(1) Remorkér musí zvoněním ohlásit, že se dává do pohybu, zastavuje nebo požaduje odvěšení závěsu.

(2) Zvonění může být použito i k jinému dorozumívání mezi jednotkami vleku.

(3) Nestačí-li k dorozumění zvon, smí být použito zvukových signálů píšťalou nebo jiným stejně hodnotným zvukovým zařízením za předpokladů, že tyto signály nebudou mýlit jiná plavidla, jež nepatří k vleku.

(4) Jednotky závěsu dorozumívají se s remorkérem za dne pomocí vlajky, připevněné na stěžni nebo vlajkové žerdi.
Tato vlajka znamená, je-li

a) vztyčena na vrcholku stožáru, že remorkér může plout plnou silou;

Obr. 59

b) vztyčena v polovici stožáru, že remokér má plout jen poloviční silou;

Obr. 60

c) spuštěna, že remorkér má ihned zastavit chod strojů; tohoto signálu smí být použito jen v nutném případě.

Obr. 61

(6) Jednotky závěsu nemající stožáru mohou se dorozumívat s remorkérem také pomocí jiných optických signálů nebo voláním.

(7) Signály, dané některou z jednotek, musí být neprodleně předávány jednotkami nacházejícími se mezi touto jednotkou a remorkérem.

(8) Při odplutí smí jednotka závěsu vztyčit vlajku nebo světlo teprve tehdy, když tak učinila za ním stojící jednotka.

(9) Plavební správa může stanovit další jednotný způsob dorozumívání na remorkérů a mezi remorkérem a jednotkami závěsu.

a) mají-li stožár,
pomocí vrcholového světla, a to ve smyslu ustanovení odstavce 4 písm. a) až c); světlo spuštěné podle ustanovení písmene c) musí zůstat viditelné;

b) nemají-li stožáru,
máváním bílým světlem nahoru a dolů na znamení, že remorkér může plout plnou silou;
vodorovným kýváním bílým světlem na znamení, že remorkér má ihned zastavit chod strojů.