65/1956 Sb. — Zákon o prokuratuře

ČÁST 1

§ 1

Nejvyšší dozor nad zachováváním socialistické zákonnosti vykonává jménem státu generální prokurátor; střeží, prosazuje a upevňuje socialistickou zákonnost zejména tím, že
dozírá na správné a jednotné používání a zachovávání zákonů a jiných právních předpisů v celé republice bez ohledu na jakékoliv místní odlišnosti a na jakékoliv místní vlivy,
vychovává občany k přesnému a důslednému zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k ochraně socialistického vlastnictví, k pracovní kázni, k plnění povinností, které jim ukládá obrana státu, a k zachovávání pravidel socialistického soužití.

§ 2

(1) Generálního prokurátora jmenuje a odvolává na návrh vlády president republiky, do jehož rukou skládá generální prokurátor slib (§ 33 odstavec 1).

(2) Generální prokurátor plní své úkoly buď sám nebo prostřednictvím podřízených prokurátorů.

(3) Prokurátoři vykonávají svou funkci nezávisle na jakýchkoliv místních orgánech a jsou podřízeni pouze generálnímu prokurátorovi.

(4) Generálnímu prokurátorovi jsou podřízeni též vyšetřovatelé (§ 30).

(5) Při veškeré své činnosti se prokurátoři opírají o iniciativu pracujícího lidu a jeho organisací a postupují v součinnosti s nimi. Každý má právo obracet se na prokurátora se stížnostmi, návrhy, podněty a doporučeními v zájmu upevnění socialistické zákonnosti; prokurátor je povinen se jimi zabývat a vyřizovat je ve stanovených lhůtách.

§ 3

Nejvyšší dozor vykonává generální prokurátor

1. dozorem nad správným a jednotným používáním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů národními výbory, ministerstvy, pověřenectvy, jinými úřady, orgány a institucemi, výkonnými orgány národních výborů, národními a jinými podniky, družstvy a jinými organisacemi, jakož i jednotlivými občany (všeobecný dozor),

2. trestním stíháním osob, které se dopustily trestných činů nebo přestupků,

3. dozorem nad zachováváním zákonnosti orgány přípravného řízení trestního,

4. účastí v řízení před soudy a dozorem nad zákonností rozhodnutí soudů a státních notářství,

5. dozorem nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova.

§ 4

Výkonem nejvyššího dozoru na správné a jednotné používání a zachovávání zákonů a jiných právních předpisů generální prokurátor především chrání
společenský řád a státní zřízení republiky, její socialistickou výstavbu a socialistické vlastnictví,
politická a osobní práva občanů, práva z pracovního poměru, právo na užívání bytu, jiná majetková práva a zájmy občanů proti nezákonnému jejich omezování,
práva a zájmy státu, národních výborů, soudů a jiných státních orgánů, národních a jiných podniků, družstev a jiných socialistických organisací,
bojeschopnost ozbrojených sborů, kázeň a pořádek v nich stanovený, nedílnou velitelskou pravomoc, jakož i práva příslušníků ozbrojených sborů a přispívá tak k zabezpečení obrany vlasti.

§ 5

Generální prokurátor je povinen činit opatření k odstranění porušení socialistické zákonnosti bez ohledu na to, kdo ji porušil, a dbát, aby každý, kdo zavinil její porušení, byl volán k odpovědnosti.

§ 6

(1) Generální prokurátor se účastní s hlasem poradním zasedání vlády a sboru pověřenců.

(2) Prokurátoři jsou oprávněni účastnit se s hlasem poradním zasedání národních výborů, jejich orgánů a jiných orgánů státní správy, orgánů družstev, hospodářských, rozpočtových a obdobných organisací.

§ 7

Národní výbory, ministerstva, pověřenectva, jiné úřady, orgány a instituce, soudy, výkonné orgány národních výborů, národní a jiné podniky, družstva a jiné organisace jsou povinny pomáhat prokurátorům při plnění jejich úkolů, s urychlením vyhovovat jejich dožádáním, zejména jim půjčovat žádané spisy. Jsou rovněž povinny prokurátory upozorňovat na porušení zákonů a jiných právních předpisů, která neodstranily ve vlastní působnosti.

§ 8

(1) Každý je povinen na výzvu prokurátora se k němu dostavit a podávat mu potřebná vysvětlení.

(2) Podat vysvětlení může odepřít, kdo by tím porušil zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo kdo by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, osvojiteli, osvojenci, sourozenci nebo manželu nebo příbuznému manžela v pokolení přímém anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.

(3) Kdo se dostavil na výzvu prokurátora podle ustanovení odstavce 1, má nárok na náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci. Nárok zaniká, neuplatní-li jej do tří dnů po dostavení.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na úkony prokurátora podle ustanovení trestního řádu.

ČÁST 2

Oddíl 1

§ 9

(1) Prokurátoři dozírají,

a) aby národní výbory, ministerstva, pověřenectva, jiné úřady, orgány a instituce, výkonné orgány národních výborů, národní a jiné podniky, družstva a jiné organisace, jakož i jednotliví občané správně a jednotně používali zákonů a jiných právních předpisů a je zachovávali,

b) aby nikdo nebyl nezákonně omezován ve svých právech.

(2) K plnění těchto úkolů jsou prokurátoři oprávněni zejména

a) žádat o předložení obecně závazných nařízení národních výborů, směrnic, výnosů, usnesení a jiných aktů vydávaných orgány uvedenými v odstavci 1 písm. a) za účelem prověrky, zda těmito akty nebyly porušeny zákony a jiné právní předpisy,

b) žádat od orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) předložení spisů, dokladů, zpráv a vysvětlení,

c) provádět u orgánů uvedených v odstavci 1 písm. a) prověrky používání a zachovávání zákonů a jiných právních předpisů,

d) žádat od příslušných orgánů provedení prověrek, kontrol a revisí, pokud je jich nezbytně třeba k zjištění skutečností rozhodných pro závěr, zda došlo k porušení zákonnosti,

e) žádat od každého potřebná vysvětlení (§ 8).

(3) Pokud jde o ozbrojené sbory, nevztahují se oprávnění prokurátorů uvedená v odstavci 2 na věci operační a mobilisační povahy.

§ 10

(1) Proti obecně závazným nařízením národních výborů (§ 13 zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech), proti obecným právním předpisům (§ 90 odstavec 3 ústavy) a proti rozhodnutím, opatřením a jiným aktům (dále rozhodnutí), které odporují zákonům a jiným právním předpisům, podá prokurátor protest u orgánu, který akt vydal nebo u orgánu tomuto orgánu nadřízeného nebo na něj dohlížejícího.

(2) Byl-li protest podán u orgánu, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své rozhodnutí, proti němuž protest směřuje, zrušit nebo nahradit rozhodnutím odpovídajícím zákonu. Nevyhoví-li takto orgán protestu sám, je povinen předložit jej ve lhůtě uvedené v odstavci 5 orgánu nadřízenému nebo dohlížejícímu; ten o protestu rozhodne.

(3) Proti rozhodnutí, kterým nebylo protestu vyhověno, může prokurátor podat nový protest.

(4) Jestliže ministerstvo nebo jiný ústřední orgán protestu nevyhoví, předloží jej k rozhodnutí vládě; pověřenectvo nebo jiný orgán podřízený sboru pověřenců předloží v takovém případě protest k rozhodnutí sboru pověřenců.

(5) Protest musí být vyřízen do patnácti dnů, není-li v něm stanovena jiná lhůta.

(6) Jestliže bylo protestu vyhověno a rozhodnutí zrušeno a věc vrácena orgánu, jehož rozhodnutím byl porušen zákon nebo jiný právní předpis, je orgán vydávající nové rozhodnutí vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí o protestu.

§ 11

Podáním protestu zastavuje se výkon trestu uloženého v trestním řízení správním a výkon rozhodnutí ve správní exekuci. Na návrh prokurátora může orgán, u něhož se protest podává nebo který o protestu rozhoduje, zastavit výkon rozhodnutí i v jiných případech.

§ 12

Bylo-li protestu vyhověno, musí orgán, jehož rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno (§ 10 odstavec 2), porušená práva neprodleně, nejpozději však do třiceti dnů, obnovit, a není-li to možné, zjednat jinou přiměřenou nápravu.

§ 13

(1) Národním výborům, ministerstvům, pověřenectvům, jiným úřadům, orgánům a institucím, výkonným orgánům národních výborů, národním a jiným podnikům, družstvům a jiným organisacím podávají prokurátoři upozornění za účelem odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů, jakož i příčin, které k němu vedly.

(2) Není-li v upozornění stanovena jiná lhůta, je orgán, jemuž bylo upozornění podáno, povinen do třiceti dnů upozornění projednat a učinit opatření k odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů, jakož i příčin, které k němu vedly.

Oddíl 2

§ 14

Prokurátoři

a) dbají, aby všechny trestné činy a přestupky, o nichž přísluší rozhodovat soudům, byly zjištěny, a podle ustanovení trestního řádu stíhají osoby, které je spáchaly,

b) dozírají podle ustanovení trestního řádu na správné používání a zachovávání zákonů a jiných právních předpisů orgány přípravného řízení trestního.

§ 15

Prokurátoři zajišťují při plnění úkolů uvedených v § 14, aby nikdo nebyl bezdůvodně trestně stíhán nebo vzat do vazby nebo jinak nezákonně omezován ve svých právech.

Oddíl 3

§ 16

Prokurátoři podle ustanovení soudních řádů

a) účastní se řízení před soudy ve věcech trestních a občanskoprávních,

b) dozírají na zákonnost postupu a rozhodnutí soudů a státních notářství, jakož i na zákonnost výkonu těchto rozhodnutí.

§ 17

Proti rozhodnutím soudů a státních notářství, která odporují zákonům a jiným právním předpisům, podávají prokurátoři opravné prostředky podle ustanovení soudních řádů.

§ 18

(1) Generální prokurátor podává podle ustanovení soudních řádů proti pravomocným rozhodnutím, jimiž byl porušen zákon, stížnost pro porušení zákona.

(2) Generální prokurátor se účastní zasedání plena nejvyššího soudu. Účastní se též zasedání presidia nejvyššího soudu, jestliže rozhoduje o stížnosti pro porušení zákona.

(3) Generální prokurátor je oprávněn podávat plenu nejvyššího soudu návrhy, aby v zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování vydalo soudům směrnice pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů.

Oddíl 4

§ 19

(1) Prokurátoři dozírají, aby v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, byly drženy osoby jen na základě rozhodnutí k tomu oprávněného orgánu a aby byly přesně zachovávány předpisy platné pro výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.

(2) Osoby, které jsou drženy v místech uvedených v odstavci 1 nezákonně, je prokurátor povinen ihned propustit.

§ 20

Prokurátoři jsou povinni provádět pravidelně prověrky míst uvedených v § 19 odstavci 1, seznamovat se s činností jejich správ, zastavovat provádění příkazů a rozhodnutí, pokud odporují zákonům a jiným právním předpisům.

§ 21

Při plnění úkolů uvedených v §§ 19 a 20 jsou prokurátoři oprávněni:

a) v kteroukoli dobu navštěvovat místa uvedená v § 19 odstavci 1, při čemž mají volný přístup do všech jejich prostorů,

b) nahlížet do dokladů, podle nichž byly osoby zbaveny svobody,

c) hovořit s těmito osobami bez přítomnosti jiných osob,

d) prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí správy míst uvedených v § 19 odstavci 1 nebo orgánů jí nadřízených, týkající se výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy, odpovídají zákonům a jiným právním předpisům,

e) žádat od pracovníků správy míst uvedených v § 19 odstavci 1 potřebná vysvětlení a předložení spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí týkajících se výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.

§ 22

(1) Správa místa uvedeného v § 19 odstavci 1 je povinna do 24 hodin odeslat prokurátorovi jemu určenou stížnost nebo oznámení osoby držené v tomto místě. Prokurátor je povinen stížnost vyřídit podle předpisů platných pro vyřizování stížností.

(2) Prokurátoři jsou povinni dozírat, aby stížnosti a oznámení osob držených v místech uvedených v § 19 odstavci 1 byly neprodleně odeslány těm orgánům nebo činitelům, jimž jsou adresovány.

§ 23

Správa místa uvedeného v § 19 odstavci 1 je povinna provést příkazy prokurátora, které se týkají zachovávání předpisů platných pro výkon vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení a ochranné výchovy.

ČÁST 3

Oddíl 1

§ 24

(1) Generálnímu prokurátorovi jsou podřízeni:

a) náměstkové generálního prokurátora,

b) krajští, městští, okresní a obvodní prokurátoři a jejich náměstkové,

c) oblastní dopravní a obvodní dopravní prokurátoři a jejich náměstkové,

d) vyšší vojenští prokurátoři, vojenští obvodoví prokurátoři a jejich náměstkové,

e) ostatní prokurátoři a vojenští prokurátoři.

(2) Jedním z náměstků generálního prokurátora je hlavní vojenský prokurátor.

(3) Jeden z náměstků generálního prokurátora plní jeho úkoly na Slovensku v rozsahu, který stanoví generální prokurátor.

(4) Městští prokurátoři vykonávají ve svých obvodech pravomoc krajských prokurátorů, obvodní prokurátoři vykonávají ve svých obvodech pravomoc okresních prokurátorů.

(5) Oblastní dopravní prokurátoři vykonávají v mezích své věcné působnosti pravomoc krajských prokurátorů, obvodní dopravní prokurátoři vykonávají v mezích své věcné působnosti pravomoc okresních prokurátorů.

(6) Nadřízený prokurátor může sám vykonávat jednotlivé úkony prokurátorů jemu podřízených.

§ 25

(1) Generální prokurátor může ustanovit prokurátorem svéprávného a bezúhonného československého občana, který

1. dosáhl věku nejméně 24 let,

2. dokončil právnické studium,

3. po stanovenou dobu konal čekatelskou praxi a s úspěchem prošel závěrečným zhodnocením.

(2) Vojenským prokurátorem může být jen důstojník justice v činné službě.

(3) Z důležitých důvodů může generální prokurátor výjimečně prominout podmínky uvedené v odstavci 1 č. 3, bude-li jmenovaný jinak dávat záruku správného výkonu prokurátorské funkce.

§ 26

Náměstky generálního prokurátora jmenuje a odvolává generální prokurátor. Rovněž ostatní prokurátory a vojenské prokurátory ustanovuje do funkcí a z nich odvolává generální prokurátor.

§ 27

(1) Okresní (obvodní, obvodní dopravní) prokurátoři jsou podřízeni krajskému (městskému, oblastnímu dopravnímu) prokurátorovi a spolu s ním generálnímu prokurátorovi.

(2) Vojenští obvodoví prokurátoři jsou podřízeni vyššímu vojenskému prokurátorovi a spolu s ním hlavnímu vojenskému prokurátorovi a spolu s hlavním vojenským prokurátorem generálnímu prokurátorovi.

§ 28

(1) Úkony vztahující se na činnost orgánů, jejichž obvod působnosti přesahuje obvod krajského (městského, oblastního dopravního) prokurátora, vykonává generální prokurátor sám nebo prostřednictvím svých náměstků.

(2) Úkony vztahující se na činnost orgánů, jejichž obvod působnosti přesahuje obvod okresního (obvodního, obvodního dopravního) prokurátora, vykonávají krajští (městští, oblastní dopravní) prokurátoři, ostatní úkony okresní (obvodní, obvodní dopravní) prokurátoři.

(3) Generální prokurátor může stanovit výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2.

§ 29

(1) Sídla a obvody krajských (okresních) prokurátorů se shodují se sídly a obvody krajských (okresních) národních výborů, sídla a obvody městských (obvodních) prokurátorů se shodují se sídly a obvody ústředních (obvodních) národních výborů.

(2) Sídla a obvody oblastních dopravních a obvodních dopravních prokurátorů stanoví generální prokurátor s přihlédnutím k obvodům železničních správních jednotek.

(3) Sídla a působnost vyšších vojenských prokurátorů a vojenských obvodových prokurátorů stanoví generální prokurátor v dohodě s ministrem národní obrany.

(4) Generální prokurátor může stanovit výjimky z ustanovení odstavce 1, zejména v tom směru, že působnost okresního (obvodního) prokurátora se vztahuje na obvod několika okresních (obvodních) národních výborů. Toto opatření vyhlašuje generální prokurátor v úředním listu.

Oddíl 2

§ 30

(1) U prokuratury se zřizují vyšetřovatelé.

(2) Vyšetřovatelé vykonávají svou funkci samostatně podle ustanovení trestního řádu.

(3) Na činnost vyšetřovatelů dozírá (§ 14) prokurátor, u něhož jsou zřízeni.

§ 31

Vyšetřovatele ustanovuje do funkcí a z nich odvolává generální prokurátor.

§ 32

(1) Vyšetřovatelem může být ustanoven, kdo splňuje podmínky pro ustanovení prokurátorem (§ 25).

(2) Generální prokurátor může však z důležitých důvodů výjimečně prominout také podmínku uvedenou v § 25 odstavci 1 č. 2.

Oddíl 3

§ 33

(1) Prokurátoři a vyšetřovatelé složí při svém prvním ustanovení tento slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věrný a oddaný republice Československé a jejímu lidově demokratickému zřízení, že budu střežit, prosazovat a upevňovat socialistickou zákonnost, dbát při plnění všech svých povinností zájmů republiky a pracujícího lidu a zachovávat mlčenlivost ve věcech úředních“.

(2) Prokurátoři složí slib do rukou nadřízeného prokurátora, vyšetřovatelé do rukou prokurátora, nadřízeného tomu prokurátorovi, u něhož jsou zřízeni.

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na prokurátory a vyšetřovatele ustanovení zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů (platový řád) ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 60/1956 Sb., jímž se mění některé předpisy o platových poměrech státních zaměstnanců a o působnosti ministrů a ústředních úřadů při provádění státní mzdové politiky, a ustanovení soudcovského zákona č. 67/1950 Sb. a předpisů podle něho vydaných, při čemž práva, která podle tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných má ministr spravedlnosti, vykonává generální prokurátor.

ČÁST 4

§ 38

Zrušuje se zákon č. 65/1952 Sb., o prokuratuře.

§ 39

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957; provedou jej všichni členové vlády.