Vzájemný vztah nemocenského pojištění podle této části vyhlášky k pojištění podle jiných předpisů

(1) Po dobu výkonu trestu odnětí svobody zaniká pojištění z důvodu pracovní činnosti před nástupem trestu, a to i tehdy, trvá-li po tuto dobu pracovní poměr.

(2) Po dobu výkonu trestu odnětí svobody nenáleží odsouzenému dávky z jeho dřívějšího pojištění před nástupem trestu. Nastoupil-li však zaměstnanec trest odnětí svobody jako práce neschopný v době, kdy pobíral nemocenské, může být, pokud jsou pro to jinak splněny podmínky, jeho rodinným příslušníkům poskytováno nemocenské z jeho dřívějšího nemocenského pojištění, a to až do výše tří čtvrtin; předpokladem je, že pro pracovní neschopnost nemohlo vzniknout pojištění podle této vyhlášky. To platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.

(3) Trvá-li pracovní poměr odsouzeného i po dobu výkonu trestu, avšak odsouzený není pojištěn podle této vyhlášky, zachovávají se nároky jeho rodinných příslušníků, které by jinak plynuly z pojištění zaniklého podle odstavce 1.

(1) Trvá-li původní pracovní poměr odsouzeného zaměstnance i po jeho propuštění na svobodu, obnovuje se nemocenské pojištění z tohoto zaměstnání dnem propuštění na svobodu. Nastal-li však důvod k poskytnutí některé dávky ještě před propuštěním na svobodu nebo dříve než propuštěný opět nastoupil práci ve svém zaměstnání, náleží mu dávky z pojištění podle této vyhlášky a nikoli dávky z pojištění založeného jeho zaměstnáním.

(2) Nastoupil-li odsouzený zaměstnanec po propuštění na svobodu do svého původního zaměstnání, vypočítá se čistá denní mzda pro stanovení peněžitých dávek nemocenského pojištění jen za dobu po propuštění na svobodu; neměl-li však za tuto dobu bez svého zavinění žádný výdělek, určí se čistá denní mzda podle pravděpodobného výdělku.*)