Osobní rozsah.

(1) Tato vyhláška se vztahuje na osoby samostatně hospodařící a spolupracující členy jejich rodin.

(2) Osobami samostatně hospodařícími jsou osoby, které jsou výdělečně a osobně činny na vlastní vrub (§ 3), zejména jednotlivě hospodařící rolníci, živnostníci a soukromí učitelé.

(3) Za jednotlivě hospodařící rolníky se považují pro účely této vyhlášky též členové jednotných zemědělských družstev pro společné obdělávání půdy (I. a II. typu) a osoby uvedené v § 3 odst. 2.

(4) Ustanovení této vyhlášky platná pro osoby samostatně hospodařící platí též pro spolupracující členy jejich rodin, pokud se dále nestanoví jinak; spolupracujícími členy rodin jsou:
rodiče,
tchán a tchýně,
zeť, ovdovělá snacha,
družka,
sourozenci a
děti od skončení povinné školní docházky,
jestliže žijí s osobou samostatně hospodařící ve společné domácnosti, trvale se účastní její výdělečné činnosti, nahrazují jinak nezbytnou cizí pracovní sílu (§ 4) a nepodléhají pojištění již jako zaměstnanci nebo osoby samostatně hospodařící.

(1) Osoby uvedené v § 1 nepodléhají pojištění podle této vyhlášky, jestliže jsou zaměstnanci v trvalém pracovním poměru nebo požívají starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) nebo obdobný důchod podle zvláštních předpisů.

(2) Zaměstnanecký pracovní poměr osoby samostatně hospodařící se považuje za trvalý, jestliže trvá nepřetržitě aspoň šest měsíců po sobě jdoucích, a to v takovém rozsahu (pracovní úvazek a odpracovaná doba), že zakládá nárok na rodinné přídavky (§§ 33 a 34 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců).

(3) Manželka osoby samostatně hospodařící nebo spolupracujícího člena rodiny není pojištěna jako osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny pro svou účast na výdělečné činnosti osoby samostatně hospodařící.

(1) Výdělečnou činností na vlastní vrub je činnost směřující k dosažení výdělku, která je pro osobu samostatně hospodařící jediným nebo převážným zdrojem příjmů, z nichž uspokojuje své životní potřeby. Pokud není prokázán opak, má se zato, že obhospodařování zemědělské půdy nepřesahující 0,40 ha skutečné výměry, po případě nepřesahující tuto výměru půdy zjištěnou násobkem skutečné výměry stanoveným v § 7 u pozemků věnovaných zvláštním kulturám, není výdělečnou činností podle předchozí věty.

(2) Osoby, které jsou vlastníky lesa a nehospodaří na jiné zemědělské půdě, se považují za výdělečně činné na vlastní vrub, jestliže mají pravidelnou těžební povinnost a vytěží nebo mají za povinnost vytěžit pravidělně ročně aspoň 25 m³ dřeva. Vlastníci ochranných lesů, nízkých lesů v převodu a t. zv. mladin do 20 let se nepovažují za osoby výdělečně činné na vlastní vrub.

(3) Jestliže zemědělský nebo jiný závod provozují společně členové rodiny, považuje se za osobu výdělečně činnou na vlastní vrub ten z nich, kdo závod spravuje; ostatní členové rodiny jsou pojištěni jako spolupracující členové rodiny. V pochybnosti se má zato, že závod spravují v tomto pořadí: manžel, ovdovělý manžel (manželka), nejstarší člen rodiny.