplatníkům může finanční odbor rady okresního národního výboru stanovit zálohy na daň přihlížeje k očekávanému (plánovanému) zisku poplatníka.
(55) Činí-li poslední roční daňová povinnost méně než 500 Kčs, zaplatí poplatník místo čtvrtletních záloh celou roční povinnost jako zálohu na daň, a to do 31. října roku, za který se záloha platí.
(56) Ustanovení odstavců 50 až 55 se nevztahuje na družstva a organisace výrobního a spotřebního družstevnictví a na Ústřední radu družstev a její podniky. Pro ně platí co do placení daně a záloh ustanovení dalších odstavců.
B. Družstva a organisace výrobního družstevnictví.
(57) Výrobní družstva, svazy výrobních družstev a jejich samostatné podniky odvádějí zálohy na daň ze zisku za běžný rok měsíčně, a to vždy do 20. dne po uplynutí měsíce, za který se daň platí.
(58) Měsíční zálohové odvody daně se vypočítávají ze skutečného zisku běžného roku vykázaného v měsíčním účetním výkazu, a to:
a) u výrobních družstev sazbou daně, která vyplývá ze skutečné rentability dosažené vždy od začátku roku;
b) u svazů výrobních družstev sazbou 25 % ze zisku dosaženého vždy od začátku roku,
c) u samostatných podniků svazů výrobních družstev; sazbou daně připadající podle § 5 odst. 1 č. 3 zákona na celoročně plánovaný zisk.
Od daně takto vypočtené se odečte zálohová platba za prošlé měsíce téhož roku. Případný přeplatek, t. j. částka, o kterou zálohové platby převyšují povinnost podle celého zisku za dobu od počátku roku do konce příslušného měsíce, se zaúčtuje na účet příštích plateb, nepožádá-li družstvo (organisace) o jeho vrácení K žádosti o vrácení přeplatku připojí družstvo (organisace.) poslední měsíční účetní výkaz, na jehož podkladě finanční odbor rady okresního národního výboru prověří výši přeplatku a vrátí jej do 15 dnů po podání žádosti.
Od daně takto vypočtené se odečte zálohová platba za prošlé měsíce téhož roku. Případný přeplatek, t. j. částka, o kterou zálohové platby převyšují povinnost podle celého zisku za dobu od počátku roku do konce příslušného měsíce, se zaúčtuje na účet příštích plateb, nepožádá-li družstvo (organisace) o jeho vrácení K žádosti o vrácení přeplatku připojí družstvo (organisace.) poslední měsíční účetní výkaz, na jehož podkladě finanční odbor rady okresního národního výboru prověří výši přeplatku a vrátí jej do 15 dnů po podání žádosti.
(59) Měsíční zálohové odvody se provádějí z bilančního zisku nezkráceného o důchodovou daň.
(60) Zároveň s odvodem daně za poslední měsíc kalendářního čtvrtletí, t. j. do 20. dubna, 20. července, 20. října a 20. ledna, sdělí družstvo (organisace) písemným oznámením finančnímu odboru rady místně příslušného okresního národního výboru základ dané a daňovou povinnost za uplynulou část roku podle jednotlivých měsíců vykazovaného čtvrtletí, jakož i výši zaplacené daně. Finanční odbor rady okresního národního výboru přezkouší správnost vypočtené a odvedené daně a vyzve po případě družstvo (organisaci) k doplacení zjištěného rozdílu na dani i s příslušným penále (§ 9 odst. 3 zákona). Vzor oznámení vydá Ústřední svaz výrobních družstev v dohodě s ministerstvem financi a po schválení státním úřadem, statistickým.
(61) Roční vyúčtování se provede podle ročního účetního výkazu do 31. března příštího roku zároveň s podáním přiznání. V této lhůtě doplatí družstvo (organisace) částku, o niž bylo podle měsíčních účetních výkazů za minulý rok odvedeno méně. Bylo-li odvedeno více, zaúčtuje se přeplatek na účet příštích plateb nebo se družstvu (organisaci) na žádost vrátí obdobně podle odstavce 58. Stejně se postupuje, vznikne-li přeplatek vyměřením daně, t. j. je-li vyměřená daň nižší než zálohové platby, a požádá-li družstvo (organisace) o jeho vrácení. Je-li vyměřená daň vyšší nežli zálohové platby, je rozdíl splatný do 15 dnů po doručení platebního výměru.
C. Družstva a organisace spotřebního družstevnictví.
(62) Spotřební družstva, svazy spotřebních družstev a jejich samostatné podniky odvádějí zálohy na daň ze zisku na běžný rok čtvrtletně, a to vždy do 25. dne měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které se daň platí, t. j. do 25. dubna, 25. července, 25. října běžného roku a do 25. ledna příštího roku.
(63) Čtrtletní zálohové odvody se vypočítávají sazbou 25 % ze skutečného zisku v rozvaze za dobu vždy od počátku roku do konce příslušného kalendářního čtvrtletí. Od takto vypočtené daně se odečte zálohová platba za uplynulou část roku. Případný přeplatek, t. j. částka, o kterou zálohové platby převyšují povinnost podle celého zisku za dobu od počátku roku do konce příslušného čtvrtletí, se zaúčtuje na účet příštích plateb, nepožádá-li družstvo (organisace) o jeho vrácení. K podané žádosti si finanční odbor rady okresního národního výboru krátkou cestou ověří výši přeplatku u pobočky Státní banky československé a vrátí přeplatek do 15 dnů po podání žádosti.
(64) Čtvrtletní zálohové odvody se provádějí z bilančního zisku nezkráceného o důchodovou daň.
(65) Zároveň s odvodem daně za uplynulé čtvrtletí (odstavec 62) sdělí družstvo (organisace) písemnými oznámením finančnímu odboru rady místně příslušného okresního národního výboru základ daně a daňovou povinnost za uplynulá čtvrtletí roku, jakož i výši zaplacené daně. Finanční odbor rady okresního národního výboru přezkouší správnost vypočtené a odvedené daně a vyzve po případě družstvo (organisaci) k doplacení zjištěného rozdílu na dani i s příslušným penále (§ 9 odst. 3 zákona). Vzor oznámení vydá Ústřední svaz spotřebních družstev v dohodě s ministerstvem financí a po schválení státním úřadem statistickým.
(66) Roční vyúčtování se provede podle ročního účetního výkazu do 31. března příštího roku zároveň s podáním přiznání. V této lhůtě doplatí družstvo (organisace) částku, o niž bylo podle čtvrtletních účetních výkazů za minulý rok odvedeno méně. Bylo-li odvedeno více, zaúčtuje se přeplatek na účet příštích plateb nebo družstvu (organisaci) na žádost vrátí obdobné podle ustanovení odstavce 63. Stejně se postupuje, vznikne-li přeplatek vyměřením daně, t. j. je-li vyměřená daň nižší než zálohové platby a požádá-li družstvo (organisace) o jeho vrácení. Je-li vyměřená daň vyšší nežli zálohové platby, je rozdíl splatný do 15 dnů po doručení platebního výměru.
D. Ústřední rada družstev a její samostatné podniky.
(67) pro placení daně Ústřední radou družstev a jejími samostatnými podniky platí obdobně ustanovení odstavců 62—66 s tou odchylkou, že se výše záloh u nich vypočítává podle sazby pro ně platné.