Závěrečná ustanovení.

§ 127

Přechodná nařízení.

(1) Plavební správa může vydávat nařízení přechodného rázu, potřebná k zajištění pořádku a bezpečnosti plavby, nastanou-li v plavbě okolnosti, které ohrožují pořádek nebo bezpečnost v ní. Tato nařízení se označují jako »plavební vyhlášky« a uveřejňují vhodným způsobem.

(2) Plavební správa může z důvodů uvedených v odstavci 1 vydávat také nařízení, jichž je třeba, aby byla učiněna plavebně bezpečnostní opatření v době, než dojde ke změně tohoto řádu, anebo z důvodů pokusných. Taková nařízení vydává plavební správa se souhlasem ministerstva dopravy; tato nařízení platí na dobu nejvýše dvou roků.

§ 128

Povolení ke konání zvláštních podniků na vodě.

(1) Souhlas k pořádání sportovních podniků, slavností a jiných podniků na vodě š hlediska plavby uděluje plavební správa.

(2) před konáním cvičení ozbrojených sil (sborů) na vodě dohodne příslušný orgán prostor a dobu cvičení včas s plavební správou, která provede potřebná opatření.

§ 129

Zvláštní pokyny.

(1) Vůdcové plavidel, jakož i osoby pověřené dozorem nad plovoucími zařízeními jsou povinni uposlechnout příkazů, pokynů a výzev, které jim budou dány plavebními orgány v zájmu bezpečnosti a udržení pořádku v plavbě.

(2) Uvedené příkazy, pokyny a výzvy plavebních orgánů mají přednost před pravidly obsaženými v předpisech; pokud příkazy, pokyny nebo výzvy byly dány ústně nebo písemně, mají přednost před těmi, které byly dány plavebními znaky nebo světly.

§ 130

Dozor.

(1) Vůdcové plavidel, jakož i osoby pověřené dozorem nad plovoucími zařízeními musí umožnit plavebním orgánům výkon dozoru na dodržování ustanovení tohoto řádu a předpisů vydaných podle něho, po případě podle § 127; zvláště musí dovolit zavěšování služebních plavidel orgánů plavební správy, musí umožnit orgánům plavební správy přístup na plavidlo a dovolit spolujízdu k provedení kontroly.

(2) Malá plavidla musí na výzvu plavebních orgánů zastavit a připlout k těmto orgánům.

(3) Držitelé plavidel jsou v případě potřeby povinni dát orgánům plavební správy bez nároku na náhradu plavidlo k disposici pro provedení naléhavého a neodkladného služebního výkonu.

(4) Zjistí-li orgány plavební správy, že nebyla dodržena ustanovení tohoto řádu a jiných předpisů, zastaví takové plavidlo a učiní vhodné opatření; mohla-li by být ohrožena bezpečnost plavidla nebo plavby, zakáže další plavbu plavidla.

§ 131

Zvláštní ustanovení pro orgány ozbrojených sil (sborů).

(1) Na plavidla ozbrojených sil (sborů) se nevztahují

a) ustanovení § 6, § 12, § 16, § 85 odst. 1 a 2 a § 130.

b) ustanoveni § 85 odst. 1 až 3; orgány ozbrojených sil (sborů) musí však přepravu výbušin o váze větší 20 kg předem oznámit včas plavební správě i orgánu veřejné bezpečnosti.

c) ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a odstavce 5 v případech, že došlo k usmrcení nebo těžkému poranění příslušníka ozbrojených sil (sborů).

(2) Vůdcové plavidel ozbrojených sil (sborů) jsou povinni, pokud to dovolují služební předpisy, umožnit orgánům plavební správy provádění dozoru na dodržování ustanovení tohoto řádu a předpisů podle něho vydaných.

(3) Zjistí-li orgán plavební správy, že nebyla dodržena ustanovení tohoto řádu a jiných předpisů, oznámí to příslušnému orgánu ozbrojených sil (sborů); v odůvodněných případech učiní v dohodě s vůdcem plavidla ozbrojených sil (sborů) potřebná opatření.

(4) Vůdcové plavidel, jakož i osoby pověřené dozorem nad plovoucími zařízeními jsou povinni dovolit zavěšování služebních plavidel orgánů veřejné bezpečnosti, umožnit těmto orgánům přístup na plavidla a dovolit spolujízdu potřebnou k provedení služebních úkonů konaných podle předpisů o národní bezpečnosti.

(5) Držitelé plavidel, která neslouží hromadné dopravě osob, jsou v případě potřeby povinni dát orgánům veřejné bezpečnosti k disposici své plavidlo k provedení náhlého a neodkladného služebního úkonu.

§ 132

Význam použitých výrazů.
V řádu plavební bezpečnosti se považují za

a) »plavidlo«: lodi, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a vory;

b) »plovoucí stroj«: plovoucí tělesa, uzpůsobená výhradně k určité mechanické práci na vodě, jako bagry, jeřáby, zdvihadla, elevátory, transportéry, beranidla, čerpadla a pod.;

c) »plovoucí zařízení«: plovoucí tělesa vázaná svým účelem na určité stanoviště na vodě, jako plovárny, doky, hangáry, přístavní můstky, lodní restaurace, mlýny, dílny a pod.;

ch) »závěs«: souhrn plovoucích jednotek vlečených nebo postrkovaných jedním nebo více remorkéry;

d) »vor«: svaz dřev uzpůsobených k řiditelné plavbě;

e) »plavidlo s vlastním strojním pohonem«: všechna jednotlivě plující plavidla, pohybující se vlastním strojním pohonným zařízením (včetně osobních lodí a samostatně plujících plavidel, určených svou stavbou k vlečení); sem patří též plavidla, která používají k pohybu buď postrkovou nebo tažnou pramici nebo pomocný motor;

f) »postrková nebo tažná pramice«: motorové čluny, patřící k plavidlu a určené k tomu, aby toto plavidlo postrkovaly nebo vlekly, nezávisle na tom, vyžadují-li stálou obsluhu či nikoliv;

g) »remorkér«: plavidla, která vlekou nebo postrkují; nikoliv však postrkové nebo tažné pramice;

h) »vlek«: každé seskupení jednoho nebo více remorkérů s jednou nebo více plovoucími jednotkami, vlečenými za remorkérem nebo vedle remorkéru, po případě postrkovanými; dále každé seskupení plavidel, pohybujících se vlastním pohonným zařízením;

i) »malé plavidlo«: plavidlo o výtlaku do 10 tun, jakož i plavidlo s vlastním strojním pohonem do obsahu válců 500 ccm nebo do užitečného výkonu stroje 25 k, nikoliv však plavidlo s vlastním strojním pohonem, které svou stavbou je určeno k vlečení plavidel nebo k dopravě cestujících;

k) »plující« nebo »za plavby«: plavidla, jež nejsou přímo nebo nepřímo zakotvena nebo na břehu vyvázána, ani uvázlá;

l) »vůdce plavidla«: vůdce lodi, plovoucího stroje nebo voru;

m) »přistávací místo«: místo ležící mimo území přístavů a překladišť, zřízené a udržované státní správou nebo s jejím souhlasem, pokud je plavidlům dovoleno na něm přistávat a používat je k překladním nebo obchodním účelům;

n) »přístaviště«: místo určené a uzpůsobené k přistávání plavidel pro dopravu cestujících;

o) »noc«: časové období, počínající půl hodiny po západu a končící půl hodiny před východem slunce (podle místního času);
»den«: časové období, počínající půl hodiny před východem a končící půl hodiny po západu slunce (podle místního času);

p) »obyčejné světlo«, »jasné světlo«, »silné světlo«: světla, která v temné noci při jasném ovzduší jsou viditelná na vzdálenost asi 1 km (obyčejné světlo), 2 km (jasné světlo) a 3 km (silné světlo);

q) »krátký zvuk«: zvuk trvající asi jednu vteřinu; »dlouhý zvuk«: zvuk trvající 4 až 6 vteřin.

§ 133

Zrušení předpisů.
Podle § 16 odst. 1 zákona č. 152/1950 Sb., o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby, jsou zrušeny všechny předpisy, pokud odporují ustanovením této vyhlášky; zejména jsou zrušeny

a) vyhláška bývalého plavebního ředitelství č. 22/1941 Ú. l., kterou se vydává Řád plavební policie,

b) vyhláška bývalého Československého úřadu plavebního č. j. 1252/12 ai 1937 (Věstník pro železnice a plavbu, č. 28/1938), kterou se vydává Řád plavební policie pro vodní zdrž, vytvořenou vranovskou přehradou na Dyji,

c) vyhláška bývalého plavebního ředitelství č. 419/1942 Ú. l., kterou se stanoví zvláštní plavebně policejní předpisy pro řeku Moravu: vodní cestu Otrokovice — Rohatec,

d) vyhláška bývalého Českolovenského úřadu plavebního č. 870/1949 Ú. l., kterou se mění řád plavební policie pro vodní zdrž na Dyji,

e) vyhláška bývalého Československého úřadu plavebního č. 49/1950 Ú. l. I, o zvláštních plavebně bezpečnostních předpisech pro zdrž na řece Svratce u Kníniček,

f) nařízení č. 268/1883 K. K. M. (uh. m. veřejných prací a komunikací), o dočasných pravidlech o plavbě po řekách, kanálech a jezerech.

§ 134

Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957.