(1) Důchody podle dosavadních předpisů o důchodovém pojištění zaměstnanců, které budou zvýšeny podle druhého oddílu vládního nařízení č. 53/1956 Sb., se ode dne splatnosti splátky důchodu v lednu 1957 považují za důchody podle zákona ve výši, na kterou byly tímto nařízením upraveny.

(2) Zvýšení důchodu provedené podle §§ 8 nebo 9 vládního nařízení č. 53/1956 Sb. se provede znovu, po případě zanikne, počínajíc splátkou důchodu splatnou v lednu 1957, jestliže byl do 31. prosince 1956 zvýšen úhrn zaopatřovacích požitků přiznaných podle zákona č. 164/1946 Sb. nebo podle § 81 zákona č. 76/1922 Sb. a starobního, invalidního nebo vdovského důchodu zkráceného podle dosavadních předpisů pro souběh s výdělkem.^*)

(3) Ustanovení § 44 zákona o souběhu nároků na důchody neplatí pro souběh, který nastal před 1. lednem 1957, pokud tato vyhláška nestanoví jinak. Náležel-li ke dni 31. prosince 1956 podle předpisů o důchodovém pojištění zaměstnanců důchod zkrácený pro souběh s jiným důchodem, náleží nadále takto zkrácený bez ohledu na to, zda dojde k jeho sloučení s jiným důchodem podle §§ 2 až 4 a § 6; nedojde-li k sloučení důchodů, zruší se krácení, jestliže nastanou okolnosti, které by podle dosavadních předpisů dovolovaly krácení zrušit nebo omezit.