110/1957 Sb.

Vyhláška ministerstva dopravy o počtu, složení a způsobilosti členů posádek vnitrozemních plavidel.

Poslední dostupné znění: 1957-07-011964-03-31 · 2 znění v historii →

Oddíl1

§ 1

Všeobecné ustanovení.
Vnitrozemní plavidla musí být za tím účelem, aby neohrožovala při svém provozu bezpečnost a plynulost plavby, jakož i bezpečnost osob a majetku obsazena potřebným počtem členů posádky a v předepsaném složení; způsobilost posádky musí být prokázána podle ustanovení této vyhlášky.

Oddíl2

O počtu a složení členů posádek.

§ 2

Určení počtu členů posádek a složení posádek.
(1) Plavidla, která jsou připuštěna k provozu na základě zjištění o jejich technické způsobilosti, musí být při plavbě obsazena posádkou alespoň v takovém počtu členů a v takovém složení, jaký určí
a) pro jednotlivé typy lodí a plovoucích strojů ministerstvo dopravy při schválení technické způsobilosti typu v průkazu způsobilosti typu.
b) pro plavidla, jichž počet členů posádky nebyl určen způsobem uvedeným pod písmenou a), plavební správa při připuštění plavidla k provozu, po případě při opětovné technické prohlídce plavidla v průkazu způsobilosti k plavbě nebo ve zvláštním povolení (§§ 21 a 25 nařízení ministra dopravy č. 16/1955 Sb.).
(2) Zásady pro určování počtu členů posádek a složení posádek plavidel podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo dopravy.

§ 3

Posádky radioelektrické služby.
Počet členů posádky radioelektrické služby na plavidle, které je opatřeno radioelektrickým zařízením, stanoví zvláštní předpisy o radiokomunikacích.

§ 4

Služba lodivodů (člunovodů).
Na úsecích vodních cest, kde je předepsána služba lodivodů nebo člunovodů, musí být na plavidle kromě posádky určené podle předchozích ustanovení lodivodi nebo člunovodi v počtu stanoveném zvláštními předpisy.

Oddíl3

O způsobilosti posádek.

§ 5

Oprávnění k vedení plavidel a k obsluze strojů.
(1) Provozovatelé plavidel musí používat k vedení plavidel, jakož i k obsluze jejich strojů a kotlů jen osob, které jsou k tomu oprávněny.
(2) K vedení plavidel, jakož i k řízení a obsluze strojů na plavidlech s vlastním strojním pohonem je oprávněn jen ten, kdo prokáže svoji způsobilost zkouškou složenou před zkušební komisí (§ 7) a komu plavební správa vydá příslušný průkaz způsobilosti (dále jen „průkaz”).
(3) K vedení plavidel určených pro dopravu cestujících opravňuje kapitánský průkaz, až když vlastník průkazu dosáhne věku 24 roků.
(4) Při udělení povolení k umístění plovoucího zařízení může plavební správa v odůvodněných případech uložit provozovateli plavidla povinnost, aby osadil plovoucí zařízení osobou, která je odpovědná za vedení plovoucího zařízení a za dodržování předpisů o plavební bezpečnosti. Plavební správa stanoví v takovém případě, jakým podmínkám musí tato osoba odpovídat, zda je povinna se podrobit zkoušce, a v jakém rozsahu se tato zkouška bude konat.

§ 6

Způsobilost a spolehlivost žadatelů.
(1) Ke zkoušce může být připuštěna jen osoba, která je spolehlivá a která je tělesně i duševně způsobilá k vedení plavidel, po případě k řízení a obsluze pohonných strojů používaných na vnitrozemních plavidlech.
(2) Posouzení osobní spolehlivosti toho, kdo žádá o připuštění ke zkoušce, přísluší plavební správě.
(3) Žadatel o připuštění ke zkoušce musí předložit lékařské vysvědčení o své tělesné a duševní způsobilosti.
(4) Plavební, správa může upustit od šetření o osobní spolehlivosti žadatele nebo od zjištění tělesné a duševní způsobilosti lékařem, jestliže žadatel předloží platný průkaz opravňující ho k samostatnému řízení motorových vozidel nebo letadel.

§ 7

Provádění zkoušek.
(1) Zkoušky provádí plavební správa, v jejímž obvodu je voda, pro níž má být vydán průkaz; žádá-li se o vydání průkazu pro lodního strojníka nebo topiče, je možno se podrobit zkoušce u plavební správy příslušné podle trvalého bydliště žadatele o průkaz; žádosti o připuštění ke zkoušce se podávají na předepsaném tiskopise u příslušné plavební správy.
(2) Zkoušky se konají před zkušební komisí.
(3) Zkušební komise sestavuje plavební správa ze zkušebních komisařů, které jmenuje ministerstvo (pověřenectvo) dopravy.

§ 8

Zkouška na kapitána dálkové plavby.
(1) Žadatel o připuštění ke zkoušce na kapitána dálkové plavby musí prokázat
a) úspěšné složení zkoušky dospělosti,
b) 5 roků plavební služby, a to jeden rok služby na lodích bez vlastního strojního pohonu, jeden rok služby na lodích s vlastním strojním pohonem a tři roky nautické služby na plavidle pod dozorem kapitána (z toho jeden rok služby u kormidla),
c) absolvování kapitánského kursu.
(2) Žadatel o průkaz pro Labe, Odru a přilehlé vodní cesty musí prokázat, že během plavební služby vykonal nejméně osm plaveb po celém úseku, pro který žádá průkaz.
(3) Plavební správa může ve výjimečných případech povolit za podmínek stanovených ministerstvem dopravy úlevu z ustanovení odstavce 1 písm. a).
(4) Absolvování kapitánského kursu nemusí prokazovat žadatel, který složil zkoušku dospělosti na čtyřleté průmyslové škole pro palubní posádky.

§ 9

Zkouška kapitána místní plavby.
(1) Žadatel o připuštění ke zkoušce na kapitána velké místní plavby musí prokázat
a) dosažení věku 21 roků,
b) úspěšné absolvování osmileté střední nebo jí na roveň postavené školy,
c) 5 roků plavební služby, a to jeden rok služby na lodích bez vlastního strojního pohonu, jeden rok služby na lodích s vlastním strojním pohonem a tři roky nautické služby na plavidle pod dozorem kapitána (z toho jeden rok služby u kormidla),
d) absolvování kapitánského kursu.
(2) Žadatel o připuštění ke zkoušce na kapitána malé místní plavby musí prokázat
a) dosažení věku 21 roků,
b) úspěšné absolvování osmileté střední nebo jí na roveň postavené školy,
c) 3 roky plavební služby, z toho jeden rok služby na lodích bez vlastního strojního pohonu, jeden rok služby na lodích s vlastním strojním pohonem a jeden rok nautické služby na plavidle pod dozorem kapitána (z toho půl roku služby u kormidla),
d) absolvování kapitánského kursu.
(3) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 a 2.

§ 10

Zkouška kormidelníka dálkové plavby.
(1) Žadatel o připuštění ke zkoušce na kormidelníka dálkové plavby musí prokázat
a) dosažení věku 21 roků,
b) úspěšné absolvování osmileté střední nebo jí na roveň postavené školy,
c) 5 roků plavební služby, z toho nejméně dva roky na lodích bez vlastního strojního pohonu, jeden rok služby na lodích s vlastním strojním pohonem a jeden rok nautické služby na plavidle pod dozorem kapitána (z toho půl roku služby u kormidla),
d) absolvováni kormidelnického kursu.
(2) Žadatel o průkaz pro Labe, Odru a přilehlé vodní cesty musí prokázat, že během plavební služby vykonal nejméně osm plaveb po celém úseku, pro který žádá průkaz.
(3) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1.
(4) Pro plavidla, která používají při plavbě pomocného pohonného strojního zařízení, musí žadatel při zkoušce prokázat znalost obsluhy a údržby tohoto strojního zařízení.

§ 11

Zkouška kormidelníka místní plavby.
(1) Žadatel o připuštění ke zkoušce na kormidelníka velké místní plavby musí prokázat
a) dosažení věku 21 roků,
b) úspěšné absolvování osmileté střední nebo jí na roveň postavené školy,
c) 3 roky plavební služby, a to jeden rok služby na lodích bez vlastního strojního pohonu, jeden rok služby na lodích s vlastním strojním pohonem a jeden rok služby u kormidla,
d) absolvování kormidelnického kursu.
(2) Žadatel o připuštění ke zkoušce na kormidelníka malé místní plavby musí prokázat
a) dosažení věku 21 roků,
b) úspěšné absolvování osmileté střední nebo jí na roveň postavené školy,
c) 2 roky plavební služby, z toho jeden rok služby na plavidle druhu, pro který žádá průkaz,
d) absolvování kormidelnického kursu.
(3) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 a 2.
(4) Ustanovení § 10 odst. 4 platí obdobně.

§ 12

Zkouška lodivoda.
(1) Žadatel o připuštění ke zkoušce na lodivoda musí prokázat
a) dosažení věku 28 roků,
b) úspěšné absolvování osmileté střední nebo jí na roveň postavené školy,
c) průkaz způsobilosti kormidelníka dálkové plavby,
d) nejméně 5 roků služby kormidelníka dálkové plavby na úseku, pro který žádá průkaz.
(2) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1.

§ 13

Zkouška vůdce plovoucího stroje s vlastním strojním pohonem.
(1) Žadatel o připuštění ke zkoušce na vůdce plovoucího stroje s vlastním strojním pohonem musí prokázat
a) dosažení věku 24 roků,
b) úspěšné absolvování osmileté střední nebo jí na roveň postavené školy,
c) 3 roky plavební služby, z toho nejméně půl roku služby u kormidla na lodi s vlastním strojním pohonem a půl roku služby na plovoucím stroji,
d) absolvování kapitánského kursu.
(2) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1.

§ 14

Zkouška vůdce plovoucího stroje bez vlastního strojního pohonu.
(1) Žadatel o připuštění ke zkoušce na vůdce plovoucího stroje bez vlastního strojního pohonu musí prokázat
a) dosažení věku 21 roků,
b) úspěšné absolvování osmileté střední nebo jí na roveň postavené školy,
c) 2 roky plavební služby, z toho polovinu služby na plovoucím stroji.
(2) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 (zejména u plovoucích strojů plujících na uzavřených vodních plochách).

§ 15

Zkouška vůdce voru.
Žadatel o připuštění ke zkoušce na vůdce voru (vrátného) musí prokázat
a) dosažení věku 21 roků,
b) 3 roky služby ve voroplavbě.

§ 16

Zkouška převozníka.
(1) Žadatel o vydání průkazu způsobilosti pro převozníka na vodě, na níž se neprovozuje průběžná plavba, musí prokázat
a) dosažení věku 21 roků,
b) tříměsíční praxi jako převoznický pomocník,
c) znalost plování,
d) znalost plavby s převozním plavidlem,
e) u plavidel s vlastním strojním pohonem znalost strojů (stavba, provoz a údržba).
(2) Žadatel o vydání průkazu způsobilosti pro převozníka na vodě, na níž se provozuje průběžná plavba, musí prokázat
a) dosažení věku 21 let,
b) šestiměsíční praxi jako převoznický pomocník,
c) znalost plování,
d) znalost plavby s převozním plavidlem,
e) znalost místních plavebních poměrů,
f) přiměřenou znalost předpisů o plavební bezpečnosti,
g) u plavidel s vlastním strojním pohonem znalost strojů (stavba, provoz a údržba).
(3) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 a 2.

§ 17

Zkouška lodního strojníka.
(1) Žadatel o připuštění ke zkoušce na lodního strojníka pro plavidla s vlastním strojním pohonem o výkonu nad 300 keff musí prokázat
a) úspěšné složení zkoušky dospělosti na průmyslové škole strojní,
b) jeden a půl roku praxe při obsluze lodních parních, po případě lodních spalovacích (diesel-elektrických) strojů,
c) absolvování kursu pro lodní strojníky,
d) u plavidel s parním strojním pohonem nad to vykonání všeobecné zkoušky předepsané pro samostatné obsluhovače parních kotlů stabilních.
(2) Plavební správa může ve výjimečných případech povolit za podmínek stanovených ministerstvem dopravy úlevu z ustanovení odstavce 1 písm. a).
(3) Absolvování kursu pro lodní strojníky nemusí prokazovat žadatel, který složil zkoušku dospělosti na čtyřleté průmyslové škole pro strojní posádky plavidel.
(4) Žadatel o připuštění ke zkoušce na lodního strojníka pro plavidla s vlastním strojním pohonem o výkonu do 300 keff musí prokázat
a) dosažení věku 21 let,
b) úspěšné absolvování osmileté střední nebo jí na roveň postavené školy,
c) vyučeni v oboru zámečníka, strojního zámečníka, automechanika, kováře nebo elektrotechnika,
d) dva roky praxe ve svém učebním oboru, po případě při obsluze parních kotlů nebo strojů, spalovacích (diesel-elektrických) strojů, po případě elektrických strojů, a to podle toho, jde-li o žadatele pro plavidla s parním strojním pohonem, se spalovacím (diesel-elektrickým) strojem nebo pro elektrická plavidla akumulátorová,
e) pro plavidla s parním strojním pohonem vykonání zkoušky předepsané pro samostatné obsluhovače parních kotlů stabilních,
f) další praxe při obsluze lodních strojů, a to
cc) u elektrických plavidel akumulátorových půl roku praxe při obsluze strojů na elektrických plavidlech akumulátorových,
aa) u plavidel s parním strojním pohonem půl roku praxe při obsluze lodních parních kotlů po vykonání zkoušky uvedené pod písmenou e) a jeden rok praxe při obsluze lodních parních strojů,
bb) u plavidel se spalovacím, po případě diesel-elektrickým strojním pohonem jeden a půl roku praxe při obsluze lodních spalovacích (diesel-elektrických) strojů,
g) absolvování kursu pro lodní strojníky.
(5) Žadateli, který navštěvoval odborné učiliště a stal se zámečníkem pro opravu a montáž lodních mechanismů, se započítává do praxe předepsané v odstavci 4 písm. f) bod aa) a bb) jeden rok z doby přípravy na odborném učilišti.
(6) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. b) a odstavce 4 písm. a), b), d) a f).

§ 18

Zkouška lodního topiče.
(1) Žadatel o připuštění ke zkoušce na lodního topiče musí prokázat
a) dosažení věku 19 roků,
b) úspěšné absolvování osmileté střední nebo jí na roveň postavené školy,
c) vykonání všeobecné zkoušky předepsané pro samostatné obsluhovače parních kotlů stabilních,
d) půl roku praxe při obsluze lodních parních kotlů,
(2) Ustanovení § 17 odst. 5 platí přiměřeně.
(3) Plavební správa může v odůvodněných případech povolit výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. a) a b).

§ 19

Zkouška vůdce lodi sportovní, služební a pod.
Žadatel o připuštění ke zkoušce na vůdce lodi sportovní, služební a pod. musí prokázat dosažení věku 18 roků u lodí bez vlastního strojního pohonu o nosnosti nad 10 t, dosažení věku 16 roků u lodí s vlastním strojním pohonem o výkonu do 5 k a dosažení věku 18 roků u lodí o výkonu nad 5 k.

§ 20

O lodnících.
(1) Lodníkem je absolvent odborného učiliště pro lodníky, po případě osoba, která konala po dobu tří roků lodnické práce na plavidle (pomocný lodník) a podrobila se zkoušce na lodníka.
(2) Lodník nepotřebuje k výkonu svých lodnických prací na plavidle zvláštního průkazu.

§ 21

Zkoušky radiooperatérů.
Radiooperatéři pověření službou radioelektrických stanic, po případě radarových přístrojů konají zkoušky podle zvláštních předpisů u orgánů správy spojů.

§ 22

Zápočet odborného výcviku.
(1) Žadateli, který musí prokázat, že konal po určitou dobu plavební službu (§§ 8, 9, 10, 11, 13, 14), započítává se do této služby doba, která byla na odborném učilišti pro lodníky věnována praktickému výcviku v lodnických pracích.
(2) Žadateli, který musí prokázat, že konal po určitou dobu praxi při obsluze parních kotlů, při obsluze lodních parních strojů nebo při obsluze lodních spalovacích (diesel-elektrických) strojů, započítává se do praxe předepsané v §§ 17 a 18 doba přípravy na odborném učilišti pro zámečníky pro opravu a montáž lodních mechanismů, nejvýše však doba jednoho roku.

§ 23

Průkaz způsobilosti.
(1) Žadateli, který při zkoušce obstojí, vystaví a vydá plavební správa příslušný průkaz způsobilosti; vzor průkazu stanoví ministerstvo dopravy.
(2) Průkaz způsobilosti opravňuje vlastníka podle rozsahu v průkazu stanoveného.
(3) Vlastník průkazu je povinen mít průkaz při výkonu oprávnění v něm stanoveného při sobě a předložit jej na vyzvání orgánům plavební správy k nahlédnutí.
(4) Pomocný lodník, který obstojí při zkoušce na lodníka, obdrží potvrzení o zkoušce.

§ 24

Slib vůdce plavidla.
Žadatel, který obstojí při zkoušce na kapitána, kormidelníka nebo vůdce plovoucího stroje, vykoná do rukou vedoucího plavební správy slib.

§ 25

Rozšíření oprávnění stanoveného v průkazu.
(1) Vlastník průkazu může žádat o rozšíření oprávnění v průkazu stanoveného, a to u plavební správy příslušné podle ustanovení § 7 odst. 1. Žadatel se musí podrobit příslušné zkoušce.
(2) Obstojí-li žadatel při zkoušce, vydá plavební správa oprávněnému nový průkaz.

§ 26

Odejmutí průkazu.
Zjistí-li orgán plavební správy, že vlastník průkazu vykazuje při výkonu oprávnění takové nedostatky, že výkon oprávnění by mohl ohrozit bezpečnost plavby, nebo dopustí-li se vlastník průkazu trestného činu proti republice, trestného činu majetkového nebo přestupku proti předpisům na ochranu plavby, může plavební správa vlastníku průkaz odejmout, a to podle míry zavinění dočasně nebo navždy.

§ 27

Nedostatek způsobilosti k výkonu oprávnění.
(1) Má-li plavební správa za to, že vlastník průkazu nemá již tělesné nebo duševní způsobilosti potřebné k výkonu oprávnění daného průkazem, nařídí vyšetření vlastníka průkazu lékařem.
(2) Vlastnik průkazu, který koná službu na plavidle, které slouží plavebnímu podnikání nebo závodové vodní dopravě, je povinen se podrobit lékařské prohlídce, byl-li postižen nemocí, která ovlivňuje nebo může ovlivnit jeho tělesnou nebo duševní způsobilost k výkonu oprávnění; tuto okolnost musí hlásit plavební správě.
(3) Plavební správa podle výsledku lékařského vyšetření buď
c) zakáže výkon oprávnění, když bude zjištěno, že jeho zdravotní stav nezaručuje bezpečný výkon oprávnění, a poznamená zákaz v průkaze.
a) ponechá vlastníku průkaz, když jeho tělesná nebo duševní způsobilost bude potvrzena,
b) omezí rozsah průkazu, je-li tělesná nebo duševní způsobilost vlastníka průkazu snížena, nebo

§ 28

Přezkoušení způsobilosti členů posádek.
(1) Ministerstvo (pověřenectvo) dopravy může nařídit přezkoušení způsobilosti členů posádek vnitrozemních plavidel
a) po vydání nových předpisů upravujících plavební bezpečnost,
b) v jiných odůvodněných případech.
(2) Přezkoušení provede plavební správa, po případě z jejího pověření jiná organisace.
(3) Plavební správa poznamená výsledek přezkoušení v průkaze a podle výsledku přezkoušení průkaz ponechá, omezí nebo odejme, po případě vydá o výsledku přezkoušení potvrzení.

§ 29

Přerušení výkonu oprávnění.
(1) Vlastník průkazu, který nevykonával oprávnění po dobu pěti roků a hodlá znovu vykonávat oprávnění z průkazu plynoucí, musí to ohlásit plavební správě.
(2) Plavební správa po přešetření případu buď provede přezkoušení vlastníka průkazu nebo od přezkoušení upustí.
(3) Ustanovení § 28 odst. 3 platí obdobně.

§ 30

Vydání druhopisu průkazu.
(1) Vlastník, který ztratil průkaz, musí ztrátu ihned oznámit plavební správě, která průkaz vydala, a může žádat o vydání druhopisu průkazu. Plavební správa poznamená na druhopisu průkazu, že prvopis byl ztracen a stal se neplatným.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, stal-li se průkaz z nějakého důvodu nečitelný nebo jinak nepouživatelný. V tomto případě musí být před vydáním druhopisu průkazu prvopis vrácen plavební správě, která jej znehodnotí.

§ 31

Průkazy vydané před účinností vyhlášky.
Průkazy, které byly vydány před dnem účinnosti této vyhlášky, zůstávají v platnosti.

§ 32

Průkazy vydané v cizině.
Průkazy způsobilosti vydané v cizině budou uznávány v Československé republice za předpokladu, že je zaručena vzájemnost.

§ 33

Ustanovení o kursech a zkouškách.
(1) Ministerstvo dopravy vydá podrobnější předpisy o jmenování zkušebních komisařů, o sestavování zkušebních komisí, o zkoumání spolehlivosti žadatelů, o povolávání zkušebních komisařů a žadatelů ke zkouškám, o kapitánských, kormidelnických, strojnických a jiných kursech, o způsobu provádění zkoušek, o rozsahu zkoušek, o hodnocení zkoušek, o zápisech o provedených zkouškách, o vystavování, příslušných průkazů a vedení evidence vydaných průkazů, o přezkušování členů posádek vnitrozemních plavidel a pod.
(2) Kursy pro kapitány, kormidelníky, strojníky, po případě jiné kursy pro členy lodních posádek pořádá plavební správa podle směrnic ministerstva (pověřenectva) dopravy.

Oddíl4

Společná a závěrečná ustanovení.

§ 34

Omezení rozsahu platnosti.
(1) Tato vyhláška se nevztahuje
a) na členy posádek cizozemských plavidel plujících na československých úsecích vodních cest s mezinárodní plavbou.
b) na vůdce plavidel bez vlastního strojního pohonu o nosnosti do 10 tun a na vůdce plavidel s vlastním strojním pohonem o výkonu do 3 k, pokud se těchto plavidel nepoužívá k plavebnímu podnikání nebo v závodové vodní dopravě.
(2) Pro členy posádek cizozemských plavidel, která plují na jiných československých vodách, než které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a), může plavební správa povolit výjimky z ustanovení § 5.

§ 35

Význam některých použitých výrazů.
(1) Kapitánem je osoba, která je oprávněna k velení na lodi s vlastním strojním pohonem.
(2) Kormidelníkem je osoba, která je oprávněna k obsluze kormidla na lodi, po případě plovoucím stroji. Kormidelník na lodi bez vlastního strojního pohonu je současně vůdcem lodi.
(3) Lodivodem (člunovodem) je osoba, která je přibírána na určitém obtížném úseku vodní cesty, aby na tomto úseku napomáhala při vedení plavidla zajistit bezpečnou plavbu
(4) Lodním strojníkem je osoba, která je oprávněna na plavidlech s vlastním strojním pohonem k řízení a obsluze pohonných strojů, jakož i strojních zařízení na plavidle.
(5) Převozníkem je osoba, která vede, po případě obsluhuje plavidlo, jímž se provádí doprava s jednoho břehu na druhý, na vodách v podzemí, v soutěskách a pod.
(6) Dálkovou plavbou rozumí se plavba, při níž plavidlo koná plavby do ciziny.
(7) Velkou místní plavbou je plavba na československých úsecích vodních cest s mezinárodní plavbou a na jiných vnitrostátních vodách (s výjimkou nádrží) na vzdálenost větší 20 km; ostatní plavba, jakož i plavba na nádržích a uzavřených vodních plochách je malou místní plavbou.

§ 36

Zvláštní ustanovení pro posádky plavidel ozbrojených sil (sborů).
(1) Ustanoveni oddílu 3 o způsobilosti posádek se vztahují i na členy posádek plavidel ozbrojených sil (sborů), kteří nejsou v činné vojenské službě.
(2) O způsobilosti členů posádek služebních plavidel ozbrojených sil (sborů) (dále jen „vojenská plavidla”) v činné vojenské službě platí zvláštní předpisy; tyto předpisy vydá příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem dopravy.
(3) Má-li plavební správa u některého člena posádky vojenského plavidla pochybnosti o jeho odborné plavecké způsobilosti, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu; tento orgán je povinen přezkoumat předpoklady, za jakých bylo oprávnění vydáno, a toto oprávnění odejmout, jestliže by jeho ponecháním a výkonem mohla být ohrožena bezpečnost plavby.
(4) Průkaz vydaný pro posádky vojenských plavidel nenahrazuje průkaz vydaný plavební správou podle této vyhlášky. Plavební správa může podle okolnosti případu vydat na podkladě průkazu vydaného pro posádky vojenských plavidel, po případě na základě potvrzení vydaného příslušným orgánem průkaz podle této vyhlášky a stanovit rozsah oprávnění s přihlédnutím k obsahu průkazu vydaného pro člena posádky vojenského plavidla.
(5) Plavební správa může v odůvodněných případech započítat do doby plavební služby požadované pro připuštění ke zkoušce osobám, které konaly službu na plavidlech ozbrojených sil (sborů), dobu, po případě část doby strávené v této službě.
(6) Ustanovení oddílu 2 o počtu a složení členů posádek se nevztahuje na posádky vojenských plavidel.

§ 37

Zrušení předpisů.
(1) Podle § 16 odst. 1 zákona č. 152/1950 Sb., o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby, přestávají být vydáním této vyhlášky použivatelny předpisy jí odporující; zejména přestávají být použivatelny
a) vyhláška ministra veřejných prací v dohodě s ministrem obchodu ze dne 31. března 1926 čís. 168 Ú. l., kterou se vyhlašuje řád stanovící podmínky a rozsah zkoušky předepsané pro udělení průkazu o plavecké způsobilosti (plaveckého patentu) na mezinárodní síti labské,
b) vyhláška Plavebního ředitelství č. 216/1941 Ú. l. stanovící podmínky pro osvobození od povinnosti míti průkaz o plavecké způsobilosti na Labi,
c) vyhláška Plavebního ředitelství č. 369/1942 Ú. l. o nejmenším přípustném stavu posádky plavidel bez vlastního pohonu na vodních cestách Čech a Moravy,
d) vyhláška Plavebního ředitelství č. 59/1943 Ú. l., kterou se stanoví podmínky pro vydávání vůdcovského průkazu,
e) vyhláška Československého úřadu plavebního č. 50/1950 Ú. l., kterou se mění předpisy o způsobilosti k vedení plavidel na vnitrozemních vodních cestách,
f) nařízení ministerstva obchodu č. 83/1873 ř. z., o tom, pod kterými výminkami mohou se ke zkoušce nařízené připouštěti žadatelé za patent plavecký k vedení parních lodí po Dunaji.
g) výnos ministerstva obchodu ze dne 22. srpna 1894, č. 37.686, o plavbě čluny poháněnými motory benzinovými, naftovými nebo petrolejovými,
h) výnos místodržitelství českého ze dne 17. září 1910, č. 222.327, o způsobilosti řidičů a obsluhovačů motorů plavidel, jež nejsou poháněna parními stroji,
i) nařízení uherského ministra veřejných prací a dopravy ze dne 7. dubna 1873, č. 19.913, o zkouškách velitelů parních lodí.
(2) Nařízení ministerstva obchodu ve srozumění s ministerstvem kultu a vyučování č. 108/1891 ř. z., týkající se průkazu způsobilosti k obsluze parních kotlů a k dozoru při práci parních kotlů, jakož i k obsluze parních strojů a k řízení lokomotiv a parních lodí, jakož i výnosy k němu vydané neplatí pro zkoušky lodních topičů podle této vyhlášky, jakož i pro zkoušky lodních strojníků.

§ 38

Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1957.