Rozsah a podmínky pojištění.
Obsah pojištění.
§ 1
Rozsah pojištění.
§ 4
Přímé nároky poškozeného.
§ 5
Placení náhrady.
(1) Osoba ze zákona odpovědná za škody způsobené provozem motorového vozidla (dále jen „pojištěný“) je pojištěna v mezích ustanovení této vyhlášky u Státní pojišťovny proti následkům této své odpovědnosti při provozu motorového vozidla na území Československé republiky.
(2) Motorovými vozidly v provozu se rozumějí motorová vozidla, pro která byla přidělena státní poznávací značka, nebo kterých se užívá v silničním provozu, i když nemají státní poznávací značku, a cizozemská motorová vozidla; za stejných podmínek se rozumějí motorovými vozidly i jejich přívěsné vozy.
(1) Pojišťovna je zavázána vůči pojištěnému — v případech § 4 vůči poškozenému — nahradit částky, které podle předpisů o náhradě škody je pojištěný povinen poskytnout za škody způsobené provozem motorového vozidla třetím osobám, jestliže vznikly
(2) Pojistná náhrada za zničení, poškození, odcizení nebo ztrátu věcí činí nejvýše 50.000 Kčs, u těchže škod způsobených motorovými vozidly, jejichž provozovatelem je socialistická právnická osoba, nejvýše 1,000.000 Kčs pro každou pojistnou příhodu; přitom však náhrada za škody způsobené na penězích, cenných papírech, drahocenných věcech, listinách, spisech a věcech umělecké nebo historické ceny činí nejvýše 4000 Kčs pro každou pojistnou příhodu. Několik nehod, které vznikly z téže příčiny a jsou v časové souvislosti, se pokládá za jednu pojistnou příhodu.
(3) Pojišťovna též nahradí osobám, kterým je přičítána odpovědnost za provoz motorového vozidla, soudní i mimosoudní náklady obrany proti nároku třetí osoby, jakož i náklady obhajoby v trestním řízení pro čin, který je nebo by mohl být příčinou nároku, na který se vztahuje náhradová povinnost pojišťovny. Tyto náklady hradí pojišťovna, jen pokud byly nutné s hlediska její náhradové povinnosti; náklady obhajoby v trestním řízení v první stolici hradí však pojišťovna vždy.
(1) Pojišťovna není zavázána uspokojit nároky
(1) Nemohla-li být zjištěna osoba odpovědná za provoz motorového vozidla (§ 1) ani jiná osoba za škodu odpovědná, má poškozený nárok na náhradu škody přímo vůči pojišťovně v mezích povinnosti pojištěného a v mezích náhradové povinnosti pojišťovny. Tento nárok přísluší poškozenému, jen byla-li nehoda bez průtahu hlášena bezpečnostním orgánům, je-li prokázáno, že škoda byla způsobena provozem motorového vozidla a byl-li uplatněn u pojišťovny; nejpozději do šesti měsíců ode dne nehody.
(2) Škody vzniklé v případech uvedených v předchozím odstavci zničením, poškozením, odcizením nebo ztrátou věci nahrazuje pojišťovna nejvýše do částky 20.000 Kčs. Škody tohoto druhu do 500 Kčs se nenahrazují; ze škod přesahujících tuto částku nese poškozený 500 Kčs ze svého.
(3) Pojišťovna nehradí v případech odstavce 1 orgánům nemocenského pojištění, sociálního zabezpečení a státní léčebné péče plnění a dávky, které přiznaly poškozenému.
(1) Pojišťovna je povinna vyplatit pojistnou náhradu za nárok třetí osoby v téže lhůtě, ve které je pojištěný povinen uspokojit nárok této osoby přiznaný uznáním, narovnáním, soudním smírem nebo pravomocným rozsudkem; není-li takové lhůty, je pojišťovna povinna vyplatit pojistnou náhradu do 15 dnů po takovém přiznání nároku třetí osobě; ve stejných lhůtách je pojišťovna povinna zaplatit náklady, které se mají hradit podle § 2 odst. 3.
(2) Pojišťovna vyplácí pojistnou náhradu přímo poškozenému, když dříve o tom uvědomila pojištěného; pojištěnému vyplatí až do výše celkového plnění, k němuž je povinna, částky, kterými uspokojil oprávněné nároky poškozeného z nehody, které se týká pojistná náhrada.
(3) Jestliže uplatňovaný nárok za zničení, poškození, odcizení nebo ztrátu věcí převyšuje pojistnou částku (§ 2 odst. 2), může se pojišťovna zhostit závazku hradit náklady dalšího řízení prohlášením, že vyplatí oprávněnému náhradu ve výši pojistné částky, a náklady do té doby vzniklé, pokud je povinna je nahradit.
§ 6
Právo postihu.
(1) Pojišťovně přísluší právo na náhradu částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem motorového vozidla,
(2) Pojišťovně přísluší právo na náhradu ve výši 10 % z částek, které vyplatila z důvodu škody způsobené provozem motorového vozidla,
§ 7
Povinnosti pojištěného.
Pojištěný je povinen
§ 8
Placení pojistného.
(1) Za pojištění zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla (dále jen „pojištění”) je povinen platit pojistné držitel; za držitele motorového vozidla, které má přidělenu státní poznávací značku, se považuje ten, kdo je k rozhodnému dni jako jeho držitel zapsán.
(2) Pojistné za pojištění týkající se motorového
vozidla nově uváděného do provozu je splatné v den zahájení provozu, nejpozději však v den přidělení státní poznávací značky; platí se za dobu od počátku kalendářního měsíce, v němž bylo pojistné splatné, až do konce běžného kalendářního pojistného období (odstavec 3).
(3) Každé další pojistné je splatné dne 1. března na celé pojistné období předem. Pojistným obdobím pro pojištění týkající se motorových vozidel, jejichž držitelem je socialistická právnická osoba, je běžný kalendářní rok; v ostatních případech období jednoho roku od 1. března.
(4) Osoba, která hodlá užít motorového vozidla k závodům v rychlosti, které podléhají úřednímu povolení, nebo k přípravným jízdám k takovým závodům, je povinna oznámit pojišťovně předem tento způsob užití motorového vozidla a zaplatit pojistné, které jí pojišťovna vyměří. Pojistné je splatno v den přípravných jízd, nejpozději před jejich započetím; nekonají-li se přípravné jízdy, je pojistné splatné v den závodu, nejpozději před jeho započetím.
(5) Pojistné zaplacené za pojištění týkající se motorového vozidla se nevrací. Při změně držitele motorového vozidla není nový držitel povinen platit pojistné za zbytek pojistného období, prokáže-li, že pojistné týkající se tohoto vozidla je předešlým držitelem zaplaceno.
(6) Jde-li o motorová vozidla, která jsou národním majetkem ve správě rozpočtových organisací, platí pojistné za pojištění týkající se motorových vozidel všech těchto organisací souhrnnou částkou ministerstvo financí.
(7) Držitelé motorových vozidel, s výjimkou motorových vozidel ozbrojených sil a Československé státní automobilové dopravy (ČSAD), jsou povinni opatřit osobám řídícím jejich vozidla doklad o zaplacení posledního splatného pojistného; řidiči jsou povinni mít tento doklad při jízdě u sebe a při namátkových silničních kontrolách a při hromadných technických prohlídkách se jím vykázat orgánům dopravních inspektorátů. Držitelé motorových vozidel uvedených v odstavci 6, pokud nejsou zproštěni povinnosti vykazovat se dokladem o placení již podle předchozí věty, vyžádají si od příslušného orgánu Státní pojišťovny doklad o tom, že jsou držiteli motorových vozidel, u nichž se pojistné platí souhrnnou částkou; na základě tohoto dokladu vydají pro svá jednotlivá motorová vozidla na tiskopisech Státní pojišťovny potvrzení o tom, že se pojistné u nich platí souhrnně. Hlavní správa Státní pojišťovny může obdobný způsob povolit také některým hospodářským a jiným organisacím.
§ 9
Pojištění zákonné odpovědnosti za škody způsobené cizozemskými motorovými vozidly.
(1) Osoby odpovědné za škody způsobené provozem cizozemského motorového vozidla jsou pojištěny v mezích ustanovení této vyhlášky s výjimkou škod způsobených provozem cizozemských motorových vozidel, jejichž držitel předloží při vstupu na československé státní území doklad o pojištění sjednaném se zahraniční pojišťovnou, která zmocnila Státní pojišťovnu, aby na její účet nahradila škody provozem tohoto motorového vozidla způsobené na území Československé republiky v rozsahu pojistné ochrany; stanoveném touto vyhláškou.
(2) Pojistné týkající se cizozemského motorového vozidla, pokud nejde o cizozemská motorová vozidla vyňatá podle předchozího odstavce, platí jejich držitel nejméně na čtrnáct dní po sobě jdoucích a vybírají je celnice při vstupu motorového vozidla na československé státní území. Pojistné se vybírá výplatními známkami, které se nalepují do celního dokladu vozidla; na další dobu pobytu cizozemského vozidla na československém státním území zaokrouhlenou nahoru na celé měsíce lze pojistné zaplatit přímo pojišťovně. Pojistné se neplatí, jestliže cizozemské motorové vozidlo nemá sloužit na území Československé republiky jako dopravní prostředek.
(3) Doplatek pojistného za dobu, na kterou nebylo předem zaplaceno, vybere celnice při výstupu vozidla z československého státního území.
(4) Při opětném vstupu vozidla na československé státní území se pojistné neplatí za dny, za které bylo již vybráno.
§ 10
Prodlení a následky neplacení pojistného.
(1) Není-li první pojistné (§ 8 odst. 2) zaplaceno nejpozději do tří dnů po dni splatnosti, stihají držitele motorového vozidla následky prodlení uvedené v odstavci 3 a v § 6 odst. 1 písm. c).
(2) Není-li následné pojistné (§ 8 odst. 3) zaplaceno do 31. března, stihají držitele motorového vozidla následky prodlení uvedené v odstavci 3 a v § 6 odst. 2 písm. b).
(3) Není-li první pojistné zaplaceno do tří dnů po dnu splatnosti nebo následné pojistné do 31. března, je držitel motorového vozidla povinen zaplatit pojišťovně příplatek k pojistnému ve výši 10 % dlužného pojistného za každý i započatý měsíc prodlení, nejméně 10 Kčs, nejvýše 100 % ročního pojistného.
§ 11
V případech zvláštního zřetele hodných může pojišťovna zcela nebo zčásti upustit od požadování náhrady příslušející jí podle § 6 a příplatků k pojistnému podle § 10 odst. 3 této vyhlášky.
§ 12
Podpůrné ustanovení.
Pokud není touto vyhláškou pojistný poměr upraven jinak, platí ustanovení zákona o pojistné smlouvě.
a) ublížením na zdraví nebo usmrcením,
b) zničením nebo poškozením věcí,
c) odcizením nebo ztrátou věcí, byly-li přitom tyto třetí osoby zároveň nehodou zbaveny možnosti věci opatrovat.
a) osob užitých v provozu motorového vozidla, které by mohly vznášet vůči pojištěnému provozovateli motorového vozidla, nebo osobám, které odpovídají místo něho nebo vedle něho, zejména podle zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení;
b) rodinných příslušníků pojištěného, pokud byli dopravováni motorovým vozidlem, za jehož provoz pojištěný odpovídá, nebo se účastnili na jeho provozu, kromě jejich nároků ze škod na věcech které neměli u sebe; za rodinné příslušníky se považují:
manžel, druh a družka, příbuzní v přímém pokolení, nevlastní rodiče a nevlastni děti, tchán, tchýně, zeť a snacha, osvojenci a osvojitelé;
c) ze zničení nebo poškození motorového vozidla, za jehož provoz pojištěný odpovídá, jakož i za zničení, poškození, odcizení nebo ztráty věcí jím dopravovaných; pojišťovna však uspokojí nároky dopravovaných osob ze škod na jejich oděvu, zavazadlech s osobními cestovními potřebami nebo předmětech, které měly při sobě;
d) ze škod způsobených provozem cizozemského motorového vozidla osobám majícím bydliště (sídlo) v cizině;
e) ze škod způsobených vojenskými motorovými vozidly za války;
f) orgánů nemocenského pojištěni, sociálního zabezpečení a státní léčebné péče na náhradu plnění a dávek, které přiznaly poškozenému, má-li pojišťovna podle § 6 odst. 1 písm. a) právo postihu proti pojištěnému, proti kterému je nárok uplatňován, nebo má-li pojišťovna právo postihu z důvodů uvedených v § 6 odst. 1 písm. b) nebo c).
a) vůči pojištěnému, který způsobil nehodu úmyslně nebo v opilosti nebo řídil motorové vozidlo nemaje předepsané povolení nebo svěřil řízení motorového vozidla osobě, o které věděl nebo musel vědět, že není pro nedostatečnou odbornou způsobilost nebo pro tělesnou nebo duševní neschopnost způsobilá nebo oprávněna k jeho řízení;
b) vůči osobě, která se způsobem zakládajícím trestný čin zmocnila motorového vozidla a způsobila jím nehodu;
c) vůči držiteli vozidla, který je povinen platit pojistné (§ 8), jestliže byl v době vzniku pojistné příhody podle § 10 odst. 1 v prodlení s placením pojistného;
d) vůči osobě, která užila motorového vozidla k závodění, stala-li se nehoda, která vedla k vznesení nároků, při závodech v rychlosti, které podléhají úřednímu povolení, nebo při přípravných jízdách k nim, a nebylo-li pojistné za toto nebezpečí (§ 8 odst. 4) včas zaplaceno;.
e) vůči držiteli cizozemského motorového vozidla též, jestliže při vstupu na československé státní území nesplnil povinnost zaplatit pojistné.
a) vůči pojištěnému, který porušil povinnosti stanovené v § 7, mělo-li toto porušení povinnosti vliv na její plnění,
b) vůči držiteli vozidla, který je povinen platit pojistné (§ 8), jestliže byl v době vzniku pojistné příhody podle § 10 odst. 2 v prodlení s placením pojistného.
a) oznámit pojišťovně bez průtahu událost, která může vést k uplatnění nároků na náhradu škody; třetí osobou, zejména však oznámit neprodleně, že třetí osobou byl uplatněn soudně nebo mimosoudně nárok na náhradu škody vyplývající z odpovědnosti za provoz motorového vozidla, že bylo zavedeno trestní řízení pro čin, ze kterého by mohl být takový nárok vyvozován a že bylo nařízeno hlavní líčení v trestním řízení;
b) dát pojišťovně na požádání všechna vysvětlení potřebná k zjištění důvodu nároku a rozsahu jejího plnění;
c) řídit se pokyny, které mu dá pojišťovna o tom, jak se má zachovat, jsou-li vůči němu třetí osobou uplatňovány nároky; bez souhlasu pojišťovny nesmí pojištěný uspokojit ani uznat nárok třetí osoby, ledaže nemohl ze závažných důvodů odepřít uspokojeni nebo uznání nároku a přitom nepřekročil meze své povinnosti k náhradě škody;
d) pečovat podle možnosti o to, aby škoda byla odvrácena nebo alespoň zmenšena, zejména učinit vše k objasnění nehody a k obraně proti neodůvodněným nebo nepřiměřeným nárokům;
e) dát se ve sporu zastupovat zmocněncem, kterého pojišťovna určí; tomuto zmocněnci dát procesní plnou moc a být nápomocen při vedení sporu; v trestním řízení platí totéž o obhájci, kterého pojišťovna určí;
f) vyjádřil se ve lhůtě stanovené pojišťovnou k jejímu návrhu na vyřízení nároků uznáním, narovnáním nebo soudním smírem; nebyla-li věc takto vyřízena pro nesouhlas pojištěného, není pojišťovna povinna hradit vyšší náklady, které vznikly po tom, kdy pojištěný dal nesouhlas najevo.