(1) Pojišťovna je povinna vyplatit pojistnou náhradu za nárok třetí osoby v téže lhůtě, ve které je pojištěný povinen uspokojit nárok této osoby přiznaný uznáním, narovnáním, soudním smírem nebo pravomocným rozsudkem; není-li takové lhůty, je pojišťovna povinna vyplatit pojistnou náhradu do 15 dnů po takovém přiznání nároku třetí osobě; ve stejných lhůtách je pojišťovna povinna zaplatit náklady, které se mají hradit podle § 2 odst. 3.

(2) Pojišťovna vyplácí pojistnou náhradu přímo poškozenému, když dříve o tom uvědomila pojištěného; pojištěnému vyplatí až do výše celkového plnění, k němuž je povinna, částky, kterými uspokojil oprávněné nároky poškozeného z nehody, které se týká pojistná náhrada.

(3) Jestliže uplatňovaný nárok za zničení, poškození, odcizení nebo ztrátu věcí převyšuje pojistnou částku (§ 2 odst. 2), může se pojišťovna zhostit závazku hradit náklady dalšího řízení prohlášením, že vyplatí oprávněnému náhradu ve výši pojistné částky, a náklady do té doby vzniklé, pokud je povinna je nahradit.