§ 3
Výdělečná činnost na vlastní vrub.
(1) Výdělečnou činností na vlastní vrub je činnost směřující k dosažení výdělku, která je pro osobu samostatně hospodařící jediným nebo převážným zdrojem příjmů, z nichž uspokojuje své životní potřeby. Pokud není prokázán opak, má se zato, že obhospodařování zemědělské půdy nepřesahující 0,40 ha skutečné výměry, po případě nepřesahující tuto výměru půdy zjištěnou násobkem skutečné výměry stanoveným v § 7 u pozemků věnovaných zvláštním kulturám, není výdělečnou činností podle předchozí věty.
(2) Osoby, které jsou vlastníky lesa a nehospodaří na jiné zemědělské půdě, se považují za výdělečně činné na vlastní vrub, jestliže mají pravidelnou těžební povinnost a vytěží nebo mají za povinnost vytěžit pravidělně ročně aspoň 25 m3 dřeva. Vlastníci ochranných lesů, nízkých lesů v převodu a t. zv. mladin do 20 let se nepovažují za osoby výdělečně činné na vlastní vrub.
(3) Jestliže zemědělský nebo jiný závod provozují společně členové rodiny, považuje se za osobu výdělečně činnou na vlastní vrub ten z nich, kdo závod spravuje; ostatní členové rodiny jsou pojištěni jako spolupracující členové rodiny. V pochybnosti se má zato, že závod spravují v tomto pořadí: manžel, ovdovělý manžel (manželka), nejstarší člen rodiny.