I. Hnací stroje.
Traktory.

(1) Řízení traktoru smí být svěřeno pouze řidiči, který má odpovídající řidičský průkaz.

(2) Při ručním roztáčení motoru kolového traktoru musí být řadící páka v poloze chodu na prázdno (neutrál), traktor musí být zabrzděn ruční brzdou, motor musí být seřízen na malý předstih zážehu, ozub roztáčení jak na klikovém hřídeli, tak na roztáčecí klice musí být v bezvadném stavu, roztáčecí klika smí být uchopena pouze jednou rukou, a to tak, aby palec byl vedle ostatních prstů, při roztáčení musí pracovník stát vlevo od podélné osy traktoru. Při roztáčení motoru pásového traktoru musí řadící páka být v poloze chodu na prázdno (neutrál), roztáčecí šňůra při roztáčení spouštěcího motoru se nesmí omotávat kolem ruky, přehřatý spouštěcí motor se nesmí roztáčet, u spouštěcího motoru smí být uchopena roztáčecí klika pouze jednou rukou, a to tak, aby palec byl vedle ostatních prstů, a nesmí se točit roztáčecí klikou dokola. Ohřívat karburátor spouštěcího motoru plamenem je zakázáno.

(1) Na traktoru smí být dopravováno pouze tolik osob, kolik je sedadel. Je přísně zakázána jízda na blatnících, závěsné liště a kdekoliv jinde. Počet sedadel musí odpovídat typovému osvědčení.

(2) Při sjíždění s kopce musí být zařazen takový rychlostní stupeň, kterého by bylo zapotřebí při jízdě do téhož kopce se stejným zatížením. Při jízdě s kopce s přívěsem je nutno nejprve brzdit přívěs. Je zakázána jízda s kopce bez zařazeného rychlostního stupně.

(3) Je zakázáno naskakovat nebo seskakovat s traktoru nebo přívěsu během jízdy.

(4) Před traktorem a mezi traktorem a závěsným nářadím se během práce nesmí nikdo zdržovat.

(5) Osvětlení traktoru při práci v poli musí být provedeno tak, aby středy světelných kuželů předních světlometů dopadaly nejdále 30 m před traktor.

(6) Na zledovatělých a sněhem pokrytých vozovkách je nutné zadní pneumatiky opatřit protiskluznými řetězy. Brzdění na takových vozovkách musí být pozvolné.

(7) Jízda v nerovném terénu musí být opatrná, aby nedošlo k převrácení traktoru. Stojí-li traktor na nerovném terénu, musí být zajištěn, aby se nedal sám do pohybu.

(8) Při používání traktoru jako hnacího stroje je třeba dbát toho, aby traktor byl postaven na rovném terénu, zabrzděn a zajištěn proti popojetí. Obsluhu smí provádět jen osoba k tomu určená.

(9) Traktor jako hnací stroj musí být postaven nejméně 6 m od budov, stohů, kůlen atd., a to na straně odvrácené od větru a v okruhu nejméně 3 m nesmí být umístěny žádné hořlavé látky.

(10) Přímý kloubový náhon musí být zabezpečen podle § 4 této vyhlášky. Pokud zakrytý přímý náhon není zastaven, nesmí traktorista opustit traktor.

(11) Výfuk musí být opatřen, zejména při výmlatu, odrazníkem jisker a zbavován prachu.

(12) Při používání traktoru jako hnacího prostředku se nesmí pracovník určený k jeho obsluze vzdálit od traktoru.

(1) Je zakázáno provádět údržbu traktorů při chodu motoru vyjma kontrolu chodu motoru, účinnosti brzd, nabíjení a ostatních kontrolních ukazatelů.

(2) Kontrola výšky hladiny elektrolitu nesmí být prováděna osvětlováním pomocí otevřeného ohně.

(3) Otevření uzávěru chladiče u přehřátého motoru není dovoleno.

(4) Čištění naftou rozprašovací pistolí pod tlakem vzduchu je dovoleno provádět pouze v oddělené ohnivzdorné místnosti, pokud se neprovádí na volném prostranství.

(5) Při tankování pohonných látek je zakázáno kouřit a zacházet s ohněm.

(1) Elektrický motor smí být obsluhován a zapínán jen podle návodu dodaného výrobním závodem. Na vhodném místě mají být vyvěšeny „Pokyny pro obsluhu třífázových motorů“.

(2) Elektrický motor a jeho převod a spouštěcí zařízení musí být udržováno stále v dobrém stavu. S vadným nebo poškozeným motorem se pracovat nesmí. Motor musí být pravidelně čištěn od veškerých nečistot, zejména od nánosu prachu.

(3) Elektrický motor nesmí být umísťován v blízkosti zápalných hmot. Musí se používat motorů s kryty odpovídajícími prostředí, ve kterých má motor pracovat. Nesmí se používat volně postavených elektrických motorů, nýbrž namontovaných na uzavíratelné skříni na podvozku nebo na nosítkách.

(1) Jsou-li spalovací motory postaveny v místnostech, musí tyto místnosti být ohnivzdorné, dostatečně vysoké, vydatně větrané a náležitě oddělené od ostatních pracoven.

(2) Výfukové plyny spalovacích motorů musí být odváděny do volného prostoru vhodným způsobem. V blízkosti výfukového potrubí nesmí být ukládány hořlavé nebo lehce zápalné látky.

(3) Má-li setrvačník motoru vnější průměr větší než 1,6 m nebo je-li setrvačník menšího průměru těžko přístupný, musí motor být opatřen bezpečnostním roztáčecím zařízením. Rovněž i motory o vyšší výkonnosti než 5 koňských sil, jež nejsou zařízeny na spouštění stlačeným vzduchem a pod., nutno vybavit takovým zařízením.

(1) Lokomobily se nesmí používat dříve, dokud její parní kotel nebyl podroben předepsaným úředním zkouškám, které provádějí dozorčí orgány Ústavu technického dozoru v Praze.

(2) Lokomobilní parní kotel musí být opatřen zákonem předepsanou bezpečnostní armaturou (pojistné ventily — záklopky, manometr, vodoznak a zkušební kohouty); za její stav odpovídá zkoušený topič a provozovatel kotle. Bezpečnostní armatura musí být dobře osvětlena a viditelna.

(3) Parní lokomobila musí mít na kotli tovární štítek s těmito údaji: výrobce, výrobní číslo, rok výroby a nejvyšší dovolený přetlak v kg/cm² (atp). Parní kotel musí mít dále revisní knihu (certifikát) a musí být přihlášen k dozoru u Ústavu technického dozoru.

(4) Pravidelné úřední vnitřní prohlídky kotle se provádějí jednou za tři roky. Zkoušky vodním tlakem se provádějí nejpozději jednou za 9 let. Dozorčí orgán Ústavu technického dozoru má však právo nařídit tlakovou zkoušku, když se provedla podstatná změna v konstrukci kotle, po případě když se při opravě vyměnila více než dvacetina výhřevné plochy kotle. Dozorčí orgán Ústavu technického dozoru nutno vyrozumět předem o každé větší opravě kotle. Výměna žárových trubek do průměru 100 mm není u trubkových kotlů důvodem k nové úřední zkoušce.

(5) Kotel je nutno pravidelně — podle potřeby — čistit od kotelního kamene a armaturu zabrušovat, po případě opravovat. Po odstavení kotle na delší dobu je nutno vyčistit topeniště, trubky a komoru pod komínem od sazí a popele a armaturu vyčistit, zabrousit, po případě opravit a konservovat.

(6) Parní lokomobila má být nejméně jednou ročně, pokud možno v chodu, podrobena Ústavem technického dozoru zevní prohlídce, i když byla v témže roce vykonána vnitřní prohlídka nebo zkouška vodním tlakem.

(7) Parní lokomobila, která je mimo provoz déle než 2 roky, může být dána opět do provozu až po vnitřní prohlídce spojené se zkouškou vodním tlakem, o kterou je třeba požádat příslušný dozorčí orgán Ústavu technického dozoru.

(8) Závod, který mění stanoviště lokomobily, je povinen k umožnění prohlídek hlásit každoročně příslušnému dozorčímu orgánu, kde a jak dlouho bude lokomobila umístěna, pokud bude umístěna mimo závod.

(9) Výsledky zkoušek zapisuje dozorčí orgán do revisní knihy (certifikátu) kotle. Revisní kniha musí být uschována u provozovatele lokomobily.

(10) Lokomobila musí mít spolehlivé brzdy.

(11) Při přepravě lokomobily musí být z kotle vyhrabán oheň, vypuštěna pára, musí být sklopen komín a závažový pojistný ventil zajištěn (zaklínován).

(12) Lokomobila musí stát při provozu vodorovně a její kola musí být dobře zaklínována, aby se při chodu stroje nemohla pohybovat. Je nutno ji postavit na pevnou půdu; není-li půda dosti pevná, musí být kola podložena, aby se nebořila do půdy.

(13) Při zatápění v lokomobile nesmí se používat nafty nebo petroleje. Topič musí být opatrný při otvírání topných dvířek a přikládání paliva.

(14) Lokomobily smějí obsluhovat jen topiči starší 18 let mající průkaz způsobilosti k obsluze parních kotlů, který po úspěšné zkoušce vydává Ústředí technického dozoru.

(17) Pro parní lokomobily platí bezpečnostní předpisy a technická pravidla pro parní generátory (kotle).

(15) Pokud je parní lokomobila v činnosti, nesmí se topič od ní vzdálit.

(16) Parní lokomobily, které pracují trvale pod širým nebem, musí mít stanoviště topičovo kryto stříškou.