Účetní zápisy

a) věcného uspořádání (soustavné neboli systematické zápisy) a

b) časového uspořádání (časové neboli chronologické zápisy).

(1) Soustavné zápisy se provádějí na účtech, přičemž se účetní případy třídí a seskupují

a) v syntetické evidenci na syntetických účtech stanovených účtovou osnovou a

b) v analytické evidenci, ve které se zapisují podle potřeb organizace podrobněji rozvedené nebo doplněné údaje zápisů na jednotlivých syntetických účtech, a to nejméně v rozsahu stanoveném směrnicemi k účtové osnově.

(2) Peněžni částky vyplývající ze zápisů analytické evidence musí odpovídat příslušným peněžním částkám na syntetickém účtu (účtech), k němuž (k nimž) se analytická evidence vede.

(3) Časové zápisy stejnorodých účetních případů lze sbírat (sborníkovat) v obdobích nejdéle měsíčních a pak zachycovat jejich údaje soustavnými zápisy hromadně.

(1) Syntetická evidence se vede jen v peněžních jednotkách.

(2) Analytická evidence se vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství nebo v obojích jednotkách podle povahy hospodářských operací a podle potřeb organizace. Vede-li se jen v jednotkách množství, je nutno zajistit vazbu v peněžních jednotkách alespoň v souhrnu (např. kontrolními soupiskami zůstatků) na zápisy syntetické evidence.

(1) Organizace musí vést všechny syntetické účty stanovené účtovou osnovou, pokud jsou pro ně dány účetní případy.

(2) Každá organizace sestaví na každý rok účtový rozvrh, v němž podle účtové osnovy uvede názvy a číselná označení syntetických, popřípadě i analytických účtů nutných k zachycení účetních případů, které se mohou během roku vyskytnout. Vznikne-li během roku potřeba dalších syntetických, popřípadě i analytických účtů, účtový rozvrh se doplní.

(1) Časové zápisy se provádějí v deníku (denících) podle účetních dokladů a musí zachycovat účetní případy jednotlivě. Je však dovoleno jedním zápisem zachycovat více jednotlivých stejnorodých účetních případů, jsou-li zahrnuty v jednom původním účetním dokladu nebo vyhotoví-li se na ně sběrný účetní doklad (§ 22).

(2) Při vedení deníku lze postupovat i tak, že účetní doklady za určité časové období kratší než měsíc (např. za dekádu) se napřed roztřídí na skupiny podle věcného uspořádání a teprve účetní doklady každé skupiny se zaúčtují podle jejich časového uspořádání.

(3) Od vedení deníků lze upustit pro úseky běžné účetní evidence vedené formou sestav (§ 14) na sebe navazujících, jsou-li účetní případy zachyceny podle jednotlivých účetních dokladů v sestavách uspořádaných soustavně a jsou-li jednotlivé účetní doklady uschovávány v takovém pořádku, aby je bylo možno snadno vyhledat podle jednotlivých účetních zápisů a naopak.