(1) Důchody vdov (družek) po zaměstnancích nebo po poživatelích starobního nebo invalidního důchodu ze zaměstnaneckého pojištění, které činí aspoň 280 Kčs měsíčně, avšak nedosahují částky 350 Kčs měsíčně, se zvyšují o 10 %, nejvýše však na částku 350 Kčs měsíčně. Zvýšení důchodu však nenáleží vdově

a) po zaměstnanci, který zemřel po 31. prosinci 1951 a jehož zaměstnanecké pojištění netrvalo déle než 10 let,

b) po poživateli starobního důchodu, vznikl-li nárok na starobní důchod po 31. prosinci 1951 ze zaměstnaneckého pojištění, které netrvalo déle než 10 let; to platí též, jde-li o vdovu po poživateli invalidního důchodu, pokud nárok na tento důchod nevznikl pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo před dosažením 30. roku věku zaměstnance.