(1) Dávky (zaopatřovací požitky) poskytované podle dosavadních předpisů uvedených v § 80 odst. 2 se považují za dávky podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležely ke dni 31. prosince 1956, a další trvání nároku na ně se posuzuje podle ustanovení tohoto zákona, pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak.

(2) Z dávek uvedených v odstavci 1 mohou být sníženy nebo odňaty, jen pokud by to připouštěly dosavadní předpisy,

a) úrazové důchody vyplácené podle dosavadních předpisů o důchodovém pojištění,

b) zaopatřovací požitky invalidů vyměřené podle zákona č. 164/1946 Sb. pro ztrátu výdělečné schopnosti do 65 %,

c) zaopatřovací požitky vyměřené podle zákona č. 164/1946 Sb. rodičům a sourozencům a podle § 81 zákona č. 76/1922 Sb. rodičům,

d) přídavek za zranění přiznaný osobě, na niž se vztahuje ustanovení § 81 odst. 4 zákona č. 76/1922 Sb., nebo vojenskému invalidovi ze stavu mužstva z doby před první světovou válkou.

(3) Bude-li poživateli důchodu nebo zaopatřovacích požitků uvedených v odstavci 2 přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod pro zhoršení následků pracovního úrazu nebo poškození zdraví, zanikne nárok na úrazový důchod nebo zaopatřovací požitky. Nastane-li souběh s jiným důchodem podle tohoto zákona, platí ustanovení § 44 odst. 2 obdobně.