ČÁST II.
Vojenské a letecké klausule.

1. osobám, které nemají rakouské státní občanství,

2. rakouským státním občanům, kteří byli německými státními občany v kterékoli době přede dnem 13. března 1938,

3. rakouským státním občanům, kteří v době ode dne 13. března 1938 do dne 8. května 1945 sloužili v německé branné moci v hodnosti plukovníka nebo v kterékoli vyšší hodnosti,

4. s výjimkou osob, které byly rehabilitovány příslušným orgánem podle rakouského práva, rakouským státním občanům, kteří spadají do některé z těchto skupin:

a) osobám, které v kterékoli době příslušely k nacionálně socialistické straně (NSDAP) anebo k organisacím SS, SA nebo SD, k tajné státní policii (Gestapo) nebo k nacionálně socialistickému svazu vojáků (NS-Soldatenring) nebo k nacionálně socialistickému důstojnickému svazu (NS-Offiziersvereinigung);

b) důstojníkům nacionálně socialistického sboru letců (NSFK) nebo nacionálně socialistického motorisovaného sboru (NSKK), a to počínajíc hodností Untersturmführera nebo hodností jí rovnou;

c) funkcionářům kterýchkoli organisací kontrolovaných NSDAP nebo k NSDAP přičleněných, a to v hodnosti odpovídající nejméně hodnosti Ortsgruppenleitera;

d) původcům tiskových děl nebo scénářů, které příslušné komise zřízené rakouskou vládou zařadily pro jejich nacistickou povahu do kategorie zakázaných děl;

e) vedoucím průmyslových, obchodních a finančních podniků, kteří byli na základě úředních a hodnověrných zpráv existujících průmyslových, obchodních a finančních sdružení a odborových a stranických organisací uznáni příslušnými komisemi za osoby, které činně spolupracovaly na uskutečnění cílů NSDAP nebo některé z organisací k ní přidružených, podporovaly zásady nacionálního socialismu, dělaly propagandu ve prospěch nacionálně socialistických organisací nebo tyto organisace a jejich činnost financovaly a kterýmkoli z výše uvedených způsobů působily újmu zájmům nezávislého a demokratického Rakouska.

1. Rakousko nesmí mít, vyrábět ani zkoušet:

a) žádný druh atomových zbraní,

b) jiné základní druhy zbraní, jichž se může nyní nebo v budoucnosti používat jako prostředků hromadného ničení a které budou za takové zbraně označeny příslušným orgánem Spojených národů,

c) žádný druh samočinně se pohybujících ani řiditelných střel, torped ani přístrojů na jich vrhání nebo řízení,

d) mořské miny,

e) torpeda s lidskou osádkou,

f) ponorky ani jiné druhy ponorných plavidel,

g) torpedové motorové čluny,

h) zvláštní druhy útočných člunů,

i) děla způsobilá střílet na vzdálenost větší než 30 km,

j) látky dusivé, zpuchýřující nebo otravné nebo biologické látky, jež jak co do množství, tak co do druhů převyšují obvyklou civilní potřebu, nebo přístroje zařízené na výrobu, vystřelování nebo rozprašování takových látek nebo hmot pro válečné účely.

2. Mocnosti spojené a sdružené si vyhrazují právo připojit k tomuto článku zákazy kterýchkoli druhů zbraní, jež se mohou vyvinout následkem vědeckého bádání.

1. Všechen válečný materiál a technika spojeneckého původu v Rakousku budou dány k disposici příslušné mocnosti spojené nebo sdružené podle pokynů, které tato mocnost dá.

2. Do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, musí Rakousko učinit neupotřebitelnými pro válečné účely nebo zničit:
všechen nadbytečný válečný materiál a techniku německého nebo jiného nespojeneckého původu;
všechny německé a japonské nákresy, počítajíc v to existující „modráky“, prototypy, zkušební modely a plány, pokud se vztahují na moderní válečný materiál a techniku;
všechen válečný materiál a techniku zakázané článkem 13 této smlouvy;
všechna specialisovaná zařízení zakázaná článkem 13, počítajíc v to vědecko-výzkumné a výrobní zařízení, jež nelze přeměnit na provádění dovolených vědecko-výzkumných prací, rozvoje nebo budování.

3. Do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, odevzdá Rakousko vládám Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie seznam válečného materiálu a techniky, jakož i zařízení vyjmenovaných v odstavci 2.

4. Rakousko nesmí vyrábět nižádný válečný materiál a techniku německé konstrukce.
Rakousko nesmí ani veřejně ani soukromě ani žádným jiným způsobem získávat nebo mít válečný materiál a techniku německé výroby ani německého původu ani německé konstrukce s tou výjimkou, že rakouská vláda smí pro vytvoření rakouských branných sil použít omezeného množství válečného materiálu a techniky německé výroby, německého původu nebo německé konstrukce, které v Rakousku zůstaly po druhé světové válce.

5. Vymezení výrazu „válečný materiál a technika“ a seznam válečného materiálu a techniky pro účely této smlouvy jsou obsaženy v Příloze I.

1. Rakousko se zavazuje, že bude plně spolupracovat s mocnostmi spojenými a sdruženými, aby se zabezpečilo, aby Německo nebylo s to činit mimo německé území jakákoli opatření směřující k opětnému vyzbrojení.

2. Rakousko nebude zaměstnávat ani vycvičovat ve vojenském ani civilním letectvu ani při zkoušení, navrhování, výrobě nebo udržování válečného materiálu a techniky osoby, které jsou nebo přede dnem 13. března 1938 v kterékoli době byly německými státními občany, ani rakouské státní občany, kteří jsou podle článku 12 vyloučeni ze služby v branných silách, ani osoby, které nejsou rakouskými státními občany.

1. Rakušané, kteří jsou nyní válečnými zajatci, budou co nejdříve repatriováni podle ujednání, jež mají býti sjednána mezi jednotlivými mocnostmi, které tyto válečné zajatce drží, a Rakouskem.

2. Rakouská vláda ponese všechny výlohy, počítajíc v to náklady na vydržování vzniklé dopravou Rakušanů, kteří jsou nyní válečnými zajatci, ze sběrných středisek určených vládou příslušné spojené nebo sdružené mocnosti až na místo jejich vstupu na rakouské území.

1. Rakousko se zavazuje, že bude ctít, chránit a udržovat hroby vojáků, válečných zajatců a násilně do Rakouska dopravených státních občanů spojených mocností a oněch jiných Spojených národů, které byly ve válečném stavu s Německem, pokud jsou tyto hroby na rakouském území, pomníky a emblémy na těch hrobech, jakož i pomníky vojenské slávy armád, které na rakouském území bojovaly proti hitlerovskému Německu.

2. Rakouská vláda uzná každou komisi, delegaci nebo jiný orgán, pověřené příslušným státem, aby zjišťovaly totožnost hrobů a staveb uvedených v odstavci 1, aby je sepisovaly, udržovaly a upravovaly; bude usnadňovat práci takových orgánů a sjednávat stran hrobů a staveb výše připomenutých dohody, které by se ukázaly nutnými, s příslušným státem nebo jím pověřenou komisí, delegací nebo jiným orgánem. Souhlasí také s tím, že s výhradou přiměřených zdravotních předpisů poskytne veškeré úlevy pro exhumaci ostatků pohřbených v uvedených hrobech a pro jejich převoz do vlasti, a to jak na žádost úředních orgánů příslušného státu, tak na žádost rodinných příslušníků pohřbených osob.