1. Státní úřad pro vynálezy a normalisaci vyplácí odměny za vypracování posudků ve věcech vynálezů, objevů, zlepšovacích návrhů a technické normalisace odborníkům, kteří nejsou jeho zaměstnanci, a členům komise expertů, jimž bylo uloženo vypracování posudku, za předpokladu
a) že posudky budou vypracovány písemně na základě prostudování spisu nebo jiného materiálu a
b) že bude vytvořeno odborné stanovisko tak, aby se Úřad mohl při svém rozhodnuti o ně bezpečně opírat a jeho použít.
2. Úřad je povinen při odevzdání posudku přezkoušet jeho celkovou kvalitu, jeho použitelnost a přiměřenost času vynaloženého na jeho vypracování a je povinen vždy vypracovat doklad, z něhož by bylo patrno, jakým způsobem se došlo k celkové částce odměny. Výši odměny schvaluje předseda Úřadu nebo pracovník jím k tomu zmocněný.
3. Ukazatelem pro výši odměny je obtížnost práce, celková kvalita posudku, počet hodin potřebných k jeho vypracování, nebo jiní ukazatelé, jako na př, počet stránek textu a pod.
4. Výše odměny za 1 hodinu skutečně vykonané práce se stanoví:
| a) | bylo-li třeba k vypracování posudku zkušeností, získaných zaměstnáním v příslušném oboru, do částky | 10,— Kčs |
| b) | bylo-li třeba k vypracování posudku vedle zkušeností získaných v zaměstnání v příslušném oboru i vyšší theoretické přípravy, do částky | 16,— Kčs |
| c) | bylo-li třeba vědecké kvalifikace, do částky | 20,— Kčs. |
5. Ve výjimečných, zvlášť odůvodněných případech, zejména je-li třeba speciálních vědeckých znalostí a zkušenosti nebo byla-li v posudku navržena technická nebo hospodářská zlepšení, kterými bylo docíleno vysokých úspor, může být odměna přiměřeně zvýšena. Takto stanovená odměna však nesmí přesahovat 25,— Kčs za 1 hodinu.
6. Odměna nepřísluší je-li podání posudku povinností plynoucí z pracovního úkolu; před vyplacením odměny je proto třeba prokázat potvrzením bezprostředního nadřízeného pracovníka, který podal posudek, že vypracováni posudku nepatří k pracovním povinnostem odměňovaného zaměstnance a že bylo provedeno mimo jeho pravidelnou pracovní dobu,
7. Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 15. srpna 1957.