(1) Jednorázovou odměnu mohou účastníci sjednat:

a) je-li využití vynálezu krátkodobé nebo nepatrné;

b) slouží-li patent pouze k zajištění priority československého vynálezce;

c) nelze-li v době uzavírání smlouvy o využití vynálezu určit, kdy bude možno vynálezu využít, zejména bude-li nutno provést dlouhodobé výzkumné nebo vývojové práce:

d) má-li být vynález předán mimo území Československé republiky v rámci hospodářské nebo vědecko-technické spolupráce;

e) nepřináší-li zavedení vynálezu zjistitelné úspory nebo vyžaduje-li jejich zjištění neúměrné vynaložení pracovního času;

f) dohodne-li se o tom orgán nebo podnik s původcem vynálezu v ostatních případech.

(2) Jednorázová odměna může býti smluvena jen tehdy, nemá-li být vyšší než 20.000 Kčs; její výše se určí podle ekonomického rozboru [čl. 2 odst. 2 písm. d)].

(3) Není-li ve smlouvě ujednáno něco jiného, je jednorázová odměna splatná do jednoho měsíce po zavedení vynálezu.