Důchodové zabezpečení
§ 19
Povinnosti zaměstnavatele vést záznamy a podávat hlášení pro účely důchodového zabezpečení plní náčelník příslušného vězeňského ústavu.*)
(1) Doba, po kterou byl odsouzený pojištěn podle § 3, se pro účely důchodového zabezpečení považuje za dobu zaměstnání III. pracovní kategorie (§ 5 zákona o sociálním zabezpečení).
(2) Za hrubý roční výdělek rozhodný pro výpočet průměrného ročního výdělku (§ 8 zákona o sociálním zabezpečení) se považuje úhrn všech měsíčních výdělků dosažených v kalendářním roce.
(1) Poživateli důchodu z důchodového zabezpečení se nevyplácí důchod za dobu, po kterou odpykává trest odnětí svobody delší tří měsíců; manželce nebo dětem důchodce se vyplácí 70 % důchodu a výchovné (§ 43 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení).***)
(2) Je-li pojištěn podle této vyhlášky poživatel starobního důchodu, kterému náleží po dobu zaměstnání starobní důchod jen ve výši jedné třetiny (§ 10 odst. 4 a 5 zákona o sociálním zabezpečení) a který odpykává trest odnětí svobody delší tří měsíců, vyplácí se jeho manželce nebo dětem starobní důchod ve výši jedné třetiny, může se jim však v případech hodných zvláštního zřetele vyplácet 70 % starobního důchodu; za dobu, po kterou se vyplácelo 70 % starobního důchodu, činí nárok na zvýšení podle § 11 odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení místo 4 % jen 1 % průměrného ročního výdělku.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně, vznikl-li odsouzenému nárok na důchod z důchodového zabezpečení v době výkonu trestu odnětí svobody.