C. Škodlivost některých látek pro závlahy (orientační).
Závadné jsou jednak látky nevhodné koncentrace, jednak látky působící nepříznivé změny v původních vlastnostech, na př. železité vody ucpávají půdní póry, vody s větším obsahem chloridů nebo síranů zhoršují chemický stav půdy.

				Pramen:
		Arsenové sloučeniny: 1,2 mg/l As2O3 škodí		M
		10—100 mg/l As2O3 usmrcuje rostliny		M
		Bor: jeho sloučeniny působí škodlivě v koncentraci 0,5—4 mg/l		M, Da
		Hlinité soli: 1 mg/l Al škodí		M
		Chloridy: 150—350 mg/l způsobuje zasolení půd (zejména písčitých)		M, Da
		500 mg/l muže ohrožovat rostliny		M
		Chromité soli: 100 mg/l Cr2SO4 působí (Cr’”) nepříznivě na obiloviny a kukuřici		M
		Chromany (CrO4”) 0,1 mg/l v písčité půdě škodí obilovinám a luštěninám		M
		Kyselé vody jsou pro závlahy nevhodné — vyluhují živiny (Ca O)
		Sloučeniny olova: Při stopách působí nepříznivě na pšenici, u jiných plodin ve stopách stimulují, avšak ve větším množství (desítky mg) rostliny hynou.
		Síran nikelnatý: při 2,5 mg/l jako NiO zastavuje růst		M
		Sírany: 200—480 mg/l jsou pro rostliny škodlivé, zejména síran železnatý způsobuje zkyselení půdy		Da
		Sloučeniny médi: mají při nízkých koncentracích většinou stimulační účinek, 5—10 mg/l v živných roztocích škodí		M
		Soli: obsah 500—1400 mg/l elektrolytů, při čemž poměr Na:(Ca + Mg + Na + K) nemá přestoupit (40—60):100, přípustné		M
		množství rozpuštěných solí 1—1,5 g/l		K

Některé soli kovů při koncentraci ve stopách mají stimulační účinky, ačkoliv při větší koncentraci jsou škodlivé. O vhodnosti vody rozhoduje zásadně vegetační pokus, kterým se zjisti po případě i možnost hnojivého využití resp. potřebné ředění.
Údaje o toxicitě byly převzaty z těchto pramenů:
K = Kostjakov: Osnovy melioracij (5. vydání — Moskva 1951).
Da = Davis: Handbook of Applied Hydraulics (1952).
M = Meínck—Stoof: Industrieabwässer (G. Fischer, Stuttgart 1953).