(1) Ustanovení této vyhlášky platí pro svařování a řezání kovů, dále pro pájení, ohřívání, žíhání, kalení, drážkování, rovnání a pro ostatní způsoby jejich zpracování (dále jen „svařování nebo řezání”), které se provádějí za použití plamene hořlavého plynu s kyslíkem nebo se stlačeným vzduchem.

(2) Svařečem se rozumí podle této vyhlášky osoba zaměstnaná pracemi uvedenými v odstavci 1.