127/1957 Sb.

Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí vládní nařízení o správě národního majetku rozpočtovými organisacemi.

Poslední dostupné znění: 1957-07-15 – 1958-12-31 · 1 znění v historii →

Čl. 1.
(1) Tato vyhláška se vztahuje na hmotné předměty v tuzemsku, které jsou národním majetkem ve správě rozpočtových organisací.
(2) Nakládání a hospodaření rozpočtových organisací s finančním majetkem (peněžní hotovosti, pohledávky, jiná práva a závazky a pod.) upravují zvláštní předpisy.
Čl. 2. Rozpočtovou organisací rozumí se pro účely této vyhlášky organisace státního socialistického sektoru, která je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří podle vlastního rozpočtu, který je součástí státního rozpočtu, a to včetně těch rozpočtových organisací, které jsou zapojeny na státní rozpočet svými finančními vztahy podle rozhodnutí ministerstva financí. Za těchto podmínek jsou rozpočtovými organisacemi zejména ústřední úřady a orgány, úřady, orgány a organisace jim podřízené, národní výbory všech stupňů (nikoliv však jednotlivé výkonné orgány) a organisace podřízené národním výborům. V pochybnostech, zda určitá organisace je rozpočtovou organisací, rozhodne příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.
Čl. 3. Podstata správy.
(K § 3 nařízení.)
(1) Rozpočtová organisace je povinna spravovat národní majetek s péčí socialistického hospodáře; musí proto mít na zřeteli význam a funkci národního majetku pro budování socialismu a dbát též toho, aby národního majetku bylo plně využito k plnění jejích úkolů, a pokud to odpovídá povaze národního majetku, i jako zdroje jejích rozpočtových příjmů. Užívají-li tohoto národního majetku jiné osoby nebo organisace, je rozpočtová organisace povinna se přesvědčovat, zda se tak děje dovoleným způsobem (na př. z důvodu odevzdání do trvalého užívání, nájemní smlouvy, výpůjčky).
(2) Rozpočtová organisace může pověřit podřízenou rozpočtovou organisací nebo svou složku některými úkony správy, na př. aby udržovala národní majetek nebo prováděla opatření plynoucí z jeho obvyklého užívání („hospodářská správa”), jestliže se tím lépe docílí plnění úkolů anebo snížení nákladů. Tímto pověřením není nikterak dotčena odpovědnost rozpočtové organisace za správu tohoto majetku, zejména pokud jde o plánování a rozpočtování.
Čl. 4. (K § 4 odst. 1 až 3 nařízení.)
(1) Národní majetek má zásadně spravovat rozpočtová organisace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění národní majetek zcela nebo převážně slouží, Užívá-li nemovitého národního majetku více organisací státního socialistického sektoru, slouží tento majetek převážně té organisací, která užívá v poměru k ostatním spoluužívajícím organisacím jeho největší část. Od této zásady je možno se odchýlit jen ze závažných důvodů, zejména hospodářských.
(2) Má-li rozpočtová organisace ve správě národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná organisace státního socialistického sektoru, jsou obě organisace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy organisace, která národního majetku zcela nebo převážně užívá (čl. 15). Splnění této povinnosti, ať jde o předání nebo převzetí správy, nelze odpírat zejména proto, že stav majetku vyžaduje generálních oprav nebo vyšších udržovacích nákladů, že spravující organisace bude v budoucnosti majetek potřebovat, že majetek organisaci jej využívající plně nevyhovuje a pod.
(3) Spory o příslušnost ke správě národního majetku mezi rozpočtovými organisacemi v oboru působnosti téhož ústředního úřadu rozhoduje orgán jim přímo společně nadřízený; mezi organisacemi státního socialistického sektoru z oboru působnosti různých ústředních úřadů rozhodují tyto ústřední úřady ve vzájemné dohodě. To platí i o povolení odchylky podle odstavce 1.
(4) Nadřízené orgány jsou povinny zajišťovat, aby bylo postupováno podle ustanovení odstavců 1 a 2.
(5) Výkon správy národního majetku, který je ve Správě národního výboru, obstarávají výkonné orgány národního výboru; podrobnosti o příslušnosti k výkonu této správy upravují zvláštní předpisy.
Čl. 5. (K § 4 odst. 4 nařízení.)
Národní majetek, u něhož se zjistí, že není ve správě žádné organisace, prozatímně spravuje okresní národní výbor, v jehož obvodě tento majetek je. Prozatímní správa tohoto majetku a jeho realisace řídí se předpisy o prozatímní správě a realisaci majetku, kterého nabývá stát (čl. 20 odst. 2).
Čl. 6. Druhy národního majetku.
(K § 5 nařízení.)
(1) K základním fondům (v některých předpisech též „základní prostředky”) patří vždy pozemky bez zřetele na jejich hodnotu.
(2) Jednotlivé ústřední úřady v oboru své působnosti podle potřeby blíže vymezí, po případě jmenovitě stanoví, které hmotné předměty jsou speciálními nástroji a speciálními přípravky [§ 5 odst. 3 písm. b) nařízení].
Čl. 7. Evidence.
(K § 6 nařízení.)
(1) Rozpočtové organisace jsou povinny pečovat o řádné zjištění, sepsání, evidování a ocenění národního majetku; národní majetek vedou v evidenci podle druhu, počtu a základní fondy též podle jednotlivých inventárních předmětů. Tato evidence (operativně technická evidence a účetní evidence upravená zvláštními předpisy) musí být běžně vedena a je třeba v ní vyznačovat všechny změny týkající se národního majetku. Osoby odpovědné za hmotné hospodaření s národním majetkem musí pečovat o soustavné zajišťování souladu mezi skutečným stavem národního majetku a jeho evidencí.
(2) Rozpočtové organisace pečují o řádné vytyčení a omezníkování stavebních pozemků a pozemků v zastavěných obvodech obcí, zejména kde hranice mezi nemovitým národním majetkem a majetkem jiným jsou pochybné nebo sporné.
(3) Rozpočtová organisace je povinna požádat o provedení knihovního pořádku do 60 dnů po tom, kdy se národní majetek dostane do její správy; musí dbát zejména o to, aby jako vlastník byl zapsán československý stát a aby byla vyznačena její správa, jakož i vymazána všechna věcná břemena a zástavní práva, která zanikla.
Čl. 8. Ochrana národního majetku.
(K § 7 nařízení.)
(1) Řádná ochrana národního majetku vyžaduje, aby rozpočtová organisace provedla všechna předepsaná, po případě vhodná opatření, zejména bezpečnostní a protipožární, podle druhu majetku a stupně ohrožení, aby se tím předešlo jeho poškození, zničení, ztrátě nebo zneužívání. K zajištění výkonu těchto práv, je rozpočtová organisace povinna uplatnit nárok na náhradu škody, po případě nárok z bezdůvodného obohacení; při podezření z trestného činu nebo přestupku oznámit věc prokurátorovi nebo orgánu veřejné bezpečnosti, po případě při rozkrádání a poškozování národního majetku dát podnět k zavedení kárného stíhání.*). Ústřední úřady určí podle potřeby, jaká opatření je považovat za vhodná k ochraně národního majetku vzhledem k jeho povaze, funkci a možnosti ohrožení.
(2) O pojištění národního majetku platí zvláštní předpisy.**)
(3) Rozpočtové organisace vystupují a jednají před soudy a jinými orgány jménem československého státu, pokud ze zvláštních předpisů neplyne, že jednají vlastním jménem; přitom jednají zpravidla samy. Předpisy o zastupování státu národními výbory***) zůstávají v platnosti s tím, že finanční odbory rad národních výborů zastupují též rozpočtové organisace podřízené národním výborům, pokud není jejich zastupování upraveno jinými předpisy.
Čl. 9. Údržba.
(K § 8 nařízení.)
(1) Má-li národní majetek co nejlépe sloužit svému společenskému poslání při výstavbě socialismu, je především třeba, aby rozpočtové organisace včasným, pravidelným a hospodárným prováděním oprav zajišťovaly zachování podstaty národního majetku a tím i možnost jeho plného a hospodářsky nejlepšího využívání na co možno nejdelší dobu. Rozpočtové organisace proto musí soustavně a pravidelně sledovat a kontrolovat stav tohoto majetku a zajišťovat všechny předpoklady pro provádění oprav, zejména v plánu a rozpočtu, a to i u majetku přebytečného (čl. 10) nebo dočasně nevyužitého. Při provádění oprav nemovitostí je nutné postupovat plánovitě tak, aby se opravy dály postupně podle jejich naléhavosti a co nejúsporněji.
(2) Při správě národního majetku má rozpočtová organisace hledět k tomu, aby národní majetek byl nejen řádně a hospodárně udržován, nýbrž i zvelebován. Přitom má co nejvíce využívat místních hmotných zdrojů a získávat obyvatelstvo k nejúčinnější dobrovolné budovatelské spolupráci tak, aby se dosáhlo nejvyšších úspor a pokud možno i nových zdrojů státních příjmů.
Čl. 10. Využití národního majetku; přebytečný národní majetek.
(K § 9 nařízení.)
(1) Základní povinností každé rozpočtové organisace je stálá péče o to, aby národní majetek, který spravuje, byl co nejlépe využit k plnění jejích úkolů. Rozpočtová organisace proto soustavně zjišťuje, zda v její správě není přebytečný národní majetek, a pečuje o jeho včasné a řádné nové rozmístění; zásady pro postup, jak se zjišťuje a nově rozmisťuje přebytečný národní majetek, stanoví ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
(2) Nelze-li přebytečného národního majetku využít ani v oboru ústředního úřadu nadřízeného organisaci, která jej spravuje, a není-li organisaci spravující tento národní majetek známo, že má o něj zájem organisace z oboru jiného ústředního úřadu, může být zcizen (čl. 18). Není-li ani zcizení možné, naloží se s ním jako s majetkem neupotřebitelným (čl. 11 odst. 2). Jde-li však o přebytečný národní majetek, u něhož obecný zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly (na př. pozemky), bude takový majetek zpravidla převeden, pokud jej nemůže lépe a snadněji spravovat jiná organisace, do správy místního národního výboru, a jde-li o zemědělské nemovitosti, do správy okresního národního výboru. Při převodu národního majetku do správy národního výboru postupuje se podle § 15 odst. 2 nařízení; souhlas k takovému převodu, má-li proti němu národní výbor námitky, dává však finanční odbor rady krajského národního výboru jako orgán pověřený ministerstvem financí po slyšení příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru.
Čl. 11. Neupotřebitelný národní majetek.
(K § 10 nařízení.)
(1) Za neupotřebitelný národní majetek považuje se movitý předmět, který pro své úplné opotřebení, poškození nebo zřejmou zastaralost nemůže již sloužit svému původnímu účelu nebo určení a který se nedá buď vůbec opravit nebo jen s nepřiměřeným nákladem. Za neupotřebitelný národní majetek považují se též budovy a stavby, o jejichž zbourání, po případě uvedení v neškodný stav rozhodl stavební úřad*), po případě jiný příslušný orgán.
(2) Neupotřebitelný národní majetek se prodá, pokud ho nemůže být hospodárněji využito v organisaci jej spravující (na př. na součástky, jako materiálu). Takový neupotřebitelný předmět se prodá především organisaci socialistického sektoru, která s takovými předměty (surovinou) obchoduje nebo se zabývá zprostředkováním prodejů. Není-li to možné, prodá se neupotřebitelný předmět organisaci socialistického sektoru, která o jeho koupi projeví zájem, a není-li ani to možné, lze jej prodat pracujícím. Předměty hodící se ke stavbě nebo opravě obydli může rozpočtová organisace prodat pracujícím přímo, aniž je před tím nabídne ke koupi organisacím socialistického sektoru.*)
(3) O tom, které předměty jsou neupotřebitelné a jak se s nimi naloží, rozhoduje vedoucí rozpočtové organisace, po případě jím pověřený pracovník, na návrh komise (odst. 4). Jeho rozhodnutí vyžaduje schválení nadřízeného orgánu vždy, jestliže předmět má být prodán pracovníkům rozpočtové organisace nebo jejich rodinným příslušníkům, v ostatních případech pak tehdy, jestliže vzhledem k hodnotě předmětu bylo by třeba souhlasu ke zcizení podle čl. 19.
(4) Komise je tříčlenná. Je složena z předsedy, kterého jmenuje vedoucí organisace, hlavního (vedoucího) účetního a osoby odpovědné za hmotné hospodaření. U místních národních výborů, kde není hlavní (vedoucí) účetní, je třetím členem komise osoba pověřená vedením účetní evidence. Podle potřeby muže být zřízeno i více komisí. Funkcí této komise může být pověřena komise inventarisační, rozšířená o dalšího člena, jímž bude pracovník odpovědný za hmotné hospodaření.
(5) Komise je způsobilá jednat, jsou-li přítomni všichni její členové. Komise je povinna především zjistit příčinu neupotřebitelnosti předmětu, po případě zda neupotřebitelnost byla zaviněna a kým. Dojde-li komise podle výsledku šetření k závěru, že předmět je neupotřebitelný, navrhne, jak s ním má být naloženo. Komise si může vyžádat posudek odborného, především úředního znalce, po případě odborného podniku. Tento posudek si vyžádá zejména, půjde-li o použití (prodej) jako suroviny (do šrotu) neupotřebitelných strojů, motorových vozidel a předmětů zvláštní důležitosti nebo předmětů, u kterých nelze vyloučit, že jich je možno využit v jiné organisaci socialistického sektoru.
(6) O jednání, zjištěných skutečnostech a stanovisku komise se sepíše zápis. Zápis musí obsahovat zejména přesné označení předmětu, jde-li o základní fondy též jejich inventární čísla, popis předmětu a jeho stav, jeho hodnotu podle účetní evidence, příčinu neupotřebitelnosti, výsledek šetření o zavinění a návrh komise, po případě odchylný názor člena komise. Zápis musí podepsat všichni členové komise. Jestliže si komise vyžádala odborný posudek znalce, je třeba jeho posudek připojit k zápisu.
(7) Podrobnosti o postupu při vyřazování národního majetku jako neupotřebitelného, zejména v kterém případě musí být vyžádán posudek odborného podniku, a o jeho prodeji stanoví podle potřeby pokyny jednotlivých ústředních úřadů (čl. 23)**); v těchto pokynech může být též stanoveno, které druhy národního majetku nelze svěřovat do prodeje na účet rozpočtové organisace.
Čl. 12. Pronájem.
(K § 11 nařízení.)
(1) Rozpočtová organisace může zejména ke splnění úkolů stanovených hospodářským plánem národní majetek, který sama dočasně nepotřebuje, pronajmout, po případě přenechat organisacím státního socialistického sektoru výpůjčkou k bezplatnému dočasnému užívání. Sjednaná doba pronájmu nebo výpůjčky movitých věcí nesmí být delší jednoho roku. Předmětem pronájmu (výpůjčky) nemohou být věci spotřebitelné nebo snadno opotřebitelné.
(2) O pronájmu se sepíše listina; tato listina musí obsahovat jméno a adresu pronajímatele a nájemce, předmět nájmu, dobu jeho trvání, ustanovení o výpovědi, výši nájemného, stanoveného podle příslušných předpisů, a způsob placení, po případě ustanovení o pojištění předmětů nájmu a podle okolností i další podmínky (na př. která ze smluvních stran hradí generální opravy). Prvopis listiny si ponechá pronajímatel. Totéž platí přiměřeně o výpůjčce.
(3) Rozpočtové organisace si neplatí náhradu za užívání národního majetku (nájemné), který spravuje jedna z nich; nesou však podle rozpočtových předpisů poměrným dílem náklady spojené s provozem společně užívané věci. To však neplatí, je-li jednou ze stran jiná než rozpočtová organisace.
(4) O pronajímání rodinných domků na dlouhou dobu platí zvláštní předpisy.*)
Čl. 13. Zatížení.
(K § 12 nařízení.)
(1) Národní majetek lze zatížit věcnými břemeny nebo právem stavby zpravidla jen tehdy, jsou-li pro to zvláštní důvody a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout převzetím závazkové (obligační) povinnosti.
(2) K zatížení národního majetku, který je ve správě krajského národního výboru, není třeba souhlasu ústředního úřadu, jestliže hodnota věcného břemene nebo práva stavby, zřizovaného za úplatu, nepřevyšuje 250.000 Kčs a při bezplatném jeho zřízení 50.000 Kčs. Souhlasu nadřízeného orgánu není dále třeba, zřizuje-li se věcné břemeno nebo právo stavby za podmínek všeobecně stanovených příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem financí. Hodnota věcného břemene nebo práva stavby se určuje obdobně podle předpisů o odhadech nemovitých věcí.**)
(3) Listina o zřízení věcného břemene nebo práva stavby musí obsahovat jméno a bydliště (sídlo) obou stran, označení zatěžovaného národního majetku, práva a povinnosti, ustanovení o úplatě (bezplatnosti) a podle okolností i jiné podmínky.
(4) Nejsou dotčeny zvláštní předpisy,*) které opravňují organisace státního socialistického sektoru užívat národního majetku k obecně prospěšným účelům (na př. pro soustavnou elektrisaci, rozvod plynu, vodohospodářská díla, zařízení a meliorace) a pro zařízení těchto organisací (kabely, potrubí, stožáry a pod.).
Čl. 14. Odevzdání do trvalého užívání.
(K § 13 nařízení.)
(1) V zájmu rozvoje národního hospodářství může být odevzdán socialistickým právnickým osobám, zejména lidovým družstvům, družstevním organisacím, jejich podnikům a jednotným zemědělským družstvům (dále jen „lidová družstva”) a dobrovolným organisacím do trvalého užívání zpravidla jen nemovitý národní majetek s příslušenstvím, samostatné movité věci toliko výjimečně, pokud jejich povaha trvalé užívání připouští a jsou pro to zvláštní důvody (tedy nikoli věci spotřebitelné a snadno opotřebitelné).
(2) K odevzdání do trvalého užívání je třeba souhlasu přímo nadřízeného orgánu, pokud v dalších odstavcích není stanoveno jinak.
(3) K odevzdání do trvalého užívání národního majetku spravovaného národním výborem
a) není třeba souhlasu nadřízeného orgánu, jde-li o národní majetek ve správě krajského národního výboru v hodnotě do 500 000 Kčs, o národní majetek ve správě okresního národního výboru v hodnotě do 100.000 Kčs nebo o národní majetek ve správě místního národního výboru v hodnotě do 10.000 Kčs,
b) je třeba souhlasu příslušného odboru (správy) rady krajského národního výboru, jde-li o národní majetek ve správě místního národního výboru v hodnotě nad 100.000 Kčs,
c) je třeba souhlasu příslušného ústředního úřadu, jde-li o národní majetek v hodnotě nad 500.000 Kčs.
(4) K odevzdání národního majetku ve správě rozpočtové organisace přímo podřízené národnímu výboru do trvalého užívání je vždy třeba souhlasu výkonného orgánu příslušného národního výboru, po případě ústředního úřadu; o tom, který z nich je příslušný dát takový souhlas, platí obdobně ustanovení předchozího odstavce.
(5) Příslušné ústřední úřady mohou v dohodě s ministerstvem financí stanovit, kdy ostatní rozpočtové organisace jim podřízené nepotřebují k odevzdání národního majetku do trvalého užívání souhlasu nadřízeného orgánu (úřadu), nebo kdy je k němu třeba souhlasu vyššího nadřízeného orgánu nebo ústředního úřadu.
(6) Hodnotou pro určení příslušnosti orgánu podle tohoto článků se rozumí hodnota národního majetku (inventárního předmětu) odevzdaného do trvalého užívání, vedená v účetní evidenci.
(7) Národní majetek se odevzdává do trvalého užívání především smlouvou. Odevzdává-li se národní majetek do trvalého užívání administrativním opatřením, je k tomu třeba předchozího souhlasu budoucího uživatele.
(8) Národní majetek se odevzdává do trvalého užívání bezplatně.
(9) Smlouva i administrativní opatření musí se stát písemně a obsahovat označení odevzdávající organisace, jméno uživatele, výstižné označení odevzdávaného národního majetku (č. vložky pozemkové knihy, čísla pozemkových nebo stavebních parcel, číslo popisné u budov, příslušenství majetku), celkový stav majetku a hlavní jeho nedostatky a závady, práva a povinnosti uživatelovy, den účinnosti smlouvy nebo administrativního opatření, po případě další podmínky. Právo trvalého užívání se vloží do pozemkové knihy (na listě C). Prvopis smlouvy obdrží odevzdávající organisace.
(10) Skutečné odevzdání majetku trvalému uživateli se musí stát zpravidla komisionálně; o odevzdání se sepíše zápis a každá strana obdrží jeden jeho stejnopis.
(11) Pokud při odevzdání národního majetku do trvalého užívání nebylo stanoveno nebo smluveno jinak, má uživatel při odnětí národního majetku z trvalého užívání vůči státu (spravující organisaci) nárok na náhradu nákladů obdobně jako oprávněný držitel (§ 148 obč. zák.). Tento mu však nepřísluší, jestliže náklady byly uhrazeny přímo nebo nepřímo ze státních prostředků nebo jestliže byly učiněny bez předchozího souhlasu organisace, která má tento majetek ve správě. Náhrada nesmí být vyšší než pořizovací cena investic snížená o nastalé opotřebení a nahodilé znehodnocení.
Čl. 15. Zásady.
(K § 14 nařízení.)
(1) I když převodem správy národního majetku nedochází ke změně v osobě vlastníka (státu) na rozdíl od zcizení národního majetku, je nutno případy převodů správy omezit jen na národní majetek přebytečný nebo na případy, kdy to vyžaduje obecný zájem, zejména plnění hospodářského plánu nebo jiných závažných úkolů; časté případy převodů správy národního majetku nepřispívají k řádné jeho správě a vedou nezřídka k jeho znehodnocování.
(2) Převody správy národního majetku mají se provádět tak, aby nebylo narušeno plánování a financování organisaci, zpravidla k prvému dni některého příštího měsíce, převody správy větších hospodářských celků k počátku příštího kalendářního roku. Se zpětnou účinností lze převádět správu národního majetku výjimečně, jen ze závažných důvodů, nikdy však k dřívějšímu datu než k prvému dni běžného roku.
(3) Pro zjednodušení a zrychlení naléhavých převodů správy národního majetku je účelné provádět tyto převody, pokud je to možné, především dohodou*) zúčastněných organisaci (čl. 17).
(4) Správa základních fondů se převádí vždy, tedy mezi všemi organisacemi státního socialistického sektoru, bezplatně. Drobné a krátkodobé předměty převádějí se mezi rozpočtovými organisacemi bezplatně, mezi rozpočtovými a hospodářskými organisacemi státního socialistického sektoru úplatně*) za běžnou cenu. Materiálové zásoby se převádějí mezi organisacemi státního socialistického sektoru úplatně, a to mezi rozpočtovými organisacemi za úhradu rovnající se hodnotě uvedené v účetní evidenci, s rozpočtových organisaci na hospodářské organisace státního socialistického sektoru za běžnou cenu.
(5) Převádí-li se však mezi rozpočtovými organisacemi správa hospodářského celku (celé provozně hospodářsky samostatné části jako samostatné provozovny, samostatné budovy, zejména obytné atp.), převádějí se bezplatně i materiálové zásoby.
(6) K převodům správy národního majetku dochází též na základě hospodářských smluv (převody výrobků) a občanskoprávních smluv (nákupy a prodeje drobného majetku, kancelářských potřeb, tiskopisů, paliva a pod.); na převody správy na základě takových smluv se ustanovení o podmínkách administrativních převodů a postupů při nich nevztahují.
Čl. 16. Převody správy administrativním opatřením.
(K § 15 nařízení.)
(1) Administrativního opatření se používá k převodu správy národního majetku ze závažných důvodů, zejména vyžaduje-li to plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství, změna působnosti jednotlivých organisaci státního socialistického sektoru nebo odstranění sporů o příslušnost ke správě.
(2) Převádí-li ústřední úřad národní majetek administrativním opatřením z oboru své působnosti na jiný ústřední úřad nebo na organisaci v oboru jeho působnosti, vydá administrativní opatření o převodu správy ústřední úřad, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí, a to v dohodě s ústředním úřadem, na nějž nebo do jehož působnosti se správa národního majetku převádí.
Čl. 17. Převody správy dohodou.
(K § 16 nařízení.)
(1) Pokud není stanoveno v dalších odstavcích něco jiného, musí být dohoda o převodu správy národního majetku schválena jak orgánem přímo nadřízeným předávající organisaci, tak i orgánem přímo nadřízeným přejímající organisaci.
(2) K dohodě o převodu správy národního majetku
a) nepotřebuje schválení svého nadřízeného orgánu výkonný orgán krajského národního výboru, jde-li o národní majetek v hodnotě do 1,000.000 Kčs, výkonný orgán okresního národního výboru, jde-li o národní majetek v hodnotě do 200.000 Kčs, a výkonný orgán místního národního výboru, jde-li o národní majetek v hodnotě do 20.000 Kčs,
b) výkonný orgán místního národního výboru potřebuje souhlasu příslušného výkonného orgánu okresního národního výboru, jde-li o národní majetek v hodnotě nad 20.000 Kčs,
c) výkonný orgán místního národního výboru nebo okresního národního výboru potřebuje souhlasu příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru, jde-li o národní majetek v hodnotě nad 200.000 Kčs,
d) výkonné orgány národních výborů potřebují vždy souhlasu příslušného ústředního úřadu, jde-li o národní majetek v hodnotě nad 1,000.000 Kčs; ústřední úřad postupuje v dohodě á ministerstvem financí, je-li hodnota majetku vyšší než 5,000 000 Kčs.
(3) Dohoda o převodu správy národního majetku rozpočtové organisace přímo podřízené národnímu výboru vyžaduje souhlasu příslušného výkonného orgánu tohoto národního výboru. Takového souhlasu není třeba, pokud výkonný orgán národního výboru v mezích svého oprávnění uvedeného v odst. 2 písm. a) určí, v kterých případech dohoda rozpočtové organisace přímo mu podřízené k převodu správy národního majetku jeho souhlasu nevyžaduje. K dohodě o převodu správy národního majetku však potřebuje
a) rozpočtová organisace přímo podřízená místnímu národnímu výboru souhlasu příslušného výkonného orgánu okresního národního výboru, jde-li o národní majetek v hodnotě nad 20.000 Kčs.
b) rozpočtová organisace přímo podřízená místnímu národnímu výboru nebo okresnímu národnímu výboru souhlasu příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru, jde-li o národní majetek v hodnotě nad 200.000 Kčs,
c) rozpočtová organisace přímo podřízená národnímu výboru kteréhokoli stupně, souhlasu příslušného ústředního úřadu, jde-li o národní majetek v hodnotě nad 1,000.000 Kčs; ústřední úřad postupuje v dohodě s ministerstvem financí, je-li hodnota majetku vyšší než 5,000.000 Kčs.
(4) Ústřední úřady mohou v dohodě s ministerstvem financí stanovit, že dohoda o převodu správy určitých druhů základních fondů ze správy národních výborů nebo rozpočtových organisací podřízených národním výborům vyžaduje souhlasu ústředního úřadu nebo orgánu jím pověřeného.
(5) Ústřední úřady stanoví, v kterých případech dohoda ostatních rozpočtových organisací jim podřízených o převodu správy národního majetku nevyžaduje schválení nadřízeným orgánem. Ústřední úřady mohou též stanovit, kde dohoda takové rozpočtové organisace o převodu správy národního majetku vyžaduje schválení vyšším orgánem než přímo nadřízeným.
(6) Zvláštní předpisy*) stanoví, vyžaduje-li dohoda hospodářské organisace státního socialistického sektoru o převodu správy národního majetku na rozpočtovou organisací nebo naopak schválení orgánem nadřízeným hospodářské organisací, po případě kterým nadřízeným orgánem.
(7) Hodnotou pro určení příslušnosti orgánu podle tohoto článku se rozumí hodnota převáděného národního majetku (inventárního předmětu) vedená v účetní, po případě operativně-technické evidenci.
(8) Hodnota se posuzuje podle veškerého národního majetku, jehož správa se převádí jednou dohodou. Jednou dohodou musí se však převést správa veškerého národního majetku, který přejímající organisace od převádějící organisace v té či oné době potřebuje.
Čl. 18. (K §§ 17 a 18 nařízení.)
(1) Z národního majetku lze podle nařízení zcizit:
a) přebytečný národní majetek, který nelze převést (čl. 10), a to podnikům zahraničního obchodu, lidovým družstvům, dobrovolným a jiným socialistickým organisacím, po případě též pracujícím, vyžaduje-li to rozvoj národního hospodářství nebo jiný obecný zájem;
b) jiné základní fondy než přebytečné, je-li jejich zcizení nutné z důvodu obecného zájmu;
c) rodinné domky a podobné drobné stavby (na př. chaty), podíly k nim nebo pozemky pro jejich stavbu a pro zřízení zahrádky nebo k odstranění stavebních, hospodářských nebo zdravotních závad u budov především pracujícím, a to i když tento majetek není přebytečný;
d) neupotřebitelný národní majetek, a to organisacím a osobám uvedeným v článku 11 odst. 2.
(2) Pozemky na stavbu rodinného domku, na zřízení nebo rozšíření zahrádky k rodinnému domku, k odstranění stavebních, hospodářských nebo zdravotních závad u budov lze zcizit jen v souhlase s územním plánem a v rozsahu nepřesahujícím plochu nezbytně potřebnou.*)
(3) Základní fondy lze úplatně zcizovat nejen kupní smlouvou (§ 366 obč. zák. a násl.), nýbrž i smlouvou směnnou (§ 382 obč. zák.). Směnnou smlouvou smí však organisace státního socialistického sektoru zcizit základní fondy jen výjimečně, a to za majetek, který nezbytně potřebuje pro plnění svých úkolů a kterého není možno nabýt od vlastníka jinak než směnou za základní fondy jí spravované. Není však přípustno zcizovat národní majetek, který má povahu osobního majetku, směnnou smlouvou za majetek v soukromém vlastnictví. Pravomoc organisace ke zcizení národního majetku směnnou smlouvou řídí se hodnotou národního majetku zcizovaného touto smlouvou (čl. 19 odst. 8).
(4) Národní majetek se zcizuje zásadně úplatně, a to za běžnou cenu. Běžnou cenou se rozumí cena podle platných cenových předpisů. Za nižší než běžnou cenu nebo výjimečně bezplatně je možno zcizit národní majetek, jen mluví-li pro to celkové hospodářské hledisko (na př. nemožnost využít předmětu ve státním socialistickém sektoru, jeho malý výkon, zastaralost, velká spotřeba energie) anebo nutná potřeba ke splnění úkolů daných společenskou funkcí nabyvatelovou (na př. dobrovolná organisace). Jednotlivé ústřední úřady mohou v dohodě s ministerstvem financí vydat podrobnější pokyny pro zcizování národního majetku lidovým družstvům a jiným organisacím uvedeným v odst. 1 písm. a).
(5) Pokyny ministerstva místního hospodářství (čl. 23) stanoví, za jakých podmínek mohou být zcizovány pracujícím rodinné domky, které jsou ve správě národních výborů, a vlastnické podíly na takových rodinných domcích.*)
(6) Ustanovení zvláštních předpisů, která připouštějí zcizení národního majetku i v jiných případech nebo za jiných podmínek, nejsou dotčena.
Čl. 19. (K § 20 nařízení.)
(1) Ke zcizení národního majetku, který je ve správě národních výborů, je třeba souhlasu přímo nadřízeného orgánu, pokud v dalších odstavcích není stanoveno jinak.
(2) K úplatnému zcizení národního majetku spravovaného národním výborem za běžnou cenu
a) není třeba souhlasu nadřízených orgánů, jde-li o národní majetek ve správě krajského národního výboru v hodnotě do 300.000 Kčs, o národní majetek ve správě okresního národního výboru v hodnotě do 50.000 Kčs nebo o movitý národní majetek ve správě místního národního výboru v hodnotě do 5000 Kčs.
b) je třeba souhlasu příslušného výkonného orgánu okresního národního výboru, jde-li o nemovitý národní majetek ve správě místního národního výboru v hodnotě do 50.000 Kčs nebo o movitý národní majetek ve správě místního národního výboru v hodnotě nad 5000 Kčs,
c) je třeba souhlasu příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru, jde-li o národní majetek ve správě místního nebo okresního národního výboru v hodnotě nad 50.000 Kčs,
d) je třeba souhlasu příslušného ústředního úřadu, jde-li o národní majetek v hodnotě nad 300.000 Kčs; ústřední úřad postupuje v dohodě s ministerstvem financí, je-li hodnota majetku vyšší než 1,000.000 Kčs.
(3) K bezplatnému zcizení národního majetku spravovaného národním výborem a ke zcizení takového majetku za nižší než běžnou cenu
a) není třeba souhlasu nadřízených orgánů, jde-li o národní majetek ve správě krajského národního výboru v hodnotě do 50.000 Kčs nebo o národní majetek ve správě okresního národního výboru v hodnotě do 5000 Kčs,
b) je třeba souhlasu příslušného výkonného orgánu okresního národního výboru, jde-li o národní majetek ve správě místního národního výboru v hodnotě do 5000 Kčs,
c) je třeba souhlasu příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru, jde-li o národní majetek ve správě místního nebo okresního národního výboru v hodnotě nad 5000 Kčs,
d) je třeba souhlasu příslušného ústředního úřadu, jde-li o národní majetek v hodnotě nad 50.000 Kčs; ústřední úřad postupuje v dohodě s ministerstvem financí, je-li hodnota majetku vyšší než 200.000 Kčs. K bezplatnému zcizení národního majetku v hodnotě nad 1,000.000 Kčs je třeba vždy souhlasu vlády.
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 nedotýkají se příslušnosti upravené předpisy uvedenými v článku 18 odst. 5.
(5) K úplatnému zcizení národního majetku spravovaného rozpočtovou organisací přímo podřízenou národnímu výboru za běžnou cenu je třeba souhlasu příslušného výkonného orgánu tohoto národního výboru. Takového souhlasu není třeba, pokud výkonný orgán národního výboru v mezích svého oprávnění uvedeného v odst. 2 písm. a) určí, v kterých případech k úplatnému zcizení národního majetku spravovaného rozpočtovou organisací přímo mu podřízenou není třeba jeho souhlasu. K úplatnému zcizení národního majetku za běžnou cenu je však třeba souhlasu
a) příslušného výkonného orgánu okresního národního výboru, jde-li o nemovitý národní majetek ve správě rozpočtové organisace přímo podřízené místnímu národnímu výboru v hodnotě do 50.000 Kčs nebo o movitý národní majetek ve správě takové rozpočtové organisace v hodnotě nad 5000 Kčs,
b) příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru, jde-li o národní majetek rozpočtové organisace přímo podřízené místnímu národnímu výboru nebo okresnímu národnímu výboru v hodnotě nad 50.000 Kčs,
c) příslušného ústředního úřadu, jde-li o národní majetek rozpočtové organisace podřízené místnímu národnímu výboru, okresnímu národnímu výboru nebo krajskému národnímu výboru v hodnotě nad 300.000 Kčs; ústřední úřad postupuje v dohodě s ministerstvem financí, je-li hodnota zcizovaného majetku vyšší než 1,000.000 Kčs.
(6) K bezplatnému zcizení národního majetku spravovaného rozpočtovou organisací přímo podřízenou národnímu výboru a ke zcizení tohoto majetku za nižší než běžnou cenu je vždy třeba souhlasu
a) příslušného výkonného orgánu okresního národního výboru, jde-li o národní majetek ve správě rozpočtové organisace přímo podřízené místnímu národnímu výboru v hodnotě do 5000 Kčs,
b) příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru, jde-li o národní majetek ve správě rozpočtové organisace přímo podřízené místnímu národnímu výboru nebo okresnímu národnímu výboru v hodnotě nad 5000 Kčs,
c) příslušného ústředního úřadu, jde-li o národní majetek ve správě rozpočtové organisace přímo podřízené národnímu výboru kteréhokoli stupně v hodnotě nad 50.000 Kčs; ústřední úřad postupuje v dohodě s ministerstvem financí, je-li hodnota majetku vyšší než 200.000 Kčs. K bezplatnému zcizení národního majetku v hodnotě nad 1,000.000 Kčs je třeba vždy souhlasu vlády.
(7) Příslušné ústřední úřady mohou v dohodě s ministerstvem financí stanovit, kdy ostatní rozpočtové organisace jim podřízené nepotřebují ke zcizení souhlasu, nadřízeného orgánu (úřadu) nebo kdy je takového souhlasu třeba a kterého orgánu.
(8) Hodnotou pro určení příslušnosti orgánu podle tohoto článku se rozumí hodnota zcizovaného národního majetku (inventárního předmětu) vedená v účetní, po případě v operativně-technické evidenci.
(9) Hodnota se posuzuje podle veškerého národního majetku, který se zcizuje jednou smlouvou. Jednou smlouvou musí se však zcizit veškerý národní majetek, který kupující organisace od zcizující organisace v té či oné době potřebuje.
(10) Souhlasu ke zcizení národního majetku není třeba, nařídil-li zcizení orgán, který by byl příslušný dát ke zcizení souhlas, nebo orgán vyšší.
(11) Ustanovení tohoto článku o příslušnosti platí též pro zcizování národního majetku podle zvláštních předpisů (čl. 18 odst. 6), pokud tyto zvláštní předpisy nestanoví jinak.
Čl. 20. (K §§ 21, 22 a 23 nařízení.)
(1) Úplatné nabývání majetku do státního vlastnictví od soukromníků upravují zvláštní předpisy.*)
(2) Majetek, kterého nabývá stát propadnutím v trestním řízení soudním nebo správním, odúmrti, nálezem, při likvidaci nebo z jiných podobných důvodů, je až do realisace v prozatímní správě; podrobnosti upravují zvláštní předpisy.**) Prozatímní správu tohoto majetku a jeho realisaci obstarávají finanční odbory rad okresních národních výborů.
(3) Majetek nabývaný státem darováním, je — pokud předpisy o darech ve prospěch státu***) nestanoví jinak — v prozatímní správě okresních národních výborů. Prozatímní správu a realisaci tohoto majetku upravují předpisy uvedené v předchozím odstavci.
(4) S majetkem konfiskovaným, znárodněným a s majetkem získaným pro účely pozemkových reforem, dokud se s ním nenaloží konečným způsobem, nakládá se podle zvláštních předpisů.†)
Čl. 21. Vedoucí rozpočtové organisace i její ostatní vedoucí pracovníci jsou povinni zajistit, aby všichni pracovníci rozpočtové organisace byli řádně seznámeni s povinnostmi vyplývajícími jednak ze správy národního majetku vůbec, jednak z jednotlivých úkolů této správy, jimiž jsou pověření.*)
Čl. 22. (K § 24 nařízení.)
Odstranění závad nadřízeným orgánem provádějícím dohled jde na náklad rozpočtové organisace, jestliže si nepočínala s péčí socialistického hospodáře.
Čl. 23. Jednotlivé ústřední úřady v dohodě s ministerstvem financí vydají podle potřeby pro obor své působnosti podrobnější pokyny, zejména
a) o provádění údržby (generálních a běžných oprav a udržování) jednotlivých druhů národního majetku,
b) o zjišťování, určování, hlášení a rozmisťování přebytečného majetku,
c) o vyřazování neupotřebitelného národního majetku,
d) o operativně-technické evidenci, a to též v dohodě se státním úřadem statistickým.
Čl. 24. Ministerstvo financí může v dohodě s příslušnými ústředními úřady ze závažných důvodů, zejména pro zvláštní povahu nebo poslání některých částí národního majetku nebo rozpočtových organisací, povolit odchylky a výjimky z této vyhlášky.
Čl. 25. Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 118/1954 Ú. l., kterou se provádí vládní nařízení o správě národního majetku rozpočtovými organisacemi.
Čl. 26. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 1957.