(1) Při jednáni výše původské odměny se přihlíží ke společenskému významu vynálezu, který je dán ekonomickými účinky anebo jinými výhodami, jichž se dosahuje využíváním vynálezu, nebo výhodami, plynoucími z využívání patentních práv. Pro sjednání výše odměny je rozhodující nejlepší roční výsledek, dosažený v jednom z prvých pěti let ode dne zavedení vynálezu.

(2) Při uzavírání smlouvy se řídí způsob výpočtu původské odměny za využívaný vynález takto:

a) dosáhne-li se využíváním vynálezu úspor, které lze vypočítat, sjednává se odměna podle výše těchto úspor (odměna podle úspor);

b) vyrábějí-li se podle vynálezu nové výrobky nebo rozšíří-li se výroba a pod., sjednává se odměna podle velkoobchodních cen výrobků, vyrobených při využívání vynálezu (odměna podle cen);

c) umožňuje-li vynález zlepšit pracovní podmínky nebo zvýšit bezpečnost práce, sjednává se odměna podle významu a rozsahu využití těchto zlepšení (odměna za zlepšení pracovních podmínek)

d) nevznikají-li při využívání vynálezu zjistitelné úspory a nelze-li odměnu sjednat ani podle bodu b) nebo c), nebo jestliže odměna podle úspor by neodpovídala významu vynálezu, zejména pro odběratele nebo spotřebitele, sjedná se odměna podle ekonomického výsledku zjištěného ekonomickým rozborem společenského významu vynálezu (odměna podle ekonomického rozboru);

e) jsou-li výhody důsledkem patentování vynálezu nebo využití patentních práv v cizině (patentní přihlášky), rozhoduje výše čistého výnosu (odměna při patentování nebo využití vynálezu v cizině).

(3) Dosahuje-li se zavedením vynálezu různých druhů výhod, sjedná se odměna podle všech výhod.