Peněžní prostředky v hotovosti, ceniny, pohledávky, dluhy a ostatní aktiva a pasíva
§ 61
Peněžní prostředky v hotovosti, ceniny, pohledávky, dluhy a ostatní aktiva a pasíva, jejichž oceňování není upraveno v §§ 41 až 59, popřípadě směrnicemi k účtovým osnovám, se v účetní evidenci uvádějí jmenovitou částkou.
§ 62
Pohledávky a dluhy uvádí organizace v účetní evidenci částkami podle příslušných vnějších účetních dokladů.
§ 63
Nároky z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů se v zúčastněných organizacích vyúčtují jako pohledávka nebo dluh nejpozději ke dni, kdy s nimi dlužník projeví souhlas, popřípadě je uhradí, nebo — neučiní-li tak — ke dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu o těchto nárocích. Za souhlas se pro účely účetní evidence pokládá také, jestliže dlužník nevznese proti nároku námitky ve lhůtě k tomu stanovené zvláštními předpisy, popřípadě organizací, která nárok uplatňuje.
§ 65
Zůstatky zúčtování s peněžními ústavy, popřípadě s podřízenými organizacemi se musí běžně sesouhlasovat podle docházejících výpisů z účtů, popřípadě podle předložených účetních výkazů, a rozdíly musí být odstraněny nejpozději do deseti dnů ode dne, kdy byl rozdíl zjištěn.
§ 66
jestliže jde u zúčastněných organizací o účetní případy různých období.
Jako peníze na cestě se smějí v rozvaze uvést
§ 70
Jiné rezervy, než jsou uvedeny v §§ 68 a 69, se smějí tvořit jen tehdy, jestliže to stanoví nebo k tomu dá souhlas ministerstvo financí.
§ 71
Příjmy, které hospodářsky souvisí s činností organizace v příštích obdobích, se vyúčtují do výnosů v obdobích, jichž se hospodářské operace týkají.
e) k zrušení pohledávky úředním opatřením.
(1) Pohledávky a zároveň i odpovídající dluhy se smějí odepsat jen tehdy, došlo-li
a) k prominutí dluhu,
b) k pravomocnému rozhodnutí příslušného orgánu o zamítnutí uplatňované pohledávky,
c) k promlčení pohledávky,
d) k zániku pohledávky uplynutím doby,
(2) Pohledávky lze též odepsat, bylo-li upuštěno od jejich vymáhání pro jejich nepatrnost, nedobytnost nebo neprůkaznost.
(3) Pohledávky odepsané jen pro přechodnou nedobytnost nebo neprůkaznost se musí evidovat na podrozvahovém účtě po dobu, dokud se nedobytnost nebo neprůkaznost nestane trvalou nebo dokud nenastane některá ze skutečností uvedených v odstavci 1.
(4) Pohledávky smějí být odepsány nebo vypuštěny z evidence na podrozvahovém účtě až po řízení provedeném podle zvláštních předpisů.*)
c) převody mezi účty nadřízeného orgánu a podřízené organizace u peněžních ústavů týkající se odvodů a přídělů,
a) vklady organizace v hotovosti na účty u peněžního ústavu nebo výběry hotovostí z nich,
b) převody mezi účty organizace u peněžních ústavů,
(1) Výdaje, které hospodářsky souvisí s činností organizace v příštích obdobích, se vyúčtují do nákladů nejdéle během dvou let, ve zvláštních případech se souhlasem přímo nadřízeného orgánu během čtyř let.
(2) Náklady na přípravu a záběh výroby se odpisují podle množství výrobků plánovaného nejdéle na období podle odstavce 1. Náklady na důlní přípravné práce se odpisují podle plánovaného množství vytěžených surovin nebo během plánované doby trvání těžby.
(3) Náklady na neplánované běžné opravy musí být zahrnuty do nákladů toho roku, v němž byly provedeny.
(4) Náklady na staveništní zařízení se odpisují postupně, nejdéle po dobu provádění prací na staveništi.
(1) Časově rozlišené mzdy, platy a pojistné nemocenského pojištění zaměstnanců připadající na dobu dovolené zaměstnanců a na placené dny pracovního volna lze zahrnovat do nákladů jednotlivých měsíčních období stanoveným procentem z ročního plánovaného úhrnu mezd a platů.
(2) Bankovní úroky a nájemné placené čtvrtletně je dovoleno zahrnovat patřičnými podíly do nákladů měsíčních období téhož čtvrtletí.
(3) Náklady na plánované běžné opravy, které se provádějí během roku nerovnoměrně, je dovoleno zahrnout během roku do nákladů jednotlivých měsíčních období, a to částkami plánovanými pro tato období.
(4) Odpisy základních prostředků připadající na období, v němž je v organizaci hromadná dovolená (celopodniková, celozávodní nebo celoprovozní), mohou se zahrnout do nákladů ostatních období téhož roku.
(1) V organizacích, v kterých se pracuje jen po určitou část roku (sezónní výroba), se výdaje za období mimo sezónu účtují do skutečných nákladů výroby po dobu sezóny.
(2) V organizacích prodávajících individuální výrobky se zárukou nebo prodávajících jiné výrobky se zárukou delší než čtyři léta je dovoleno tvořit rezervu na záruční opravy a náhrady odběratelům těchto výrobků, nejvýše však do plánovaných částek záručních závazků. Nepoužité částky této rezervy se vyúčtují po uplynutí záruční lhůty za jednotlivé dodávky.