12. Za kárné provinění se uloží některé z těchto opatření
a) důtka,
b) veřejná důtka,
c) veřejná důtka s pokutou, přičemž pokuta nesmí být nižší než dvojnásobek částky způsobené škody; nesmí však nikdy přesahovat 1000 Kčs.
13. Za kárné provinění nelze uložit jiné opatření než které je uvedeno v předchozím bodě (nelze např. nařídit změnu pracoviště, krácení mzdy nebo uložit v kárném řízení povinnost nahradit škodu). Nelze též uložit současně dvě kárná opatření, jako např. důtku a veřejnou důtku; rovněž nelze uložit pouze pokutu bez současného uložení veřejné důtky. Poněvadž zákon sleduje, aby bylo zabráněno jakémukoli rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, je veřejná důtka uložená popřípadě s pokutou a provedená před celým kolektivem, nejúčinnějším opatřením.
14. Při rozhodování o tom, které kárné opatření má být uloženo, je nutno vycházet z toho, aby uložení kárného opatření v co nejvyšší míře splnilo svou výchovnou funkci. Při výměře kárného opatření se přihlédne zejména ke způsobu provedení a následkům činu (např. drobným rozkrádáním byl dán dalším zaměstnancům podnět k páchání obdobných činů), jakož i k poměrům a osobě pachatele (jde např. o pracovníka, jehož pracovní morálka není dobrá, nebo naopak o zaměstnance, který je všeobecně znám tím, že řádně plní své úkoly anebo jde o mladistvého zaměstnance) a k tomu, zda a do jaké míry nahradil pachatel způsobenou škodu ještě před uložením kárného opatření.
Náhrada škody nebo vrácení odcizeného předmětu nemůže být ovšem nikdy důvodem k tomu, aby provinivšímu se zaměstnanci nebylo uloženo kárné opatření.